V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.
Poslední hromadnou mobilizaci vyhlásil Putin v září roku 2022 po sérii neúspěchů na bojišti, kdy do zbraně povolal 300 tisíc záložníků. Od té doby se Moskva snažila nepopulárnímu opatření vyhýbat a spoléhala se na štědře placené dobrovolné kontrakty. Tímto způsobem získala zhruba 1,3 milionu smluvních vojáků, zejména z chudších regionů. Zájemcům nabízela vysoké náborové příspěvky i nadstandardní platy, stejně jako štědré kompenzace pro rodiny v případě úmrtí.
Vysoké tempo ztrát však nutí Rusko hledat stále nové posily. Západní odhady podle The Guardian uvádějí, že ruská armáda přichází měsíčně o více než 30 tisíc zabitých a zraněných vojáků. Tyto ztráty jsou důsledkem útočné taktiky, při níž jsou malé jednotky opakovaně posílány do masivních střetů bez ohledu na oběti. Podle analytika Janise Klugeho dokáže Moskva denně nabrat kolem jednoho tisíce nových vojáků. Ti však slouží primárně k doplňování zdecimovaných jednotek, nikoli k rozšiřování útočných kapacit.
Ruská veřejnost se proto obává brzkého vyhlášení další oficiální mobilizace. Na diskusních platformách a v uzavřených skupinách se šíří spekulace o tom, že by nová vlna odvodů mohla přijít po zářijových volbách do Státní dumy. Lidé si vyměňují rady, jak se vyhnut obdržení povolávacího rozkazu nebo jak získat výjimku. Bývalý prezident Dmitrij Medveděv i další představitelé tyto zprávy odmítají a označují je za nepravdivé provokace.
Podle organizací pomáhajících vojenským přeběhlíkům se však šířená panika kolem mobilizace stává nástrojem pro úřady. Náboráři využívají strachu z nuceného odvodu a přesvědčují muže, aby podepsali dobrovolnou smlouvu raději hned a získali za to finanční odměnu. Úřady se tak snaží do armády dostat co nejvíce lidí pod hrozbou, že nucenému odvodu stejně neuniknou.
Místo vyhlášení nové mobilizace se úřady v regionech uchylují k čím dál agresivnějším metodám náboru. Právníci a aktivisté zaznamenávají případy, kdy policie zadržuje muže na ulicích, odvádí je z pracovišť nebo je předvolává na služebny. Odtud jsou zatčení transportováni přímo do vojenských odvodních kanceláří, kde čelí nátlaku, aby podepsali armádní kontrakt.
Častým terčem náborářů se stávají zranitelné skupiny obyvatelstva. Nátlak je vyvíjen na dlužníky, trestně stíhané osoby či lidi na okraji společnosti, u kterých lze snadno využít hrozeb či příslibu odpuštění trestů. Náborové aktivity se rozšiřují také na univerzity a odborná učiliště, kde jsou studenti lákáni do nově vznikajících jednotek obsluhujících bezpilotní letouny. Do armády navíc míří i vězni odsouzení za nejzávažnější trestné činy.
Kreml přenesl hlavní odpovědnost za plnění odvodových kvót na jednotlivé regionální představitele a guvernéry. Místní administrativy se potýkají s tlakem z Moskvy a zřizují systém odměn nejen pro samotné nováčky, ale i pro osoby, které nového rekruta přivedou. Vznikl tak rozsáhlý náborový průmysl, do kterého regionální rozpočty investovaly již miliardy rublů. Soukromí i veřejní náboráři neustále prohledávají sociální sítě a plní stanovené měsíční plánované počty.
Vyhlášení další masové mobilizace s sebou pro vedení v Moskvě nese značná politická rizika. První vlna v roce 2022 vyvolala masový odchod obyvatel ze země a vedla k prudkému poklesu důvěry veřejnosti. Průzkumy veřejného mínění navíc ukazují, že spokojenost s vývojem vojenské kampaně je u ruské populace na nejnižší úrovni od počátku konfliktu.
Analytici se podle The Guardian shodují, že Kreml se bude i nadále snažit vyhnout celoplošnému odvodu stupňováním finančních stimulů a administrativního tlaku. Pokud však tyto nátlakové metody neposkytnou dostatečné množství nového lidského materiálu pro krytí vysokých ztrát, bude muset vedení státu rozhodnout o formě další nucené mobilizace.
Bílý dům požádal americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou o okamžitou rezignaci na její funkci. Toto rozhodnutí přišlo po sérii závažných obvinění z údajného neetického chování a zneužití diplomatického postavení. Odchod z důvodu požadavku na finanční prostředky výměnou za přístup k představitelům administrativy představuje prudký pád pro výraznou osobnost spojenou s hnutím MAGA.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle webu Politico rozeslala představitelům všech členských států Evropské unie důrazný dopis, v němž před nadcházejícím summitem v Bruselu vyzývá k přijetí přísnějších opatření proti nelegální migraci. Šéfka unijní exekutivy v dokumentu zdůraznila, že Evropa musí jasně deklarovat, že ochrana vnějších hranic zůstane naprosto nekompromisní a žádný vnější aktér nesmí unijní pravidla zneužívat.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.