V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.
Poslední hromadnou mobilizaci vyhlásil Putin v září roku 2022 po sérii neúspěchů na bojišti, kdy do zbraně povolal 300 tisíc záložníků. Od té doby se Moskva snažila nepopulárnímu opatření vyhýbat a spoléhala se na štědře placené dobrovolné kontrakty. Tímto způsobem získala zhruba 1,3 milionu smluvních vojáků, zejména z chudších regionů. Zájemcům nabízela vysoké náborové příspěvky i nadstandardní platy, stejně jako štědré kompenzace pro rodiny v případě úmrtí.
Vysoké tempo ztrát však nutí Rusko hledat stále nové posily. Západní odhady podle The Guardian uvádějí, že ruská armáda přichází měsíčně o více než 30 tisíc zabitých a zraněných vojáků. Tyto ztráty jsou důsledkem útočné taktiky, při níž jsou malé jednotky opakovaně posílány do masivních střetů bez ohledu na oběti. Podle analytika Janise Klugeho dokáže Moskva denně nabrat kolem jednoho tisíce nových vojáků. Ti však slouží primárně k doplňování zdecimovaných jednotek, nikoli k rozšiřování útočných kapacit.
Ruská veřejnost se proto obává brzkého vyhlášení další oficiální mobilizace. Na diskusních platformách a v uzavřených skupinách se šíří spekulace o tom, že by nová vlna odvodů mohla přijít po zářijových volbách do Státní dumy. Lidé si vyměňují rady, jak se vyhnut obdržení povolávacího rozkazu nebo jak získat výjimku. Bývalý prezident Dmitrij Medveděv i další představitelé tyto zprávy odmítají a označují je za nepravdivé provokace.
Podle organizací pomáhajících vojenským přeběhlíkům se však šířená panika kolem mobilizace stává nástrojem pro úřady. Náboráři využívají strachu z nuceného odvodu a přesvědčují muže, aby podepsali dobrovolnou smlouvu raději hned a získali za to finanční odměnu. Úřady se tak snaží do armády dostat co nejvíce lidí pod hrozbou, že nucenému odvodu stejně neuniknou.
Místo vyhlášení nové mobilizace se úřady v regionech uchylují k čím dál agresivnějším metodám náboru. Právníci a aktivisté zaznamenávají případy, kdy policie zadržuje muže na ulicích, odvádí je z pracovišť nebo je předvolává na služebny. Odtud jsou zatčení transportováni přímo do vojenských odvodních kanceláří, kde čelí nátlaku, aby podepsali armádní kontrakt.
Častým terčem náborářů se stávají zranitelné skupiny obyvatelstva. Nátlak je vyvíjen na dlužníky, trestně stíhané osoby či lidi na okraji společnosti, u kterých lze snadno využít hrozeb či příslibu odpuštění trestů. Náborové aktivity se rozšiřují také na univerzity a odborná učiliště, kde jsou studenti lákáni do nově vznikajících jednotek obsluhujících bezpilotní letouny. Do armády navíc míří i vězni odsouzení za nejzávažnější trestné činy.
Kreml přenesl hlavní odpovědnost za plnění odvodových kvót na jednotlivé regionální představitele a guvernéry. Místní administrativy se potýkají s tlakem z Moskvy a zřizují systém odměn nejen pro samotné nováčky, ale i pro osoby, které nového rekruta přivedou. Vznikl tak rozsáhlý náborový průmysl, do kterého regionální rozpočty investovaly již miliardy rublů. Soukromí i veřejní náboráři neustále prohledávají sociální sítě a plní stanovené měsíční plánované počty.
Vyhlášení další masové mobilizace s sebou pro vedení v Moskvě nese značná politická rizika. První vlna v roce 2022 vyvolala masový odchod obyvatel ze země a vedla k prudkému poklesu důvěry veřejnosti. Průzkumy veřejného mínění navíc ukazují, že spokojenost s vývojem vojenské kampaně je u ruské populace na nejnižší úrovni od počátku konfliktu.
Analytici se podle The Guardian shodují, že Kreml se bude i nadále snažit vyhnout celoplošnému odvodu stupňováním finančních stimulů a administrativního tlaku. Pokud však tyto nátlakové metody neposkytnou dostatečné množství nového lidského materiálu pro krytí vysokých ztrát, bude muset vedení státu rozhodnout o formě další nucené mobilizace.
V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.
Bývalý operátor čtecího zařízení v Bílém domě Gabriel Perez dostal od amerických úřadů pokutu ve výši 172 tisíc dolarů za zneužití zákulisních informací k online sázkám. Podle Komise pro obchodování s komoditními deriváty využil Perez své pracovní pozice k tomu, aby sázel na konkrétní slova a fráze, které prezident Donald Trump použije ve svých projevech. Ke svým sázkám využíval online platformu Kalshi, čímž získal neoprávněný osobní prospěch.
Klimatické změny a umělá inteligence se podle dostupných informací stanou hlavními tématy nadcházejícího projevu o stavu Evropské unie, který přednese předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Přípravy na klíčové vystoupení, jež určí směřování nadcházející fáze působení unijní operativy, v současné době intenzivně pokračují.
V Teheránu proběhla nová kola jednání mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Araghčím a jeho katarským protějškem Muhammadem bin Abdar Rahmánem Ál Tháním. Schůzka navazuje na diplomatické iniciativy dalších zprostředkovatelů z Ománu a Pákistánu, kteří se snaží najít cestu k ukončení konfliktu a k opětnému zprovoznění Hormuzského průlivu.
Společnost Meta souhlasila s zaplacením až 17 miliard dolarů během deseti let, čímž urovnala žaloby podané oboustrannou koalicí generálních prokurátorů. Státy tvrdily, že společnost záměrně navrhla sítě Facebook a Instagram tak, aby vytvořila závislost u dětí, klamala veřejnost ohledně škodlivosti svých služeb a neoprávněně shromažďovala data uživatelů mladších 13 let.
Polský premiér Donald Tusk varoval před možnou eskalací napětí ze strany Ruska v nadcházejících měsících. Nadcházející podzim a zimu označil za kritické období pro bezpečnost Polska, Ukrajiny i celého středoevropského regionu.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko absolvuje jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zaměřené na bilaterální spolupráci a otázky bezpečnosti. Setkání navazuje na Lukašenkovu předchozí schůzku s ruským premiérem Michailem Mišustinem i na dřívější návštěvu prvního místopředsedy ruské vlády Denise Manturova v Minsku. Diplomatičtí představitelé obou zemí jednají v době zvýšeného regionálního napětí a intenzivních vojenských i politických manévrů.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou nabrala v posledních dnech na intenzitě po vyhlášení nových odvetných cel ze strany obou severoamerických sousedů. Novou vlnu opatření zahájil americký prezident Donald Trump, na což kanadský premiér Mark Carney zareagoval zavedením odvetných dovozních tax na širokou škálu amerického zboží. Tento hospodářský konflikt staví spotřebitele i firmy na obou stranách hranice před hrozbu růstu životních nákladů a narušení přeshraničních dodavatelských řetězců.
Svět se ocitá na prahu komerční jaderné revoluce, která staví na zkušenostech a ponaučeních z předchozího období takzvané jaderné renesance z počátku 21. století. Zatímco tehdejší snahy narazily na havárii v Fukušimě, pokles cen plynu a vysoké náklady, současný rozvoj těží ze zvýšeného povědomí veřejnosti, odbourání průmyslových neefektivit a probíhajících legislativních reforem. Rostoucí poptávka po stabilní a čisté energii vytváří v pravý čas ideální podmínky pro nový masivní nástup jaderné energetiky.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s Venezuelou, která Spojeným státům zajišťuje kontrolu nad více než 65 miliardami barelů tamních prověřených zásob ropy. Šéf Bílého domu označil tuto transakci za historickou a prohlásil, že fakticky více než zdvojnásobí americké ropné rezervy. Podle jeho vyjádření nové ujednání zásadně posílí nabídku surovin na trhu a dlouhodobě sníží ceny pohonných hmot pro americké spotřebitele.
Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk.
Celý svět před časem s napětím sledoval boj britské princezny Kate se zákeřnou rakovinou. Dobře to naštěstí dopadlo, takže manželka prince Williama může s ostatními pacienty sdílet své osobní zkušenosti. Na co si vzpomněla tentokrát?