Mořský biolog Mauricio Hoyos, který se studiu žraloků věnuje přes třicet let, přežil v září v kostarických vodách útok galapážského žraloka , který ho kousl do hlavy. Přestože má Hoyos na tváři a hlavě jizvy, popisuje své uzdravení jako „neuvěřitelné“ a doufá, že se s více než třímetrovou samicí setká znovu. Útok, který se odehrál u Kokosového ostrova, biolog vnímá jako projev normálního chování zvířete, které se cítilo být ohroženo.
Podle Hoyose šlo o kousnutí podobné tomu, jakým reaguje pes, když se k němu přiblíží jiný pes. „Nezraní ho to, ale uklidní to druhého psa, aby se držel dál,“ vysvětlil Hoyos. Incident se stal ve 40metrové hloubce, kam Hoyos sestoupil s cílem opatřit žraloka akustickou značkou, aby pomohl určit jeho místa rozmnožování a tření.
Hoyos vzpomíná, že samice o délce 3 až 3,5 metru plavala kolem a on se připravil, že ji označí u báze hřbetní ploutve kovovým hrotem připevněným k sondě. Žralok však na rozdíl od jiných zvířat, která v takové chvíli prchají, zareagoval jinak – otočil se a upřeně se na něj zadíval.
Najednou na něj žralok prudce zaútočil. Hoyos instinktivně sklonil hlavu, aby si ochránil krční tepnu. „Cítil jsem, jak se mi dolní čelist zařezává do tváře a horní čelist do hlavy,“ popsal Hoyos moment, kdy byl na vteřinu v tlamě zvířete. Poté žralok čelisti otevřel a nechal ho jít.
Četné zuby pilovitého tvaru galapážského žraloka nezanechaly na Hoyosovi jen hluboké rány, ale také přetrhly hadici s kyslíkem k jeho potápěčskému přístroji. Navíc mu jeden ze zubů roztrhl brýle, a krev ve vodě mu zhoršila už tak omezenou viditelnost. Hoyos sice přežil samotný útok, ale ocitl se ve smrtelném nebezpečí.
S krvácejícím zraněním, omezeným viděním a unikajícím vzduchem musel Hoyos využít veškerý svůj potápěčský výcvik. Zjistil, že záložní regulátor nefunguje správně a místo regulace vzduch pouze vyfukuje, musel tedy vzpomnět na trénink a regulovat vzduch rty. Věděl, že má méně než minutu na to, aby se dostal na hladinu. „Jelikož jsem nic neviděl, hledal jsem světlo, o kterém jsem věděl, že je povrch. Začal jsem plavat nahoru velmi koordinovaným způsobem, abych se vyhnul trhavým pohybům, které by žraloka přilákaly,“ popsal svůj výstup.
Po doplavání na hladinu ho mladý muž vytáhl na palubu. Hoyos si uvědomil bolest zranění až později, silněji než kousnutí pociťoval náraz: „Když mě žralok kousl – zvíře dlouhé tři metry a v takové rychlosti – bylo to jako by mě srazilo auto,“ popsal s tím, že mu modřiny pokryly celou čelist.
Hoyos měl štěstí, že se mu žádné zranění nezanítilo a že se jeho hojení odehrálo rychleji, než kdokoli čekal. Lékaři mu řekli, že jeho zotavení je neuvěřitelné, zvláště proto, že rány na tváři představovaly přímou cestu k mozku. Jiný mladý muž, který v roce 2017 přežil útok galapážského žraloka ve stejné oblasti, musel strávit v hyperbarické komoře téměř měsíc.
Navzdory útoku se Hoyos usmívá a plánuje se vrátit do vody už 14. listopadu. Jizvu na tváři nazývá „bojovou jizvou, která vypadá jako žábry“ a říká: „Tohle je důkaz, že mi tato samice darovala život; jinak to říct nemohu. A to mi umožní, abych i nadále o žralocích mluvil dobře a zasazoval se o jejich ochranu v budoucnu.“ Protože stihl žraloka před útokem označit, doufá, že se s ním v lednu ve Lvově znovu setká.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.