Mořský biolog Mauricio Hoyos, který se studiu žraloků věnuje přes třicet let, přežil v září v kostarických vodách útok galapážského žraloka , který ho kousl do hlavy. Přestože má Hoyos na tváři a hlavě jizvy, popisuje své uzdravení jako „neuvěřitelné“ a doufá, že se s více než třímetrovou samicí setká znovu. Útok, který se odehrál u Kokosového ostrova, biolog vnímá jako projev normálního chování zvířete, které se cítilo být ohroženo.
Podle Hoyose šlo o kousnutí podobné tomu, jakým reaguje pes, když se k němu přiblíží jiný pes. „Nezraní ho to, ale uklidní to druhého psa, aby se držel dál,“ vysvětlil Hoyos. Incident se stal ve 40metrové hloubce, kam Hoyos sestoupil s cílem opatřit žraloka akustickou značkou, aby pomohl určit jeho místa rozmnožování a tření.
Hoyos vzpomíná, že samice o délce 3 až 3,5 metru plavala kolem a on se připravil, že ji označí u báze hřbetní ploutve kovovým hrotem připevněným k sondě. Žralok však na rozdíl od jiných zvířat, která v takové chvíli prchají, zareagoval jinak – otočil se a upřeně se na něj zadíval.
Najednou na něj žralok prudce zaútočil. Hoyos instinktivně sklonil hlavu, aby si ochránil krční tepnu. „Cítil jsem, jak se mi dolní čelist zařezává do tváře a horní čelist do hlavy,“ popsal Hoyos moment, kdy byl na vteřinu v tlamě zvířete. Poté žralok čelisti otevřel a nechal ho jít.
Četné zuby pilovitého tvaru galapážského žraloka nezanechaly na Hoyosovi jen hluboké rány, ale také přetrhly hadici s kyslíkem k jeho potápěčskému přístroji. Navíc mu jeden ze zubů roztrhl brýle, a krev ve vodě mu zhoršila už tak omezenou viditelnost. Hoyos sice přežil samotný útok, ale ocitl se ve smrtelném nebezpečí.
S krvácejícím zraněním, omezeným viděním a unikajícím vzduchem musel Hoyos využít veškerý svůj potápěčský výcvik. Zjistil, že záložní regulátor nefunguje správně a místo regulace vzduch pouze vyfukuje, musel tedy vzpomnět na trénink a regulovat vzduch rty. Věděl, že má méně než minutu na to, aby se dostal na hladinu. „Jelikož jsem nic neviděl, hledal jsem světlo, o kterém jsem věděl, že je povrch. Začal jsem plavat nahoru velmi koordinovaným způsobem, abych se vyhnul trhavým pohybům, které by žraloka přilákaly,“ popsal svůj výstup.
Po doplavání na hladinu ho mladý muž vytáhl na palubu. Hoyos si uvědomil bolest zranění až později, silněji než kousnutí pociťoval náraz: „Když mě žralok kousl – zvíře dlouhé tři metry a v takové rychlosti – bylo to jako by mě srazilo auto,“ popsal s tím, že mu modřiny pokryly celou čelist.
Hoyos měl štěstí, že se mu žádné zranění nezanítilo a že se jeho hojení odehrálo rychleji, než kdokoli čekal. Lékaři mu řekli, že jeho zotavení je neuvěřitelné, zvláště proto, že rány na tváři představovaly přímou cestu k mozku. Jiný mladý muž, který v roce 2017 přežil útok galapážského žraloka ve stejné oblasti, musel strávit v hyperbarické komoře téměř měsíc.
Navzdory útoku se Hoyos usmívá a plánuje se vrátit do vody už 14. listopadu. Jizvu na tváři nazývá „bojovou jizvou, která vypadá jako žábry“ a říká: „Tohle je důkaz, že mi tato samice darovala život; jinak to říct nemohu. A to mi umožní, abych i nadále o žralocích mluvil dobře a zasazoval se o jejich ochranu v budoucnu.“ Protože stihl žraloka před útokem označit, doufá, že se s ním v lednu ve Lvově znovu setká.
Každoroční „cirkus“ klimatických jednání OSN, známý jako COP (Konference smluvních stran), je často terčem kritiky. Vzhledem k tomu, že se delegáti scházejí na COP30 v brazilském Belému, se objevují obvyklé stížnosti: summity jsou příliš byrokratické a nedosahují dostatečného pokroku. Po třech desetiletích ročních konferencí globální emise stále rostou, a kritici tvrdí, že proces selhává.
Itálie učinila historický a v Evropě bezprecedentní krok, když zákonem uznala obezitu za chronické, progresivní a recidivující onemocnění. Zákon byl schválen 9. října 2025 a vstoupil v platnost 25. října. Dosud žádná jiná evropská země nepřijala národní legislativu, která by obezitu uznávala v takovém rozsahu: jako chronický stav se specifickými zárukami prevence, léčby a následné péče v rámci veřejného zdravotnictví.
Mořský biolog Mauricio Hoyos, který se studiu žraloků věnuje přes třicet let, přežil v září v kostarických vodách útok galapážského žraloka , který ho kousl do hlavy. Přestože má Hoyos na tváři a hlavě jizvy, popisuje své uzdravení jako „neuvěřitelné“ a doufá, že se s více než třímetrovou samicí setká znovu. Útok, který se odehrál u Kokosového ostrova, biolog vnímá jako projev normálního chování zvířete, které se cítilo být ohroženo.
V Mali došlo k veřejné popravě influencerky Mariam Cissé, kterou unesli a zabili pravděpodobně džihádisté. Tato brutální událost podtrhuje rozklad státní kontroly v západoafrické zemi a ukazuje na prudké zhoršování bezpečnostní situace.
Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové připravuje v Bruselu půdu pro zřízení nové koordinační zpravodajské buňky. Tento plán je součástí širšího úsilí o posílení bezpečnostních a zpravodajských funkcí evropské exekutivy.
Klimatičtí aktivisté se v Belému ostře postavili proti lobbistům z průmyslového zemědělství. K protestu došlo v takzvané AgriZone, což je prostor mimo hlavní jednání summitu COP30, který sponzorují korporátní giganti jako Nestlé a Bayer a který je věnovaný zájmům agribusinessu. Aktivisté kritizují rozhodnutí Brazílie umožnit těmto společnostem zřídit si na summitu vlastní prostor.
Tsunami jsou na otevřeném oceánu notoricky obtížně zjistitelné, protože se k pobřeží řítí obrovskou rychlostí. V létě 2025 ale vědci sledovali jednu vlnu téměř v reálném čase. Umožnil jim to nový systém, který funguje na základě detekce vlnění ve vysokých vrstvách atmosféry.
Zatímco se vláda Donalda Trumpa soustředí na ukončení války na Ukrajině, Čína Moskvu podporuje a zároveň vyhlíží poválečnou obnovu Ukrajiny jako prostředek k posílení svých ekonomických a strategických zájmů v Evropě. Je nezbytné, aby se zabránilo zapojení Číny do hospodářské a bezpečnostní budoucnosti Kyjeva, a to kvůli udržení stability evropského operačního prostoru a zamezení dalšímu sblížení Ruska a Číny.
Britská veřejnoprávní televize BBC čelí největší krizi za poslední desetiletí, která přichází v nejméně vhodnou dobu. Spory o nestrannost zpravodajství eskalovaly rezignacemi dvou vrcholných manažerů a hrozbou právních kroků ze strany Donalda Trumpa. Celá situace nastává právě ve chvíli, kdy se BBC připravuje na klíčová jednání s britskou vládou o obnovení své Královské charty, která určí její pravidla a především model financování.
Evropské snahy o využití zmrazených ruských aktiv k zajištění finanční půjčky pro Ukrajinu čelí vážným překážkám, které sahají za počáteční námitky Belgie. Zatímco Belgie, kde je ve finančním depozitáři Euroclear uložena většina (přibližně $140 miliard) zmrazených ruských státních aktiv, požaduje od ostatních členských zemí finanční záruky proti právním a finančním rizikům, nově se ozývá i Slovensko.
Austrálie a Turecko se dostaly do patové situace ohledně hostování nadcházející klimatické konference COP31 a ani jedna strana zatím nehodlá ustoupit. Tato záležitost musí být vyřešena do konce příštího týdne, kdy končí současný summit v Belému. Pokud by k dohodě nedošlo, role hostitele by automaticky připadla německému Bonnu, kde sídlí Rámcová úmluva OSN o změně klimatu.
Evropská komise, v čele s předsedkyní Ursulou von der Leyenovou, byla nucena udělat významné ústupky Evropskému parlamentu, aby odvrátila hrozící zamítnutí jejího návrhu nového dlouhodobého rozpočtu EU. Přestože je teprve listopad, v Bruselu dorazila sezóna „dávání dárků“, kdy von der Leyenová ustoupila požadavkům, aby získala podporu středových skupin v Parlamentu, aniž by rozhněvala členské státy.