Evropský automobilový průmysl zahájil v Bruselu formální kampaň s cílem odložit termín pro ukončení prodeje nových aut se spalovacími motory, který je stanoven na rok 2035.
Zástupci odvětví, včetně německých, francouzských a italských výrobců, tlačí na Evropskou komisi, aby projevila „pragmatismus“ a „flexibilitu“. Podle nich nejsou cíle pro roky 2030 až 2035 dosažitelné, protože vlády dostatečně neinvestovaly do infrastruktury a elektrických sítí.
Tlak na odložení se setkává s odporem některých značek, například švédského Polestaru. Podle kritiků je snaha o odklad pouze záminkou pro neschopnost evropských výrobců přizpůsobit se změnám a konkurovat dovozu z Číny.
Případné zpoždění by navíc poškodilo severské značky, které jsou v přechodu na elektromobilitu nejdále. Podle dat společnosti S&P Mobility, která byla zpracována pro Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA), je přijetí elektrických vozidel v severských zemích nejvyšší v Evropě.
Data ukazují, že v severských zemích, jako je Norsko, je zájem o elektromobily největší, což je dáno vládními pobídkami. V jiných zemích, například v Německu, tato podpora chybí. Přijetí elektromobilů je ve střední kategorii, kde se nachází Francie, Německo a Irsko.
Nejpomalejší přechod na elektromobilitu pak zaznamenává Španělsko a Itálie. Reinhardt Schorsch ze S&P Global uvedl, že v Norsku dominují drahé a větší vozy, zatímco menší a levnější modely, jako je retro elektrický Renault 4, představují kvůli nižšímu dojezdu výzvu.
Evropská komise se nicméně snaží přejít na elektromobilitu co nejrychleji a pracuje na návrzích, které by to zajistily. Zástupkyně Komise Paula Pinho uvedla, že Komise zahájí posouzení stávající legislativy, ale nepůjde o revizi cíle pro rok 2035. Komise chce, aby se přechod na elektrickou energii uskutečnil co nejdříve, což se má týkat i firemních flotil.
Americký prezident Donald Trump v televizním projevu k národu oznámil, že téměř jeden a půl milionu vojáků se může těšit na "válečnickou dividendu" ve výši 1 776 dolarů (přes 36 800 korun). Šeky jsou již na cestě a k vojákům mají dorazit do Vánoc, uvedla BBC.
Americké soudy vynesly verdikt nad druhým z lékařů v případu tragické smrti slavného herce Matthewa Perryho. Mark Chavez nebude muset přímo za mříže, déle než půl roku ale stráví v domácím vězení. Informovala o tom britská stanice BBC.
I ve středu nastal další vývoj v případu únosu chlapce ze Zlínska, ke kterému došlo v minulém týdnu. Soud vyslyšel žádost policistů a poslal pětadvacetiletého muže do vazby. Obviněný je podezřelý z pokusu o vraždu a zbavení osobní svobody. Hrozí mu až 20 let za mřížemi, případně výjimečný trest.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.