Jerevan se stal dějištěm bezprecedentních diplomatických jednání, když do Arménie v pondělí zamířilo více než 30 evropských lídrů spolu s kanadským premiérem. Účastní se summitu Evropského politického společenství (EPC), na který v úterý naváže vůbec první bilaterální summit EU-Arménie. Tato událost má obrovský symbolický význam pro zemi s necelými třemi miliony obyvatel, která byla dlouhodobě považována za nejbližšího spojence Ruska v Zakavkazsku.
Arménie je stále členem Eurasijského ekonomického svazu pod vedením Vladimira Putina a na jejím území se nachází ruská vojenská základna. Přesto se premiér Nikol Pašinjan rozhodl pro výrazný obrat směrem k Západu. Hlavním impulsem byla válka s Ázerbájdžánem v roce 2023, kdy Rusko navzdory přítomnosti svých mírotvorných sil na místě nezasáhlo proti bleskové operaci v Náhorním Karabachu.
Tato nečinnost Ruska i Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) vedla k uvědomění, že stávající bezpečnostní architektura nefunguje. Podle Sargise Khandanyana z arménského parlamentu změnila vnímání občanů až fyzická přítomnost monitorovací mise EU na hranicích. V březnu 2025 pak arménský parlament oficiálně schválil zákon, který zahajuje proces vstupu země do Evropské unie.
Mírový proces mezi Arménií a Ázerbájdžánem rovněž nabral na obrátkách, když oba lídři v srpnu podepsali v Bílém domě přelomovou dohodu. Součástí je i takzvaná Trumpova trasa pro mezinárodní mír a prosperitu, což je rozsáhlý dopravní koridor podél hranice s Íránem, který má region propojit s evropskými trhy. Tato iniciativa má za cíl ukončit dekády konfliktů a zajistit ekonomický růst.
Sbližování s Evropou má však svou diplomatickou i ekonomickou cenu. Ázerbájdžán minulý týden pozastavil styky s Evropským parlamentem kvůli rezoluci požadující právo na návrat pro arménské uprchlíky z Náhorního Karabachu. Rusko zase sleduje arménské kroky s neskrývaným podrážděním a využívá k nátlaku své ekonomické páky, včetně výhodných cen plynu.
Vladimir Putin při Pašinjanově dubnové návštěvě v Moskvě zdůraznil, že Arménie kupuje ruský plyn za zlomek evropské ceny. Zároveň jasně deklaroval, že ambice na členství v EU jsou neslučitelné s členstvím v Eurasijském ekonomickém svazu. Jen několik dní před současným summitem navíc Rusko zakázalo dovoz arménské minerální vody, což odborníci označují za klasický projev hybridní hrozby.
Země čelí také intenzivním dezinformačním kampaním a kybernetickým útokům. Analytici zaznamenali masivní útoky na platformu WhatsApp i pokusy o podvodné vylákání údajů přes falešné účty diplomatů, které byly vysledovány do Ruska. EU proto schválila novou civilní misi pro Arménii na příští dva roky, která se má zaměřit právě na boj proti dezinformacím a kyberhrozbám před červnovými parlamentními volbami.
Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset, který je v Jerevanu přítomen, potvrdil, že arménské demokratické instituce dělají pokroky, ale jsou pod silným tlakem zahraničního vměšování. Online prostor je podle něj silně polarizován a země zatím nemá dostatečné nástroje k eliminaci takto sofistikovaných hrozeb.
Přes silná gesta a sliby vízové liberalizace však Evropa zatím Arménii nenabídla jasný časový harmonogram vstupu do EU ani obranné záruky. Stejně tak neexistuje plán, který by nahradil závislost na ruském plynu. Arménský „balanc“ mezi Ruskem a Západem tak zůstává extrémně křehký a nebezpečný.
Pašinjanova vláda vsadila vše na evropskou kartu v naději, že demokratické reformy a nová spojenectví zajistí zemi trvalou stabilitu. Moskva však dává jasně najevo, že za tento odklon z její sféry vlivu bude následovat trest.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci po skončení summitu G7 ve francouzském Evianu ostře zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli pokračující vojenské kampani Izraele proti hnutí Hizballáh v Libanonu.
Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavřít dohodu s Íránem odráží jeho snahu upřednostnit krátkodobé politické a ekonomické výhody před dlouhodobou strategií. Trump v červnu ve Francii přiznal, že hlavním motivem pro ukončení konfliktu, který sám v únoru rozpoutal, byla snaha odvrátit hospodářskou katastrofu.
Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
