Jerevan se stal dějištěm bezprecedentních diplomatických jednání, když do Arménie v pondělí zamířilo více než 30 evropských lídrů spolu s kanadským premiérem. Účastní se summitu Evropského politického společenství (EPC), na který v úterý naváže vůbec první bilaterální summit EU-Arménie. Tato událost má obrovský symbolický význam pro zemi s necelými třemi miliony obyvatel, která byla dlouhodobě považována za nejbližšího spojence Ruska v Zakavkazsku.
Arménie je stále členem Eurasijského ekonomického svazu pod vedením Vladimira Putina a na jejím území se nachází ruská vojenská základna. Přesto se premiér Nikol Pašinjan rozhodl pro výrazný obrat směrem k Západu. Hlavním impulsem byla válka s Ázerbájdžánem v roce 2023, kdy Rusko navzdory přítomnosti svých mírotvorných sil na místě nezasáhlo proti bleskové operaci v Náhorním Karabachu.
Tato nečinnost Ruska i Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) vedla k uvědomění, že stávající bezpečnostní architektura nefunguje. Podle Sargise Khandanyana z arménského parlamentu změnila vnímání občanů až fyzická přítomnost monitorovací mise EU na hranicích. V březnu 2025 pak arménský parlament oficiálně schválil zákon, který zahajuje proces vstupu země do Evropské unie.
Mírový proces mezi Arménií a Ázerbájdžánem rovněž nabral na obrátkách, když oba lídři v srpnu podepsali v Bílém domě přelomovou dohodu. Součástí je i takzvaná Trumpova trasa pro mezinárodní mír a prosperitu, což je rozsáhlý dopravní koridor podél hranice s Íránem, který má region propojit s evropskými trhy. Tato iniciativa má za cíl ukončit dekády konfliktů a zajistit ekonomický růst.
Sbližování s Evropou má však svou diplomatickou i ekonomickou cenu. Ázerbájdžán minulý týden pozastavil styky s Evropským parlamentem kvůli rezoluci požadující právo na návrat pro arménské uprchlíky z Náhorního Karabachu. Rusko zase sleduje arménské kroky s neskrývaným podrážděním a využívá k nátlaku své ekonomické páky, včetně výhodných cen plynu.
Vladimir Putin při Pašinjanově dubnové návštěvě v Moskvě zdůraznil, že Arménie kupuje ruský plyn za zlomek evropské ceny. Zároveň jasně deklaroval, že ambice na členství v EU jsou neslučitelné s členstvím v Eurasijském ekonomickém svazu. Jen několik dní před současným summitem navíc Rusko zakázalo dovoz arménské minerální vody, což odborníci označují za klasický projev hybridní hrozby.
Země čelí také intenzivním dezinformačním kampaním a kybernetickým útokům. Analytici zaznamenali masivní útoky na platformu WhatsApp i pokusy o podvodné vylákání údajů přes falešné účty diplomatů, které byly vysledovány do Ruska. EU proto schválila novou civilní misi pro Arménii na příští dva roky, která se má zaměřit právě na boj proti dezinformacím a kyberhrozbám před červnovými parlamentními volbami.
Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset, který je v Jerevanu přítomen, potvrdil, že arménské demokratické instituce dělají pokroky, ale jsou pod silným tlakem zahraničního vměšování. Online prostor je podle něj silně polarizován a země zatím nemá dostatečné nástroje k eliminaci takto sofistikovaných hrozeb.
Přes silná gesta a sliby vízové liberalizace však Evropa zatím Arménii nenabídla jasný časový harmonogram vstupu do EU ani obranné záruky. Stejně tak neexistuje plán, který by nahradil závislost na ruském plynu. Arménský „balanc“ mezi Ruskem a Západem tak zůstává extrémně křehký a nebezpečný.
Pašinjanova vláda vsadila vše na evropskou kartu v naději, že demokratické reformy a nová spojenectví zajistí zemi trvalou stabilitu. Moskva však dává jasně najevo, že za tento odklon z její sféry vlivu bude následovat trest.
Běloruská armáda přistoupila k posílení svých vojenských sil v bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic, kde zahájila budování zcela nové výsadkové brigády. Tento strategický krok se odehrává v Gomelské oblasti zhruba čtyřicet kilometrů od státní hranice a má podle oficiálních vyjádření reagovat na údajné bezpečnostní hrozby přicházející z jihovýchodního směru.
Moskevský primátor označil sobotní ničivý výbuch před luxusní kavárnou na Kudrinském náměstí za brutální teroristický čin a přislíbil, že všichni viníci budou dopadeni a potrestáni.
Maďarsko se ocitá v situaci vážného ohrožení dodávek elektřiny, kterou způsobuje extrémní nedostatek vody v přírodě. Kvůli hlubokému suchu v regionu klesla hladina Dunaje natolik, že klíčová jaderná elektrárna přichází o nezbytné chlazení. Výsledkem je nutnost odstavit zařízení, které pokrývá čtyřicet procent celkové tuzemské spotřeby proudu.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí během letní parlamentní přestávky hluboké vnitřní krizi, která zásadním způsobem oslabuje jeho autoritu v čele vlády i uvnitř mateřské křesťanskodemokratické unie. Místo plánovaného zklidnění situace se nad německou politickou scénou vznášejí pochybnosti o dalším setrvání kancléře ve funkci. Nespokojenost v řadách konzervativců navíc výrazně roste s blížícími se klíčovými zářijovými volbami v několika spolkových zemích.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval před dramatickým stupňováním globální klimatické krize, k níž výrazně přispívá zesilující fenomén El Niño. Podle jeho slov tento přírodní jev doslova přilévá olej do ohně na již tak zasažené planetě a může v nejbližší době způsobit dosud nezaznamenané teplotní rekordy. Situace se tak dostává do zcela neprozkoumaných rozměrů, které mohou mít devastační následky pro lidstvo i přírodní ekosystémy.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
