Arktický uzel se utahuje. Dánsko posiluje obranu Grónska, Trump mu dává ultimátum

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie, foto: Depositphotos
Klára Marková 14. ledna 2026 17:08
Sdílej:

Vztahy mezi Kodaní a Washingtonem čelí nejvážnější zkoušce v moderní historii. Dánská vláda společně se samosprávou Grónska oznámila masivní posílení vojenské přítomnosti na ostrově. Tento krok je přímou odpovědí na stupňující se nátlak amerického prezidenta Donalda Trumpa, který neustále opakuje, že Spojené státy musí nad Grónskem převzít kontrolu, aby zabránily jeho ovládnutí Ruskem a Čínou. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen potvrdil, že armáda v nejbližších týdnech zahájí rozsáhlá cvičení s evropskými spojenci z NATO.

Plánované manévry pro rok 2026 mají zahrnovat širokou škálu operací od střežení kritické infrastruktury až po nasazení stíhacího letectva a námořní operace v arktických vodách. Cvičení se zaměří také na schopnost přijmout na grónském území spojenecké posily a na úzkou spolupráci s místní policií. Cílem je demonstrovat, že Dánsko a jeho evropští partneři jsou schopni zajistit bezpečnost v Arktidě vlastními silami, což Trump dlouhodobě zpochybňuje.

Donald Trump na své sociální síti Truth Social dál stupňuje napětí a vysmívá se dánským obranným schopnostem. V jednom ze svých posledních příspěvků vyzval NATO, aby Dánsku nařídilo opustit Grónsko, a dodal, že „dvě psí spřežení“ na ochranu ostrova nestačí. Podle Trumpa je pouze Amerika schopna čelit ruským a čínským lodím, kterými je prý okolí ostrova doslova poseto. Jako důkaz svého tvrzení sdílel zprávu dánské tajné služby, která varuje před rostoucími ambicemi Moskvy a Pekingu v regionu.

Zmiňovaná zpráva dánské vojenské rozvědky (DDIS) skutečně popisuje Arktidu jako budoucí bojiště velmocí. Varuje, že Rusko si v oblasti i přes válku na Ukrajině uchovalo klíčové kapacity, včetně schopnosti rychle nasadit bombardéry schopné zasáhnout cíle po celém severním Atlantiku. Dokument také upozorňuje na rostoucí zájem Číny, která sice zatím nemá v Arktidě vojenskou přítomnost, ale během pěti až deseti let chce disponovat vlastními plavidly a ponorkami schopnými operovat v polárních vodách.

V této výbušné atmosféře se dnes ve Washingtonu koná klíčové jednání. Původně se mělo uskutečnit přímo v Bílém domě, ale nakonec bylo přesunuto do sousední budovy Eisenhower Executive Office Building. Tam se dánští a grónští ministři setkávají s americkým viceprezidentem JD Vancem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Přesun místa schůzky do ceremoniálních prostor viceprezidenta interpretují dánská média jako pokus o mírné snížení napětí a oddálení delegací od nepředvídatelných reakcí samotného prezidenta Trumpa.

Pro Dány a Gróňany je situace o to složitější, že zatímco Trump mluví o hrozbě z východu, samotná dánská tajná služba poprvé ve své historii označila za potenciální bezpečnostní riziko i kroky Spojených států. Tento bezprecedentní posun vnímání nejbližšího spojence ukazuje, jak hluboký příkop mezi Evropou a Washingtonem pod Trumpovým vedením vyrostl. Evropští lídři se nyní obávají, že pokud neustoupí, může Trump přistoupit k ekonomickým sankcím nebo dokonce k vojenskému nátlaku.

Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen před odletem do USA prohlásil, že jeho země si volí Dánsko, NATO a Evropskou unii. Odmítl jakékoli úvahy o tom, že by se Grónsko mělo stát 51. státem USA, jak navrhují někteří republikánští kongresmani. Pro Gróňany je celá věc otázkou mezinárodního práva a práva na sebeurčení. Výsledek dnešních rozhovorů ve Washingtonu tak pravděpodobně určí, zda se arktický spor podaří vyřešit diplomaticky, nebo zda nás čeká nová éra otevřené konfrontace na dalekém severu.

Stalo se
Novinky
Donald Trump

Nečekaný protest proti Trumpovi: Kdo má problém s blokádou Hormuzu?

Americká blokáda Hormuzského průlivu se zatím jeví být úspěšným podnikem. Teherán na ni neodpověděl eskalací, jak se někteří pozorovatelé obávali. Cena ropy Brent se drží pod psychologickou hranici 100 dolarů za barel a akcie ve světě dnes rostou, zejména v očekávání dalšího vyjednávání Washingtonu a Teheránu.

Celebrity
Britney Spears

Britney Spears a nekončící skandály: Co se rozhodla udělat po policejním zákroku?

Britney Spears byla svého času jednou z největších hvězd světové popmusic, ale ty doby jsou dávno pryč. Poslední dobou na sebe upozorňuje už jen skandály. Naposledy ji policisté zadrželi pro podezření z řízení pod vlivem alkoholu a drog. Zpěvačka se proto rozhodla nastoupit na léčbu. Informovala o tom BBC. 

Novinky
Sociální sítě

Šmírování soukromých konverzací prý pokračuje! Češka tomu chce učinit přítrž

Navzdory tomu, že platnost evropské výjimky (tzv. Chat Control 1.0) umožňující plošné skenování soukromých zpráv vypršela 3. dubna, některé společnosti v této praxi podle svých prohlášení dál pokračují. Europoslankyně Markéta Gregorová proto podala formální stížnosti jak Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) tak Českému telekomunikačnímu úřadu (ČTÚ). Podle ní jde o jasné porušení směrnice o soukromí a elektronických komunikacích i nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). 

Celebrity
Král Karel III.

Karel III. v očekávání nepříjemné konfrontace! Kdo s ním chce mluvit v USA?

Král Karel III. stojí v čele britské monarchie, což není vždycky příjemné. Čeká ho totiž návštěva Spojených států amerických, kde se s ním chce sejít velice specifická skupina lidí. Panovník se jim zřejmě bude chtít spíš vyhnout.