Vztahy mezi Kodaní a Washingtonem čelí nejvážnější zkoušce v moderní historii. Dánská vláda společně se samosprávou Grónska oznámila masivní posílení vojenské přítomnosti na ostrově. Tento krok je přímou odpovědí na stupňující se nátlak amerického prezidenta Donalda Trumpa, který neustále opakuje, že Spojené státy musí nad Grónskem převzít kontrolu, aby zabránily jeho ovládnutí Ruskem a Čínou. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen potvrdil, že armáda v nejbližších týdnech zahájí rozsáhlá cvičení s evropskými spojenci z NATO.
Plánované manévry pro rok 2026 mají zahrnovat širokou škálu operací od střežení kritické infrastruktury až po nasazení stíhacího letectva a námořní operace v arktických vodách. Cvičení se zaměří také na schopnost přijmout na grónském území spojenecké posily a na úzkou spolupráci s místní policií. Cílem je demonstrovat, že Dánsko a jeho evropští partneři jsou schopni zajistit bezpečnost v Arktidě vlastními silami, což Trump dlouhodobě zpochybňuje.
Donald Trump na své sociální síti Truth Social dál stupňuje napětí a vysmívá se dánským obranným schopnostem. V jednom ze svých posledních příspěvků vyzval NATO, aby Dánsku nařídilo opustit Grónsko, a dodal, že „dvě psí spřežení“ na ochranu ostrova nestačí. Podle Trumpa je pouze Amerika schopna čelit ruským a čínským lodím, kterými je prý okolí ostrova doslova poseto. Jako důkaz svého tvrzení sdílel zprávu dánské tajné služby, která varuje před rostoucími ambicemi Moskvy a Pekingu v regionu.
Zmiňovaná zpráva dánské vojenské rozvědky (DDIS) skutečně popisuje Arktidu jako budoucí bojiště velmocí. Varuje, že Rusko si v oblasti i přes válku na Ukrajině uchovalo klíčové kapacity, včetně schopnosti rychle nasadit bombardéry schopné zasáhnout cíle po celém severním Atlantiku. Dokument také upozorňuje na rostoucí zájem Číny, která sice zatím nemá v Arktidě vojenskou přítomnost, ale během pěti až deseti let chce disponovat vlastními plavidly a ponorkami schopnými operovat v polárních vodách.
V této výbušné atmosféře se dnes ve Washingtonu koná klíčové jednání. Původně se mělo uskutečnit přímo v Bílém domě, ale nakonec bylo přesunuto do sousední budovy Eisenhower Executive Office Building. Tam se dánští a grónští ministři setkávají s americkým viceprezidentem JD Vancem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Přesun místa schůzky do ceremoniálních prostor viceprezidenta interpretují dánská média jako pokus o mírné snížení napětí a oddálení delegací od nepředvídatelných reakcí samotného prezidenta Trumpa.
Pro Dány a Gróňany je situace o to složitější, že zatímco Trump mluví o hrozbě z východu, samotná dánská tajná služba poprvé ve své historii označila za potenciální bezpečnostní riziko i kroky Spojených států. Tento bezprecedentní posun vnímání nejbližšího spojence ukazuje, jak hluboký příkop mezi Evropou a Washingtonem pod Trumpovým vedením vyrostl. Evropští lídři se nyní obávají, že pokud neustoupí, může Trump přistoupit k ekonomickým sankcím nebo dokonce k vojenskému nátlaku.
Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen před odletem do USA prohlásil, že jeho země si volí Dánsko, NATO a Evropskou unii. Odmítl jakékoli úvahy o tom, že by se Grónsko mělo stát 51. státem USA, jak navrhují někteří republikánští kongresmani. Pro Gróňany je celá věc otázkou mezinárodního práva a práva na sebeurčení. Výsledek dnešních rozhovorů ve Washingtonu tak pravděpodobně určí, zda se arktický spor podaří vyřešit diplomaticky, nebo zda nás čeká nová éra otevřené konfrontace na dalekém severu.
Tři demokratičtí senátoři Ron Wyden, Amy Klobucharová a Martin Heinrich se obrátili dopisem na ministryni zemědělství Spojených států Brooke Rollinsovou s požadavkem na zahájení oficiálního vyšetřování. Předmětem prověření má být jednání vysoko postaveného úředníka ministerstva Michaela Borena, který zastává funkci náměstka pro přírodní zdroje a životní prostředí. Zákonodárci jej obviňují ze závažného zásahu do řízení protipožárních operací a ze střetu zájmů.
Evropská fotbalová unie UEFA zvažuje zahájení trestního řízení proti prezidentovi mezinárodní federace FIFA Giannimu Infantinovi. Důvodem je jeho neúspěšný plán na prodej komerčních podílů v Mistrovství světa v kopané soukromým investorům. Podle právních dokumentů předložených u federálního soudu ve Spojených státech čelí šéf světového fotbalu obvinění ze špatného hospodaření a porušení povinností při správě cizího majetku.
Jihokorejská policie prověří přibližně 310 000 případů pohřešovaných osob, které byly v uplynulých třech letech oficiálně uzavřeny. K tomuto kroku úřady přistoupily po skandálu, při němž byl zatčen policejní důstojník podezřelý z falšování úředních záznamů. Policista měl podle vyšetřovatelů neoprávněně uzavřít spisy dvou pohřešovaných lidí, kteří byli později nalezeni mrtví.
Ve věku 89 let zemřel norský král Harald V., který byl hospitalizován v národní nemocnici v Oslu kvůli léčbě vzácného krevního onemocnění. Královský palác potvrdil, že panovník odešel pokojně v pátek v brzkých ranních hodinách. V reakci na tuto zprávu byla vlajka na střeše královského paláce spuštěna na půl žerdi. V posledních hodinách jeho života jej v nemocnici navštívili členové rodiny a před palácem se shromáždili lidé, aby položili květiny.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu přivedla americké námořnictvo do vážné finanční krize. Ministerstvo obrany je kvůli chybějícím prostředkům nuceno přesouvat peníze z účtů určených na mzdy zaměstnanců a z dalších zdrojů, aby dokázalo pokryt náklady na probíhající bojové operace. Podle interních dokumentů Pentagonu a vyjádření odborníků pro The Guardian hrozí námořnictvu kritický nedostatek financí na výplaty.
Jedinečná možnost zažít atmosféru noční jaderné elektrárny se otevírá veřejnosti. Společnost ČEZ připravila na září sérii nočních exkurzí, během kterých návštěvníci nahlédnou do přísně střežených částí areálu od 21:00 do 1:00 hodin ráno. Celková kapacita prohlídek je 128 účastníků. Registrace na zářijové termíny končí 31. srpna, informovala firma v tiskové zprávě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oproti červnovému návrhu Ministerstva financí novela doznala pouze legislativně-technických úprav. Lepší penzijko řádně prošlo meziresortním připomínkovým řízením a posouzením Legislativní radou vlády. Po jednomyslném schválení jej nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Platnost změn je navrhována k 1. lednu 2027.
Francie zatím není připravena efektivně čelit levným a masově vyráběným vojenským hrozbám, jako jsou útočné drony. Na tuto skutečnost upozornil náčelník generálního štábu francouzských ozbrojených sil generál Fabien Mandon během vystoupení na akčním setkání francouzských podnikatelů organizovaném svazem Medef.
Ve věku 84 let zemřel v mezinárodním vězeňském zařízení v Haagu bývalý bosensko-srbský generál Ratko Mladić. Zprávu o jeho úmrtí zveřejnila srbská státní televize RTS s odkazem na informace ze zdrojů z OSN. Mladić, který si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny z období konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995, skonal po sérii těžkých mozkových příhod a dlouhodobém zhoršování zdravotního stavu.
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.