Vztahy mezi Kodaní a Washingtonem čelí nejvážnější zkoušce v moderní historii. Dánská vláda společně se samosprávou Grónska oznámila masivní posílení vojenské přítomnosti na ostrově. Tento krok je přímou odpovědí na stupňující se nátlak amerického prezidenta Donalda Trumpa, který neustále opakuje, že Spojené státy musí nad Grónskem převzít kontrolu, aby zabránily jeho ovládnutí Ruskem a Čínou. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen potvrdil, že armáda v nejbližších týdnech zahájí rozsáhlá cvičení s evropskými spojenci z NATO.
Plánované manévry pro rok 2026 mají zahrnovat širokou škálu operací od střežení kritické infrastruktury až po nasazení stíhacího letectva a námořní operace v arktických vodách. Cvičení se zaměří také na schopnost přijmout na grónském území spojenecké posily a na úzkou spolupráci s místní policií. Cílem je demonstrovat, že Dánsko a jeho evropští partneři jsou schopni zajistit bezpečnost v Arktidě vlastními silami, což Trump dlouhodobě zpochybňuje.
Donald Trump na své sociální síti Truth Social dál stupňuje napětí a vysmívá se dánským obranným schopnostem. V jednom ze svých posledních příspěvků vyzval NATO, aby Dánsku nařídilo opustit Grónsko, a dodal, že „dvě psí spřežení“ na ochranu ostrova nestačí. Podle Trumpa je pouze Amerika schopna čelit ruským a čínským lodím, kterými je prý okolí ostrova doslova poseto. Jako důkaz svého tvrzení sdílel zprávu dánské tajné služby, která varuje před rostoucími ambicemi Moskvy a Pekingu v regionu.
Zmiňovaná zpráva dánské vojenské rozvědky (DDIS) skutečně popisuje Arktidu jako budoucí bojiště velmocí. Varuje, že Rusko si v oblasti i přes válku na Ukrajině uchovalo klíčové kapacity, včetně schopnosti rychle nasadit bombardéry schopné zasáhnout cíle po celém severním Atlantiku. Dokument také upozorňuje na rostoucí zájem Číny, která sice zatím nemá v Arktidě vojenskou přítomnost, ale během pěti až deseti let chce disponovat vlastními plavidly a ponorkami schopnými operovat v polárních vodách.
V této výbušné atmosféře se dnes ve Washingtonu koná klíčové jednání. Původně se mělo uskutečnit přímo v Bílém domě, ale nakonec bylo přesunuto do sousední budovy Eisenhower Executive Office Building. Tam se dánští a grónští ministři setkávají s americkým viceprezidentem JD Vancem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Přesun místa schůzky do ceremoniálních prostor viceprezidenta interpretují dánská média jako pokus o mírné snížení napětí a oddálení delegací od nepředvídatelných reakcí samotného prezidenta Trumpa.
Pro Dány a Gróňany je situace o to složitější, že zatímco Trump mluví o hrozbě z východu, samotná dánská tajná služba poprvé ve své historii označila za potenciální bezpečnostní riziko i kroky Spojených států. Tento bezprecedentní posun vnímání nejbližšího spojence ukazuje, jak hluboký příkop mezi Evropou a Washingtonem pod Trumpovým vedením vyrostl. Evropští lídři se nyní obávají, že pokud neustoupí, může Trump přistoupit k ekonomickým sankcím nebo dokonce k vojenskému nátlaku.
Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen před odletem do USA prohlásil, že jeho země si volí Dánsko, NATO a Evropskou unii. Odmítl jakékoli úvahy o tom, že by se Grónsko mělo stát 51. státem USA, jak navrhují někteří republikánští kongresmani. Pro Gróňany je celá věc otázkou mezinárodního práva a práva na sebeurčení. Výsledek dnešních rozhovorů ve Washingtonu tak pravděpodobně určí, zda se arktický spor podaří vyřešit diplomaticky, nebo zda nás čeká nová éra otevřené konfrontace na dalekém severu.
Rostoucí intenzita a frekvence extrémních projevů počasí způsobených změnou klimatu vede v Evropě i ve světě ke vzniku takzvaných nepojistitelných oblastí. Jde o místa, kde se pojištění majetku stalo buď zcela nedostupným, nebo finančně neúnosným. K tomuto stavu dochází buď proto, že pojišťovny kvůli vysokému klimatickému riziku z určitých regionů úplně odcházejí, nebo nabízejí smlouvy s tak vysokým pojistným, že si je většina místních obyvatel nemůže dovolit. Tradiční pojišťovací mechanismy se tak ukazují jako strukturálně nepřipravené na novou klimatickou éru.
Ruská federace se potýká s výrazným překročením plánovaných výdajů na vedení války na Ukrajině, což nutí tamní vládu k rozsáhlým škrtům v jiných oblastech. Moskva předpokládá, že její vojenské výdaje v letošním roce překročí schválený rozpočet o nejméně 28 miliard dolarů. Tento nepříznivý finanční vývoj přichází v době, kdy se ruský postup na frontě výrazně zpomalil a Kyjev naopak stupňuje své údery na ruském území.
Dohoda o zřízení takzvaného fondu proti zneužívání úřadů (anti-weaponization fund), kterou americký prezident Donald Trump uzavřel se svou vlastní administrativou, ukazuje snahu jeho druhé vlády omezit kontrolu prezidentské moci. Tento krok má ochránit Trumpa a jeho spojence před budoucím vyšetřováním ze strany budoucích vlád nebo kongresových Demokratů. Právní experti a bývalí vládní právníci oslovení stanicí CNN uvádějí, že Trump systematicky ruší transparentní pravidla zavedená po aféře Watergate, útočí na rozpočtové pravomoci Kongresu a odměňuje své věrné příznivce, kteří čelí obviněním z trestných činů spáchaných v jeho zájmu.
Šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že smrtící epidemii eboly v Demokratické republice Kongo lze stále zastavit a dostat pod kontrolu. Podle jeho slov je potlačení nákazy možné i navzdory přetrvávajícímu ozbrojenému konfliktu, který sužuje východní část této africké země. Generální ředitel organizace v této souvislosti důrazně vyzval všechny tamní bojující skupiny, aby okamžitě vyhlásily příměří a umožnily bezpečné poskytování zdravotnické pomoci.
Japonsko v pátek oznámilo, že vyšle čtyři příslušníky svých ozbrojených sil do Německa, kde se zapojí do činnosti ukrajinské mise Severoatlantické aliance. Vojáci japonských sil sebeobrany budou působit přímo na základně ve Wiesbadenu. Cílem tohoto kroku je posílení strategické spolupráce mezi Tokiem a NATO v oblasti sdílení vojenských poznatků a obranných strategií.
V indické metropoli Dillí se během horkých letních dní střetávají dva naprosto odlišné světy. Zatímco zákazníci luxusních obchodů korzují mezi regály v klimatizovaných showroomech, venku pod spalujícím sluncem pokračují v práci pouliční prodavači, řidiči rikš či provozovatelé vozíků se zmrzlinou. Teploty ve městě běžně přesahují 40 °C, avšak pro miliony lidí zaměstnaných v neoficiálním sektoru, který tvoří téměř 90 % indické pracovní síly, odpočinek v chladu nepředstavuje reálnou možnost. Bezpečí před horkem musí ustoupit každodennímu boji o obživu.
Keňský soud dočasně zablokoval plány vlády Spojených států na otevření nového karanténního centra pro americké občany vystavené viru Ebola. Tento záměr, který původně schválil keňský prezident William Ruto, počítal se zřízením stanoviště na letecké základně Laikipia, nacházející se přibližně 125 mil severně od hlavního města Nairobi. Zařízení s kapacitou 50 lůžek mělo zahájit provoz v pátek, přičemž o společném přístupu k němu jednala s Američany také Velká Británie.
Írán získává zpět přístup k obrovskému množství raket uložených v podzemních objektech, jak vyplývá z analýzy nových satelitních snímků, kterou zveřejnila stanice CNN. Tato zjištění vyvolávají pochybnosti o prohlášeních amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že arzenál Teheránu byl již téměř zcela zlikvidován.
Stabilní vztahy mezi Spojenými státy a Čínou by neměly být vykupovány oslabením amerického závazku vůči obraně Tchaj-wanu. Během poloviny května se americký prezident Donald Trump setkal s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, aby projednali otázky obchodu, války v Íránu a celkovou budoucnost vzájemných vazeb. Pekingský vůdce se však soustředil především na Tchaj-wan, který se stává ústředním bodem stability mezi oběma mocnostmi. Si Ťin-pching v podstatě nabídl, že pokud Washington touží po klidnějších vztazích s Čínou, musí výměnou za to omezit svou podporu tomuto ostrovnímu státu.
Indie a Pákistán sice vysoké teploty dobře znají, přičemž toto období před příchodem monzunů v červnu bývá tradičně nejhorší, avšak letošní vlna veder je zcela mimořádná. Intenzivní a vytrvalé horko začalo již v polovině dubna a denní maxima na mnoha místech přesahují 46 °C, což je zhruba o 5 až 8 °C více než sezónní normy. Neutichající vedra navíc vyhnala v Indii poptávku po elektřině na rekordní úroveň kvůli masivnímu používání klimatizací a zároveň zhoršila sucho, které postihlo území o rozloze přes milion kilometrů čtverečních napříč oběma státy.
Evropská komise ostře zkritizovala Turecko za to, že v uplynulých měsících vynechalo Kypr z neformálních přípravných schůzek před letošní klimatickou konferencí Organizace spojených národů COP31, kterou bude v listopadu hostit turecká Antalya.
Spojené státy a Írán se výrazně přiblížily k dohodě, která by mohla prodloužit stávající příměří o 60 dní a zahájit rozhovory o budoucnosti íránského jaderného programu. Americký viceprezident JD Vance však pro stanici BBC uvedl, že v současné době je stále příliš brzy na to říci, kdy nebo zda vůbec obě strany dokument definitivně potvrdí. Podle jeho slov je před dokončením shody nutné vyřešit ještě několik sporných bodů, přičemž vyjednavači v současnosti ladí přesné formulace textu.