Bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády a předseda strany Jašar Gadi Eisenkot převzal od prezidenta Jicchaka Herzoga oficiální pověření k sestavení nové vlády a zahájil jednání s možnými koaličními partnery. Šestašedesátiletý politik, který dostal od hlavy státu lhůtu dvaceti osmi dnů, při té příležitosti varoval, že dosavadní premiér Benjamin Netanjahu přivedl zemi do hluboké krize a že se Izrael nachází v kritickém bodě, odkud může být cesta zpět již ztracena.
Prezident Herzog vedl konzultace se zástupci jednotlivých politických stran po nedávných volbách, v jejichž rámci opoziční blok získal čtyřicet osm křesel ve stopadesátičlenném Knesetu, zatímco Netanjahův tábor obsadil padesát tři mandátů, což ani jedné straně nezajistilo pohodlnou většinu. Přestože Eisenkotova koalice nemá jasnou převahu, prezident mu svěřil mandát s tím, že vytvoření stabilního kabinetu si vyžádá netradiční politické kroky.
Během slavnostního aktu v prezidentském sídle Eisenkot zdůraznil, že země čelí výjimečné situaci, a obrátil se s nabídkou spolupráce na členy Netanjahovy strany Likud i na pravicové uskupení ministra financí Becalela Smotriče. Podmínkou pro jakékoliv zapojení do vznikající vlády však podle jeho slov zůstává, že v čele kabinetu stane on sám jako předseda vlády.
Budoucí vyjednávání provázejí složité překážky, neboť Eisenkot se vedle oslovení politických oponentů potýká také s požadavky stran uvnitř vlastního bloku. Významnou překážkou jsou zejména neshody ohledně ultraortodoxních frakcí a jejich dlouhodobých výjimek z povinné vojenské služby, jejíž zrušení patřilo k hlavním pilířům předvolební kampaně Eisenkotovy strany.
Eisenkot i prezident Herzog během oficiálních projevů otevřeně hovořili o rostoucí mezinárodní izolaci Izraele v důsledku politiky odcházejícího premiéra. Situaci v zemi ovlivňují také vnější faktory včetně výsledků nedávných amerických voleb, v nichž američtí voliči a zákonodárci vyjádřili nespokojenost s dosavadním postupem v konfliktu v Gaze a ve válce s Íránem.
Zatímco Netanjahu výsledky voleb zpochybnil a obvinil arabské voliče z údajného ovlivnění hlasování, aniž by pro svá tvrzení předložil věcné důkazy, Eisenkot varuje před zhoršujícími se vztahy s tradičními spojenci. Podle jeho vyjádření dokonce i nejbližší strategičtí partnerští státy otevřeně hovoří o nutnosti přehodnotit dosavadní vzájemné vazby s Izraelem.
Arabské politické subjekty, které v nedávných volbách zaznamenaly výrazný nárůst voličské podpory a podpořily Eisenkota při prezidentských konzultacích, se ocitly v pozici klíčových aktérů. Pověřený politik však pro jejich případnou účast v koalici stanovil přísné podmínky, mezi něž patří výslovné uznání Izraele jako židovského státu a oficiální klasifikace Hamásu jako teroristické organizace.
Případný úspěch při formování nové vlády by pro Gadiho Eisenkota znamenal zásadní politický zlom a konec dlouholeté éry Benjamina Netanjahua v čele izraelské exekutivy. V následujících týdnech tak budou rozhodující nejen složitá personální jednání, ale také ochota jednotlivých stran slevit ze svých programových požadavků ve prospěch stabilizace státu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth bojuje o své politické přežití v době, kdy v Kongresu začínají oficiální procedury směřující k jeho ústavní obžalobě. Šéf Pentagonu vystoupil na úterní tiskové konferenci, kde ostře odmítl snahy o své odvolání. Svým vystoupením vyslal jasný signál veřejnosti i politickým špičkám.
První létající auta v Číně by mohla být veřejnosti dostupná již v průběhu příštího léta, jak na technologickém summitu Web Summit v Lisabonu oznámil šéf čínské společnosti XPeng Deli Zhao. Tento dvoumístný nízkoletový prostředek s funkcí autopilota, jehož cena se pohybuje kolem tří set tisíc dolarů, má být ve druhé polovině roku 2027 připraven pro rekreační využití ve venkovských oblastech a pro potřeby záchranných služeb.
První den třístranných rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy ve Spojených arabských emirátech skončil po čtyřech hodinách vzájemných jednání. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil tato setkání za velmi produktivní, ačkoliv současně upozornil, že před všemi zúčastněnými stranami stojí ještě velký kus práce.
Na pozadí mírových rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy stupňuje Rusko své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hospodářství, čímž zemi vystavuje dosud nejtěžší zkoušce od začátku konfliktu. Nezávislý vyšetřovací panel Organizace spojených národů nedávno dospěl k závěru, že úmyslné útoky na civilní a životně důležité energetické systémy naplňují skutkovou podstatu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.