Americký prezident Donald Trump oznámil, že dohoda o příměří v Pásmu Gazy je „velmi blízko“ k uzavření. Trump uvedl, že bude tlačit na dokončení dohody v nejbližších dnech, a to i navzdory pokračujícím izraelským útokům, které si vyžádaly životy desítek Palestinců.
Bílý dům potvrdil, že vysílá do Egypta Jareda Kushnera a Steva Witkoffa, zetě a hlavního vyjednavače prezidenta Trumpa. Jejich úkolem je dořešit technické detaily propuštění rukojmích a prodiskutovat podmínky trvalého příměří. Oznámení přichází den poté, co hnutí Hamas deklarovalo, že je připraveno propustit zadržované osoby dle Trumpova plánu, jehož cílem je ukončit dvouletý konflikt.
V pondělí se v Egyptě navíc sejdou delegace z Izraele a Hamasu, aby projednaly navrhovanou výměnu izraelských rukojmích za palestinské vězně. Konání rozhovorů přichází měsíc po tom, co Izrael zmařil předchozí jednání náletem na vyjednavače Hamasu v Kataru, při kterém zemřelo šest lidí, ačkoli cíle nebyly zasaženy.
Navzdory Trumpově výzvě Izraeli k zastavení bombardování po deklaraci Hamasu bylo v sobotu při izraelských útocích zabito mnoho Palestinců. Podle palestinské tiskové agentury Wafa bylo v sobotu večer zabito nejméně 17 lidí (převážně ženy a děti) při útoku na dům ve čtvrti al-Tuffah v Gaze. Dalších 20 osob se pohřešovalo pod troskami a desítky byly zraněny.
Již dříve v průběhu soboty zamířily izraelské drony na shromáždění lidí poblíž pekárny v centrální Gaze, kde zahynuly desítky osob. Nejméně šest civilistů, včetně dvou dětí, zemřelo při oddělených útocích na dům v Gaze a na stan pro vysídlené osoby v al-Mawasi, což byla Izraelem dříve označená „bezpečná zóna“. Hamas v reakci prohlásil, že „pokračování v bombardování a masakrech odhaluje Netanjahuovy lži“ o omezení vojenských operací proti civilistům.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním prohlášení v televizi vyjádřil naději, že se „v nadcházejících dnech“, během židovského svátku Sukot, podaří přivést domů všechny zbývající rukojmí. Zároveň trval na tom, že „Hamas bude odzbrojen… buď diplomatickou cestou skrze Trumpův plán, nebo vojensky námi“.
Hamas sice v pátek přijal klíčové body z Trumpova 20bodového mírového návrhu, včetně ukončení války, stažení Izraele a výměny vězňů, ponechal si však prostor pro další vyjednávání v některých otázkách. Zásadní otázkou zůstává, zda bude Hamas ochoten se odzbrojit, což je klíčový požadavek Izraele.
Prezident Trump později v sobotu na sociální síti Truth Social napsal, že Izrael souhlasil s počáteční linií stažení, kterou sdělili Hamasu. Uvedl, že jakmile Hamas s linií souhlasí, vstoupí v platnost příměří, začne výměna rukojmích a vězňů a vytvoří se podmínky pro další fázi stažení, aniž by podal podrobnější vysvětlení.
V rozhovoru pro Axios Trump popsal svou konverzaci s Netanjahuem ohledně návrhu. „Řekl jsem mu: ‘Bibi, tohle je tvoje šance na vítězství.’ Byl s tím v pořádku. Musí být v pořádku. Nemá na výběr. Se mnou musíš být v pohodě,“ prohlásil Trump. Dodal, že plán se setkal s velkou vstřícností a že je „velmi blízko“ k dohodě, kterou se snaží v nejbližších dnech uzavřít.
Prezident zmínil i to, že mu v tlaku na Hamas pomohl turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Trump zároveň uvedl, že hodlá pomoci s rehabilitací globálního obrazu Izraele. Izraelská vojenská intervence v Gaze totiž podle tamních zdravotnických úřadů zabila nejméně 67 074 Palestinců a zranila asi 170 000, většinou civilistů.
Mezinárodní komise pro vyšetřování a přední sdružení akademiků se shodly, že Izrael se v Gaze dopustil genocidy, což Izrael odmítá. Trump na závěr řekl: „Bibi zašel příliš daleko a Izrael ztratil velkou podporu ve světě. Teď se chystám získat veškerou tu podporu zpět.“
V Česku začal týden, od kterého se očekává návrat tropického počasí. Nejvyšší teploty mají po vlně veder pozvolna klesat, avšak nijak výrazně. Pršet bude zejména v bouřkách a přeháňkách, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Jihočeši by měli zpozornět. V jejich regionu se totiž může nacházet nebezpečné zvíře, které nepatří do české přírody. Případem se zabývá policie, která za poslední dny přijala několik oznámení o černé kočkovité šelmě. Jedna svědkyně dokonce natočila video.
Nový britský premiér Andy Burnham si poprvé promluvil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle svých slov je připraven mu oponovat, pokud budou zájmy Londýna jiné než zájmy Washingtonu. Burnham zároveň slíbil občanům, že se v nejvyšší politické funkci nezmění.
Írán se dostává do konfliktu i s Ukrajinou. Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí obvinil Ukrajince z útoku na íránskou komerční loď a pohrozil Kyjevu odvetou. Ostře se zároveň pustil do ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vyjádřil k jednáním s německým kancléřem Friedrichem Merzem ohledně myšlenky přidruženého členství v Evropské unii. Merze ocenil s tím, že stojí jasně na straně Kyjeva a dobře ví, že Ukrajina doufá v nějakou formu zrychleného postupu při integraci do sedmadvacítky.
Převoz uznávaného palestinského lékaře Husáma Abú Safíji do samovazby opět otevřel otázku podmínek, v jakých jsou držení zdravotničtí pracovníci zadržení v Pásmu Gazy. Třiapadesátiletý ředitel nemocnice Kamála Advána v severní části pásma je bez formálního obvinění držen již přes pět set dní. Podle lidskoprávní organizace Physicians for Human Rights Israel byl nedávno přesunut do přísně střeženého komplexu, kde byl umístěn na samotku.
Americký prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro pořad „The Axios Show“ prohlásil, že od začátku války s Íránem nenarazil na žádné limity své moci. Podle informací z chystané knihy se navíc intenzivně zabývá myšlenkou, že by mohl být nejmocnějším mužem v lidských dějinách. Šéf Bílého domu tak už pouze netestuje hranice svého úřadu, ale popisuje svou sílu v celosvětovém historickém kontextu a staví se po bok vojevůdců, diktátorů a silných vůdců, kteří si v minulosti dokázali podmanit celé národy.
Státní zdravotní ústav vydal komplexní sadu doporučení, která mají veřejnosti pomoci bezpečně zvládnout letošní vlny tropických veder. Extrémní vysoké teploty zasáhly Česko již v červnu a podle meteorologických předpovědí se vrátí i tento týden. Odborníci proto zdůrazňují nutnost preventivních opatření, neboť horko představuje výraznou zátěž pro celkovou stabilitu lidského organismu.
Kreml ve snaze nahradit vysoké ztráty z válečného konfliktu na Ukrajině zaměřil svou pozornost na akademickou půdu a odborná učiliště. Počátkem letošního roku odstartovala masivní kampaň, která cílíc především na studenty s horšími studijními výsledky nebo na ty, kteří zvažují odchod ze školy, nabízí možnost vstoupit do armády. Hlavním lákadlem se stala služba u nově budovaných jednotek bezpilotních prostředků, jež úřady prezentují jako bezpečnou, prestižní a moderní cestu, jak projít službou v armádě bez přímého ohrožení života.
Představte si možnost okamžitě získat padesát tisíc liber, tedy v přepočtu více než jeden a čtvrt milionu korun, nebo si hodit mincí o milion liber s padesátiprocentní šancí na úspěch i na úplnou ztrátu. Průzkum společnosti YouGov provedený mezi více než čtyřmi tisícovkami britských respondentů ukázal, že drtivá většina lidí dává přednost jistotě před vysokým rizikem. Téměř tři čtvrtiny dotázaných zvolily bez váhání převzetí nižší sumy, zatímco pro riskantní sázku na milionovou výhru se rozhodla pouze pětina účastníků.
Španělsko od začátku letošního roku čelí ničivým lesním požárům, které podle předběžných údajů zasáhly již přes 170 tisíc hektarů půdy. Tento rozsah představuje téměř šestinásobný nárůst oproti stejnému období minulého roku, kdy bylo zaznamenáno necelých 29 tisíc shořelých hektarů. Krizové složky v zemi dosud registrovaly 35 velkých požárů, což je výrazný skok naproti pouhým 11 z předchozího roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí zavítá do Velké Británie, kde se setká s novým britským premiérem Andym Burnhamem. Zástupce Kyjeva se tak stane vůbec prvním zahraničním státníkem, kterého britský ministerský předseda přijme od svého nástupu do funkce před týdnem. Londýnský kabinet tímto krokem zdůrazňuje trvající spojenectví obou zemí a jasně deklaruje, že změna ve vedení britské vlády nepřinesla žádné oslabení podpory napadenému státu.