Americký prezident Donald Trump oznámil, že dohoda o příměří v Pásmu Gazy je „velmi blízko“ k uzavření. Trump uvedl, že bude tlačit na dokončení dohody v nejbližších dnech, a to i navzdory pokračujícím izraelským útokům, které si vyžádaly životy desítek Palestinců.
Bílý dům potvrdil, že vysílá do Egypta Jareda Kushnera a Steva Witkoffa, zetě a hlavního vyjednavače prezidenta Trumpa. Jejich úkolem je dořešit technické detaily propuštění rukojmích a prodiskutovat podmínky trvalého příměří. Oznámení přichází den poté, co hnutí Hamas deklarovalo, že je připraveno propustit zadržované osoby dle Trumpova plánu, jehož cílem je ukončit dvouletý konflikt.
V pondělí se v Egyptě navíc sejdou delegace z Izraele a Hamasu, aby projednaly navrhovanou výměnu izraelských rukojmích za palestinské vězně. Konání rozhovorů přichází měsíc po tom, co Izrael zmařil předchozí jednání náletem na vyjednavače Hamasu v Kataru, při kterém zemřelo šest lidí, ačkoli cíle nebyly zasaženy.
Navzdory Trumpově výzvě Izraeli k zastavení bombardování po deklaraci Hamasu bylo v sobotu při izraelských útocích zabito mnoho Palestinců. Podle palestinské tiskové agentury Wafa bylo v sobotu večer zabito nejméně 17 lidí (převážně ženy a děti) při útoku na dům ve čtvrti al-Tuffah v Gaze. Dalších 20 osob se pohřešovalo pod troskami a desítky byly zraněny.
Již dříve v průběhu soboty zamířily izraelské drony na shromáždění lidí poblíž pekárny v centrální Gaze, kde zahynuly desítky osob. Nejméně šest civilistů, včetně dvou dětí, zemřelo při oddělených útocích na dům v Gaze a na stan pro vysídlené osoby v al-Mawasi, což byla Izraelem dříve označená „bezpečná zóna“. Hamas v reakci prohlásil, že „pokračování v bombardování a masakrech odhaluje Netanjahuovy lži“ o omezení vojenských operací proti civilistům.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním prohlášení v televizi vyjádřil naději, že se „v nadcházejících dnech“, během židovského svátku Sukot, podaří přivést domů všechny zbývající rukojmí. Zároveň trval na tom, že „Hamas bude odzbrojen… buď diplomatickou cestou skrze Trumpův plán, nebo vojensky námi“.
Hamas sice v pátek přijal klíčové body z Trumpova 20bodového mírového návrhu, včetně ukončení války, stažení Izraele a výměny vězňů, ponechal si však prostor pro další vyjednávání v některých otázkách. Zásadní otázkou zůstává, zda bude Hamas ochoten se odzbrojit, což je klíčový požadavek Izraele.
Prezident Trump později v sobotu na sociální síti Truth Social napsal, že Izrael souhlasil s počáteční linií stažení, kterou sdělili Hamasu. Uvedl, že jakmile Hamas s linií souhlasí, vstoupí v platnost příměří, začne výměna rukojmích a vězňů a vytvoří se podmínky pro další fázi stažení, aniž by podal podrobnější vysvětlení.
V rozhovoru pro Axios Trump popsal svou konverzaci s Netanjahuem ohledně návrhu. „Řekl jsem mu: ‘Bibi, tohle je tvoje šance na vítězství.’ Byl s tím v pořádku. Musí být v pořádku. Nemá na výběr. Se mnou musíš být v pohodě,“ prohlásil Trump. Dodal, že plán se setkal s velkou vstřícností a že je „velmi blízko“ k dohodě, kterou se snaží v nejbližších dnech uzavřít.
Prezident zmínil i to, že mu v tlaku na Hamas pomohl turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Trump zároveň uvedl, že hodlá pomoci s rehabilitací globálního obrazu Izraele. Izraelská vojenská intervence v Gaze totiž podle tamních zdravotnických úřadů zabila nejméně 67 074 Palestinců a zranila asi 170 000, většinou civilistů.
Mezinárodní komise pro vyšetřování a přední sdružení akademiků se shodly, že Izrael se v Gaze dopustil genocidy, což Izrael odmítá. Trump na závěr řekl: „Bibi zašel příliš daleko a Izrael ztratil velkou podporu ve světě. Teď se chystám získat veškerou tu podporu zpět.“
Tři čtvrtiny evropských dopravních pilotů zažily v kokpitu mikrospánek a téměř čtvrtina z nich pravidelně létá navzdory velké únavě, která je činí neschopnými bezpečné práce. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu Evropské asociace pilotů, jenž poukazuje na vážné nedostatky v oblasti bezpečnosti letového provozu. Průzkum se uskutečnil v srpnu a zúčastnilo se ho téměř sedm tisíc kapitánů a důstojníků z celé Evropy.
V čínském Pekingu začalo v pondělí páté plénum ústředního výboru Komunistické strany Číny, které se zaměřuje na otázky přísné vnitrostranické governance a disciplíny. Čínský prezident Si Ťin-pching pokračuje v rozsáhlém protikorupčním tažení, jehož cílem je upevnění kontroly a politické loajality uvnitř státního aparátu. Setkání představuje poslední významnou schůzi před příštím sjezdem strany, na němž se očekává obhajoba čtvrtého funkčního období čínského lídra.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské ozbrojené síly podnikly v průběhu uplynulého týdne rozsáhlou a ničivou vlnu vzdušných útoků, při nichž proti ukrajinským cílům namířily tisíce pum a dronů. Podle jeho vyjádření Moskva nasadila přibližně 1600 naváděných leteckých bomb, téměř 2300 úderných bezpilotních letounů a osmačtyřicet raket včetně balistických systémů, píše Kyiv Post.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.