Americký prezident Donald Trump oznámil, že dohoda o příměří v Pásmu Gazy je „velmi blízko“ k uzavření. Trump uvedl, že bude tlačit na dokončení dohody v nejbližších dnech, a to i navzdory pokračujícím izraelským útokům, které si vyžádaly životy desítek Palestinců.
Bílý dům potvrdil, že vysílá do Egypta Jareda Kushnera a Steva Witkoffa, zetě a hlavního vyjednavače prezidenta Trumpa. Jejich úkolem je dořešit technické detaily propuštění rukojmích a prodiskutovat podmínky trvalého příměří. Oznámení přichází den poté, co hnutí Hamas deklarovalo, že je připraveno propustit zadržované osoby dle Trumpova plánu, jehož cílem je ukončit dvouletý konflikt.
V pondělí se v Egyptě navíc sejdou delegace z Izraele a Hamasu, aby projednaly navrhovanou výměnu izraelských rukojmích za palestinské vězně. Konání rozhovorů přichází měsíc po tom, co Izrael zmařil předchozí jednání náletem na vyjednavače Hamasu v Kataru, při kterém zemřelo šest lidí, ačkoli cíle nebyly zasaženy.
Navzdory Trumpově výzvě Izraeli k zastavení bombardování po deklaraci Hamasu bylo v sobotu při izraelských útocích zabito mnoho Palestinců. Podle palestinské tiskové agentury Wafa bylo v sobotu večer zabito nejméně 17 lidí (převážně ženy a děti) při útoku na dům ve čtvrti al-Tuffah v Gaze. Dalších 20 osob se pohřešovalo pod troskami a desítky byly zraněny.
Již dříve v průběhu soboty zamířily izraelské drony na shromáždění lidí poblíž pekárny v centrální Gaze, kde zahynuly desítky osob. Nejméně šest civilistů, včetně dvou dětí, zemřelo při oddělených útocích na dům v Gaze a na stan pro vysídlené osoby v al-Mawasi, což byla Izraelem dříve označená „bezpečná zóna“. Hamas v reakci prohlásil, že „pokračování v bombardování a masakrech odhaluje Netanjahuovy lži“ o omezení vojenských operací proti civilistům.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním prohlášení v televizi vyjádřil naději, že se „v nadcházejících dnech“, během židovského svátku Sukot, podaří přivést domů všechny zbývající rukojmí. Zároveň trval na tom, že „Hamas bude odzbrojen… buď diplomatickou cestou skrze Trumpův plán, nebo vojensky námi“.
Hamas sice v pátek přijal klíčové body z Trumpova 20bodového mírového návrhu, včetně ukončení války, stažení Izraele a výměny vězňů, ponechal si však prostor pro další vyjednávání v některých otázkách. Zásadní otázkou zůstává, zda bude Hamas ochoten se odzbrojit, což je klíčový požadavek Izraele.
Prezident Trump později v sobotu na sociální síti Truth Social napsal, že Izrael souhlasil s počáteční linií stažení, kterou sdělili Hamasu. Uvedl, že jakmile Hamas s linií souhlasí, vstoupí v platnost příměří, začne výměna rukojmích a vězňů a vytvoří se podmínky pro další fázi stažení, aniž by podal podrobnější vysvětlení.
V rozhovoru pro Axios Trump popsal svou konverzaci s Netanjahuem ohledně návrhu. „Řekl jsem mu: ‘Bibi, tohle je tvoje šance na vítězství.’ Byl s tím v pořádku. Musí být v pořádku. Nemá na výběr. Se mnou musíš být v pohodě,“ prohlásil Trump. Dodal, že plán se setkal s velkou vstřícností a že je „velmi blízko“ k dohodě, kterou se snaží v nejbližších dnech uzavřít.
Prezident zmínil i to, že mu v tlaku na Hamas pomohl turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Trump zároveň uvedl, že hodlá pomoci s rehabilitací globálního obrazu Izraele. Izraelská vojenská intervence v Gaze totiž podle tamních zdravotnických úřadů zabila nejméně 67 074 Palestinců a zranila asi 170 000, většinou civilistů.
Mezinárodní komise pro vyšetřování a přední sdružení akademiků se shodly, že Izrael se v Gaze dopustil genocidy, což Izrael odmítá. Trump na závěr řekl: „Bibi zašel příliš daleko a Izrael ztratil velkou podporu ve světě. Teď se chystám získat veškerou tu podporu zpět.“
Každý ví, že klíčem k dlouhému a zdravému životu je správná strava a dostatek pohybu. Ale co dělat, když jednoduše nemáte čas na hodiny v posilovně nebo na denní metu deseti tisíc kroků? Dobrou zprávou je, že zvýšením intenzity každodenních činností lze dosáhnout obrovských zdravotních přínosů. Mějte na mysli například rychlý výšlap schodů, rychlou chůzi po domě při vyřizování věcí nebo intenzivnější hraní si s dětmi či domácími mazlíčky.
Dva dny po skonu Patrika Hezuckého, oblíbeného hlasu z rádia Evropa 2, se jeho žena Nikola rozhodla sdílet veřejnosti detaily ohledně jeho zdravotního stavu. Zdravotní komplikace moderátora byly až doposud zahaleny přísným tajemstvím. Nikola na sociálních sítích popsala, jak se život jejich rodiny po náhlé diagnóze radikálně změnil.
Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
V Asii se po sérii neobvyklých bouří a klimatickém chaosu dramaticky zvýšil počet obětí, který přesáhl 1 700 lidí. Když klimatolog Fredolin Tangang na svém počítači koncem listopadu pozoroval, jak se nad Asií formují hned tři tropické bouře současně, jeho myšlenky zabloudily k filmu Den poté. I když filmové události přesahují realitu, formace, kterou viděl na obrazovce, ho znepokojila.
Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.
Třídenní rozhovory mezi ukrajinskými a americkými představiteli, které proběhly na Floridě v Miami, neskončily do sobotního večera žádným zjevným průlomem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně řekl, že se připojil ke svým vyjednavačům při „velmi věcném a konstruktivním“ telefonátu s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem.
Zpráva o pátečním úmrtí moderátora Patrika Hezuckého ve věku 55 let hluboce zasáhla nespočet jeho příznivců. Lidé okamžitě začali spontánně směřovat k budově rádia Evropa 2 v Praze, kde Hezucký strávil většinu své profesní kariéry, aby zde vyjádřili svůj zármutek a vděčnost. Tímto způsobem vzniklo před sídlem stanice improvizované pietní místo.
Spojené státy čelí znepokojivému zvratu v trendu snižování emisí. Administrace prezidenta Trumpa uvolňuje pravidla pro znečištění z uhelných elektráren, zatímco energetické společnosti po celé zemi ruší plány na jejich uzavření. Důvodem je masivní poptávka po elektřině generovaná boomem datových center pro umělou inteligenci (AI). Kombinace těchto dvou faktorů by podle webu Politico mohla mít dramatické dopady na růst teplot a zdraví obyvatel žijících v blízkosti elektráren.
Obyvatelé starobylého ukrajinského města Černihiv, které je proslulé svými středověkými katedrálami, se potýkají s rozsáhlými výpadky elektřiny a krutým chladem. Tyto problémy jsou přímým důsledkem intenzivních ruských útoků. Místní obyvatelka Valentina Ivanivna ukázala novou čelovku, kterou dostala od vnuka, a používá ji většinu večerů při domácích pracích, jako je mytí nádobí nebo vaření. Vysvětlila, že bez elektřiny se nedá nic naplánovat, což je velmi stresující a vyčerpávající, jelikož ani pozvat lidi na čaj je nemožné, protože nefunguje rychlovarná konvice.
Evropa zintenzivňuje přípravy na možný konflikt s Ruskem, přičemž debaty o posílení obrany eskalovaly po sérii incidentů. Od poloviny září opakovaně narušily polský vzdušný prostor ruské drony a v následujících dvou měsících se neidentifikované bezpilotní stroje objevily také nad vojenskými a letištními lokalitami v Německu, Dánsku, Belgii a Norsku. Jako reakci na tyto vpády oznámil Brusel plány na vybudování „dronové zdi“ k ochraně evropského vzdušného prostoru, jejíž dokončení je plánováno na rok 2027.