Americký prezident Donald Trump oznámil, že dohoda o příměří v Pásmu Gazy je „velmi blízko“ k uzavření. Trump uvedl, že bude tlačit na dokončení dohody v nejbližších dnech, a to i navzdory pokračujícím izraelským útokům, které si vyžádaly životy desítek Palestinců.
Bílý dům potvrdil, že vysílá do Egypta Jareda Kushnera a Steva Witkoffa, zetě a hlavního vyjednavače prezidenta Trumpa. Jejich úkolem je dořešit technické detaily propuštění rukojmích a prodiskutovat podmínky trvalého příměří. Oznámení přichází den poté, co hnutí Hamas deklarovalo, že je připraveno propustit zadržované osoby dle Trumpova plánu, jehož cílem je ukončit dvouletý konflikt.
V pondělí se v Egyptě navíc sejdou delegace z Izraele a Hamasu, aby projednaly navrhovanou výměnu izraelských rukojmích za palestinské vězně. Konání rozhovorů přichází měsíc po tom, co Izrael zmařil předchozí jednání náletem na vyjednavače Hamasu v Kataru, při kterém zemřelo šest lidí, ačkoli cíle nebyly zasaženy.
Navzdory Trumpově výzvě Izraeli k zastavení bombardování po deklaraci Hamasu bylo v sobotu při izraelských útocích zabito mnoho Palestinců. Podle palestinské tiskové agentury Wafa bylo v sobotu večer zabito nejméně 17 lidí (převážně ženy a děti) při útoku na dům ve čtvrti al-Tuffah v Gaze. Dalších 20 osob se pohřešovalo pod troskami a desítky byly zraněny.
Již dříve v průběhu soboty zamířily izraelské drony na shromáždění lidí poblíž pekárny v centrální Gaze, kde zahynuly desítky osob. Nejméně šest civilistů, včetně dvou dětí, zemřelo při oddělených útocích na dům v Gaze a na stan pro vysídlené osoby v al-Mawasi, což byla Izraelem dříve označená „bezpečná zóna“. Hamas v reakci prohlásil, že „pokračování v bombardování a masakrech odhaluje Netanjahuovy lži“ o omezení vojenských operací proti civilistům.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním prohlášení v televizi vyjádřil naději, že se „v nadcházejících dnech“, během židovského svátku Sukot, podaří přivést domů všechny zbývající rukojmí. Zároveň trval na tom, že „Hamas bude odzbrojen… buď diplomatickou cestou skrze Trumpův plán, nebo vojensky námi“.
Hamas sice v pátek přijal klíčové body z Trumpova 20bodového mírového návrhu, včetně ukončení války, stažení Izraele a výměny vězňů, ponechal si však prostor pro další vyjednávání v některých otázkách. Zásadní otázkou zůstává, zda bude Hamas ochoten se odzbrojit, což je klíčový požadavek Izraele.
Prezident Trump později v sobotu na sociální síti Truth Social napsal, že Izrael souhlasil s počáteční linií stažení, kterou sdělili Hamasu. Uvedl, že jakmile Hamas s linií souhlasí, vstoupí v platnost příměří, začne výměna rukojmích a vězňů a vytvoří se podmínky pro další fázi stažení, aniž by podal podrobnější vysvětlení.
V rozhovoru pro Axios Trump popsal svou konverzaci s Netanjahuem ohledně návrhu. „Řekl jsem mu: ‘Bibi, tohle je tvoje šance na vítězství.’ Byl s tím v pořádku. Musí být v pořádku. Nemá na výběr. Se mnou musíš být v pohodě,“ prohlásil Trump. Dodal, že plán se setkal s velkou vstřícností a že je „velmi blízko“ k dohodě, kterou se snaží v nejbližších dnech uzavřít.
Prezident zmínil i to, že mu v tlaku na Hamas pomohl turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Trump zároveň uvedl, že hodlá pomoci s rehabilitací globálního obrazu Izraele. Izraelská vojenská intervence v Gaze totiž podle tamních zdravotnických úřadů zabila nejméně 67 074 Palestinců a zranila asi 170 000, většinou civilistů.
Mezinárodní komise pro vyšetřování a přední sdružení akademiků se shodly, že Izrael se v Gaze dopustil genocidy, což Izrael odmítá. Trump na závěr řekl: „Bibi zašel příliš daleko a Izrael ztratil velkou podporu ve světě. Teď se chystám získat veškerou tu podporu zpět.“
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Elon Musk se díky vstupu společnosti SpaceX na burzu stává prvním papírovým dolarovým tributářem v historii. Jeho celkové jmění, tvořené převážně akciemi firem Tesla a SpaceX, dosahuje odhadované výše 1,11 bilionu dolarů. Samotné číslo 1 bilion představuje milion milionů a pro běžného člověka je tato částka v podstatě nepředstavitelná.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.
Fotbalové mistrovství světa v roce 2026 se do historie zapíše jako jedno z nejekonomičtějších a zároveň nejkurióznějších vůbec. Turnaj se poprvé odehrává pod taktovkou tří spolupořadatelů – USA, Kanady a Mexika –, kteří se paradoxně nacházejí uprostřed ostré obchodní války. Geopolitické napětí navíc eskaluje i mimo severoamerický kontinent, což se projevilo těsně před zahájením šampionátu, kdy americký prezident Donald Trump teprve v posledních minutách odvolal hrozící letecké údery na Írán, který je zároveň jedním z účastníků turnaje.
Spojené státy a Írán se podle prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ocitly na prahu uzavření míru. Šéf Bílého domu uvedl, že rýsující se dohoda ho vedla k odvolání chystaných leteckých a raketových úderů. Podle jeho slov zbývá doladit poslední detaily na papíře a k podpisu dokumentů by mohlo dojít na evropské půdě během několika dnů, což by znamenalo faktický konec celého konfliktu.
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.