Americký prezident Donald Trump oznámil, že dohoda o příměří v Pásmu Gazy je „velmi blízko“ k uzavření. Trump uvedl, že bude tlačit na dokončení dohody v nejbližších dnech, a to i navzdory pokračujícím izraelským útokům, které si vyžádaly životy desítek Palestinců.
Bílý dům potvrdil, že vysílá do Egypta Jareda Kushnera a Steva Witkoffa, zetě a hlavního vyjednavače prezidenta Trumpa. Jejich úkolem je dořešit technické detaily propuštění rukojmích a prodiskutovat podmínky trvalého příměří. Oznámení přichází den poté, co hnutí Hamas deklarovalo, že je připraveno propustit zadržované osoby dle Trumpova plánu, jehož cílem je ukončit dvouletý konflikt.
V pondělí se v Egyptě navíc sejdou delegace z Izraele a Hamasu, aby projednaly navrhovanou výměnu izraelských rukojmích za palestinské vězně. Konání rozhovorů přichází měsíc po tom, co Izrael zmařil předchozí jednání náletem na vyjednavače Hamasu v Kataru, při kterém zemřelo šest lidí, ačkoli cíle nebyly zasaženy.
Navzdory Trumpově výzvě Izraeli k zastavení bombardování po deklaraci Hamasu bylo v sobotu při izraelských útocích zabito mnoho Palestinců. Podle palestinské tiskové agentury Wafa bylo v sobotu večer zabito nejméně 17 lidí (převážně ženy a děti) při útoku na dům ve čtvrti al-Tuffah v Gaze. Dalších 20 osob se pohřešovalo pod troskami a desítky byly zraněny.
Již dříve v průběhu soboty zamířily izraelské drony na shromáždění lidí poblíž pekárny v centrální Gaze, kde zahynuly desítky osob. Nejméně šest civilistů, včetně dvou dětí, zemřelo při oddělených útocích na dům v Gaze a na stan pro vysídlené osoby v al-Mawasi, což byla Izraelem dříve označená „bezpečná zóna“. Hamas v reakci prohlásil, že „pokračování v bombardování a masakrech odhaluje Netanjahuovy lži“ o omezení vojenských operací proti civilistům.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním prohlášení v televizi vyjádřil naději, že se „v nadcházejících dnech“, během židovského svátku Sukot, podaří přivést domů všechny zbývající rukojmí. Zároveň trval na tom, že „Hamas bude odzbrojen… buď diplomatickou cestou skrze Trumpův plán, nebo vojensky námi“.
Hamas sice v pátek přijal klíčové body z Trumpova 20bodového mírového návrhu, včetně ukončení války, stažení Izraele a výměny vězňů, ponechal si však prostor pro další vyjednávání v některých otázkách. Zásadní otázkou zůstává, zda bude Hamas ochoten se odzbrojit, což je klíčový požadavek Izraele.
Prezident Trump později v sobotu na sociální síti Truth Social napsal, že Izrael souhlasil s počáteční linií stažení, kterou sdělili Hamasu. Uvedl, že jakmile Hamas s linií souhlasí, vstoupí v platnost příměří, začne výměna rukojmích a vězňů a vytvoří se podmínky pro další fázi stažení, aniž by podal podrobnější vysvětlení.
V rozhovoru pro Axios Trump popsal svou konverzaci s Netanjahuem ohledně návrhu. „Řekl jsem mu: ‘Bibi, tohle je tvoje šance na vítězství.’ Byl s tím v pořádku. Musí být v pořádku. Nemá na výběr. Se mnou musíš být v pohodě,“ prohlásil Trump. Dodal, že plán se setkal s velkou vstřícností a že je „velmi blízko“ k dohodě, kterou se snaží v nejbližších dnech uzavřít.
Prezident zmínil i to, že mu v tlaku na Hamas pomohl turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Trump zároveň uvedl, že hodlá pomoci s rehabilitací globálního obrazu Izraele. Izraelská vojenská intervence v Gaze totiž podle tamních zdravotnických úřadů zabila nejméně 67 074 Palestinců a zranila asi 170 000, většinou civilistů.
Mezinárodní komise pro vyšetřování a přední sdružení akademiků se shodly, že Izrael se v Gaze dopustil genocidy, což Izrael odmítá. Trump na závěr řekl: „Bibi zašel příliš daleko a Izrael ztratil velkou podporu ve světě. Teď se chystám získat veškerou tu podporu zpět.“
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.