Americký státní dluh překročil hranici 40 bilionů dolarů, což začíná výrazně zasahovat do globální ekonomiky i evropských financí. Náklady na vypůjčení peněz pro vlády po celém světě v posledních dnech vzrostly na nejvyšší úroveň za několik let. Tento vývoj odráží obavy investorů z války, stárnutí populace i dopadů technologických změn, které vyčerpávají americké veřejné finance.
Situace na zámořském trhu se přelévá do Evropy, kde vládám vzniká silná konkurence v boji o globální úspory. Souboj o kapitál navíc v letošním roce výrazně přiostřují americké technologické společnosti, které si půjčují stovky miliard dolarů na investice do umělé inteligence.
Výnosy desetiletých německých dluhopisů, které slouží jako hlavní měrítko pro zbytek evropského světadílu, dosáhly nejvyšší úrovně od roku 2011. Reagovaly tak na růst výnosů klíčových třicetiletých amerických dluhopisů na devatenáctileté maximum, za čímž stály obavy z inflace a rostoucího rozpočtového schodku v USA. Výrazným impulsem pro trhy bylo rovněž oficiální potvrzení, že americký dluh překročil hranici 40 bilionů dolarů.
Evropské vlády tak po letních prázdninách při sestavování rozpočtů na příští rok čelí tlaku na zvyšování daní nebo škrty ve výdajích. Tento vývoj přichází v době, kdy se státy zároveň snaží navýšit svoje obranné rozpočty. Ve zemích jako Francie, Španělsko či Itálie navíc může růst nákladů na obsluhu dluhu výrazně ovlivnit nadcházející národní volby.
Francouzská politička Marine Le Pen využila situace k kritice současného vedení země a označila růst výnosů dluhopisů za zúčtování za deset let vlády prezidenta Emmanuela Macrona. Bývalý ministr financí Bruno Le Maire v reakci uvedl, že k opominutí rozpočtové kázně přispěla i opozice, která v minulosti zablokovala plánovanou penzijní reformu.
Dlouhodobá neschopnost stabilizovat veřejné finance oslabila důvěru investorů ve francouzské dluhopisy, u kterých nyní trhy požadují vyšší výnosy než u podobných cenných papírů vydávaných Itálií. Francie je tak vystavena vysokému riziku spojenému s refinancováním starých závazků.
Většina evropských zemí v posledních dvou desetiletích nahromadila značné dluhy, přičemž krytí epidemických i finančních krizí dále prohloubilo strukturální schodky způsobené stárnutím populace. Zatímco v roce 2007 činil veřejný dluh zemí eurozóny 66 procent HDP, v loňském roce dosáhl téměř 88 procent a Evropská komise očekává jeho další růst pod tlakem konfliktů v Íránu a na Ukrajině.
Zatímco Evropská centrální banka držela úrokové sazby blízko nuly, náklady na obsluhu dluhu zůstávaly zvládnutelné. Návrat inflace spojený s růstem cen energií v důsledku konfliktu na Blízkém východě však přiměl centrální banku k opětovnému zvýšení sazeb, přičemž analytici očekávají do konce roku další růst. Dluhopisy vydané před deseti lety za minimální úroky tak bude nutné refinancovat za podstatně vyšších tržních podmínek.
Podle odhadů francouzského statistického úřadu INSEE se výdaje Paříže na úroky z dluhu do roku 2030 více než čtyřnásobně zvýší ze 30 miliard eur na 124 miliard eur ročně. Podobnému tlaku čelí i další evropské státy, které čekají parlamentní či prezidentské volby, například Itálie, Španělsko, Finsko, Řecko, Estonsko, Slovensko nebo Polsko.
Ekonomičtí analytici se podle webu Politico většinově shodují, že bezprostřední dluhová krize v Evropě zatím nehrozí, protože souhrnný deficit eurozóny dosahuje ve srovnání s USA zhruba poloviční úrovně. Přesto přední odborníci varují, že kombinace vysokých dluhů a rozpočtových schodků dostává evropské ekonomiky do rizikové zóny závislé na sentimentu finančních investorů.
Americký státní dluh překročil hranici 40 bilionů dolarů, což začíná výrazně zasahovat do globální ekonomiky i evropských financí. Náklady na vypůjčení peněz pro vlády po celém světě v posledních dnech vzrostly na nejvyšší úroveň za několik let. Tento vývoj odráží obavy investorů z války, stárnutí populace i dopadů technologických změn, které vyčerpávají americké veřejné finance.
Uzavření Hormuzského průlivu představuje podle mořských biologů nebezpečí pro globální mořskou biodiverzitu. Tisíce nákladních lodí, které uvízly v Perském zálivu květnu a červenci v důsledku vojenského konfliktu, by totiž po obnovení provozu mohly do celého světa roznést vysoce invazivní druhy. Voda v této strategické oblasti je plná nehybně stojících plavidel, jejichž trupy se postupně stávají útočištěm pro nejrůznější mořské organismy – od mikroobů a řas až po svijonožce a další bezobratlé.
Německé bezpečnostní orgány odhalily v lese nedaleko Berlína tajný sklad se střelnými zbraněmi a municí, který byl podle vyšetřovatelů připraven pro nájemné vraždy plánované ruskou rozvědkou. O nálezu informoval deník Süddeutsche Zeitung ve spolupráci s veřejnoprávními stanicemi NDR a WDR.
Vedení amerického námořnictva diskutuje o možnosti přejmenovat rozestavěnou letadlovou loď USS Doris Miller po prezidentu Donaldu Trumpovi. Plavidlo mělo původně nést jméno černošského námořníka, který se proslavil hrdinským činem během japonského útoku na Pearl Harbor za druhé světové války.
Mírová jednání týkající se Pásma Gazy se opakovaně hroutí kvůli zásadním nedostatkům v nastavení kontrolních a vynucovacích mechanismů. Jednotlivé dohody uzavřené od ledna 2025 sice řeší výměnu rukojmích či stahování vojsk, žádná z nich však předem nedefinuje, kdo bude dohlížet na dodržování podmínek a jak se bude postupovat při jejich porušení.
Německo posiluje svou vojenskou přítomnost na východním křídle Severoatlantické aliance a vysílá do Litvy plně vybavenou brigádu. Tento krok představuje zásadní posun v německé obranné politice, neboť jde o vůbec první trvalé rozmístění německých vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Němečtí představitelé tímto rozhodnutím reagují na zhoršenou bezpečnostní situaci v Evropě a na potřebu efektivně odstrašit případnou agresi.
Pět let od návratu Tálibánu k moci v Afghánistánu zůstává režim hnutí extrémně radikální. Skupina podle očekávání nenaplnila své původní sliby o umírněnější vládě, respektování práv žen či udílení amnestií a v zemi nadále uplatňuje tvrdou represi. Zahraniční experti i OSN navíc opakovaně varují před tím, že Afghánistán opět slouží jako zázemí pro mezinárodní teroristické organizace.
Ruská agrese vůči Ukrajině se zdaleka neodehrává pouze na bojišti, ale má za cíl také úplné vymazání ukrajinské identity a kultury. Už od roku 2013 Vladimir Putin prosazuje narativ, že Ukrajinci a Rusové představují jeden národ. Tento dlouhodobý tlak vyvrcholil po plnohodnotné invazi v roce 2022, odkdy ruské síly systematicky útočí na ukrajinské kulturní instituce a tamní nakladatelský sektor.
První dáma Spojených států Melania Trumpová spojila svou dlouholetou vášeň pro automobilový sport s novou veřejnou iniciativou zaměřenou na mladé lidi opouštějící pěstounskou péči. V Růžové zahradě Bílého domu oznámila spuštění nového stipendijního programu v hodnotě dvou milionů dolarů. Tento projekt vznikl ve spolupráci se sérií IndyCar a společností Fox Corporation a jeho cílem je pomoci mladým dospělým při přechodu z pěstounského systému k samostatnému životu.
Koalice západních zemí podporujících Ukrajinu čelí po více než čtyřech a půl letech trvání konfliktu rostoucí únavě z války. Data výzkumné agentury YouGov podle The Conversation ukázala, že ve Francii, Německu či Španělsku již podpora mírových jednání převážila nad preferencí setrvat u vojenského řešení až do úplného stažení ruských vojsk. Téma pomoci Kyjevu se navíc stává klíčovým bodem politických debat například v Italii před nadcházejícími volbami.
Kreml odmítl možnost, že by se ruský prezident Vladimir Putin setkal s americkým rapperem Kanyem Westem, vystupujícím pod jménem Ye, během jeho plánovaného podzimního turné v Rusku. Informaci potvrdil mluvčí prezidentské kanceláře Dmitrij Peskov na čtvrteční tiskové konferenci, kde možnost případné schůzky rázně vyloučil.
Americká vláda pod vedením prezidenta Donalda Trumpa výrazně stupňuje tlak na Írán a vyhlásila takzvaný „hospodářský Den D“. Cílem této strategie je maximální ekonomická izolace Teheránu a zamezení obcházení stávajících sankcí za pomoci třetích zemí.