Americký státní dluh překročil hranici 40 bilionů dolarů, což začíná výrazně zasahovat do globální ekonomiky i evropských financí. Náklady na vypůjčení peněz pro vlády po celém světě v posledních dnech vzrostly na nejvyšší úroveň za několik let. Tento vývoj odráží obavy investorů z války, stárnutí populace i dopadů technologických změn, které vyčerpávají americké veřejné finance.
Situace na zámořském trhu se přelévá do Evropy, kde vládám vzniká silná konkurence v boji o globální úspory. Souboj o kapitál navíc v letošním roce výrazně přiostřují americké technologické společnosti, které si půjčují stovky miliard dolarů na investice do umělé inteligence.
Výnosy desetiletých německých dluhopisů, které slouží jako hlavní měrítko pro zbytek evropského světadílu, dosáhly nejvyšší úrovně od roku 2011. Reagovaly tak na růst výnosů klíčových třicetiletých amerických dluhopisů na devatenáctileté maximum, za čímž stály obavy z inflace a rostoucího rozpočtového schodku v USA. Výrazným impulsem pro trhy bylo rovněž oficiální potvrzení, že americký dluh překročil hranici 40 bilionů dolarů.
Evropské vlády tak po letních prázdninách při sestavování rozpočtů na příští rok čelí tlaku na zvyšování daní nebo škrty ve výdajích. Tento vývoj přichází v době, kdy se státy zároveň snaží navýšit svoje obranné rozpočty. Ve zemích jako Francie, Španělsko či Itálie navíc může růst nákladů na obsluhu dluhu výrazně ovlivnit nadcházející národní volby.
Francouzská politička Marine Le Pen využila situace k kritice současného vedení země a označila růst výnosů dluhopisů za zúčtování za deset let vlády prezidenta Emmanuela Macrona. Bývalý ministr financí Bruno Le Maire v reakci uvedl, že k opominutí rozpočtové kázně přispěla i opozice, která v minulosti zablokovala plánovanou penzijní reformu.
Dlouhodobá neschopnost stabilizovat veřejné finance oslabila důvěru investorů ve francouzské dluhopisy, u kterých nyní trhy požadují vyšší výnosy než u podobných cenných papírů vydávaných Itálií. Francie je tak vystavena vysokému riziku spojenému s refinancováním starých závazků.
Většina evropských zemí v posledních dvou desetiletích nahromadila značné dluhy, přičemž krytí epidemických i finančních krizí dále prohloubilo strukturální schodky způsobené stárnutím populace. Zatímco v roce 2007 činil veřejný dluh zemí eurozóny 66 procent HDP, v loňském roce dosáhl téměř 88 procent a Evropská komise očekává jeho další růst pod tlakem konfliktů v Íránu a na Ukrajině.
Zatímco Evropská centrální banka držela úrokové sazby blízko nuly, náklady na obsluhu dluhu zůstávaly zvládnutelné. Návrat inflace spojený s růstem cen energií v důsledku konfliktu na Blízkém východě však přiměl centrální banku k opětovnému zvýšení sazeb, přičemž analytici očekávají do konce roku další růst. Dluhopisy vydané před deseti lety za minimální úroky tak bude nutné refinancovat za podstatně vyšších tržních podmínek.
Podle odhadů francouzského statistického úřadu INSEE se výdaje Paříže na úroky z dluhu do roku 2030 více než čtyřnásobně zvýší ze 30 miliard eur na 124 miliard eur ročně. Podobnému tlaku čelí i další evropské státy, které čekají parlamentní či prezidentské volby, například Itálie, Španělsko, Finsko, Řecko, Estonsko, Slovensko nebo Polsko.
Ekonomičtí analytici se podle webu Politico většinově shodují, že bezprostřední dluhová krize v Evropě zatím nehrozí, protože souhrnný deficit eurozóny dosahuje ve srovnání s USA zhruba poloviční úrovně. Přesto přední odborníci varují, že kombinace vysokých dluhů a rozpočtových schodků dostává evropské ekonomiky do rizikové zóny závislé na sentimentu finančních investorů.
Americký prezident Donald Trump podle webu The Independent vyzval evropské státy, aby zastavily finanční podporu Ukrajiny. Stalo se tak ve čtvrtek jen několik hodin poté, co v čínském městě Šen-čen vřele přivítal ruského prezidenta Vladimira Putina na historickém summitu za účasti čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Zatímco lídři Spojených států, Ruska a Číny uzavřeli devadesátiminutová jednání čtyřbodovým plánem na přetvoření světového řádu, evropští představitelé se sešli na paralelním summitu v Berlíně, aby vyjádřili solidaritu s Kyjevem.
Evropští státníci oznámili, že jsou připraveni jednat s Ruskem o ukončení války na Ukrajině, a poskytli tak Kyjevu výraznou podporu. Britský premiér Andy Burnham uvedl, že Evropa má jasný, konzistentní a jednotný vyjednávací postoj, zatímco německý kancléř Friedrich Merz zdůraznil, že maximalistické požadavky Moskvy nejsou reálné.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?
Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu.
Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.