Americké letectvo provedlo v noci na sobotu rozsáhlý úder na íránský ostrov Charg, který tvoří pilíř tamního hospodářství. Právě z tohoto strategického místa v Perském zálivu totiž proudí do světa přes 90 % íránské ropy.
Prezident Donald Trump prostřednictvím sítě Truth Social oznámil totální likvidaci všech vojenských cílů na ostrově a operaci označil za jeden z nejmohutnějších náletů, jaké region zažil. Americké velení CENTCOM později doplnilo, že přesné údery zasáhly více než 90 objektů, především sklady min, raketové bunkry a systémy protivzdušné obrany.
Ačkoli americké střely zdevastovaly vojenské zázemí, samotná ropná infrastruktura zůstala zatím nepoškozená. Trump nechal terminály stát jako varování a poslední šanci pro Teherán. Pokud by však Írán nadále blokoval Hormuzský průliv nebo ohrožoval lodní dopravu, hodlá Bílý dům svůj postoj okamžitě změnit a zaútočit přímo na těžební kapacity.
Íránská reakce byla blesková a výhružná. Teherán prohlásil, že v případě útoku na energetické srdce ostrova promění veškerá ropná zařízení v regionu, ve kterých mají zájmy USA a jejich spojenci, v hromadu popela. Tato hrozba míří zejména na sousední arabské státy. Agentura Fars potvrdila, že ostrovem Charg otřáslo přes 15 explozí, které zasáhly námořní základnu i letiště, ovšem export ropy prý zatím běží dál.
Ekonomické následky jsou drtivé – cena ropy od začátku střetu vyskočila o více než 40 % a překonala hranici 100 dolarů za barel. Pro Írán představuje Charg existenční nutnost; příjmy z něj tvoří přes desetinu HDP země a jeho zničení by znamenalo hospodářský kolaps. Útok na tento uzel je navíc naplněním Trumpovy dlouhodobé vize, o které mluvil už koncem osmdesátých let.
Krizi umocňuje ochromení dopravy v Hormuzském průlivu, kudy prochází klíčová část světových dodávek ropy i hnojiv. Nový íránský vůdce Mojtaba Chameneí potvrdil úmysl v blokádě pokračovat, což drasticky narušuje globální obchod. USA v reakci vysílají do regionu dalších 5 000 vojáků a plánují, že americké námořnictvo začne komerční tankery průlivem doprovázet.
Postup Washingtonu však naráží na mezinárodní kritiku. Analytici i OSN varují před nekontrolovanou eskalací a možným porušením mezinárodního práva. Ve snaze stabilizovat trhy navíc USA nečekaně uvolnily sankce na ruskou ropu, což vyvolalo nevoli v Evropě a na Ukrajině, kde je to vnímáno jako ústupek Moskvě výměnou za nižší ceny benzínu v USA.
Zatímco ministr obrany Pete Hegseth mluví o íránském zoufalství a slibuje bleskové zničení jejich vojenské síly, experti varují, že bez pozemní invaze na íránské území nemusí samotné nálety k vítězství stačit. Mezitím se množí tragické zprávy o civilních obětech mezi námořníky. Prezident Trump se sice snaží veřejnost uklidnit slibem budoucího pádu cen energií, ale Perský záliv zůstává nejnebezpečnějším místem světa.
Americký prezident Donald Trump oslaví v neděli své osmdesáté narozeniny, čímž se stává nejstarší zvolenou hlavou státu v historii USA. V uplynulém roce se u něj objevila řada viditelných tělesných projevů typických pro pokročilý věk, mezi které patří rozsáhlé modřiny na rukou, oteklé kotníky a dolní končetiny či občasné usínání během důležitých schůzek a veřejných akcí. Zdravotní experti však upozorňují, že spíše než tyto běžné fyzické příznaky by veřejnost mělo znepokojovat samotné chování a jednání staronového velitele ozbrojených sil.
Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli skálopevně přesvědčeni, že porážka Íránu odstartuje novou éru Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, ale zcela jiným směrem, než oba lídři plánovali, protože islámskou republiku se zlomit nepodařilo. Současná situace tak hrozí přerůst v permanentní opotřebovávací krizi, která bude opakovaně přecházet v otevřené ozbrojené střety. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnější, což vedlo k tomu, že Washington a Tel Aviv ztratily kontrolu nad dalším vývojem.
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Elon Musk se díky vstupu společnosti SpaceX na burzu stává prvním papírovým dolarovým tributářem v historii. Jeho celkové jmění, tvořené převážně akciemi firem Tesla a SpaceX, dosahuje odhadované výše 1,11 bilionu dolarů. Samotné číslo 1 bilion představuje milion milionů a pro běžného člověka je tato částka v podstatě nepředstavitelná.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.