Americké letectvo provedlo v noci na sobotu rozsáhlý úder na íránský ostrov Charg, který tvoří pilíř tamního hospodářství. Právě z tohoto strategického místa v Perském zálivu totiž proudí do světa přes 90 % íránské ropy.
Prezident Donald Trump prostřednictvím sítě Truth Social oznámil totální likvidaci všech vojenských cílů na ostrově a operaci označil za jeden z nejmohutnějších náletů, jaké region zažil. Americké velení CENTCOM později doplnilo, že přesné údery zasáhly více než 90 objektů, především sklady min, raketové bunkry a systémy protivzdušné obrany.
Ačkoli americké střely zdevastovaly vojenské zázemí, samotná ropná infrastruktura zůstala zatím nepoškozená. Trump nechal terminály stát jako varování a poslední šanci pro Teherán. Pokud by však Írán nadále blokoval Hormuzský průliv nebo ohrožoval lodní dopravu, hodlá Bílý dům svůj postoj okamžitě změnit a zaútočit přímo na těžební kapacity.
Íránská reakce byla blesková a výhružná. Teherán prohlásil, že v případě útoku na energetické srdce ostrova promění veškerá ropná zařízení v regionu, ve kterých mají zájmy USA a jejich spojenci, v hromadu popela. Tato hrozba míří zejména na sousední arabské státy. Agentura Fars potvrdila, že ostrovem Charg otřáslo přes 15 explozí, které zasáhly námořní základnu i letiště, ovšem export ropy prý zatím běží dál.
Ekonomické následky jsou drtivé – cena ropy od začátku střetu vyskočila o více než 40 % a překonala hranici 100 dolarů za barel. Pro Írán představuje Charg existenční nutnost; příjmy z něj tvoří přes desetinu HDP země a jeho zničení by znamenalo hospodářský kolaps. Útok na tento uzel je navíc naplněním Trumpovy dlouhodobé vize, o které mluvil už koncem osmdesátých let.
Krizi umocňuje ochromení dopravy v Hormuzském průlivu, kudy prochází klíčová část světových dodávek ropy i hnojiv. Nový íránský vůdce Mojtaba Chameneí potvrdil úmysl v blokádě pokračovat, což drasticky narušuje globální obchod. USA v reakci vysílají do regionu dalších 5 000 vojáků a plánují, že americké námořnictvo začne komerční tankery průlivem doprovázet.
Postup Washingtonu však naráží na mezinárodní kritiku. Analytici i OSN varují před nekontrolovanou eskalací a možným porušením mezinárodního práva. Ve snaze stabilizovat trhy navíc USA nečekaně uvolnily sankce na ruskou ropu, což vyvolalo nevoli v Evropě a na Ukrajině, kde je to vnímáno jako ústupek Moskvě výměnou za nižší ceny benzínu v USA.
Zatímco ministr obrany Pete Hegseth mluví o íránském zoufalství a slibuje bleskové zničení jejich vojenské síly, experti varují, že bez pozemní invaze na íránské území nemusí samotné nálety k vítězství stačit. Mezitím se množí tragické zprávy o civilních obětech mezi námořníky. Prezident Trump se sice snaží veřejnost uklidnit slibem budoucího pádu cen energií, ale Perský záliv zůstává nejnebezpečnějším místem světa.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Calgary setkal s kanadským premiérem Markem Carneym u příležitosti podpisu Deklarace o století partnerství mezi oběma zeměmi. Během společné tiskové konference uvedl, že neočekává zásadní třístranná mírová jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy před nadcházejícími ruskými volbami.
Mezinárodní vesmírný summit pořádaný francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži měl demonstrovat odhodlání Evropy investovat do vlastního kosmického sektoru. Dvoudenní setkání pod skleněnou kopulí paláce Grand Palais však podle webu Politico ukázalo, že evropské země stále nevynakládají dostatek prostředků na snížení závislosti na Spojených státech. Zástupci průmyslu sice na okraj konference oznámili nové soukromé investice v hodnotě miliard eur, akce však nepřinesla očekávané závazky ohledně veřejného financování. Evropě tak i nadále chybí prostředky potřebné k samostatnému přístupu do vesmíru bez americké pomoci.
Ruský prezident Vladimir Putin přicestoval do indického Dillí, kde se účastní dvoudenního summitu rozšiřujícího se uskupení BRICS. Na vojenské základně Palam jej po příletu přivítal indický náměstek ministra zahraničí Kirti Vardhan Singh. Hlavními tématy vrcholného setkání představitelů jedenácti členských zemí jsou probíhající válečné konflikty na Blízkém východě a na Ukrajině a také aktuální hospodářské výzvy. V indické metropoli panují v souvislosti s akcí přísná bezpečnostní opatření a rozsáhlá dopravní omezení.
Republikánská strana zakončila v texaském Dallasu svůj neobvyklý dvoudenní kongres zaměřený na nadcházející kongresové volby. Klíčový večerní projev přednesl viceprezident JD Vance, který využil vystoupení k prezentaci rodinných hodnot, víry a ostré kritice Demokratické strany. Jeho vystoupení však v samém závěru zastínil neplánovaný příchod prezidenta Donalda Trumpa, který se ujal slova na více než pětadvacet minut.
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.