Americká vláda čelí neustálé výluce kvůli neschopnosti Republikánů a Demokratů dohodnout se na financování. Kvůli této situaci zůstávají statisíce federálních zaměstnanců buď na neplacené dovolené, nebo pracují bez nároku na mzdu. Přerušeny jsou i klíčové vládní funkce, například kontrola potravin a léků.
Vláda nicméně dál inkasuje rekordní příjmy z cel, kterými se prezident Donald Trump často chlubí. I když se tyto desítky miliard dolarů jeví jako malá částka ve srovnání s celkovými potřebami státního rozpočtu, mohly by prozatím zmírnit dopady vládní výluky.
Ministerstvo financí oznámilo, že v uplynulém měsíci vybralo na clech 31,7 miliardy dolarů. Celkový výběr cel tak letos dosáhl 190 miliard dolarů, což představuje nárůst o 160 procent oproti stejnému období loňského roku. Jen 1. října, tedy první den výluky, vláda vybrala na clech 315 milionů dolarů. Pro srovnání, celková denní kompenzace pro přibližně 750 000 federálních pracovníků na neplacené dovolené činí podle odhadů Kongresového rozpočtového úřadu přibližně 400 milionů dolarů.
Peněžní prostředky z cel putují do všeobecného fondu spravovaného Ministerstvem financí. Tento fond, označovaný jako „šeková knížka Ameriky“, slouží k úhradě stávajících vládních závazků, jako je například vyplácení daňových vratů. Fond je ovšem fakticky zmrazen a celní příjmy v něm zůstávají, dokud nebude schválen zákon o financování vlády.
Kongres a prezident Trump by mohli situaci obejít, pokud by schválili opatření, které by vyhradilo celní příjmy pro konkrétní účel. Mohlo by jít například o proplacení mezd zaměstnancům na neplacené dovolené. O takové řešení však zřejmě nemá zájem ani jedna strana.
Mluvčí Bílého domu Kush Desai uvedl, že k zmírnění dopadů „demokratické vládní výluky“ nejsou potřeba žádná nová řešení. Podle něj stačí, aby demokraté schválili čisté pokračující usnesení o financování, jak to dělali již mnohokrát.
Mnoho Demokratů mezitím kritizuje cla jako nový zdroj vládních příjmů. Domnívají se, že tyto prostředky přicházejí na úkor mnoha Američanů, kteří již nyní platí vyšší ceny za zboží kvůli clům. Senátor Ron Wyden z Oregonu, nejvyšší demokrat ve finančním výboru Senátu, prohlásil, že Kongres by měl zrušit Trumpovy obchodní daně a ulevit Američanům, namísto toho, aby se zamykaly vysoké ceny. Wyden navíc dodal, že ani Trumpův „nabubřelý celní systém“ nepřináší ani zlomek příjmů potřebných k financování armády, dálnic, národních parků a dalších klíčových vládních služeb. Závěrem senátor Wyden konstatoval, že Trumpova cla jsou problémem, nikoliv řešením.
Britská královská rodina se musí vypořádat s překvapivým návratem prince Harryho a jeho manželky Meghan do Spojeného království. Král Karel III. v dopise ujistil například politiky či úředníky, že jeho mladší syn se ženou jsou i nadále soukromými osobami, které nemají být spojovány s monarchií.
Vzájemné kontakty představitelů USA a Ruska v posledních dnech opět nabírají na obrátkách. Po víkendové návštěvě dvou amerických diplomatů v Moskvě došlo na telefonický rozhovor prezidentů Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Co se řešilo?
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Zhruba každý pátý Čech ve věku 16 let a více je obézní. V roce 2025 se obezita týkala 21,8 procenta mužů a 18,9 procenta žen. Problém není výlučně český. V celé Evropské unii bylo obézních 16,3 procenta dospělých a dalších 35,4 procenta mělo nadváhu. Nadměrnou hmotnost tak měla více než polovina dospělých Evropanů.
Astronomům ještě pokračuje léto, ale pro meteorology už podzim začal v minulém týdnu. Jaké počasí nabídnou jeho následující dny a týdny? Odpověď máme díky novému měsíčnímu výhledu, který včera zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Francie se připojuje k Velké Británii a deseti dalším zemím v rozhodnutí zakázat dovoz zboží z izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot oznámil, že Paříž chystá zastavení obchodních styků s těmito osadami z důvodu eskalujícího násilí ze strany osadníků. Situace na místě podle něj ohrožuje jakékoliv vyhlídky na dvoustátní řešení konfliktu s Palestinci. Zákaz obchodu se kromě zboží má týkat i vybraných služeb spojených s osadami.
Princ Harry a jeho manželka Meghan vyjádřili překvapení nad dopisem, který jménem krále Karla III. upřesňuje jejich status v rámci britské královské rodiny. Oficiální dokument potvrzuje, že pár i po návratu do Velké Británie zůstává mimo okruh pracujících členů monarchie. Mluvčí dvojice pro BBC uvedl, že byli zaskočeni tím, že o vydání prohlášení nebyli informováni s větším předstihem. Palácové zdroje BBC však tvrdí, že Harry a Meghan byli o odeslání dopisu vyrozuměni ještě před jeho zveřejněním.
Guvernér britské centrální banky Andrew Bailey varoval před globálními riziky, která představuje nejvyspělejší technologie umělé inteligence. Z pozice předsedy mezinárodního Výboru pro finanční stabilitu adresoval varovný dopis ministrům financí a guvernérům centrálních bank zemí skupiny G20.
Americký prezident Donald Trump zatáhl Spojené státy do vojenského konfliktu s Íránem, ze kterého se nedaří snadno vystoupit. Operace měla podle šéfa Bílého domu představovat pouze krátkou epizodu a trvat několik týdnů. Střet však pokračuje již sedmý měsíc a jeho konec zůstává v nedohlednu. Washington trvá na pokračování bojů do doby, než Teherán znovu otevře Hormuzský průliv a přistoupí na dohodu o svém jaderném programu.
Švédsko v průběhu jednoho desetiletí prošlo zásadní proměnou z jedné z nejotevřenějších evropských zemí vůči uprchlíkům ve stát s jedním z nejpřísnějších migračních režimů. Po celá desetiletí se skandinávská země pyšnila štědrou azylovou politikou a stavěla se do role humanitárního vzoru. Zásadní obrat nastal během uprchlické krize, kdy Švédsko přijalo více než 160 tisíc žádostí o azyl. Tento objem představoval více než dvanáct procent všech žádostí v Evropské unii, přičemž více než třetinu nezletilých bez doprovodu tvořily děti směřující právě do Švédska.
Společenský vizuální narativ o klimatické změně v Evropě se postupně proměňuje. Tradiční snímky usměvavých lidí odpočívajících na plážích nahrazují znepokojivé záběry hořících lesů, vyschlých koryt řek a přímých dopadů extrémních veder. Krize se tak zprostředkovaně přesouvá z vzdálených koutů světa přímo do evropského prostředí, což otevírá otázku účinnosti vizuální komunikace založené na pocitech ohrožení.