Americká vláda čelí neustálé výluce kvůli neschopnosti Republikánů a Demokratů dohodnout se na financování. Kvůli této situaci zůstávají statisíce federálních zaměstnanců buď na neplacené dovolené, nebo pracují bez nároku na mzdu. Přerušeny jsou i klíčové vládní funkce, například kontrola potravin a léků.
Vláda nicméně dál inkasuje rekordní příjmy z cel, kterými se prezident Donald Trump často chlubí. I když se tyto desítky miliard dolarů jeví jako malá částka ve srovnání s celkovými potřebami státního rozpočtu, mohly by prozatím zmírnit dopady vládní výluky.
Ministerstvo financí oznámilo, že v uplynulém měsíci vybralo na clech 31,7 miliardy dolarů. Celkový výběr cel tak letos dosáhl 190 miliard dolarů, což představuje nárůst o 160 procent oproti stejnému období loňského roku. Jen 1. října, tedy první den výluky, vláda vybrala na clech 315 milionů dolarů. Pro srovnání, celková denní kompenzace pro přibližně 750 000 federálních pracovníků na neplacené dovolené činí podle odhadů Kongresového rozpočtového úřadu přibližně 400 milionů dolarů.
Peněžní prostředky z cel putují do všeobecného fondu spravovaného Ministerstvem financí. Tento fond, označovaný jako „šeková knížka Ameriky“, slouží k úhradě stávajících vládních závazků, jako je například vyplácení daňových vratů. Fond je ovšem fakticky zmrazen a celní příjmy v něm zůstávají, dokud nebude schválen zákon o financování vlády.
Kongres a prezident Trump by mohli situaci obejít, pokud by schválili opatření, které by vyhradilo celní příjmy pro konkrétní účel. Mohlo by jít například o proplacení mezd zaměstnancům na neplacené dovolené. O takové řešení však zřejmě nemá zájem ani jedna strana.
Mluvčí Bílého domu Kush Desai uvedl, že k zmírnění dopadů „demokratické vládní výluky“ nejsou potřeba žádná nová řešení. Podle něj stačí, aby demokraté schválili čisté pokračující usnesení o financování, jak to dělali již mnohokrát.
Mnoho Demokratů mezitím kritizuje cla jako nový zdroj vládních příjmů. Domnívají se, že tyto prostředky přicházejí na úkor mnoha Američanů, kteří již nyní platí vyšší ceny za zboží kvůli clům. Senátor Ron Wyden z Oregonu, nejvyšší demokrat ve finančním výboru Senátu, prohlásil, že Kongres by měl zrušit Trumpovy obchodní daně a ulevit Američanům, namísto toho, aby se zamykaly vysoké ceny. Wyden navíc dodal, že ani Trumpův „nabubřelý celní systém“ nepřináší ani zlomek příjmů potřebných k financování armády, dálnic, národních parků a dalších klíčových vládních služeb. Závěrem senátor Wyden konstatoval, že Trumpova cla jsou problémem, nikoliv řešením.
Německý kancléř Friedrich Merz se domnívá, že za většinou dronů, které byly v posledních dnech spatřeny v německém vzdušném prostoru, stojí Kreml. Tato narušení si vynutila dokonce dočasné uzavření letiště v Mnichově. Merz uvedl, že se jedná o vážnou hrozbu pro bezpečnost, která je pravděpodobně kontrolovaná z Ruska. Vyjádřil se tak v neděli pozdě večer pro veřejnoprávní televizi.
Prezident Petr Pavel po sérii jednání s lídry stran zhodnotil rozhovory jako věcné, otevřené a korektní. Potvrdil, že strany projednávaly své programové priority a také představy o personálním obsazení kabinetu. Pavel potvrdil, že na stole leží zájem o koaliční vládu složenou z hnutí ANO, SPD a Motoristů, a naznačil, že právě tento půdorys je pro sestavení nové vlády reálný.
Americká vláda čelí neustálé výluce kvůli neschopnosti Republikánů a Demokratů dohodnout se na financování. Kvůli této situaci zůstávají statisíce federálních zaměstnanců buď na neplacené dovolené, nebo pracují bez nároku na mzdu. Přerušeny jsou i klíčové vládní funkce, například kontrola potravin a léků.
Nepřímé rozhovory mezi Hamasem a Izraelem o plánu pro Gazu mají začít co nevidět, nicméně smrtící izraelské nálety pokračují. Ministr zahraničí USA, Marco Rubio, včera vyzval Izrael k zastavení bombardování Gazy před diskuzemi, které se konají v Egyptě. Rubio pro stanici CBS uvedl, že v době pokračujících úderů nelze propouštět rukojmí.
Federální soudkyně prozatímně zakázala nasazení Národní gardy do Portlandu. K tomuto kroku došlo poté, co se administrativa prezidenta Donalda Trumpa pokusila obejít původní soudní příkaz ze soboty. Ten zakazoval mobilizaci Oregonské Národní gardy a Trump se následně rozhodl vyslat do města jednotky z jiných států.
Absolutní chaos ve francouzské politice způsobila rezignace premiéra a celé vlády. Ministerský předseda Sébastien Lecornu a jeho kabinet odstoupili v pondělí 6. října 2025. Tato událost otřásla politickou krizí, která nyní ohrožuje schopnost prezidenta Emmanuela Macrona dále zemi efektivně řídit.
Hlavním rozdílem současných vyjednávání o Gaze je osobní angažmá prezidenta Trumpa, který silně tlačí na rychlé uzavření dohody. Trump usiluje o to, aby byl vnímán jako člověk, který ukončil válečný konflikt. Věří, že za to bude odměněn a vyhlíží Nobelovu cenu za mír, jejíž laureát bude oznámen v pátek.
Francouzský premiér Sébastien Lecornu v neděli oznámil klíčové členy své nové vlády. Tímto krokem ukončil týdny nejistoty, které panovaly po jeho jmenování do čela kabinetu minulý měsíc. Lecornu se stal již pátým premiérem Emmanuela Macrona za necelé dva roky. Do funkce nastoupil poté, co jeho předchůdce François Bayrou padl v hlasování o nedůvěře.
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici CNN prohlásil, že hnutí Hamás bude čelit „úplnému zničení“, pokud palestinská militantní skupina odmítne odevzdat moc a kontrolu nad Gazou. Trump rovněž potvrdil, že jeho spojenec, izraelský premiér Benjamin Netanjahu, je „pro“ ukončení bombardování v Gaze.
Členové krajně pravicové frakce Patrioti pro Evropu podle webu Politico s nadšením oslavují vítězství populisty Andreje Babiše a jeho hnutí ANO v českých parlamentních volbách. Hnutí ANO zvítězilo s více než 34 procenty hlasů, čímž výrazně předstihlo dosavadní vládní koalici SPOLU (23 procent).
Pravicově populistické hnutí ANO s miliardářem Andrejem Babišem v čele dosáhlo rozhodujícího vítězství v klíčových českých parlamentních volbách. Podle výsledků získalo hnutí téměř více než třetinu hlasů, což by mohlo vést k novým komplikacím ve vztazích s Evropskou unií, varuje Politico.
Nečekané a nepříjemné události zastínily oslavy volebního triumfu hnutí Motoristé sobě, které získalo 13 mandátů a vstoupilo do Poslanecké sněmovny. Lídr hnutí, Filip Turek, zakončil svůj vítězný den fyzickým napadením v pražském nočním podniku.