Americký ministr obrany Pete Hegseth na ostře sledovaném brífinku v Pentagonu potvrdil, že námořnictvo Spojených států zasadilo íránským námořním silám zdrcující úder. Podle jeho slov americká ponorka potopila íránskou válečnou loď v Indickém oceánu. Hegseth prohlásil, že íránské námořnictvo je nyní „neefektivní, zdecimované a zničené“ a jeho zbytky „odpočívají na dně Perského zálivu“.
Ministr obrany s neskrývaným sebevědomím uvedl, že „Amerika vyhrává“. Předpověděl, že během necelého týdne získají Spojené státy a Izrael naprostou kontrolu nad íránským nebem. Vzdušný prostor nad celou zemí by se tak měl stát pro spojenecké lety zcela bezpečným a nikým nezpochybňovaným územím, což by umožnilo další nerušené operace.
Kromě strategických úspěchů Hegseth oznámil i významný úspěch v oblasti zpravodajských cílů. Při útocích byl zlikvidován vůdce íránské tajné jednotky, která v roce 2024 plánovala atentát na Donalda Trumpa. Tento krok interpretuje administrativa jako jasný vzkaz, že pokusy o útoky na americké představitele nezůstanou bez následků ani po letech.
Podrobnosti o námořní bitvě doplnil předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Uvedl, že americké síly dosud zasáhly přes 2 000 cílů a zničily více než 20 íránských námořních plavidel. Tím se Spojeným státům podařilo efektivně neutralizovat hlavní námořní přítomnost Íránu v celém regionu. Caine zdůraznil, že od roku 1945 jde o první případ, kdy americká útočná ponorka potopila nepřátelskou bojovou loď.
Srílanský náměstek ministra zahraničí Arun Hemachandra mezitím upřesnil tragickou bilanci útoku v Indickém oceánu. Podle jeho informací zahynulo nejméně 80 lidí poté, co americké torpédo zasáhlo íránskou fregatu Iris Dena u jižního pobřeží Srí Lanky. Na palubě jedné z nejmodernějších íránských lodí se v době neštěstí nacházelo celkem 180 osob.
Iris Dena se vracela z východoindického přístavu, kde se zúčastnila námořního cvičení „Milan“, konaného v Bengálském zálivu. Nouzový signál vyslala za úsvitu, přibližně 25 mil jižně od přístavu Galle. Srílanské úřady okamžitě zahájily pátrací a záchrannou misi, aby nalezly další přeživší, kteří mohli v teplých vodách oceánu zůstat.
Navzdory vítězné rétorice musel Pentagon čelit otázkám ohledně civilních obětí. Hegseth nadále odmítal přímou odpovědnost za sobotní úder na dívčí školu Shajareh Tayyebeh v íránském Mínábu, kde podle íránských médií zahynulo 168 lidí a dalších 95 bylo zraněno. „Mohu jen říci, že to vyšetřujeme. My samozřejmě nikdy necílíme na civilní objekty,“ zopakoval ministr oficiální stanovisko.
Hegseth také upozornil, že Írán již není schopen odpalovat rakety v takovém objemu jako dříve. Díky soustavnému ničení odpalovacích zařízení a skladů se palebná síla Teheránu drasticky snížila. Spojené státy jsou podle něj schopny udržovat vojenský tlak tak dlouho, jak bude zapotřebí, aniž by byly jejich kapacity vyčerpány.
V závěru brífinku ministr obrany zdůraznil, že tempo a rytmus celého boje určuje Washington. Odmítl spekulovat o přesném datu ukončení konfliktu s tím, že jediným limitem je přání prezidenta Trumpa dosáhnout konkrétních výsledků ve prospěch amerického lidu. „Může to trvat čtyři týdny, šest, osm nebo jen tři. Rychlost operace určujeme my,“ dodal.
Poselství Pentagonu je jasné: vojenský „plynový pedál“ je sešlápnut na maximum a v této poloze zůstane až do úplného dosažení stanovených cílů. Spojené státy hodlají využít své technologické převahy k totálnímu ochromení íránského režimu.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.