Americký ministr obrany Pete Hegseth na ostře sledovaném brífinku v Pentagonu potvrdil, že námořnictvo Spojených států zasadilo íránským námořním silám zdrcující úder. Podle jeho slov americká ponorka potopila íránskou válečnou loď v Indickém oceánu. Hegseth prohlásil, že íránské námořnictvo je nyní „neefektivní, zdecimované a zničené“ a jeho zbytky „odpočívají na dně Perského zálivu“.
Ministr obrany s neskrývaným sebevědomím uvedl, že „Amerika vyhrává“. Předpověděl, že během necelého týdne získají Spojené státy a Izrael naprostou kontrolu nad íránským nebem. Vzdušný prostor nad celou zemí by se tak měl stát pro spojenecké lety zcela bezpečným a nikým nezpochybňovaným územím, což by umožnilo další nerušené operace.
Kromě strategických úspěchů Hegseth oznámil i významný úspěch v oblasti zpravodajských cílů. Při útocích byl zlikvidován vůdce íránské tajné jednotky, která v roce 2024 plánovala atentát na Donalda Trumpa. Tento krok interpretuje administrativa jako jasný vzkaz, že pokusy o útoky na americké představitele nezůstanou bez následků ani po letech.
Podrobnosti o námořní bitvě doplnil předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Uvedl, že americké síly dosud zasáhly přes 2 000 cílů a zničily více než 20 íránských námořních plavidel. Tím se Spojeným státům podařilo efektivně neutralizovat hlavní námořní přítomnost Íránu v celém regionu. Caine zdůraznil, že od roku 1945 jde o první případ, kdy americká útočná ponorka potopila nepřátelskou bojovou loď.
Srílanský náměstek ministra zahraničí Arun Hemachandra mezitím upřesnil tragickou bilanci útoku v Indickém oceánu. Podle jeho informací zahynulo nejméně 80 lidí poté, co americké torpédo zasáhlo íránskou fregatu Iris Dena u jižního pobřeží Srí Lanky. Na palubě jedné z nejmodernějších íránských lodí se v době neštěstí nacházelo celkem 180 osob.
Iris Dena se vracela z východoindického přístavu, kde se zúčastnila námořního cvičení „Milan“, konaného v Bengálském zálivu. Nouzový signál vyslala za úsvitu, přibližně 25 mil jižně od přístavu Galle. Srílanské úřady okamžitě zahájily pátrací a záchrannou misi, aby nalezly další přeživší, kteří mohli v teplých vodách oceánu zůstat.
Navzdory vítězné rétorice musel Pentagon čelit otázkám ohledně civilních obětí. Hegseth nadále odmítal přímou odpovědnost za sobotní úder na dívčí školu Shajareh Tayyebeh v íránském Mínábu, kde podle íránských médií zahynulo 168 lidí a dalších 95 bylo zraněno. „Mohu jen říci, že to vyšetřujeme. My samozřejmě nikdy necílíme na civilní objekty,“ zopakoval ministr oficiální stanovisko.
Hegseth také upozornil, že Írán již není schopen odpalovat rakety v takovém objemu jako dříve. Díky soustavnému ničení odpalovacích zařízení a skladů se palebná síla Teheránu drasticky snížila. Spojené státy jsou podle něj schopny udržovat vojenský tlak tak dlouho, jak bude zapotřebí, aniž by byly jejich kapacity vyčerpány.
V závěru brífinku ministr obrany zdůraznil, že tempo a rytmus celého boje určuje Washington. Odmítl spekulovat o přesném datu ukončení konfliktu s tím, že jediným limitem je přání prezidenta Trumpa dosáhnout konkrétních výsledků ve prospěch amerického lidu. „Může to trvat čtyři týdny, šest, osm nebo jen tři. Rychlost operace určujeme my,“ dodal.
Poselství Pentagonu je jasné: vojenský „plynový pedál“ je sešlápnut na maximum a v této poloze zůstane až do úplného dosažení stanovených cílů. Spojené státy hodlají využít své technologické převahy k totálnímu ochromení íránského režimu.
Americký a izraelský nálet na Írán, který měl definitivně ukončit čtyřiadvacetiletý pat o tamní jaderný program, by mohl mít přesně opačný účinek. Experti na šíření jaderných zbraní varují, že masivní útok může režim dotlačit k tajné výrobě bomby nebo v případě chaosu umožnit extremistickým skupinám zmocnit se zásob obohaceného uranu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na ostře sledovaném brífinku v Pentagonu potvrdil, že námořnictvo Spojených států zasadilo íránským námořním silám zdrcující úder. Podle jeho slov americká ponorka potopila íránskou válečnou loď v Indickém oceánu. Hegseth prohlásil, že íránské námořnictvo je nyní „neefektivní, zdecimované a zničené“ a jeho zbytky „odpočívají na dně Perského zálivu“.
Vláda iráckého Kurdistánu (KRG) prožívá hluboké obavy z možnosti, že by se její území na severu Iráku mohlo stát nástupištěm pro pozemní útok kurdských milic na Írán. Podle vysokého představitele KRG, který promluvil pro stanici CNN, se region cítí být v kleštích mezi plány Spojených států a hrozbou odvety ze strany Teheránu. Situaci označil za velmi nebezpečnou, ale zároveň dodal, že se Kurdistán nemůže otevřeně postavit proti vůli Ameriky.
Během pouhých dvou měsíců se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podařilo odstranit dva z nejbližších spojenců Pekingu. Zatímco venezuelský prezident Nicolás Maduro skončil v poutech v newyorské vazební věznici po bleskové operaci speciálních jednotek v Caracasu, íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí zahynul při odvážném denním náletu v centru Teheránu. Přestože Čína reagovala hněvem a odsouzením těchto kroků, její faktická odpověď zůstává překvapivě vlažná.
Američtí vojenští velitelé podle stížností zaslaných dozorčí skupině využívají extremistickou křesťanskou rétoriku o biblickém „konci věků“, aby před svými vojáky ospravedlnili zapojení do války v Íránu. Nadace pro náboženskou svobodu v armádě (MRFF) uvedla, že obdržela již více než 200 podnětů od příslušníků všech složek ozbrojených sil, včetně námořní pěchoty, letectva a vesmírných sil.
Státní pohřeb íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího byl odložen, jak informovala íránská státní média. Původně plánovaný třídenní smuteční ceremoniál měl přitom začít již během dnešního dne. Na sociálních sítích se sice objevovaly záběry zachycující rozsáhlé přípravy a instalaci potřebného vybavení, organizátoři však nakonec museli plány změnit.
Evropská unie ostře reagovala na hrozby Donalda Trumpa, který pohrozil úplným zastavením obchodu se Španělskem. Americký prezident takto reagoval na rozhodnutí Madridu nepovolit Spojeným státům využívání jejich vojenských základen pro nálety v Íránu. Unie dala jasně najevo, že od šéfa Bílého domu očekává dodržování loňské dohody o clech, a naznačila možnost odvetných opatření, pokud by se Trump pokusil Španělsko v rámci msty izolovat.
Podle analýzy serveru The Guardian se cíle americko-izraelských útoků na Írán soustředí na likvidaci pilířů moci, zejména jaderného a raketového programu a Islámských revolučních gard. Prezident Donald Trump prezentuje tuto ofenzivu jako příležitost pro lidové povstání, které by po 47 letech svrhlo klerikální režim. Odborníci však varují, že absence poválečného plánu může vést k nepředvídatelným scénářům, které sahají od spořádané transformace až po krvavý chaos.
Americký prezident Donald Trump se v úterý pokusil utlumit sílící vlnu odporu v Kongresu i mezi svými vlastními příznivci z hnutí MAGA. Odmítl tvrzení, že by byl k útoku na Írán dotlačen Izraelem a jeho jednostranným rozhodnutím zahájit ofenzivu. Tato podezření začala mezi politiky i veřejností kolovat poté, co ministr zahraničí Marco Rubio naznačil, že americká akce byla v podstatě reakcí na kroky židovského státu.
Výsledek a délka trvání současného válečného konfliktu na Blízkém východě by mohly záviset na mrazivém kalkulu postaveném na velikosti íránských zásob dronů a raket v porovnání s počtem obranných střel, které mají k dispozici USA, Izrael a státy Perského zálivu. Od soboty se Írán a jeho spojenci snaží čelit intenzivní ofenzivě více než tisíci údery na cíle v téměř desítce zemí. Vzhledem k tomu, že íránské letectvo nemůže konkurovat moderním strojům soupeřů, spoléhá Teherán výhradně na svůj raketový arzenál.
Íránské revoluční gardy ve středu prohlásily, že plně ovládají Hormuzský průliv, který představuje zásadní námořní trasu pro transport ropy a plynu. Podle prohlášení představitele námořnictva gard Mohammada Akbarzadeha, které zveřejnila agentura Fars, je tato vodní cesta nyní pod absolutní kontrolou námořnictva Islámské republiky. Teherán zároveň varoval, že jakákoli plavidla pokoušející se o průjezd riskují poškození raketami nebo drony.
V průběhu dne došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi Washingtonem a Madridem, když Donald Trump označil Španělsko za velmi špatného partnera. Rozbuškou se stal zákaz využívání strategických základen Morón a Rota pro americké vojenské lety v rámci probíhající války v Íránu. Prezident USA při jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem oznámil, že hodlá se Španělskem kompletně zastavit veškerou obchodní výměnu.