Americký ministr obrany Pete Hegseth na ostře sledovaném brífinku v Pentagonu potvrdil, že námořnictvo Spojených států zasadilo íránským námořním silám zdrcující úder. Podle jeho slov americká ponorka potopila íránskou válečnou loď v Indickém oceánu. Hegseth prohlásil, že íránské námořnictvo je nyní „neefektivní, zdecimované a zničené“ a jeho zbytky „odpočívají na dně Perského zálivu“.
Ministr obrany s neskrývaným sebevědomím uvedl, že „Amerika vyhrává“. Předpověděl, že během necelého týdne získají Spojené státy a Izrael naprostou kontrolu nad íránským nebem. Vzdušný prostor nad celou zemí by se tak měl stát pro spojenecké lety zcela bezpečným a nikým nezpochybňovaným územím, což by umožnilo další nerušené operace.
Kromě strategických úspěchů Hegseth oznámil i významný úspěch v oblasti zpravodajských cílů. Při útocích byl zlikvidován vůdce íránské tajné jednotky, která v roce 2024 plánovala atentát na Donalda Trumpa. Tento krok interpretuje administrativa jako jasný vzkaz, že pokusy o útoky na americké představitele nezůstanou bez následků ani po letech.
Podrobnosti o námořní bitvě doplnil předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Uvedl, že americké síly dosud zasáhly přes 2 000 cílů a zničily více než 20 íránských námořních plavidel. Tím se Spojeným státům podařilo efektivně neutralizovat hlavní námořní přítomnost Íránu v celém regionu. Caine zdůraznil, že od roku 1945 jde o první případ, kdy americká útočná ponorka potopila nepřátelskou bojovou loď.
Srílanský náměstek ministra zahraničí Arun Hemachandra mezitím upřesnil tragickou bilanci útoku v Indickém oceánu. Podle jeho informací zahynulo nejméně 80 lidí poté, co americké torpédo zasáhlo íránskou fregatu Iris Dena u jižního pobřeží Srí Lanky. Na palubě jedné z nejmodernějších íránských lodí se v době neštěstí nacházelo celkem 180 osob.
Iris Dena se vracela z východoindického přístavu, kde se zúčastnila námořního cvičení „Milan“, konaného v Bengálském zálivu. Nouzový signál vyslala za úsvitu, přibližně 25 mil jižně od přístavu Galle. Srílanské úřady okamžitě zahájily pátrací a záchrannou misi, aby nalezly další přeživší, kteří mohli v teplých vodách oceánu zůstat.
Navzdory vítězné rétorice musel Pentagon čelit otázkám ohledně civilních obětí. Hegseth nadále odmítal přímou odpovědnost za sobotní úder na dívčí školu Shajareh Tayyebeh v íránském Mínábu, kde podle íránských médií zahynulo 168 lidí a dalších 95 bylo zraněno. „Mohu jen říci, že to vyšetřujeme. My samozřejmě nikdy necílíme na civilní objekty,“ zopakoval ministr oficiální stanovisko.
Hegseth také upozornil, že Írán již není schopen odpalovat rakety v takovém objemu jako dříve. Díky soustavnému ničení odpalovacích zařízení a skladů se palebná síla Teheránu drasticky snížila. Spojené státy jsou podle něj schopny udržovat vojenský tlak tak dlouho, jak bude zapotřebí, aniž by byly jejich kapacity vyčerpány.
V závěru brífinku ministr obrany zdůraznil, že tempo a rytmus celého boje určuje Washington. Odmítl spekulovat o přesném datu ukončení konfliktu s tím, že jediným limitem je přání prezidenta Trumpa dosáhnout konkrétních výsledků ve prospěch amerického lidu. „Může to trvat čtyři týdny, šest, osm nebo jen tři. Rychlost operace určujeme my,“ dodal.
Poselství Pentagonu je jasné: vojenský „plynový pedál“ je sešlápnut na maximum a v této poloze zůstane až do úplného dosažení stanovených cílů. Spojené státy hodlají využít své technologické převahy k totálnímu ochromení íránského režimu.
Česko v neděli na závěr meteorologického jara zasáhly bouřky, které měly být podle výstrahy až velmi silné. Podle nejnovějších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se dokonce vyskytla dvě tornáda.
Americká banka dramaticky navýšila očekávanou cenu akcií české společnosti ČEZ, o takřka 400 Kč na akcii. Může to být bolehlav pro Babišovu vládu, pokud jí to zdraží postátnění výroby elektřiny.
Buckinghamský palác je v úzkých. Podle zjištění novinářů již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Odhalení vyvolalo reakce, včetně vyjádření jedné z obětí finančníka Jeffreyho Epsteina.
Meteorologické léto je od pondělí v plném proudu, ale pocity zatím mohou být rozporuplné. V posledních dnech se totiž hodí mít po ruce i deštník. A i podle nejnovější dlouhodobé předpovědi se má oteplovat jen pozvolna.
Stovky místních obyvatel se minulý měsíc sešly v grónském hlavním městě Nuuku před novým americkým konzulátem, aby protestovaly proti snahám Donalda Trumpa posílit vliv Spojených států nad tímto ostrovem. Shromáždění zakončilo týden, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor protestu Aqqalukkuluk Fontain připomněl předchozí jednoznačné vyjádření grónské vlády směrem k americké administrativě, že ostrov není na prodej. Otevření diplomatického sídla i Landryho mise se odehrály v době, kdy se obě strany pokoušejí zmírnit napětí vyvolané opakovanými požadavky amerického prezidenta na ovládnutí ostrova z důvodů národní bezpečnosti. Nespokojení občané prošli centrem města se skandováním, že Grónsko patří Gróňanům, načež se před konzulátem v tichosti otočili zády, čímž chtěli podle organizátorů vyslat celému světu jasný vzkaz, že v demokracii musí slovo „ne“ platit.
Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vydala varování, podle kterého by zablokování Hormuzského průlivu mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat celosvětovou potravinovou krizi. Pokud vlády jednotlivých států nezačnou okamžitě jednat, hrozí prudký nárůst cen jídla. Uzavření této klíčové námořní trasy totiž nepředstavuje pouze krátkodobý výpadek v dopravě, ale znamená začátek hlubokého systémového šoku pro globální trh. Rozhodnutí, která v těchto dnech učiní zemědělci a vládní kabinety ohledně používání hnojiv, dovozu, financování a výběru plodin, budou mít zásadní vliv na budoucí vývoj. Podle zástupců zmíněné specializované agentury OSN se právě v těchto momentech rozhoduje o tom, zda ceny potravin dramaticky stoupnou na konci letošního roku, nebo na začátku roku 2027. Hlavní ekonom organizace Maximo Torero proto vyzval státy, aby začaly vážně přemýšlet o zvýšení své odolnosti vůči tomuto ekonomickému tlaku a minimalizovaly potenciální dopady.
Spojené státy americké oficiálně obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a pět dalších osob z vraždy a spiknutí. Celý případ se vrací do roku 1996, kdy byla sestřelena dvě civilní letadla organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu, přičemž o život přišli čtyři lidé, z toho tři s americkým občanstvím. Podle nynějšího kubánského prezidenta Miguela Díaze-Canela jde o politický manévr postrádající jakýkoli právní základ. Šéf americké diplomacie Marco Rubio naopak kontroval prohlášením, že Kuba ohrožuje národní bezpečnost Spojených států, a šance na dosažení jakékoli mírové dohody mezi oběma státy nepovažuje za vysoké.
Čínské úřady zaměřily svou pozornost na nový terč v rámci snahy o zavedení pořádku do vysoce konkurenčního odvětví rozvozu jídla, kterým jsou takzvané „fiktivní kuchyně“ neboli restaurace, které fyzicky neexistují a objevují se pouze v aplikacích.
Evropská unie se ocitla na prahu zásadního rozhodnutí v otázce reformy práv cestujících v letecké dopravě. Vyjednavači Evropského parlamentu a členských států mají čas pouze do úterý, aby překonali hluboké rozpory a dosáhli dohody o novém systému ochrany pasažérů. Pokud tato jednání selžou, zůstane v platnosti stávající unijní legislativa. Celý spor se točí kolem otázky, zda by cestující měli i nadále mít nárok na odškodnění ve výši od 250 do 600 eur v případech, kdy jejich let vykáže zpoždění o tři a více hodin.
Nová epidemie eboly se šíří v částech střední Afriky, přičemž Spojené státy americké na tuto situaci reagují minimálně. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v domácích i globálních programech veřejného zdraví. Pro vzácnou variantu Bundibugyo, která současnou krizi způsobila, neexistuje lék ani schválená vakcína. Zatímco mezinárodní vědci a zdravotničtí lídři usilovně pátrají po místech šíření nákazy, americká pomoc v těchto krizových oblastech citelně chybí.
Hluboké a nezhojené rány Libanonu představují fatální hrozbu pro diplomatické snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se pokouší vyjednat dohodu s Íránem a ukončit válečný konflikt. Křehká americká diplomacie se ocitla pod obrovským tlakem po izraelské hrozbě úderů proti Teheránem podporovanému Hizballáhu na jižních předměstích Bejrútu a po odvetných raketových útocích milicí na Izrael. Tento náhlý vývoj vyvolal u Trumpa vlnu frustrace z konfliktu, který sám v únoru rozpoutal a který se nyní protáhl až do června, čímž zcela zhatil jeho naděje na rychlé a jednoznačné vítězství.
V indickém státě Uttarpradéš čelí zaprášený okres Banda extrémní vlně veder, která stírá rozdíly mezi částmi dne. Slunce zde již od šesti hodin ráno pálí s intenzitou horkého letního odpoledne a stíny se začínají zkracovat ještě před snídaní. V průběhu května se tato oblast opakovaně umisťovala na vrcholu celonárodního žebříčku jako nejteplejší místo v zemi, přičemž teploty se po dobu více než jednoho týdne nepřetržitě pohybovaly mezi 47 a 48 stupni Celsia. Pro více než dva miliony místních obyvatel, kteří jsou závislí na zemědělství, stavebnictví či dopravě, se jedná o mimořádnou zkoušku vytrvalosti, jež je nutí kompletně reorganizovat své každodenní životy.