Americký ministr obrany Pete Hegseth na ostře sledovaném brífinku v Pentagonu potvrdil, že námořnictvo Spojených států zasadilo íránským námořním silám zdrcující úder. Podle jeho slov americká ponorka potopila íránskou válečnou loď v Indickém oceánu. Hegseth prohlásil, že íránské námořnictvo je nyní „neefektivní, zdecimované a zničené“ a jeho zbytky „odpočívají na dně Perského zálivu“.
Ministr obrany s neskrývaným sebevědomím uvedl, že „Amerika vyhrává“. Předpověděl, že během necelého týdne získají Spojené státy a Izrael naprostou kontrolu nad íránským nebem. Vzdušný prostor nad celou zemí by se tak měl stát pro spojenecké lety zcela bezpečným a nikým nezpochybňovaným územím, což by umožnilo další nerušené operace.
Kromě strategických úspěchů Hegseth oznámil i významný úspěch v oblasti zpravodajských cílů. Při útocích byl zlikvidován vůdce íránské tajné jednotky, která v roce 2024 plánovala atentát na Donalda Trumpa. Tento krok interpretuje administrativa jako jasný vzkaz, že pokusy o útoky na americké představitele nezůstanou bez následků ani po letech.
Podrobnosti o námořní bitvě doplnil předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Uvedl, že americké síly dosud zasáhly přes 2 000 cílů a zničily více než 20 íránských námořních plavidel. Tím se Spojeným státům podařilo efektivně neutralizovat hlavní námořní přítomnost Íránu v celém regionu. Caine zdůraznil, že od roku 1945 jde o první případ, kdy americká útočná ponorka potopila nepřátelskou bojovou loď.
Srílanský náměstek ministra zahraničí Arun Hemachandra mezitím upřesnil tragickou bilanci útoku v Indickém oceánu. Podle jeho informací zahynulo nejméně 80 lidí poté, co americké torpédo zasáhlo íránskou fregatu Iris Dena u jižního pobřeží Srí Lanky. Na palubě jedné z nejmodernějších íránských lodí se v době neštěstí nacházelo celkem 180 osob.
Iris Dena se vracela z východoindického přístavu, kde se zúčastnila námořního cvičení „Milan“, konaného v Bengálském zálivu. Nouzový signál vyslala za úsvitu, přibližně 25 mil jižně od přístavu Galle. Srílanské úřady okamžitě zahájily pátrací a záchrannou misi, aby nalezly další přeživší, kteří mohli v teplých vodách oceánu zůstat.
Navzdory vítězné rétorice musel Pentagon čelit otázkám ohledně civilních obětí. Hegseth nadále odmítal přímou odpovědnost za sobotní úder na dívčí školu Shajareh Tayyebeh v íránském Mínábu, kde podle íránských médií zahynulo 168 lidí a dalších 95 bylo zraněno. „Mohu jen říci, že to vyšetřujeme. My samozřejmě nikdy necílíme na civilní objekty,“ zopakoval ministr oficiální stanovisko.
Hegseth také upozornil, že Írán již není schopen odpalovat rakety v takovém objemu jako dříve. Díky soustavnému ničení odpalovacích zařízení a skladů se palebná síla Teheránu drasticky snížila. Spojené státy jsou podle něj schopny udržovat vojenský tlak tak dlouho, jak bude zapotřebí, aniž by byly jejich kapacity vyčerpány.
V závěru brífinku ministr obrany zdůraznil, že tempo a rytmus celého boje určuje Washington. Odmítl spekulovat o přesném datu ukončení konfliktu s tím, že jediným limitem je přání prezidenta Trumpa dosáhnout konkrétních výsledků ve prospěch amerického lidu. „Může to trvat čtyři týdny, šest, osm nebo jen tři. Rychlost operace určujeme my,“ dodal.
Poselství Pentagonu je jasné: vojenský „plynový pedál“ je sešlápnut na maximum a v této poloze zůstane až do úplného dosažení stanovených cílů. Spojené státy hodlají využít své technologické převahy k totálnímu ochromení íránského režimu.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, že „přeruší veškerý obchod se Španělskem“, vyvolala v mezinárodním společenství značný rozruch. Právní experti však upozorňují, že realizace takového kroku je v praxi extrémně složitá, neboť Španělsko v mezinárodním obchodu nevystupuje jako samostatný aktér. Od vzniku jednotného trhu v roce 1993 je obchodní politika výlučnou kompetencí Evropské unie, která funguje jako celní unie.
Válka na Blízkém východě, rozpoutaná americko-izraelskými údery na Írán, přinesla podle webu Politico nečekaného vítěze. Ruský prezident Vladimir Putin, který ještě na začátku roku čelil hrozící domácí ekonomické krizi kvůli nákladům na čtyři roky trvající invazi na Ukrajinu, získal díky eskalaci konfliktu nečekaný finanční dar. Prudký nárůst cen ropy totiž výrazně posílil schopnost Kremlu financovat své vojenské operace.
Izraelská armáda v úterý provedla varovný úder na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu. Útok následoval krátce poté, co izraelské síly (IDF) vydaly oficiální varování, že se chystají cílit na infrastrukturu hnutí Hizballáh v oblastech měst Súr a Sidon na západním pobřeží jižního Libanonu. Izrael zároveň potvrdil, že operuje v oblasti jižně od řeky Litani a důrazně vyzval civilisty k evakuaci.
Německý kancléř Friedrich Merz v úterý vyjádřil vážné znepokojení nad aktuálním vývojem konfliktu na Blízkém východě. Podle jeho slov se zdá, že Spojené státy a Izrael postrádají „společný plán“, jak válku proti Íránu dovést k rychlému a přesvědčivému konci. Ačkoliv Německo mnoho cílů této kampaně sdílí, Merz upozornil, že s každým dalším dnem bojů vyvstává stále více nezodpovězených otázek ohledně dalšího postupu.
Vědci doufají, že neobvyklý experiment v Mainském zálivu by mohl přinést průlom v boji proti klimatické krizi. Tým oceánografů pod vedením Adama Subhase vypustil do oceánu 65 000 litrů hydroxidu sodného obarveného červeným barvivem, což na hladině vytvořilo skvrnu připomínající toxický rudý příliv. Cílem však nebylo znečištění, ale testování technologie zvyšování alkality oceánů (OAE), která má potenciál pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry.
Americké úřady varují, že Írán mohl vyslat „operační signál“ k aktivaci svých spících buněk po celém světě. K tomuto varování došlo v souvislosti s eskalujícím konfliktem, do kterého se zapojily Spojené státy a Izrael. Federální úřad pro vymáhání práva v oficiální výstraze uvedl, že byly zachyceny šifrované komunikace, které pravděpodobně pocházejí přímo z Íránu a byly rozeslány po smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Vojenské manévry Čínské lidové osvobozenecké armády, které proběhly na samotném konci roku 2025, vyvolaly v mezinárodním společenství vlnu zděšení a obavy z vypuknutí globálního konfliktu. Zatímco světová média s napětím sledovala masivní nasazení techniky v okolí Tchaj-wanu, reakce samotných obyvatel ostrova byla překvapivě vlažná. Pro Tchajwance se totiž podobné hrozby staly stereotypní součástí každodenního života.
Pojem „cloud“ v nás dlouho vyvolával představu nehmotné digitální mlhy, která se vznáší kdesi v nedohlednu a uchovává naše data v bezpečí před pozemskými konflikty. Realita roku 2026 nás však vyvádí z omylu. Cloud nikdy nebyl nehmotný; vždy šlo o fyzický systém postavený z betonu, mědi, transformátorů, chladicích systémů a tisíců kilometrů kabelů. Tato infrastruktura je nyní v rámci probíhající války v Íránu čelním terčem vojenských úderů.
Nizozemské tajné služby v pondělí vydaly varování před rozsáhlou kybernetickou kampaní, za kterou stojí hackeři napojení na Kreml. Útoky se zaměřují na státní úředníky, vojenský personál, ale i novináře a další vlivné osobnosti. Hlavním nástrojem útočníků jsou populární komunikační aplikace WhatsApp a Signal, které jsou často považovány za bezpečné kanály pro soukromou komunikaci.
Dosazení Modžtaby Chameneího do čela Íránu vyvolalo v zemi silné a protichůdné emoce. Zatímco v ulicích probíhají režimem organizované oslavy, v soukromí mnoha domovů panuje mrazivý odpor a strach. Pro zastánce současného systému znamená tento krok stabilitu, ale pro velkou část veřejnosti představuje začátek éry, která by mohla být ještě tvrdší než ta předchozí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron během své návštěvy Kypru oznámil, že Francie a její spojenci připravují speciální misi, jejímž cílem je znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Tato operace je plánována jako čistě obranná a podpůrná. V současné době v této klíčové námořní cestě uvázly desítky lodí, což ochromilo mezinárodní obchod i energetické toky.
Prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici CBS News prohlásil, že válka s Íránem je již téměř u konce. Podle jeho slov je konflikt v tuto chvíli v podstatě hotovou věcí, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením. Na otázku, zda má nějaký vzkaz pro nového íránského nejvyššího vůdce Modžtabu Chameneího, Trump odpověděl, že pro něj nemá vůbec žádnou zprávu.