Americký ministr obrany Pete Hegseth na ostře sledovaném brífinku v Pentagonu potvrdil, že námořnictvo Spojených států zasadilo íránským námořním silám zdrcující úder. Podle jeho slov americká ponorka potopila íránskou válečnou loď v Indickém oceánu. Hegseth prohlásil, že íránské námořnictvo je nyní „neefektivní, zdecimované a zničené“ a jeho zbytky „odpočívají na dně Perského zálivu“.
Ministr obrany s neskrývaným sebevědomím uvedl, že „Amerika vyhrává“. Předpověděl, že během necelého týdne získají Spojené státy a Izrael naprostou kontrolu nad íránským nebem. Vzdušný prostor nad celou zemí by se tak měl stát pro spojenecké lety zcela bezpečným a nikým nezpochybňovaným územím, což by umožnilo další nerušené operace.
Kromě strategických úspěchů Hegseth oznámil i významný úspěch v oblasti zpravodajských cílů. Při útocích byl zlikvidován vůdce íránské tajné jednotky, která v roce 2024 plánovala atentát na Donalda Trumpa. Tento krok interpretuje administrativa jako jasný vzkaz, že pokusy o útoky na americké představitele nezůstanou bez následků ani po letech.
Podrobnosti o námořní bitvě doplnil předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Uvedl, že americké síly dosud zasáhly přes 2 000 cílů a zničily více než 20 íránských námořních plavidel. Tím se Spojeným státům podařilo efektivně neutralizovat hlavní námořní přítomnost Íránu v celém regionu. Caine zdůraznil, že od roku 1945 jde o první případ, kdy americká útočná ponorka potopila nepřátelskou bojovou loď.
Srílanský náměstek ministra zahraničí Arun Hemachandra mezitím upřesnil tragickou bilanci útoku v Indickém oceánu. Podle jeho informací zahynulo nejméně 80 lidí poté, co americké torpédo zasáhlo íránskou fregatu Iris Dena u jižního pobřeží Srí Lanky. Na palubě jedné z nejmodernějších íránských lodí se v době neštěstí nacházelo celkem 180 osob.
Iris Dena se vracela z východoindického přístavu, kde se zúčastnila námořního cvičení „Milan“, konaného v Bengálském zálivu. Nouzový signál vyslala za úsvitu, přibližně 25 mil jižně od přístavu Galle. Srílanské úřady okamžitě zahájily pátrací a záchrannou misi, aby nalezly další přeživší, kteří mohli v teplých vodách oceánu zůstat.
Navzdory vítězné rétorice musel Pentagon čelit otázkám ohledně civilních obětí. Hegseth nadále odmítal přímou odpovědnost za sobotní úder na dívčí školu Shajareh Tayyebeh v íránském Mínábu, kde podle íránských médií zahynulo 168 lidí a dalších 95 bylo zraněno. „Mohu jen říci, že to vyšetřujeme. My samozřejmě nikdy necílíme na civilní objekty,“ zopakoval ministr oficiální stanovisko.
Hegseth také upozornil, že Írán již není schopen odpalovat rakety v takovém objemu jako dříve. Díky soustavnému ničení odpalovacích zařízení a skladů se palebná síla Teheránu drasticky snížila. Spojené státy jsou podle něj schopny udržovat vojenský tlak tak dlouho, jak bude zapotřebí, aniž by byly jejich kapacity vyčerpány.
V závěru brífinku ministr obrany zdůraznil, že tempo a rytmus celého boje určuje Washington. Odmítl spekulovat o přesném datu ukončení konfliktu s tím, že jediným limitem je přání prezidenta Trumpa dosáhnout konkrétních výsledků ve prospěch amerického lidu. „Může to trvat čtyři týdny, šest, osm nebo jen tři. Rychlost operace určujeme my,“ dodal.
Poselství Pentagonu je jasné: vojenský „plynový pedál“ je sešlápnut na maximum a v této poloze zůstane až do úplného dosažení stanovených cílů. Spojené státy hodlají využít své technologické převahy k totálnímu ochromení íránského režimu.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.