Vstup Ukrajiny do NATO by mohl zásadně proměnit bezpečnostní architekturu Evropy. Aliance by získala partnera s bezprostřední zkušeností z moderní války proti Rusku, ověřenými taktikami a schopností rychlé adaptace. Pro Kyjev by členství znamenalo historickou záruku bezpečnosti, pro NATO posílení východního křídla a nové know-how v boji proti konvenčním i hybridním hrozbám.
Ukrajinský prezident Volodymyr již opakovaně připustil, že by byl ochoten přistoupit na kroky, které by ještě před rokem označil za nepřijatelné. Nejde jen o jeho ochotu vzdát se prezidentského úřadu, pokud by to urychlilo přijetí země do NATO. Zelenskyj už několikrát připomněl, že mír a bezpečnost Ukrajiny jsou pro něj důležitější než setrvání ve funkci.
Kontroverznější část jeho poselství se týkala možných územních kompromisů. Už dříve naznačil, že by byl připraven přistoupit na variantu, kdy by členství Ukrajiny v NATO zahrnovalo jen ta území, která nejsou aktuálně okupována Ruskem. Jinými slovy, pokud by Moskva nadále držela části Donbasu nebo Krym, Kyjev by mohl souhlasit s jejich dočasným „vyjmutím“ z bezpečnostního deštníku Aliance, pokud by to znamenalo okamžitou integraci zbytku země.
Takový přístup je v ukrajinské politice revoluční. Znamenal by de facto uznání současné linie fronty jako hranice mezi NATO a Ruskem – alespoň dočasně. Pro Zelenského je to pragmatická úvaha. Členství v Alianci by poskytlo bezpečnostní garance většině země a zároveň by vytvořilo tlak na Moskvu, aby se vzdala ambicí na další postup. Přesto by podobný kompromis mohl legitimizovat ruskou okupaci a podkopat princip, že hranice v Evropě se nemění silou.
Pokud by se Ukrajina v budoucnu stala členem Severoatlantické aliance, znamenalo by to pro NATO zásadní strategický posun. Do struktur organizace by vstoupila země, která má za sebou nejen dlouholetou přípravu na obranu proti ruské agresi, ale především bezprostřední a bolestnou zkušenost z rozsáhlé moderní války vedené na vlastním území.
Ukrajinská armáda v posledních letech prošla proměnou, jakou by si před rokem 2014 dokázal představit jen málokdo. Z post-sovětské instituce, která se potýkala s korupcí, nedostatkem moderní techniky a zastaralou taktikou, se stala bojeschopná a flexibilní síla, schopná reagovat na nejrůznější typy hrozeb, od pozemních bojů přes letecké operace až po kybernetické útoky.
V případě členství by se Aliance mohla opřít o partnera, který v reálném čase otestoval a zdokonalil vojenské strategie proti jednomu z nejnebezpečnějších protivníků na světě. Rusko se totiž od února 2022 prezentuje nejen jako geopolitický rival, ale jako armáda schopná kombinovat tradiční i hybridní metody války. Ukrajina se musela naučit bránit na několika frontách současně, ať už v zákopech na Donbasu, při odrážení raketových a dronových útoků na velká města, i při ochraně kritické infrastruktury proti sofistikovaným kybernetickým operacím.
Pro NATO by šlo o historický milník. Organizace sice sdružuje státy s různými vojenskými kapacitami, ale málokterý z nich má tak čerstvou a intenzivní zkušenost s konvenční válkou vysoké intenzity. Získané know-how by mohlo výrazně obohatit alianční výcvik, plánování i strategické doktríny. Ukrajinské jednotky si během obrany země osvojily postupy, které by mohly být aplikovatelné i v jiných regionech, například rychlou adaptaci na nepřátelské taktiky, decentralizované velení nebo efektivní využívání moderních technologií včetně komerčních dronů.
Členství Kyjeva by ale neznamenalo jen posílení vojenského křídla Aliance. Politicky by šlo o jasný signál, že NATO je připraveno rozšířit své hranice i v bezprostřední blízkosti Ruska, což by pravděpodobně vyvolalo ostrou reakci Kremlu. Moskva dlouhodobě považuje jakékoli rozšiřování NATO na východ za existenční hrozbu, a právě ukrajinské ambice stát se součástí Aliance byly v ruské propagandě prezentovány jako jeden z důvodů invaze.
Na druhé straně by vstup Ukrajiny do NATO mohl sloužit jako odstrašující faktor. Ruské vedení by si muselo být vědomo, že jakýkoli další útok na ukrajinské území by automaticky znamenal střet se všemi členskými státy Aliance podle článku 5 Severoatlantické smlouvy. Tím by se bezpečnostní architektura v regionu zásadně změnila. Z hranice, kde se dnes odehrává vyčerpávající obranná válka, by se stala linie kolektivní obrany, podpořená vojenskými kapacitami Spojených států, Velké Británie, Polska a dalších spojenců.
Vojenské zkušenosti Ukrajiny jsou ale vykoupeny obrovskými lidskými a materiálními ztrátami. Vstup do NATO by zároveň vyvolal otázky ohledně poválečné obnovy armády, modernizace techniky a sladění standardů s aliančními normami. Proces adaptace by mohl být rychlejší než u jiných kandidátů, právě díky intenzivní spolupráci s NATO v posledních letech, přesto by šlo o logisticky i politicky náročný úkol.
Nelze také opomenout, že členství Ukrajiny by testovalo jednotu Aliance. Některé státy by mohly mít obavy z přímého zatažení do konfliktu s Ruskem, zejména pokud by vstup proběhl ještě před formálním ukončením bojů. Otázkou by bylo i to, zda by všichni členové byli připraveni podstoupit riziko, že se konflikt s Ukrajinou okamžitě stane konfliktem NATO-Rusko.
Pokud by se však podařilo překonat tyto politické i vojenské výzvy, vstup Ukrajiny by mohl být pro Alianci transformační. NATO by získalo nejen strategickou hloubku na východním křídle, ale i partnera, jehož armáda prošla nejtvrdší možnou prověrkou moderní války. A právě tato zkušenost, vykovaná v nejtěžších bojích od konce druhé světové války na evropském kontinentu, by mohla znamenat zásadní posílení kolektivní obrany Západu.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.
Karel Šíp už letos oslavil kulaté 80. narozeniny a brzy oslaví neuvěřitelných 20 let na televizní obrazovce se svou Všechnopárty. Veřejně dostupné informace hovoří o tom, že s Českou televizí má smlouvu do konce letošního roku. Co bude dál?
Americká vesmírná agentura NASA by mohla odstavit společnost SpaceX a vybrat jinou firmu, která by dopravila astronauty na Měsíc koncem tohoto desetiletí. Naznačil to úřadující šéf NASA Sean Duffy během pondělního vystoupení v televizi. Duffy zdůraznil, že SpaceX, která má kontrakt v hodnotě 2,9 miliardy dolarů na lunární modul, zaostává za plánem. To by mohlo ohrozit snahy NASA vrátit lidstvo na Měsíc dříve než Čína v rámci nového vesmírného závodu.
Dne 2. září se prezident Donald Trump podělil o rozmazané video amerického raketového útoku proti plavidlu v mezinárodních vodách, které podle něj převáželo skupinu "narkoteroristů" z Venezuely. Tento útok měl být prvním z mnoha proti gangu Tren de Aragua, kartelu, který Trumpova administrativa označila hned první den ve funkci za teroristickou organizaci. To navzdory faktu, že kartel neprovedl útoky na Spojené státy.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila úpravu klíčových "zelených" zákonů, aby si zajistila podporu pro nový klimatický cíl Evropské unie. V dopise, který byl v pondělí rozeslán národním lídrům, nastínila plány na změnu pravidel EU pro oceňování uhlíku a pro klimatické cíle týkající se lesů (LULUCF).
Americký viceprezident JD Vance přiletěl do Izraele v doprovodu své manželky Ushy. Očekává se, že se zítra v Jeruzalémě setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Isaacem Herzogem. Hlavním cílem Vanceovy návštěvy je projednat další implementaci a upevnění křehkého příměří v Gaze.
Velká Británie je připravena investovat "rozhodně přes" 100 milionů liber do možného nasazení britských ozbrojených sil na Ukrajině. Toto prohlášení učinil ministr obrany John Healey v případě, že prezident Donald Trump zajistí mírovou dohodu s Ruskem. Healey na přednášce v londýnském Mansion House také uvedl, že Vladimir Putin považuje Velkou Británii za svého "nepřítele číslo jedna", a to kvůli její výrazné podpoře Ukrajiny. Zároveň varoval, že svět vstupuje do "nové éry hrozeb".
Ukrajina by se neměla vzdávat svého území v rámci mírové dohody s Ruskem. Toto prohlášení učinila v pondělí nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová poté, co americký prezident Donald Trump vyzval Kyjev, aby se části své země vzdal a ukončil tak válku.
Nejméně 135 zohavených těl Palestinců, které Izrael vrátil do Gazy, bylo drženo v nechvalně proslulém detenčním zařízení. Podle úředníků z ministerstva zdravotnictví Gazy, kteří promluvili pro deník Guardian, toto místo již čelí vážným obviněním z mučení a nezákonných úmrtí ve vazbě.
Ambice amerického prezidenta Donalda Trumpa uspořádat brzkou schůzku s Vladimirem Putinem, prezidentem Ruska, narazily na překážky. Televize CNN získala informace ze zdrojů obeznámených se situací, že plánované úvodní jednání mezi klíčovými poradci obou státníků, které se mělo týkat zahraniční politiky a bylo očekáváno tento týden, bylo prozatím odvoláno.