Vstup Ukrajiny do NATO by mohl zásadně proměnit bezpečnostní architekturu Evropy. Aliance by získala partnera s bezprostřední zkušeností z moderní války proti Rusku, ověřenými taktikami a schopností rychlé adaptace. Pro Kyjev by členství znamenalo historickou záruku bezpečnosti, pro NATO posílení východního křídla a nové know-how v boji proti konvenčním i hybridním hrozbám.
Ukrajinský prezident Volodymyr již opakovaně připustil, že by byl ochoten přistoupit na kroky, které by ještě před rokem označil za nepřijatelné. Nejde jen o jeho ochotu vzdát se prezidentského úřadu, pokud by to urychlilo přijetí země do NATO. Zelenskyj už několikrát připomněl, že mír a bezpečnost Ukrajiny jsou pro něj důležitější než setrvání ve funkci.
Kontroverznější část jeho poselství se týkala možných územních kompromisů. Už dříve naznačil, že by byl připraven přistoupit na variantu, kdy by členství Ukrajiny v NATO zahrnovalo jen ta území, která nejsou aktuálně okupována Ruskem. Jinými slovy, pokud by Moskva nadále držela části Donbasu nebo Krym, Kyjev by mohl souhlasit s jejich dočasným „vyjmutím“ z bezpečnostního deštníku Aliance, pokud by to znamenalo okamžitou integraci zbytku země.
Takový přístup je v ukrajinské politice revoluční. Znamenal by de facto uznání současné linie fronty jako hranice mezi NATO a Ruskem – alespoň dočasně. Pro Zelenského je to pragmatická úvaha. Členství v Alianci by poskytlo bezpečnostní garance většině země a zároveň by vytvořilo tlak na Moskvu, aby se vzdala ambicí na další postup. Přesto by podobný kompromis mohl legitimizovat ruskou okupaci a podkopat princip, že hranice v Evropě se nemění silou.
Pokud by se Ukrajina v budoucnu stala členem Severoatlantické aliance, znamenalo by to pro NATO zásadní strategický posun. Do struktur organizace by vstoupila země, která má za sebou nejen dlouholetou přípravu na obranu proti ruské agresi, ale především bezprostřední a bolestnou zkušenost z rozsáhlé moderní války vedené na vlastním území.
Ukrajinská armáda v posledních letech prošla proměnou, jakou by si před rokem 2014 dokázal představit jen málokdo. Z post-sovětské instituce, která se potýkala s korupcí, nedostatkem moderní techniky a zastaralou taktikou, se stala bojeschopná a flexibilní síla, schopná reagovat na nejrůznější typy hrozeb, od pozemních bojů přes letecké operace až po kybernetické útoky.
V případě členství by se Aliance mohla opřít o partnera, který v reálném čase otestoval a zdokonalil vojenské strategie proti jednomu z nejnebezpečnějších protivníků na světě. Rusko se totiž od února 2022 prezentuje nejen jako geopolitický rival, ale jako armáda schopná kombinovat tradiční i hybridní metody války. Ukrajina se musela naučit bránit na několika frontách současně, ať už v zákopech na Donbasu, při odrážení raketových a dronových útoků na velká města, i při ochraně kritické infrastruktury proti sofistikovaným kybernetickým operacím.
Pro NATO by šlo o historický milník. Organizace sice sdružuje státy s různými vojenskými kapacitami, ale málokterý z nich má tak čerstvou a intenzivní zkušenost s konvenční válkou vysoké intenzity. Získané know-how by mohlo výrazně obohatit alianční výcvik, plánování i strategické doktríny. Ukrajinské jednotky si během obrany země osvojily postupy, které by mohly být aplikovatelné i v jiných regionech, například rychlou adaptaci na nepřátelské taktiky, decentralizované velení nebo efektivní využívání moderních technologií včetně komerčních dronů.
Členství Kyjeva by ale neznamenalo jen posílení vojenského křídla Aliance. Politicky by šlo o jasný signál, že NATO je připraveno rozšířit své hranice i v bezprostřední blízkosti Ruska, což by pravděpodobně vyvolalo ostrou reakci Kremlu. Moskva dlouhodobě považuje jakékoli rozšiřování NATO na východ za existenční hrozbu, a právě ukrajinské ambice stát se součástí Aliance byly v ruské propagandě prezentovány jako jeden z důvodů invaze.
Na druhé straně by vstup Ukrajiny do NATO mohl sloužit jako odstrašující faktor. Ruské vedení by si muselo být vědomo, že jakýkoli další útok na ukrajinské území by automaticky znamenal střet se všemi členskými státy Aliance podle článku 5 Severoatlantické smlouvy. Tím by se bezpečnostní architektura v regionu zásadně změnila. Z hranice, kde se dnes odehrává vyčerpávající obranná válka, by se stala linie kolektivní obrany, podpořená vojenskými kapacitami Spojených států, Velké Británie, Polska a dalších spojenců.
Vojenské zkušenosti Ukrajiny jsou ale vykoupeny obrovskými lidskými a materiálními ztrátami. Vstup do NATO by zároveň vyvolal otázky ohledně poválečné obnovy armády, modernizace techniky a sladění standardů s aliančními normami. Proces adaptace by mohl být rychlejší než u jiných kandidátů, právě díky intenzivní spolupráci s NATO v posledních letech, přesto by šlo o logisticky i politicky náročný úkol.
Nelze také opomenout, že členství Ukrajiny by testovalo jednotu Aliance. Některé státy by mohly mít obavy z přímého zatažení do konfliktu s Ruskem, zejména pokud by vstup proběhl ještě před formálním ukončením bojů. Otázkou by bylo i to, zda by všichni členové byli připraveni podstoupit riziko, že se konflikt s Ukrajinou okamžitě stane konfliktem NATO-Rusko.
Pokud by se však podařilo překonat tyto politické i vojenské výzvy, vstup Ukrajiny by mohl být pro Alianci transformační. NATO by získalo nejen strategickou hloubku na východním křídle, ale i partnera, jehož armáda prošla nejtvrdší možnou prověrkou moderní války. A právě tato zkušenost, vykovaná v nejtěžších bojích od konce druhé světové války na evropském kontinentu, by mohla znamenat zásadní posílení kolektivní obrany Západu.
Tak se Jiřina Bohdalová dočkala. Legendární herečka se stala prababičkou, zatímco její dcera Simona Stašová se dočkala prvního vnoučete. Simonin syn Vojta a jeho manželka totiž přivítali na svět prvorozeného potomka.
Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí.
Generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), odmítl obavy z narušení evropské obrany v případě snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. Generálova slova zazněla v belgickém Monsu, operačním velitelství Aliance, uprostřed obav evropských zemí o spolehlivost spojenectví se Spojenými státy. Generál Grynkewich vyjádřil důvěru v kapacity Evropy a Kanady a uvedl, že Aliance je „připravena čelit jakékoli krizi nebo nepředvídané události“ již dnes.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala novou, 33stránkovou Národní bezpečnostní strategii, která se zaměřuje na Evropu a varuje, že kontinent čelí hrozbě „civilizačního vymazání“. Prezident Trump popsal dokument jako „cestovní mapu“ pro zajištění toho, že Amerika zůstane „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“. Strategie nastiňuje jeho vizi světa a způsob, jakým hodlá použít americkou vojenskou a ekonomickou sílu k jejímu dosažení.
Švédsko, jako stát ležící v bezprostřední blízkosti Ruska, uznává Moskvu jako reálnou hrozbu, před kterou je nutné se bránit. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard komentovala nejnovější prohlášení kremelského vůdce Vladimira Putina o jeho připravenosti na válku s Evropou během ministerské schůzky NATO.
Pětihodinové rozhovory Vladimira Putina s americkými diplomatickými akrobaty nepřinesly nic, co by stálo za řeč, spíše jen odkryly míru, s jakou se americká diplomacie nechává vést ruským rámováním. Washington zcela vědomě přenechává iniciativu Kremlu a dobrovolně oslabuje vlastní autoritu v otázce Ukrajiny. Pokud Spojené státy nezačnou prosazovat jasné principy a realistickou strategii, jejich vliv bude dál erodovat.
Široká většina Američanů si přeje vítězství Ukrajiny nad Ruskem a podporuje posílání amerických zbraní Kyjevu pro dosažení tohoto cíle. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Reagan National Defense Survey, jehož výsledky byly zveřejněny ve čtvrtek. Tato zjištění přichází v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa tlačí na Ukrajinu, aby učinila závažné územní ústupky výměnou za mír.
Mírová jednání ohledně Ukrajiny podle expertů naznačují, že mezinárodní vztahy sklouzávají zpět k pouhé surové státní síle, kde principy mezinárodního práva ztrácejí na významu. Autor článku upozorňuje, že ať už se Ukrajina dohodne, nebo ne, nevyhnutelný kompromis pravděpodobně potvrdí možnost překreslování evropských hranic vojenskou silou i ve 21. století. Jakákoli mírová dohoda, kterou by Rusko přijalo, by téměř jistě vyžadovala vzdání se části ukrajinského území.
Více než 60 000 tučňáků v koloniích u pobřeží Jihoafrické republiky uhynulo hlady v důsledku kolapsu počtu sardinek. Tato zjištění přinesla nová studie publikovaná v odborném časopise Ostrich: Journal of African Ornithology. Výzkum odhalil, že klimatická krize a nadměrný rybolov přispěly k úbytku více než 95 % afrických tučňáků ve dvou nejdůležitějších hnízdních koloniích – na Dassen Island a Robben Island – mezi lety 2004 a 2012.
Kreml v pátek oznámil, že Rusko je připraveno pokračovat v mírových rozhovorech se současným americkým týmem. Toto prohlášení učinil kremelský poradce Jurij Ušakov, i přesto, že schůzka mezi ruskými a americkými zástupci, která proběhla na začátku týdne v Moskvě, nepřinesla výraznější pokrok. Donald Trump po jednáních dokonce uvedl, že neví, jaký je aktuální postoj Kremlu, protože rozhovory se zdály být bez valného výsledku.
Nebezpečné projevy zimního počasí se vrací do Česka. Od pátečního večera do sobotního rána hrozí náledí. Tvořit se bude zejména v Čechách, vyplývá z nové výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dosud o zdravotním stavu Patrika Hezuckého mluvili zejména jeho kamarádi a kolegové, například Leoš Mareš či Miloš Pokorný. Až ve čtvrtek se rozhodla promluvit i moderátorova manželka Nikola, která prozradila, jak na tom její muž je.