Vstup Ukrajiny do NATO by mohl zásadně proměnit bezpečnostní architekturu Evropy. Aliance by získala partnera s bezprostřední zkušeností z moderní války proti Rusku, ověřenými taktikami a schopností rychlé adaptace. Pro Kyjev by členství znamenalo historickou záruku bezpečnosti, pro NATO posílení východního křídla a nové know-how v boji proti konvenčním i hybridním hrozbám.
Ukrajinský prezident Volodymyr již opakovaně připustil, že by byl ochoten přistoupit na kroky, které by ještě před rokem označil za nepřijatelné. Nejde jen o jeho ochotu vzdát se prezidentského úřadu, pokud by to urychlilo přijetí země do NATO. Zelenskyj už několikrát připomněl, že mír a bezpečnost Ukrajiny jsou pro něj důležitější než setrvání ve funkci.
Kontroverznější část jeho poselství se týkala možných územních kompromisů. Už dříve naznačil, že by byl připraven přistoupit na variantu, kdy by členství Ukrajiny v NATO zahrnovalo jen ta území, která nejsou aktuálně okupována Ruskem. Jinými slovy, pokud by Moskva nadále držela části Donbasu nebo Krym, Kyjev by mohl souhlasit s jejich dočasným „vyjmutím“ z bezpečnostního deštníku Aliance, pokud by to znamenalo okamžitou integraci zbytku země.
Takový přístup je v ukrajinské politice revoluční. Znamenal by de facto uznání současné linie fronty jako hranice mezi NATO a Ruskem – alespoň dočasně. Pro Zelenského je to pragmatická úvaha. Členství v Alianci by poskytlo bezpečnostní garance většině země a zároveň by vytvořilo tlak na Moskvu, aby se vzdala ambicí na další postup. Přesto by podobný kompromis mohl legitimizovat ruskou okupaci a podkopat princip, že hranice v Evropě se nemění silou.
Pokud by se Ukrajina v budoucnu stala členem Severoatlantické aliance, znamenalo by to pro NATO zásadní strategický posun. Do struktur organizace by vstoupila země, která má za sebou nejen dlouholetou přípravu na obranu proti ruské agresi, ale především bezprostřední a bolestnou zkušenost z rozsáhlé moderní války vedené na vlastním území.
Ukrajinská armáda v posledních letech prošla proměnou, jakou by si před rokem 2014 dokázal představit jen málokdo. Z post-sovětské instituce, která se potýkala s korupcí, nedostatkem moderní techniky a zastaralou taktikou, se stala bojeschopná a flexibilní síla, schopná reagovat na nejrůznější typy hrozeb, od pozemních bojů přes letecké operace až po kybernetické útoky.
V případě členství by se Aliance mohla opřít o partnera, který v reálném čase otestoval a zdokonalil vojenské strategie proti jednomu z nejnebezpečnějších protivníků na světě. Rusko se totiž od února 2022 prezentuje nejen jako geopolitický rival, ale jako armáda schopná kombinovat tradiční i hybridní metody války. Ukrajina se musela naučit bránit na několika frontách současně, ať už v zákopech na Donbasu, při odrážení raketových a dronových útoků na velká města, i při ochraně kritické infrastruktury proti sofistikovaným kybernetickým operacím.
Pro NATO by šlo o historický milník. Organizace sice sdružuje státy s různými vojenskými kapacitami, ale málokterý z nich má tak čerstvou a intenzivní zkušenost s konvenční válkou vysoké intenzity. Získané know-how by mohlo výrazně obohatit alianční výcvik, plánování i strategické doktríny. Ukrajinské jednotky si během obrany země osvojily postupy, které by mohly být aplikovatelné i v jiných regionech, například rychlou adaptaci na nepřátelské taktiky, decentralizované velení nebo efektivní využívání moderních technologií včetně komerčních dronů.
Členství Kyjeva by ale neznamenalo jen posílení vojenského křídla Aliance. Politicky by šlo o jasný signál, že NATO je připraveno rozšířit své hranice i v bezprostřední blízkosti Ruska, což by pravděpodobně vyvolalo ostrou reakci Kremlu. Moskva dlouhodobě považuje jakékoli rozšiřování NATO na východ za existenční hrozbu, a právě ukrajinské ambice stát se součástí Aliance byly v ruské propagandě prezentovány jako jeden z důvodů invaze.
Na druhé straně by vstup Ukrajiny do NATO mohl sloužit jako odstrašující faktor. Ruské vedení by si muselo být vědomo, že jakýkoli další útok na ukrajinské území by automaticky znamenal střet se všemi členskými státy Aliance podle článku 5 Severoatlantické smlouvy. Tím by se bezpečnostní architektura v regionu zásadně změnila. Z hranice, kde se dnes odehrává vyčerpávající obranná válka, by se stala linie kolektivní obrany, podpořená vojenskými kapacitami Spojených států, Velké Británie, Polska a dalších spojenců.
Vojenské zkušenosti Ukrajiny jsou ale vykoupeny obrovskými lidskými a materiálními ztrátami. Vstup do NATO by zároveň vyvolal otázky ohledně poválečné obnovy armády, modernizace techniky a sladění standardů s aliančními normami. Proces adaptace by mohl být rychlejší než u jiných kandidátů, právě díky intenzivní spolupráci s NATO v posledních letech, přesto by šlo o logisticky i politicky náročný úkol.
Nelze také opomenout, že členství Ukrajiny by testovalo jednotu Aliance. Některé státy by mohly mít obavy z přímého zatažení do konfliktu s Ruskem, zejména pokud by vstup proběhl ještě před formálním ukončením bojů. Otázkou by bylo i to, zda by všichni členové byli připraveni podstoupit riziko, že se konflikt s Ukrajinou okamžitě stane konfliktem NATO-Rusko.
Pokud by se však podařilo překonat tyto politické i vojenské výzvy, vstup Ukrajiny by mohl být pro Alianci transformační. NATO by získalo nejen strategickou hloubku na východním křídle, ale i partnera, jehož armáda prošla nejtvrdší možnou prověrkou moderní války. A právě tato zkušenost, vykovaná v nejtěžších bojích od konce druhé světové války na evropském kontinentu, by mohla znamenat zásadní posílení kolektivní obrany Západu.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).
Kremel v pondělí oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin obdržel pozvání do nově vznikající Rady pro mír (Board of Peace), kterou minulý týden založil Donald Trump. Tento mezinárodní orgán má v první fázi dohlížet na příměří v Pásmu Gazy a jeho následnou obnovu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva nabídku aktuálně studuje a plánuje s Washingtonem vyjasnit veškeré „technické detaily“.
Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění.