Výměna na postu předsedy ukrajinské vlády i ministerstva obrany naznačuje promyšlenou snahu prezidenta Volodymyra Zelenského nejen reagovat na potřeby válkou zasažené země, ale také vyslat jasný signál o pokračování v evropské integraci a posílení důvěryhodnosti státních institucí. Julija Svyrydenková, zkušená ekonomka, se stává tváří této transformace, zatímco Denys Šmyhal má jako nový ministr obrany napravit nedostatky v oblasti velení a transparentnosti.
Rozhodnutí o výměně na postu předsedy vlády Ukrajiny může být na první pohled vnímáno jako běžná politická rotace, ve skutečnosti se však pravděpodobně jedná o promyšlený a pečlivě načasovaný krok vedení státu, které v čele s prezidentem Zelenským čelí jak válečné realitě, tak složitému geopolitickému kontextu.
Ukrajinská Nejvyšší rada ve čtvrtek schválila jmenování nové předsedkyně vlády Julije Svyrydenkové, která v této funkci nahradila dosavadního premiéra Denise Šmyhala. Ten nyní přechází na post ministra obrany, kde vystřídá dosavadního šéfa resortu Rustema Umerova. Svyrydenková, která dosud zastávala funkci první místopředsedkyně vlády a zároveň řídila ministerstvo hospodářství, je považována za odborně kompetentní osobnost s mezinárodními zkušenostmi a důvěrou zahraničních partnerů.
Tato proměna ve vrcholných patrech ukrajinské exekutivy nepůsobí nahodile, nýbrž jako výsledek dlouhodobější strategie. Prezident Zelenskyj tímto krokem pravděpodobně reaguje nejen na potřebu vnitropolitické konsolidace, ale také na nezbytnost vyslat signál veřejnosti, že i v podmínkách výjimečného stavu, kdy nelze uspořádat regulérní volby, zůstávají státní instituce aktivní, funkční a schopné generační i funkční obměny. Jmenování Svyrydenkové rovněž potvrzuje ambici Ukrajiny pokračovat v procesu hlubší integrace s Evropskou unií – což v rozhovoru pro redakci EuroZprávy.cz zdůraznil i Hlib Fishchenko, ředitel Institutu pro výzkum evropské bezpečnosti.
Svyrydenková je ekonomka s praktickými zkušenostmi z vyjednávání jak s Evropskou komisí, tak s administrativou Spojených států amerických. Její jmenování tedy zřetelně signalizuje, že integrační kurz Ukrajiny zůstává prioritou, a že vláda hodlá tento proces dále profesionalizovat a urychlit.
Odcházející premiér Šmyhal, ačkoli zůstával ve stínu prezidenta – jak tomu ostatně politický systém Ukrajiny předurčuje – sehrál v posledních pěti letech významnou roli při udržování institucionální stability, a také při zajištění finanční a makroekonomické rovnováhy země během války. Jeho přechod na ministerstvo obrany může být chápán jako snaha přenést jeho organizační schopnosti do oblasti, která je zatím z hlediska transparentnosti a efektivity stále problematická.
Ministerstvo obrany se v uplynulých měsících a letech opakovaně ocitlo pod palbou kritiky kvůli korupčním aférám, které nakonec vedly i k odchodu bývalého ministra Oleksije Reznikova. Ani jeho nástupce Rustem Umerov nedokázal prosadit zásadní reformy, které by posílily důvěru veřejnosti i zahraničních partnerů ve schopnost ukrajinské armády čelit ruské agresi nejen silou, ale i důslednou kontrolou a efektivním velením.
Obě tyto personální změny tak nejenže dávají smysl v kontextu vnitropolitického vývoje, ale zároveň fungují jako silné diplomatické gesto směrem k zahraničí. Evropské vlády mohou v nové premiérce spatřovat důvěryhodnou partnerku pro pokračování integračního dialogu.
Zvláštní pozornost si tato personální rošáda zasluhuje zejména z hlediska transatlantických vztahů. Jakkoli je postoj administrativy prezidenta Donalda Trumpa vůči Ukrajině poznamenán snahou o pragmatické bilancování mezi podporou Kyjeva a snahou o udržení jisté formy komunikace s Moskvou, změny v ukrajinské exekutivě mohou být vnímány jako vítaný důkaz snahy o vlastní konsolidaci, efektivitu a reformní kontinuitu.
Trump, který se ve své druhé administrativě soustředí především na domácí témata a omezení amerického angažmá v zahraničí, se v minulosti opakovaně vymezoval vůči rozsáhlé finanční a vojenské pomoci Ukrajině. V tomto kontextu může posun k větší transparentnosti v oblasti obrany a jmenování profesionálky s prozápadní orientací do čela vlády působit jako krok, který posiluje argumenty těch, kdo v rámci amerického Kongresu a administrativy stále podporují pokračování spolupráce s Kyjevem.
Svyrydenková by tak mohla fungovat nejen jako domácí manažerka složitého přechodného období, ale také jako diplomaticky přijatelná figura pro americkou exekutivu, která je citlivá na téma protikorupčních reforem a efektivity využívání americké pomoci.
Její jmenování by tedy mohlo být v Bílém domě vnímáno jako snaha ukrajinské strany předejít případnému ochlazení vztahů s Washingtonem a posílit argumentaci ve prospěch další podpory, byť podrobované ze strany Trumpovy administrativy přísnější kontrole.
Zároveň však nelze přehlížet, že Trumpovo vnímání války na Ukrajině je zčásti ovlivněno jeho dlouhodobě rezervovaným postojem k NATO a jeho snahou o redefinici americké role ve světě. Ukrajinská vláda proto pravděpodobně bude muset pečlivě volit nejen své vnitřní kroky, ale i veřejnou rétoriku, která by mohla být vnímána jako buď příliš konfrontační vůči Moskvě, nebo naopak nedostatečně aktivní z hlediska obrany vlastních pozic.
V tomto napjatém a mnohovrstevnatém geopolitickém rámci tak personální změny na vrcholu ukrajinské vlády nabývají významu, který daleko přesahuje běžné politické střídání. Ukazují snahu zachovat kurz, posílit důvěru a udržet si podporu klíčových spojenců – i těch, jejichž zahraničněpolitická agenda se od evropského konsenzu stále více odklání.
Zpráva o pátečním úmrtí moderátora Patrika Hezuckého ve věku 55 let hluboce zasáhla nespočet jeho příznivců. Lidé okamžitě začali spontánně směřovat k budově rádia Evropa 2 v Praze, kde Hezucký strávil většinu své profesní kariéry, aby zde vyjádřili svůj zármutek a vděčnost. Tímto způsobem vzniklo před sídlem stanice improvizované pietní místo.
Spojené státy čelí znepokojivému zvratu v trendu snižování emisí. Administrace prezidenta Trumpa uvolňuje pravidla pro znečištění z uhelných elektráren, zatímco energetické společnosti po celé zemi ruší plány na jejich uzavření. Důvodem je masivní poptávka po elektřině generovaná boomem datových center pro umělou inteligenci (AI). Kombinace těchto dvou faktorů by podle webu Politico mohla mít dramatické dopady na růst teplot a zdraví obyvatel žijících v blízkosti elektráren.
Obyvatelé starobylého ukrajinského města Černihiv, které je proslulé svými středověkými katedrálami, se potýkají s rozsáhlými výpadky elektřiny a krutým chladem. Tyto problémy jsou přímým důsledkem intenzivních ruských útoků. Místní obyvatelka Valentina Ivanivna ukázala novou čelovku, kterou dostala od vnuka, a používá ji většinu večerů při domácích pracích, jako je mytí nádobí nebo vaření. Vysvětlila, že bez elektřiny se nedá nic naplánovat, což je velmi stresující a vyčerpávající, jelikož ani pozvat lidi na čaj je nemožné, protože nefunguje rychlovarná konvice.
Evropa zintenzivňuje přípravy na možný konflikt s Ruskem, přičemž debaty o posílení obrany eskalovaly po sérii incidentů. Od poloviny září opakovaně narušily polský vzdušný prostor ruské drony a v následujících dvou měsících se neidentifikované bezpilotní stroje objevily také nad vojenskými a letištními lokalitami v Německu, Dánsku, Belgii a Norsku. Jako reakci na tyto vpády oznámil Brusel plány na vybudování „dronové zdi“ k ochraně evropského vzdušného prostoru, jejíž dokončení je plánováno na rok 2027.
Spojenci Vladimira Putina opět navrhli potenciální útok na Spojené království, přičemž ruský představitel Dmitry Rogozin, senátor a válečný veterán, označil řadu britských obranných lokalit za možné cíle. Rogozin, který dříve působil jako vicepremiér a šéf kosmické agentury, varoval, že Velká Británie by se mohla stát "smrtelně nebezpečnou".
Snahy o ukončení války na Ukrajině se opět dostaly do slepé uličky. Pětihodinové setkání v Kremlu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým týmem, který vedli vyslanci Donalda Trumpa, podnikatelé Steve Witkoff a Jared Kushner, nepřineslo žádný výrazný pokrok. Přestože Putinův poradce Jurij Ušakov označil rozhovory z 2. prosince za "konstruktivní", výmluvně dodal, že "některé americké návrhy se jeví víceméně přijatelné".
Ukrajina ostře kritizuje poslední ruské útoky na civilní cíle jako zcela nesmyslné, zatímco v mírových jednáních pokračuje jen velmi pomalý posun. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil noční útok Ruska drony za "bezvýznamný z vojenského hlediska" a prohlásil, že skutečným cílem Moskvy je "způsobovat utrpení milionům Ukrajinců".
Spojené státy americké vyslaly do Karibského moře USS Gerald R. Ford, nejmodernější letadlovou loď na světě, což je jasná demonstrace síly, která má zapůsobit na Madurův režim ve Venezuele. Přítomnost lodi okamžitě staví Spojené státy do pozice dominantní regionální mocnosti bez jakékoli smysluplné konkurence. Vyvstává však otázka, zda existuje jakýkoliv praktický způsob, jak by Venezuela mohla Fordu, jehož cena se odhaduje na 13 miliard dolarů, ublížit.
Prezident Spojených států Donald Trump ve své nové Národní bezpečnostní strategii tvrdí, že USA musí zachovat a posilovat dominanci svého finančního sektoru po celém světě. Tento 33-stránkový dokument představuje poměrně vzácné formální vysvětlení Trumpova pohledu na zahraniční politiku ze strany jeho administrativy a má potenciál utvářet priority americké politiky.
Evropa byla varována. Ruský prezident Vladimir Putin vede proti Ukrajině rozsáhlou válku už téměř čtyři roky a tento týden pohrozil, že Rusko je „právě teď připraveno“ i na válku s Evropou, pokud to bude nutné. Prezident Donald Trump zase ukázal, že Spojené státy jsou připraveny prodat Ukrajinu kvůli špinavé dohodě s Putinovým Ruskem. Nová americká Národní bezpečnostní strategie předepisuje „kultivování odporu vůči současné trajektorii Evropy v rámci evropských národů“. Kolik jasnějších varování ještě Evropa potřebuje?
Ukrajinští a američtí představitelé zahájili v sobotu v Miami již třetí den po sobě probíhajících rozhovorů. Washington uvedl, že se obě strany shodují na tom, že „skutečný pokrok“ bude záviset na ochotě Ruska ukončit válku. Se Stevem Witkoffem, zvláštním vyslancem Donalda Trumpa, a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem se setkal přední ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov a také Andrij Hnatov, náčelník štábu ozbrojených sil Kyjeva. Shrnutí jednání uvádí, že se obě strany shodly, že skutečný pokrok směrem k jakékoli dohodě závisí na připravenosti Ruska prokázat vážné odhodlání k dlouhodobému míru. Součástí toho by měly být kroky k deeskalaci a zastavení zabíjení.
Tchajwanská vláda vydala nařízení o ročním zablokování populární čínské sociální mediální aplikace. Stalo se tak poté, co platforma neprojevila ochotu spolupracovat s úřady ohledně obav spojených s podvody. Aplikace Xiaohongshu, známá také jako RedNote, si v posledních letech získala na oblibě mezi mladými Tchajwanci, kde nasbírala tři miliony uživatelů v demokratickém státě s 23 miliony obyvatel.
