Výměna na postu předsedy ukrajinské vlády i ministerstva obrany naznačuje promyšlenou snahu prezidenta Volodymyra Zelenského nejen reagovat na potřeby válkou zasažené země, ale také vyslat jasný signál o pokračování v evropské integraci a posílení důvěryhodnosti státních institucí. Julija Svyrydenková, zkušená ekonomka, se stává tváří této transformace, zatímco Denys Šmyhal má jako nový ministr obrany napravit nedostatky v oblasti velení a transparentnosti.
Rozhodnutí o výměně na postu předsedy vlády Ukrajiny může být na první pohled vnímáno jako běžná politická rotace, ve skutečnosti se však pravděpodobně jedná o promyšlený a pečlivě načasovaný krok vedení státu, které v čele s prezidentem Zelenským čelí jak válečné realitě, tak složitému geopolitickému kontextu.
Ukrajinská Nejvyšší rada ve čtvrtek schválila jmenování nové předsedkyně vlády Julije Svyrydenkové, která v této funkci nahradila dosavadního premiéra Denise Šmyhala. Ten nyní přechází na post ministra obrany, kde vystřídá dosavadního šéfa resortu Rustema Umerova. Svyrydenková, která dosud zastávala funkci první místopředsedkyně vlády a zároveň řídila ministerstvo hospodářství, je považována za odborně kompetentní osobnost s mezinárodními zkušenostmi a důvěrou zahraničních partnerů.
Tato proměna ve vrcholných patrech ukrajinské exekutivy nepůsobí nahodile, nýbrž jako výsledek dlouhodobější strategie. Prezident Zelenskyj tímto krokem pravděpodobně reaguje nejen na potřebu vnitropolitické konsolidace, ale také na nezbytnost vyslat signál veřejnosti, že i v podmínkách výjimečného stavu, kdy nelze uspořádat regulérní volby, zůstávají státní instituce aktivní, funkční a schopné generační i funkční obměny. Jmenování Svyrydenkové rovněž potvrzuje ambici Ukrajiny pokračovat v procesu hlubší integrace s Evropskou unií – což v rozhovoru pro redakci EuroZprávy.cz zdůraznil i Hlib Fishchenko, ředitel Institutu pro výzkum evropské bezpečnosti.
Svyrydenková je ekonomka s praktickými zkušenostmi z vyjednávání jak s Evropskou komisí, tak s administrativou Spojených států amerických. Její jmenování tedy zřetelně signalizuje, že integrační kurz Ukrajiny zůstává prioritou, a že vláda hodlá tento proces dále profesionalizovat a urychlit.
Odcházející premiér Šmyhal, ačkoli zůstával ve stínu prezidenta – jak tomu ostatně politický systém Ukrajiny předurčuje – sehrál v posledních pěti letech významnou roli při udržování institucionální stability, a také při zajištění finanční a makroekonomické rovnováhy země během války. Jeho přechod na ministerstvo obrany může být chápán jako snaha přenést jeho organizační schopnosti do oblasti, která je zatím z hlediska transparentnosti a efektivity stále problematická.
Ministerstvo obrany se v uplynulých měsících a letech opakovaně ocitlo pod palbou kritiky kvůli korupčním aférám, které nakonec vedly i k odchodu bývalého ministra Oleksije Reznikova. Ani jeho nástupce Rustem Umerov nedokázal prosadit zásadní reformy, které by posílily důvěru veřejnosti i zahraničních partnerů ve schopnost ukrajinské armády čelit ruské agresi nejen silou, ale i důslednou kontrolou a efektivním velením.
Obě tyto personální změny tak nejenže dávají smysl v kontextu vnitropolitického vývoje, ale zároveň fungují jako silné diplomatické gesto směrem k zahraničí. Evropské vlády mohou v nové premiérce spatřovat důvěryhodnou partnerku pro pokračování integračního dialogu.
Zvláštní pozornost si tato personální rošáda zasluhuje zejména z hlediska transatlantických vztahů. Jakkoli je postoj administrativy prezidenta Donalda Trumpa vůči Ukrajině poznamenán snahou o pragmatické bilancování mezi podporou Kyjeva a snahou o udržení jisté formy komunikace s Moskvou, změny v ukrajinské exekutivě mohou být vnímány jako vítaný důkaz snahy o vlastní konsolidaci, efektivitu a reformní kontinuitu.
Trump, který se ve své druhé administrativě soustředí především na domácí témata a omezení amerického angažmá v zahraničí, se v minulosti opakovaně vymezoval vůči rozsáhlé finanční a vojenské pomoci Ukrajině. V tomto kontextu může posun k větší transparentnosti v oblasti obrany a jmenování profesionálky s prozápadní orientací do čela vlády působit jako krok, který posiluje argumenty těch, kdo v rámci amerického Kongresu a administrativy stále podporují pokračování spolupráce s Kyjevem.
Svyrydenková by tak mohla fungovat nejen jako domácí manažerka složitého přechodného období, ale také jako diplomaticky přijatelná figura pro americkou exekutivu, která je citlivá na téma protikorupčních reforem a efektivity využívání americké pomoci.
Její jmenování by tedy mohlo být v Bílém domě vnímáno jako snaha ukrajinské strany předejít případnému ochlazení vztahů s Washingtonem a posílit argumentaci ve prospěch další podpory, byť podrobované ze strany Trumpovy administrativy přísnější kontrole.
Zároveň však nelze přehlížet, že Trumpovo vnímání války na Ukrajině je zčásti ovlivněno jeho dlouhodobě rezervovaným postojem k NATO a jeho snahou o redefinici americké role ve světě. Ukrajinská vláda proto pravděpodobně bude muset pečlivě volit nejen své vnitřní kroky, ale i veřejnou rétoriku, která by mohla být vnímána jako buď příliš konfrontační vůči Moskvě, nebo naopak nedostatečně aktivní z hlediska obrany vlastních pozic.
V tomto napjatém a mnohovrstevnatém geopolitickém rámci tak personální změny na vrcholu ukrajinské vlády nabývají významu, který daleko přesahuje běžné politické střídání. Ukazují snahu zachovat kurz, posílit důvěru a udržet si podporu klíčových spojenců – i těch, jejichž zahraničněpolitická agenda se od evropského konsenzu stále více odklání.
Zatímco globální průměrná teplota za posledních 30 let rostla přibližně o 0,26 °C za dekádu, Evropa a Arktida zažívají dvojnásobné tempo oteplování. Podle dat ERA5 programu Copernicus Climate Change Service se Evropa oteplila od poloviny 90. let přibližně o 0,53 °C za dekádu, Arktida dokonce o 0,69 °C.
Ve válkou zmítaném Pásmu Gazy se každou noc odehrává drama, které nepřestává znepokojovat světovou veřejnost. Matky se probouzejí opakovaně ze spánku, aby si ověřily, že jejich děti ještě dýchají — ne proto, že by hrozilo bombardování, ale kvůli hladu. Nedostatek potravy, způsobený dlouhotrvající blokádou, která následovala po útoku Hamasu ze 7. října, uvrhl více než milion dětí do přímého ohrožení života.
Podle informací agentury Reuters nařídil Elon Musk během ukrajinské protiofenzivy na podzim roku 2022 vypnutí satelitního pokrytí Starlink nad částí Chersonské oblasti. Tři zdroje obeznámené se situací uvedly, že Musk požádal jednoho z hlavních inženýrů společnosti SpaceX o deaktivaci služby v okolí města Beryslav, kde se ukrajinské jednotky pokoušely obklíčit ruské síly.
Kreml dal jasně najevo, že válka na Ukrajině nebude ukončena v časovém rámci 50denního ultimáta, které nedávno představil americký prezident Donald Trump. Během třetího kola jednání navrhl Kyjev schůzku nejvyšších představitelů obou států do konce srpna, podle mluvčího prezidenta RF Dmitrije Peskova je však nepravděpodobné, že se taková schůzka uskuteční.
Vysoké teploty nejenže způsobují nepohodlí, ale zároveň mohou mít závažné dopady na lidské zdraví. Vlny extrémního vedra, které letos zasáhly rozsáhlé oblasti severní polokoule, přinášejí vedle známých projevů jako nevolnost, závratě nebo dehydratace také méně známý, avšak významný efekt: urychlení biologického stárnutí. Podle nových studií může dlouhodobé vystavení vysokým teplotám poškodit buňky a tkáně a způsobit rychlejší biologické stárnutí, které se může lišit od kalendářního věku člověka.
Společnost Paramount zažívá několik perných týdnů. Důvodem je rozhodnutí vyplatit Donaldu Trumpovi 16 milionů dolarů, namísto toho, aby se s ním soudila. Mnozí předpovídali, že by spor pravděpodobně vyhrála. K tomuto kroku došlo zrovna ve chvíli, kdy firma potřebovala schválení fúze za 8 miliard dolarů od federálních úřadů, což vyvolalo obrovský poprask.
Vztah mezi Evropskou unií a Čínou připomíná manželství z rozumu, které je plné napětí, neshod i výčitek, ale zároveň natolik propojené, že rozchod není možný. Čína zásobuje Evropu levnou výrobou a klíčovými technologiemi, EU jí na oplátku dodává stroje, luxus a know-how. Přes politické spory a vzájemné výtky obě velmoci dobře vědí, že bez sebe zatím nemohou fungovat, pokud chtějí zůstat globálními hráči.
Podle průzkumů rostoucí počet extrémních klimatických jevů, jako jsou povodně, lesní požáry a hurikány, nezvýšil povědomí o hrozbách spojených se změnou klimatu. Místo toho lidé mění svou představu o tom, co považují za „normální“. Tento jev, označovaný jako „efekt vařící žáby“, způsobuje, že si postupné změny těžko všímáme.
Uznání palestinské státnosti znovu rozděluje světovou diplomacii. Zatímco Francie jako první velká evropská mocnost oznámila, že Palestinu oficiálně uzná, USA a Izrael takový krok tvrdě odmítají. Tvrdí, že legitimizuje násilí a ohrožuje mír. Přesto se počet států podporujících dvoustátní řešení dál rozrůstá – uznání Palestiny nyní podporují tři čtvrtiny celého světa.
V reakci na rostoucí napětí mezi Ruskem a západními zeměmi přinesl ruský deník Komsomolskaja Pravda, označovaný novináři jako „oblíbené Putinovy noviny“, bizarní prognózu. Podle ní by Evropská unie mohla zaútočit na Rusko již v roce 2027, uvedl server Meduza.
Po intenzivních bouřkách, které ve čtvrtek zasáhly Moravu, vydal dnes Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) naléhavou výstrahu před silnými bouřkami pro oblast Čech. Očekává se, že nepříznivé počasí zasáhne region v odpoledních a večerních hodinách během pátku i soboty.
Humanitární organizace tvrdě kritizují Evropskou unii za její nedostatečnou reakci na humanitární katastrofu v Gaze. Podle nich jsou výzvy k umožnění dodávek pomoci nedostatečné bez uplatnění tvrdších opatření vůči Izraeli, zejména sankcí.
