Ukrajina dnes zažila zásadní politický zlom. Parlament potvrdil Juliji Svyrydenkovou jako novou premiérku země, čímž odstartoval rozsáhlou rekonstrukci vlády, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj.
Devětatřicetiletá ekonomka a dosavadní místopředsedkyně vlády a ministryně hospodářství získala podporu 262 poslanců. Proti hlasovalo 22 a 26 zákonodárců se zdrželo.
Svyrydenková nahradí Denise Šmyhala, který stál v čele kabinetu pět let. Podle dostupných informací má Šmyhal zůstat ve vládě a převzít vedení ministerstva obrany po Rustemu Umerovovi.
Změny přicházejí v klíčovém období: Ukrajina nadále čelí ruské agresi a zároveň se snaží přizpůsobit proměnlivým vztahům s hlavním mezinárodním partnerem – Spojenými státy. Prezident Zelenskyj během projevu v parlamentu poděkoval Šmyhalovi za jeho službu a zdůraznil nutnost nové diplomatické strategie směrem k Washingtonu.
„Je třeba připravit nový rámec obranné pomoci a provést audit všech dosavadních dohod s vojenskými partnery,“ uvedl prezident s tím, že Svyrydenková a nový kabinet mají tento úkol uskutečnit.
Zelenskyj zveřejnil nové nominace 16. července po rozpuštění Šmyhalova kabinetu. Parlament bude nyní schvalovat další členy nové vlády.
Některé změny mají strukturální charakter. Ministerstva hospodářství, ekologie a zemědělství budou sloučena do jednoho superrezortu, který povede Oleksij Sobolev – dosavadní náměstek Svyrydenkové.
Dosavadní vicepremiér pro digitalizaci Mychajlo Fedorov se stane prvním místopředsedou vlády. Taras Kačka, další z náměstků bývalé ministryně hospodářství, převezme post vicepremiéra pro evropskou a euroatlantickou integraci po Olze Stefanišynové, která podle spekulací míří na post velvyslankyně v USA.
Ministerstvo sociální politiky se přejmenuje na Ministerstvo sociální politiky, rodiny a jednoty. Jeho vedení převezme Denys Uljutin, dosavadní náměstek ministra financí.
Další významná změna se týká energetiky: stávající ministryně životního prostředí Svitlana Hrynčuk nahradí Hermana Haluščenka v čele Ministerstva energetiky. Haluščenko, který čelil kritice kvůli podezřením z korupce a špatnému řízení sektoru, se přesune na Ministerstvo spravedlnosti.
Zrušeno bude také Ministerstvo strategických průmyslů. Jeho poslední šéf Herman Smetanin povede nově státní zbrojovku Ukroboronprom.
Vzhledem k tomu, že ukrajinský parlament ovládá prezidentské hnutí Sluha lidu, neměly Zelenského návrhy výraznější překážky. Podle ukrajinské ústavy jmenuje premiéra prezident, avšak schvalování vlády zůstává v gesci parlamentu.
Tato vláda, s novým složením a sloučenými pravomocemi, bude čelit zásadním výzvám: udržení obranyschopnosti země, posílení spolupráce se Západem a řešení dopadů dlouhotrvající války na ekonomiku a společnost.
Změny jsou vnímány jako příprava na další fázi války i mezinárodní vyjednávání, která se budou točit nejen kolem bezpečnosti, ale i poválečné obnovy a integrace Ukrajiny do evropských a transatlantických struktur.
Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o anexi Grónska, doprovázená výhrůžkami drakonickými cly pro každého, kdo se mu postaví do cesty, donutila evropské lídry k hledání způsobů, jak ochránit svou suverenitu i společný trh. Možnosti, které mají na stole, sahají od opatrné diplomacie až po nasazení „obchodní bazuky“, která by mohla definitivně změnit podobu transatlantických vztahů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se letos nečekaně rozhodl vynechat Světové ekonomické fórum v Davosu, přestože se ještě nedávno zdálo, že právě zde by mohlo dojít k historickému průlomu v jednáních o míru. Zelenskyj v novoročním projevu i po summitu „koalice ochotných“ v Paříži hovořil o tom, že dohoda o příměří s Ruskem je hotová z 90 %. Očekávalo se, že v Davosu dojde k finalizaci bezpečnostních záruk a představení ambiciózního „plánu prosperity“ pro poválečnou obnovu země.
Svět se ocitl v situaci, kterou mnozí analytici označují za začátek konce mezinárodního řádu nastoleného po druhé světové válce. Geopolitické napětí se nečekaně přesunulo do arktických oblastí, kde spor o Grónsko vyvolal hluboké trhliny v Severoatlantické alianci. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa poprvé otevřeně podmínily kolektivní obranu svých spojenců jejich ochotou podpořit americkou anexi tohoto dánského autonomního území.
Francouzský prezident Emmanuel Macron otevřeně vyzval k odvetným opatřením proti americkým clům. Reagoval tak na stupňující se nátlak Donalda Trumpa, který se snaží získat Grónsko a hrozí sankcemi každému, kdo se mu postaví do cesty. Macron ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru zdůraznil, že dává přednost respektu před šikanou a právnímu státu před brutalitou.
Donald Trump oslavil první výročí svého návratu do Bílého domu projevem, který byl podle očekávání plný optimismu, ale také řady nepravdivých tvrzení. Během tiskové konference a následných dotazů se prezident snažil vykreslit uplynulý rok 2025 jako období bezprecedentního rozkvětu. Při bližším pohledu na fakta se však ukazuje, že Trumpova rétorika se často rozchází s realitou v ekonomických datech i mezinárodních záležitostech.
Donald Trump při svém druhém funkčním období otřásá světovým řádem mnohem silněji než jakýkoli jeho předchůdce od konce druhé světové války. Hned první den svého staronového mandátu dal světu jasně najevo, že mu nic nebude stát v cestě. Ve svém inauguračním projevu tehdy zmínil doktrínu z 19. století o předurčeném osudu, čímž naznačil ambice k územní expanzi. Nejprve se zaměřil na Panamský průplav a nyní svou neochvějnou pozornost obrací ke Grónsku.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.