Ukrajina dnes zažila zásadní politický zlom. Parlament potvrdil Juliji Svyrydenkovou jako novou premiérku země, čímž odstartoval rozsáhlou rekonstrukci vlády, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj.
Devětatřicetiletá ekonomka a dosavadní místopředsedkyně vlády a ministryně hospodářství získala podporu 262 poslanců. Proti hlasovalo 22 a 26 zákonodárců se zdrželo.
Svyrydenková nahradí Denise Šmyhala, který stál v čele kabinetu pět let. Podle dostupných informací má Šmyhal zůstat ve vládě a převzít vedení ministerstva obrany po Rustemu Umerovovi.
Změny přicházejí v klíčovém období: Ukrajina nadále čelí ruské agresi a zároveň se snaží přizpůsobit proměnlivým vztahům s hlavním mezinárodním partnerem – Spojenými státy. Prezident Zelenskyj během projevu v parlamentu poděkoval Šmyhalovi za jeho službu a zdůraznil nutnost nové diplomatické strategie směrem k Washingtonu.
„Je třeba připravit nový rámec obranné pomoci a provést audit všech dosavadních dohod s vojenskými partnery,“ uvedl prezident s tím, že Svyrydenková a nový kabinet mají tento úkol uskutečnit.
Zelenskyj zveřejnil nové nominace 16. července po rozpuštění Šmyhalova kabinetu. Parlament bude nyní schvalovat další členy nové vlády.
Některé změny mají strukturální charakter. Ministerstva hospodářství, ekologie a zemědělství budou sloučena do jednoho superrezortu, který povede Oleksij Sobolev – dosavadní náměstek Svyrydenkové.
Dosavadní vicepremiér pro digitalizaci Mychajlo Fedorov se stane prvním místopředsedou vlády. Taras Kačka, další z náměstků bývalé ministryně hospodářství, převezme post vicepremiéra pro evropskou a euroatlantickou integraci po Olze Stefanišynové, která podle spekulací míří na post velvyslankyně v USA.
Ministerstvo sociální politiky se přejmenuje na Ministerstvo sociální politiky, rodiny a jednoty. Jeho vedení převezme Denys Uljutin, dosavadní náměstek ministra financí.
Další významná změna se týká energetiky: stávající ministryně životního prostředí Svitlana Hrynčuk nahradí Hermana Haluščenka v čele Ministerstva energetiky. Haluščenko, který čelil kritice kvůli podezřením z korupce a špatnému řízení sektoru, se přesune na Ministerstvo spravedlnosti.
Zrušeno bude také Ministerstvo strategických průmyslů. Jeho poslední šéf Herman Smetanin povede nově státní zbrojovku Ukroboronprom.
Vzhledem k tomu, že ukrajinský parlament ovládá prezidentské hnutí Sluha lidu, neměly Zelenského návrhy výraznější překážky. Podle ukrajinské ústavy jmenuje premiéra prezident, avšak schvalování vlády zůstává v gesci parlamentu.
Tato vláda, s novým složením a sloučenými pravomocemi, bude čelit zásadním výzvám: udržení obranyschopnosti země, posílení spolupráce se Západem a řešení dopadů dlouhotrvající války na ekonomiku a společnost.
Změny jsou vnímány jako příprava na další fázi války i mezinárodní vyjednávání, která se budou točit nejen kolem bezpečnosti, ale i poválečné obnovy a integrace Ukrajiny do evropských a transatlantických struktur.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.
Když loď MV Hondius vyplouvala 1. dubna z nejjižnějšího města světa, argentinské Ushuaii, obloha nad Ohňovou zemí se projasnila a osvětlila čerstvý sníh na vrcholcích hor. Na palubu polárního plavidla nastoupilo 88 cestujících a 61 členů posádky celkem 23 národností. Před sebou měli pětatřicetidenní „atlantickou expedici“, která je měla zavést přes odlehlé ostrovy až na Kapverdy.
Současný ozbrojený střet v Íránu zasahuje evropské hospodářství nebývalou silou a otřásá jeho finanční stabilitou. Prudké zdražování fosilních paliv vyčerpává rozpočet Evropské unie obrovským tempem, přičemž náklady na zvládnutí situace dosahují stovek milionů eur každým dnem. Napětí navíc stupňuje postoj Bílého domu, který zvažuje časově neomezenou izolaci íránského režimu, což by pro světovou energetiku znamenalo další hluboký propad.
Vztah mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který byl dlouhou dobu prezentován jako nerozbitné spojenectví dvou populistických lídrů, prochází hlubokou krizí. Ačkoliv se Netanjahu snaží v médiích vyvolat dojem „plné koordinace“ a tvrdí, že s Trumpem hovoří téměř denně, realita v zákulisí podle analytiků webu The Guarian vypadá mnohem dramatičtěji.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vydal mimořádné prohlášení adresované obyvatelům ostrova Tenerife. Snaží se tak uklidnit veřejnost před nedělním ranním zakotvením výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza hantavirem. Šéf WHO zdůraznil, že riziko pro místní obyvatele je velmi nízké a situace se nijak nepodobá pandemii covidu.
Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční vojenskou přehlídku ke Dni vítězství v Moskvě k vyslání ostrého vzkazu celému světu. Stalo se tak jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dosažení třídenního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin ve svém projevu na Rudém náměstí dal jasně najevo, že navzdory snahám o klid zbraní nehodlá ve svých válečných cílech polevit.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přesun části amerických jednotek z Německa do Polska. Toto vyjádření přichází v době, kdy se Pentagon připravuje na stažení přibližně 5 000 vojáků z německých základen, k čemuž má dojít v průběhu nadcházejícího roku. Trump na dotaz novinářů uvedl, že Polsko o takový krok stojí a že on sám má s polským prezidentem velmi dobré vztahy, což tuto možnost činí reálnou.
Spojené státy americké v současné době očekávají reakci Íránu na návrh prozatímní dohody, která by měla ukončit konflikt na Blízkém východě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Říma vyjádřil naději, že Teherán přijde se seriózní nabídkou, která by umožnila zahájit skutečný proces vyjednávání. Také prezident Donald Trump potvrdil, že očekává vyjádření íránské strany ve velmi krátké době.
Letošní oslavy Dne vítězství v Rusku se nesly v duchu bezprecedentních omezení, která jasně ukazují, jak hluboko do ruského vnitrozemí už válka na Ukrajině zasahuje. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí se poprvé po dvaceti letech musela obejít bez těžké vojenské techniky. Kromě skromnějšího programu provázejí svátek také uzavírky letišť a dočasné vypnutí mobilního internetu, což Kreml odůvodňuje ochranou před ukrajinským „terorismem“.
Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Rusko i Ukrajina oficiálně potvrdily třídenní příměří, které má trvat od 9. do 11. května. Dohodu, která zahrnuje úplné zastavení všech útočných operací, oznámil americký prezident Donald Trump. Součástí této diplomatické iniciativy je také rozsáhlá výměna válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000, což potvrdily obě válčící strany.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.