Od krize v roce 2008 se světová ekonomika zásadně proměnila. Tehdy vyspělé ekonomiky zažily tvrdý pád – místy až o deset procent HDP – zatímco ty rozvíjející se, jako Čína nebo Indie, dál rostly. Dnes se globální napětí vrací. A opět u toho hrají významnou roli Spojené státy, ač tentokrát nejde o hroutící se hypoteční trh, nýbrž o jednoho jediného politika.
Ekonomická a zahraničněpolitická strategie amerického prezidenta Donalda Trumpa vnáší do systému chaos. Místo předvídatelnosti přichází nestabilita. Teď se nenabízí nic jiného než hromada otázek. Naučili jsme se něco z poslední krize, nebo si znovu říkáme o stejnou lekci? Možná si o ni znovu koledujeme – a možná i zaslouženě. Přinejmenším se zdá, že historická paměť finančních trhů má trvání zhruba jako zmrzlina na srpnovém slunci.
Ekonomové v posledních týdnech stále častěji varují před možností recese. Zda k ní skutečně dojde, ukážou až data v následujících dvou a více čtvrtletích. Neznamená to však, že současná situace je stabilní. Naopak – vývoj na americké politické scéně, zejména v souvislosti s Trumpovým přístupem, naznačuje, že globální ekonomiku čeká období nejistoty a potenciálních otřesů. A svět se mezitím, jako už tolikrát, tváří, že to nějak „ustojí“.
Tato nejistota se jasně odrazila i na akciových trzích. Nevyvážený a ekonomicky málo ohleduplný přístup Bílého domu vedl k výrazným výkyvům – po prudkém poklesu následoval rychlý nárůst, který ovšem spíše než stabilitu signalizoval volatilitu a nervozitu. Jinými slovy, trhy nepanikaří totálně – jen si zvykly panikařit častěji a bez varování.
Trumpova rétorika navíc vyvolala pochybnosti o skutečných motivech jeho obchodní politiky. Opatření, jako bylo uvalení masivních cel, totiž mnozí nevnímali jako snahu o ozdravení americké ekonomiky, ale spíše jako krok, který ve svém důsledku mohl prospět úzké skupině nejbohatších. Shoda náhod? Možná. Ale těch náhod už začíná být tolik, že se z nich skládá docela souvislý obraz.
Jedna věc je Trumpova agresivní obchodní politika. Tu by – alespoň teoreticky – šlo ustát s chladnou hlavou. Je totiž dobré si připomenout, že zvýšená cla ve výsledku zaplatí především američtí spotřebitelé. Problém však spočívá jinde: například více zatížené evropské produkty budou logicky méně konkurenceschopné, což vede k recipročním opatřením. A ta mají stejný cíl – znepříjemnit pozici americkým výrobkům na zahraničních trzích.
Jenže právě tady se rozjíždí klasický začarovaný kruh. Ukázkový příklad nabízí obchodní válka mezi USA a Čínou. Obě země na sebe postupně uvalovaly cla tak dlouho, až to reálně poškodilo jejich vzájemný obchod. A když se začnou dusit dvě největší ekonomiky světa, není těžké domyslet, že následky pocítí téměř každý – zejména menší a otevřené ekonomiky.
Jak už pro EuroZprávy.cz uvedla řada expertů, mezi ty zasažené logicky bude patřit i Česká republika. Světová ekonomika se totiž nezhroutí naráz – ale o to déle pak trvá, než se znovu postaví na nohy. A mezitím si mnozí hrajeme na to, že přece víme, co děláme.
Bohužel, těžko vědět, co děláme, když to evidentně netuší ani ten, kdo celý nepořádek způsobuje – tedy Donald Trump. Pokud skutečně usiluje o „ozdravení“ americké ekonomiky, pak k tomu rozhodně nevede cesta přes podporu obchodních partnerů. Naopak, cílem jako by bylo jejich systematické oslabování. A pokud jde skutečně jen o pomoc několika vybraným miliardářům, nezbývá ostatním zemím nic jiného než reagovat – a to tvrdě. A jak víme, taková reakce bolí. Všechny.
Navzdory těžkým ztrátám a rostoucí ekonomické zátěži ruského režimu prezident Vladimir Putin odmítá ukončit válku na Ukrajině. Ačkoliv americký prezident Donald Trump učinil řadu ústupků, které měly Moskvu přivést k jednacímu stolu, výsledek je nulový. Podle analytika a odborníka na Rusko Leona Arona Putin stále nevidí v míru výhodu, která by převážila nad pokračováním konfliktu.
Lucie Borhyová, ikona českého televizního zpravodajství, slaví 47. narozeniny – a fanoušci nevěří vlastním očím. Od roku 1999 je stálicí hlavního vysílacího času na TV Nova, ale jak se zdá, čas se jí vyhýbá obloukem. Co stojí za jejím nehasnoucím půvabem? A čím si během své dlouhé kariéry prošla nejen před kamerou, ale i v osobním životě?
Ticho kolem manželství Leoše a Moniky Marešových narušila až Helena Harabinová. V rozhovoru pro pořad Face to Face bez okolků promluvila o vztahu své dcery Moniky, změnách v rodině i o tom, co podle ní znamená být skutečnou oporou v dobrém i zlém.
Annu Slováčkovou, se kterou se v úterý rodina rozloučila na neveřejném pohřbu, si lidé budou pamatovat nejen jako zpěvačku, ale také jako herečku, která se neodmyslitelně zapsala do srdcí diváků televizního seriálu Ordinace v růžové zahradě. Co teď bude s její postavou?
V Česku už několik let zákon upravuje to, jak jsou otevřené obchody o vybraných svátcích. Již pozítří mají lidé první volný den během letošních Velikonoc. Zrovna v pátek si nakoupí všichni bez problémů. Po celou čtyřdenní epizodu to ale platit nebude.
Říká se, že neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Pravdivost tohoto přísloví poznali Jakub Štáfek a především jeho druhorozená dcera. Lékaři holčičce diagnostikovali závažnou nemoc. Naštěstí je pokrok v lidském vědění takový, že již existuje léčba.
Mimořádně tragická nehoda se stala dnes odpoledne na dálnici D2. Dodávka nedobrzdila do kolony a srazila se s dvěma nákladními vozidly. Bilance je hrozivá. Nehodu nepřežili tři lidé, další čtyři osoby utrpěly zranění.
Evropa zažila v roce 2024 nejteplejší rok v historii měření. Výsledky nové zprávy o stavu evropského klimatu, zveřejněné v úterý službou Copernicus a Světovou meteorologickou organizací (WMO), ukazují alarmující klimatické změny, které tvrdě dopadly na miliony obyvatel. Zároveň však přinášejí náznaky naděje, například rostoucí podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie.
Česko dnes mohlo sledovat poslední rozloučení s Aloisem Švehlíkem, jehož nedílnou součástí byla stráž složená z jeho hereckých kolegů. Často šlo o hvězdy z těch největších. Kdo všechno se vystřídal u rakve s ostatky zesnulého herce?
Nejnovější útok ruských sil na ukrajinské město Sumy, který si vyžádal desítky civilních obětí, potvrdil, že Vladimir Putin nehodlá ustoupit. Přes opakované výzvy k mírovému řešení konfliktu zůstává ruský prezident neoblomný. Naopak dává najevo, že jeho cílem je rozšíření moci na území Ukrajiny za každou cenu.
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa dál zostřují svůj obchodní kurz vůči Číně. V úterý večer Bílý dům oznámil dramatické zvýšení cel na čínské zboží, a to až na 245 %, což je oproti dřívějším 145 % výrazný nárůst. Podle administrativy jde o reakci na čínská odvetná opatření i rostoucí obavy o národní bezpečnost. Opatření byla zveřejněna v rámci nového dekretu, který také zahajuje vyšetřování závislosti Spojených států na dovozu zpracovaných kritických surovin.
Evropská unie se nachází ve víru dějin – a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen je přesvědčena, že právě teď má Evropa příležitost vystoupit na světovou scénu jako samostatný a sebevědomý aktér. V rozsáhlém rozhovoru pro německý týdeník Die Zeit mluvila nejen o válce na Ukrajině a americko-evropských vztazích, ale i o klimatické politice a budoucnosti evropské demokracie.