Od krize v roce 2008 se světová ekonomika zásadně proměnila. Tehdy vyspělé ekonomiky zažily tvrdý pád – místy až o deset procent HDP – zatímco ty rozvíjející se, jako Čína nebo Indie, dál rostly. Dnes se globální napětí vrací. A opět u toho hrají významnou roli Spojené státy, ač tentokrát nejde o hroutící se hypoteční trh, nýbrž o jednoho jediného politika.
Ekonomická a zahraničněpolitická strategie amerického prezidenta Donalda Trumpa vnáší do systému chaos. Místo předvídatelnosti přichází nestabilita. Teď se nenabízí nic jiného než hromada otázek. Naučili jsme se něco z poslední krize, nebo si znovu říkáme o stejnou lekci? Možná si o ni znovu koledujeme – a možná i zaslouženě. Přinejmenším se zdá, že historická paměť finančních trhů má trvání zhruba jako zmrzlina na srpnovém slunci.
Ekonomové v posledních týdnech stále častěji varují před možností recese. Zda k ní skutečně dojde, ukážou až data v následujících dvou a více čtvrtletích. Neznamená to však, že současná situace je stabilní. Naopak – vývoj na americké politické scéně, zejména v souvislosti s Trumpovým přístupem, naznačuje, že globální ekonomiku čeká období nejistoty a potenciálních otřesů. A svět se mezitím, jako už tolikrát, tváří, že to nějak „ustojí“.
Tato nejistota se jasně odrazila i na akciových trzích. Nevyvážený a ekonomicky málo ohleduplný přístup Bílého domu vedl k výrazným výkyvům – po prudkém poklesu následoval rychlý nárůst, který ovšem spíše než stabilitu signalizoval volatilitu a nervozitu. Jinými slovy, trhy nepanikaří totálně – jen si zvykly panikařit častěji a bez varování.
Trumpova rétorika navíc vyvolala pochybnosti o skutečných motivech jeho obchodní politiky. Opatření, jako bylo uvalení masivních cel, totiž mnozí nevnímali jako snahu o ozdravení americké ekonomiky, ale spíše jako krok, který ve svém důsledku mohl prospět úzké skupině nejbohatších. Shoda náhod? Možná. Ale těch náhod už začíná být tolik, že se z nich skládá docela souvislý obraz.
Jedna věc je Trumpova agresivní obchodní politika. Tu by – alespoň teoreticky – šlo ustát s chladnou hlavou. Je totiž dobré si připomenout, že zvýšená cla ve výsledku zaplatí především američtí spotřebitelé. Problém však spočívá jinde: například více zatížené evropské produkty budou logicky méně konkurenceschopné, což vede k recipročním opatřením. A ta mají stejný cíl – znepříjemnit pozici americkým výrobkům na zahraničních trzích.
Jenže právě tady se rozjíždí klasický začarovaný kruh. Ukázkový příklad nabízí obchodní válka mezi USA a Čínou. Obě země na sebe postupně uvalovaly cla tak dlouho, až to reálně poškodilo jejich vzájemný obchod. A když se začnou dusit dvě největší ekonomiky světa, není těžké domyslet, že následky pocítí téměř každý – zejména menší a otevřené ekonomiky.
Jak už pro EuroZprávy.cz uvedla řada expertů, mezi ty zasažené logicky bude patřit i Česká republika. Světová ekonomika se totiž nezhroutí naráz – ale o to déle pak trvá, než se znovu postaví na nohy. A mezitím si mnozí hrajeme na to, že přece víme, co děláme.
Bohužel, těžko vědět, co děláme, když to evidentně netuší ani ten, kdo celý nepořádek způsobuje – tedy Donald Trump. Pokud skutečně usiluje o „ozdravení“ americké ekonomiky, pak k tomu rozhodně nevede cesta přes podporu obchodních partnerů. Naopak, cílem jako by bylo jejich systematické oslabování. A pokud jde skutečně jen o pomoc několika vybraným miliardářům, nezbývá ostatním zemím nic jiného než reagovat – a to tvrdě. A jak víme, taková reakce bolí. Všechny.
Smrt íránského nejvyššího vůdce, ajatolláha Alího Chameneího, je mnoha odborníky vnímána jako historický zlom srovnatelný s pádem Berlínské zdi. Symbolika jeho konce je podle expertů zdrcující a režim bude jen velmi těžko hledat způsob, jak zaplnit vzniklé mocenské vakuum, píše The Guardian. Chameneí, který stál v čele země 37 let, byl zabit společně se svou manželkou při izraelském raketovém útoku na svůj teheránský komplex.
Modžtaba Chameneí, druhý syn zesnulého íránského duchovního vůdce, byl oficiálně vybrán jako nástupce svého otce. Toto rozhodnutí padlo v době, kdy konflikt v regionu vstoupil do svého desátého dne a Blízkým východem otřásají nové vlny raketových útoků a náletů. Sbor duchovních, který má volbu nejvyšší autority na starosti, oznámil výsledek nedělního hlasování s výzvou k národní jednotě.
V Íránu se podle nejnovějších informací již rozhodlo o tom, kdo se stane novým nejvyšším vůdcem. Identita nástupce ajatolláha Chameneího však ještě nebyla odhalena. Může to souviset i s nebezpečím, které dotyčnému hrozí. Izraelská armáda totiž předem varovala příštího vůdce, že se na něj zaměří.
Jiřina Bohdalová oslaví za necelé dva měsíce pětadevadesáté narozeniny, takže přípravy jsou v plném proudu. Slavná herečka se o chystané akci zmínila už jednou v televizi. Nyní se do debaty vložil jiný známý Čech. Ten se totiž obává, že by na oslavě mohl chybět.
Na dnes oznámený konec moderátora Václava Moravce v České televizi reagují i politici. Šéf občanských demokratů Martin Kupka slíbil, že jeho strana bude pečlivě hlídat dění kolem veřejnoprávní televize. Piráti nechtějí dovolit, aby ČT potkal osud, jaký je znám například ze sousedního Slovenska.
Prezident Petr Pavel zahajuje čtvrtý rok ve funkci. Podle Pavla se v uplynulých měsících ukázalo, že nejdůležitější je vzájemná důvěra mezi lidmi a státy. Prezident slíbil, že nadále bude apelovat na slušnost, solidaritu a vzájemný respekt.
Agáta Hanychová a Veronika Žilková jsou parťačkami nejen v životě, ale už také u mikrofonu. Populární herečka se dceři rozhodla v jejich společném podcastu prozradit tajemství. Agáta má podle jejích slov šlechtické geny.
Spojené státy americké si nepřejí, aby se Kurdové zapojovali do konfliktu s Íránem, uvedl americký prezident Donald Trump. Podle jeho slov je také možné, že íránské hranice budou po konci války překresleny.
Moderátor Václav Moravec na konci nedělního vydání svého diskuzního pořadu oznámil, že v České televizi končí. Podle jeho slov už není garantována nezávislost redakční práce a kritická reflexe událostí.
Po celém světě a samozřejmě i v Česku se dnes slaví Mezinárodní den žen. Ženám už popřál například premiér Andrej Babiš (ANO). Podle jeho slov je svět se ženami krásnější.
Kanadský premiér Mark Carney vyzval k odstranění bývalého prince Andrewa Mountbatten-Windsora, jenž je vyšetřován policií, z královské nástupnické linie. Kanada samozřejmě má k tématu co říct, protože stále uznává britského panovníka jako reprezentativní hlavu státu.
Izraelská armáda varovala nového íránského vůdce, jehož volba se nadále očekává. Vojáci se hodlají zaměřit i na osoby, které budou nástupce ajatolláha Chameneího volit. Podle posledních informací by nový vůdce mohl být znám ještě během víkendu.