Od krize v roce 2008 se světová ekonomika zásadně proměnila. Tehdy vyspělé ekonomiky zažily tvrdý pád – místy až o deset procent HDP – zatímco ty rozvíjející se, jako Čína nebo Indie, dál rostly. Dnes se globální napětí vrací. A opět u toho hrají významnou roli Spojené státy, ač tentokrát nejde o hroutící se hypoteční trh, nýbrž o jednoho jediného politika.
Ekonomická a zahraničněpolitická strategie amerického prezidenta Donalda Trumpa vnáší do systému chaos. Místo předvídatelnosti přichází nestabilita. Teď se nenabízí nic jiného než hromada otázek. Naučili jsme se něco z poslední krize, nebo si znovu říkáme o stejnou lekci? Možná si o ni znovu koledujeme – a možná i zaslouženě. Přinejmenším se zdá, že historická paměť finančních trhů má trvání zhruba jako zmrzlina na srpnovém slunci.
Ekonomové v posledních týdnech stále častěji varují před možností recese. Zda k ní skutečně dojde, ukážou až data v následujících dvou a více čtvrtletích. Neznamená to však, že současná situace je stabilní. Naopak – vývoj na americké politické scéně, zejména v souvislosti s Trumpovým přístupem, naznačuje, že globální ekonomiku čeká období nejistoty a potenciálních otřesů. A svět se mezitím, jako už tolikrát, tváří, že to nějak „ustojí“.
Tato nejistota se jasně odrazila i na akciových trzích. Nevyvážený a ekonomicky málo ohleduplný přístup Bílého domu vedl k výrazným výkyvům – po prudkém poklesu následoval rychlý nárůst, který ovšem spíše než stabilitu signalizoval volatilitu a nervozitu. Jinými slovy, trhy nepanikaří totálně – jen si zvykly panikařit častěji a bez varování.
Trumpova rétorika navíc vyvolala pochybnosti o skutečných motivech jeho obchodní politiky. Opatření, jako bylo uvalení masivních cel, totiž mnozí nevnímali jako snahu o ozdravení americké ekonomiky, ale spíše jako krok, který ve svém důsledku mohl prospět úzké skupině nejbohatších. Shoda náhod? Možná. Ale těch náhod už začíná být tolik, že se z nich skládá docela souvislý obraz.
Jedna věc je Trumpova agresivní obchodní politika. Tu by – alespoň teoreticky – šlo ustát s chladnou hlavou. Je totiž dobré si připomenout, že zvýšená cla ve výsledku zaplatí především američtí spotřebitelé. Problém však spočívá jinde: například více zatížené evropské produkty budou logicky méně konkurenceschopné, což vede k recipročním opatřením. A ta mají stejný cíl – znepříjemnit pozici americkým výrobkům na zahraničních trzích.
Jenže právě tady se rozjíždí klasický začarovaný kruh. Ukázkový příklad nabízí obchodní válka mezi USA a Čínou. Obě země na sebe postupně uvalovaly cla tak dlouho, až to reálně poškodilo jejich vzájemný obchod. A když se začnou dusit dvě největší ekonomiky světa, není těžké domyslet, že následky pocítí téměř každý – zejména menší a otevřené ekonomiky.
Jak už pro EuroZprávy.cz uvedla řada expertů, mezi ty zasažené logicky bude patřit i Česká republika. Světová ekonomika se totiž nezhroutí naráz – ale o to déle pak trvá, než se znovu postaví na nohy. A mezitím si mnozí hrajeme na to, že přece víme, co děláme.
Bohužel, těžko vědět, co děláme, když to evidentně netuší ani ten, kdo celý nepořádek způsobuje – tedy Donald Trump. Pokud skutečně usiluje o „ozdravení“ americké ekonomiky, pak k tomu rozhodně nevede cesta přes podporu obchodních partnerů. Naopak, cílem jako by bylo jejich systematické oslabování. A pokud jde skutečně jen o pomoc několika vybraným miliardářům, nezbývá ostatním zemím nic jiného než reagovat – a to tvrdě. A jak víme, taková reakce bolí. Všechny.
Německo se zatím nehodlá zavázat k účasti na námořní bezpečnostní misi v Hormuzském průlivu, dokud Spojené státy a Írán nezveřejní kompletní znění své chystané mírové dohody.
Dopady dálkových úderů ukrajinské armády začínají čím dál citelněji zasahovat obyvatele největších ruských měst, což v tamní společnosti vyvolává rostoucí neklid a únavu z vleklého konfliktu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci po skončení summitu G7 ve francouzském Evianu ostře zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli pokračující vojenské kampani Izraele proti hnutí Hizballáh v Libanonu.
Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavřít dohodu s Íránem odráží jeho snahu upřednostnit krátkodobé politické a ekonomické výhody před dlouhodobou strategií. Trump v červnu ve Francii přiznal, že hlavním motivem pro ukončení konfliktu, který sám v únoru rozpoutal, byla snaha odvrátit hospodářskou katastrofu.
Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.