Od krize v roce 2008 se světová ekonomika zásadně proměnila. Tehdy vyspělé ekonomiky zažily tvrdý pád – místy až o deset procent HDP – zatímco ty rozvíjející se, jako Čína nebo Indie, dál rostly. Dnes se globální napětí vrací. A opět u toho hrají významnou roli Spojené státy, ač tentokrát nejde o hroutící se hypoteční trh, nýbrž o jednoho jediného politika.
Ekonomická a zahraničněpolitická strategie amerického prezidenta Donalda Trumpa vnáší do systému chaos. Místo předvídatelnosti přichází nestabilita. Teď se nenabízí nic jiného než hromada otázek. Naučili jsme se něco z poslední krize, nebo si znovu říkáme o stejnou lekci? Možná si o ni znovu koledujeme – a možná i zaslouženě. Přinejmenším se zdá, že historická paměť finančních trhů má trvání zhruba jako zmrzlina na srpnovém slunci.
Ekonomové v posledních týdnech stále častěji varují před možností recese. Zda k ní skutečně dojde, ukážou až data v následujících dvou a více čtvrtletích. Neznamená to však, že současná situace je stabilní. Naopak – vývoj na americké politické scéně, zejména v souvislosti s Trumpovým přístupem, naznačuje, že globální ekonomiku čeká období nejistoty a potenciálních otřesů. A svět se mezitím, jako už tolikrát, tváří, že to nějak „ustojí“.
Tato nejistota se jasně odrazila i na akciových trzích. Nevyvážený a ekonomicky málo ohleduplný přístup Bílého domu vedl k výrazným výkyvům – po prudkém poklesu následoval rychlý nárůst, který ovšem spíše než stabilitu signalizoval volatilitu a nervozitu. Jinými slovy, trhy nepanikaří totálně – jen si zvykly panikařit častěji a bez varování.
Trumpova rétorika navíc vyvolala pochybnosti o skutečných motivech jeho obchodní politiky. Opatření, jako bylo uvalení masivních cel, totiž mnozí nevnímali jako snahu o ozdravení americké ekonomiky, ale spíše jako krok, který ve svém důsledku mohl prospět úzké skupině nejbohatších. Shoda náhod? Možná. Ale těch náhod už začíná být tolik, že se z nich skládá docela souvislý obraz.
Jedna věc je Trumpova agresivní obchodní politika. Tu by – alespoň teoreticky – šlo ustát s chladnou hlavou. Je totiž dobré si připomenout, že zvýšená cla ve výsledku zaplatí především američtí spotřebitelé. Problém však spočívá jinde: například více zatížené evropské produkty budou logicky méně konkurenceschopné, což vede k recipročním opatřením. A ta mají stejný cíl – znepříjemnit pozici americkým výrobkům na zahraničních trzích.
Jenže právě tady se rozjíždí klasický začarovaný kruh. Ukázkový příklad nabízí obchodní válka mezi USA a Čínou. Obě země na sebe postupně uvalovaly cla tak dlouho, až to reálně poškodilo jejich vzájemný obchod. A když se začnou dusit dvě největší ekonomiky světa, není těžké domyslet, že následky pocítí téměř každý – zejména menší a otevřené ekonomiky.
Jak už pro EuroZprávy.cz uvedla řada expertů, mezi ty zasažené logicky bude patřit i Česká republika. Světová ekonomika se totiž nezhroutí naráz – ale o to déle pak trvá, než se znovu postaví na nohy. A mezitím si mnozí hrajeme na to, že přece víme, co děláme.
Bohužel, těžko vědět, co děláme, když to evidentně netuší ani ten, kdo celý nepořádek způsobuje – tedy Donald Trump. Pokud skutečně usiluje o „ozdravení“ americké ekonomiky, pak k tomu rozhodně nevede cesta přes podporu obchodních partnerů. Naopak, cílem jako by bylo jejich systematické oslabování. A pokud jde skutečně jen o pomoc několika vybraným miliardářům, nezbývá ostatním zemím nic jiného než reagovat – a to tvrdě. A jak víme, taková reakce bolí. Všechny.
Motoristé trvají na tom, aby se poslanec Filip Turek stal ministrem životního prostředí. Potvrdil to předseda strany a místopředseda vlády Petr Macinka. K Turkovi má výhrady prezident Petr Pavel, který dal najevo, že ho nechce do funkce jmenovat.
Zadržený zápasník Karlos Vémola se podle nejnovějších informací dočkal jisté úlevy. V úterý se konečně podrobil lékařskému zákroku, který se původně chystal absolvovat v den, kdy jej policie zadržela.
Americký prezident Donald Trump opět upozornil íránský režim, aby se nepokoušel o další vývoj jaderných zbraní. Washington je podle Trumpa připraven na další úder proti íránským jaderným zařízením.
Veronika Žilková je důkazem, že zamilovaní lidé občas dělají věci, které by jinak nedělali. Po Vánocích vyrazila se svým současným partnerem Ivanem Hubačem na dobrodružství v karavanu. Celé to ale začalo dost neslavně, což sama herečka přiznala na sociální síti.
V plném proudu je předposlední den kalendářního roku 2025 a v řadě domácností vrcholí přípravy na Silvestra. Pokud je odkládáte na poslední chvíli, měli byste vědět, jak budou ve středu otevřené obchody. Provozní doba bude oproti běžnému pracovnímu dni odlišná.
Dalších až 15 centimetrů sněhu může ve středu a ve čtvrtek napadnout v Česku, upozornili meteorologové. Varovali také před sněhovými jazyky či závějemi a silným větrem. V nárazech dosáhne rychlosti až 70 kilometrů za hodinu.
Lele Vémola není v závěru letošního roku co závidět. Vánoce oslavila s dětmi sama, protože její manžel Karlos Vémola skončil v rukou policistů. To ale Slovenka samozřejmě svým ratolestem říci nemohla. Jak vysvětlila absenci tatínka při rozdávání dárků?
Člen prezidentské ochranky čelí obžalobě kvůli únorové nehodě pod vlivem alkoholu, která se stala v obci na Náchodsku, kde má prezident Petr Pavel chalupu. Šofér, který je od nehody mimo službu, může dostat až dvouletý trest odnětí svobody.
Americký prezident Donald Trump doufá, že brzy začne druhá fáze mírového plánu pro Pásmo Gazy. Šéf Bílého domu zároveň varoval Hamás před odplatou, pokud se hnutí rychle neodzbrojí. Trump se zároveň zastal Izraele a jeho politického lídra Benjamina Netanjahua.
Felix Slováček a Dáda Patrasová mají za sebou nejsmutnější Vánoce, jaké si pamatují. Poprvé totiž nesháněli dárky pro milovanou dceru Aničku, která letos podlehla vážné nemoci.
Mírová jednání o ukončení války na Ukrajině se ocitla v ohrožení poté, co Moskva obvinila Kyjev z pokusu o útok na jednu z rezidencí prezidenta Vladimira Putina. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že ukrajinská strana vyslala v noci na pondělí celkem 91 bezpilotních letounů na státní sídlo v Novgorodské oblasti. Podle Kremlu ruská obrana všechny drony zneškodnila a incident se obešel bez obětí i materiálních škod.
Debata o budoucím uspořádání míru na Ukrajině se koncem roku 2025 stále častěji upíná k pojmu bezpečnostních záruk. Andreas Umland, analytik Stockholmského centra pro východoevropská studia, však ve své aktuální analýze varuje před jedním konkrétním a často skloňovaným nástrojem: nasazením mezinárodních mírových sil pod hlavičkou OSN. Podle něj by takový krok nejenže nezajistil stabilitu, ale mohl by paradoxně legitimizovat ruské územní zisky.