Od krize v roce 2008 se světová ekonomika zásadně proměnila. Tehdy vyspělé ekonomiky zažily tvrdý pád – místy až o deset procent HDP – zatímco ty rozvíjející se, jako Čína nebo Indie, dál rostly. Dnes se globální napětí vrací. A opět u toho hrají významnou roli Spojené státy, ač tentokrát nejde o hroutící se hypoteční trh, nýbrž o jednoho jediného politika.
Ekonomická a zahraničněpolitická strategie amerického prezidenta Donalda Trumpa vnáší do systému chaos. Místo předvídatelnosti přichází nestabilita. Teď se nenabízí nic jiného než hromada otázek. Naučili jsme se něco z poslední krize, nebo si znovu říkáme o stejnou lekci? Možná si o ni znovu koledujeme – a možná i zaslouženě. Přinejmenším se zdá, že historická paměť finančních trhů má trvání zhruba jako zmrzlina na srpnovém slunci.
Ekonomové v posledních týdnech stále častěji varují před možností recese. Zda k ní skutečně dojde, ukážou až data v následujících dvou a více čtvrtletích. Neznamená to však, že současná situace je stabilní. Naopak – vývoj na americké politické scéně, zejména v souvislosti s Trumpovým přístupem, naznačuje, že globální ekonomiku čeká období nejistoty a potenciálních otřesů. A svět se mezitím, jako už tolikrát, tváří, že to nějak „ustojí“.
Tato nejistota se jasně odrazila i na akciových trzích. Nevyvážený a ekonomicky málo ohleduplný přístup Bílého domu vedl k výrazným výkyvům – po prudkém poklesu následoval rychlý nárůst, který ovšem spíše než stabilitu signalizoval volatilitu a nervozitu. Jinými slovy, trhy nepanikaří totálně – jen si zvykly panikařit častěji a bez varování.
Trumpova rétorika navíc vyvolala pochybnosti o skutečných motivech jeho obchodní politiky. Opatření, jako bylo uvalení masivních cel, totiž mnozí nevnímali jako snahu o ozdravení americké ekonomiky, ale spíše jako krok, který ve svém důsledku mohl prospět úzké skupině nejbohatších. Shoda náhod? Možná. Ale těch náhod už začíná být tolik, že se z nich skládá docela souvislý obraz.
Jedna věc je Trumpova agresivní obchodní politika. Tu by – alespoň teoreticky – šlo ustát s chladnou hlavou. Je totiž dobré si připomenout, že zvýšená cla ve výsledku zaplatí především američtí spotřebitelé. Problém však spočívá jinde: například více zatížené evropské produkty budou logicky méně konkurenceschopné, což vede k recipročním opatřením. A ta mají stejný cíl – znepříjemnit pozici americkým výrobkům na zahraničních trzích.
Jenže právě tady se rozjíždí klasický začarovaný kruh. Ukázkový příklad nabízí obchodní válka mezi USA a Čínou. Obě země na sebe postupně uvalovaly cla tak dlouho, až to reálně poškodilo jejich vzájemný obchod. A když se začnou dusit dvě největší ekonomiky světa, není těžké domyslet, že následky pocítí téměř každý – zejména menší a otevřené ekonomiky.
Jak už pro EuroZprávy.cz uvedla řada expertů, mezi ty zasažené logicky bude patřit i Česká republika. Světová ekonomika se totiž nezhroutí naráz – ale o to déle pak trvá, než se znovu postaví na nohy. A mezitím si mnozí hrajeme na to, že přece víme, co děláme.
Bohužel, těžko vědět, co děláme, když to evidentně netuší ani ten, kdo celý nepořádek způsobuje – tedy Donald Trump. Pokud skutečně usiluje o „ozdravení“ americké ekonomiky, pak k tomu rozhodně nevede cesta přes podporu obchodních partnerů. Naopak, cílem jako by bylo jejich systematické oslabování. A pokud jde skutečně jen o pomoc několika vybraným miliardářům, nezbývá ostatním zemím nic jiného než reagovat – a to tvrdě. A jak víme, taková reakce bolí. Všechny.
Hynek Čermák opravdu nebude oblíbeným hercem vládních Motoristů. V pondělí marně čekal na jejich ministra kultury Oto Klempíře, jehož několik umělců zvalo na veřejnou debatu v jednom z pražských divadel. Poté se herec dostal do výměny názorů s předsedou Motoristů a šéfem české diplomacie Petrem Macinkou.
Poté, co musela česká rychlobruslařská legenda Martina Sáblíková v úvodu právě probíhajících zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo oželet kvůli nemoci závod na tříkilometrové trati, se nedalo čekat, že v závodě na její nejoblíbenější pětikilometrové trati dojde na zázraky. Chtěla se závodu zúčastnit už jen proto, že je na posledních olympijských hrách a že se chtěla se svou oblíbenou tratí rozloučit. Představila se až v poslední rozjížďce s italskou hvězdou Francescou Lollobrigidaovou, která potvrdila, že načasovala svoji formu nejlépe, jak jen mohla. Po tříkilometrové trati, kde triumfovala s olympijským rekordem, ovládla v Miláně i pětikilometrovou trať. Své oslabené české soupeřce ujela o parník a bere zlato i z tohoto závodu. Sáblíkové čas 7:07,08 stačil až na 11. místě.
V areálu ZOO Praha byla zjištěna ptačí chřipka. Podezření na nákazu se objevilo po úhynu několika ptáků. Vyšetření následně nemoc potvrdilo. V zoologické zahradě sice byla zavedena mimořádná veterinární opatření, ale vstup návštěvníků nijak omezen není.
V Česku momentálně panuje spíše jarní počasí, ale ještě v tomto týdnu nastane zvrat. Potvrzuje to i předběžné varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří v sobotu a neděli očekávají sněžení.
Z Hollywoodu přišla ve středu smutná zpráva. Ve věku pouhých 48 let zemřel populární herec James Van Der Beek, který v posledních letech života bojoval s rakovinou tlustého střeva. O úmrtí herce informovala světová média, například britská stanice BBC.
Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že Spojené státy jsou do Aliance plně zainteresovány. Těmito slovy se snažil rozptýlit narůstající obavy, že by Washington mohl ustupovat ze své vedoucí role v této vojenské organizaci. Rutte zdůraznil, že udržuje velmi dobré vztahy s americkým ministrem obrany Petem Hegsethem a jsou v neustálém přímém kontaktu.
Lídři Evropské unie se dnes ráno sešli v idylickém prostředí hradu Alden Biesen na východě Belgie. Neformální summit je věnován především tématu hospodářského oživení, kterému čelí Evropa v souvislosti s hrozbami cel ze strany Donalda Trumpa a tvrdou konkurencí z Číny.
Organizace spojených národů vyzvala Rusko, aby okamžitě zastavilo své útoky na ukrajinskou energetickou síť. Tyto údery uvrhly celá města do temnoty v době, kdy země čelí nejmrazivější zimě za čtyři roky trvání války. Moskva v posledních dnech stupňuje nálety na elektrárny a teplárenskou infrastrukturu, přičemž poslední rozsáhlý noční útok na energetická zařízení si vyžádal životy dvou lidí.
Mladý muž z centrální Afriky, kterému server The Conversation říká Eric, utíkal před válkou ve své vlasti, aby se nakonec ocitl v jiné formě pekla. Pod vidinou výdělku 2 000 dolarů měsíčně se nechal zlákat k práci v Kambodži, ale hned po příletu byl převezen do uzavřeného areálu u thajských hranic. Tam byl pod hrozbou násilí nucen k provádění on-line podvodů. Když se pokusil jednu z obětí varovat, dozorci ho zbili téměř k smrti a on sám se stal svědkem brutálního týrání ostatních i zoufalých sebevražd spolupracovníků.
Požadavky prezidenta Donalda Trumpa vůči Íránu zvyšují pravděpodobnost americké vojenské intervence. Navzdory současné vlně diplomatických aktivit, které mají za cíl odvrátit válku, zůstává situace mezi Washingtonem a Teheránem krajně napjatá. Vyslanci obou stran i regionální aktéři se snaží najít cestu vpřed, což vyvrcholilo nepřímými rozhovory v Ománu 6. února. Zatímco Trump je označil za „velmi dobré“ a Írán za „krok vpřed“, souběžný přesun amerických námořních sil do Perského zálivu naznačuje, že konfrontace je stále ve hře.
V loňském roce bylo zmařeno pět samostatných spiknutí, jejichž cílem byl atentát na syrského prezidenta a klíčové ministry. Vyplývá to ze zprávy OSN o aktivitách Islámského státu (IS). Dokument uvádí, že hlavní terč, prezident Ahmad al-Šará, čelil dvěma přímým pokusům o zabití, a to v severním Aleppu a v jihosyrské Dar'á.
Uznávaný etiopsko-švédský šéfkuchař Marcus Samuelsson nahlíží na africkou kuchyni nikoliv jako na něco, co právě přichází na scénu, ale jako na fenomén, který tu byl odjakživa. Podle něj je hluboce zakořeněná, duchovně podložená a sebevědomá, bez ohledu na to, zda jí zbytek světa věnoval pozornost. Samuelsson věří, že standardy pro kvalitu jídla nemusí přicházet zvenčí, protože africká tradice je sama o sobě neuvěřitelně bohatá.