Od krize v roce 2008 se světová ekonomika zásadně proměnila. Tehdy vyspělé ekonomiky zažily tvrdý pád – místy až o deset procent HDP – zatímco ty rozvíjející se, jako Čína nebo Indie, dál rostly. Dnes se globální napětí vrací. A opět u toho hrají významnou roli Spojené státy, ač tentokrát nejde o hroutící se hypoteční trh, nýbrž o jednoho jediného politika.
Ekonomická a zahraničněpolitická strategie amerického prezidenta Donalda Trumpa vnáší do systému chaos. Místo předvídatelnosti přichází nestabilita. Teď se nenabízí nic jiného než hromada otázek. Naučili jsme se něco z poslední krize, nebo si znovu říkáme o stejnou lekci? Možná si o ni znovu koledujeme – a možná i zaslouženě. Přinejmenším se zdá, že historická paměť finančních trhů má trvání zhruba jako zmrzlina na srpnovém slunci.
Ekonomové v posledních týdnech stále častěji varují před možností recese. Zda k ní skutečně dojde, ukážou až data v následujících dvou a více čtvrtletích. Neznamená to však, že současná situace je stabilní. Naopak – vývoj na americké politické scéně, zejména v souvislosti s Trumpovým přístupem, naznačuje, že globální ekonomiku čeká období nejistoty a potenciálních otřesů. A svět se mezitím, jako už tolikrát, tváří, že to nějak „ustojí“.
Tato nejistota se jasně odrazila i na akciových trzích. Nevyvážený a ekonomicky málo ohleduplný přístup Bílého domu vedl k výrazným výkyvům – po prudkém poklesu následoval rychlý nárůst, který ovšem spíše než stabilitu signalizoval volatilitu a nervozitu. Jinými slovy, trhy nepanikaří totálně – jen si zvykly panikařit častěji a bez varování.
Trumpova rétorika navíc vyvolala pochybnosti o skutečných motivech jeho obchodní politiky. Opatření, jako bylo uvalení masivních cel, totiž mnozí nevnímali jako snahu o ozdravení americké ekonomiky, ale spíše jako krok, který ve svém důsledku mohl prospět úzké skupině nejbohatších. Shoda náhod? Možná. Ale těch náhod už začíná být tolik, že se z nich skládá docela souvislý obraz.
Jedna věc je Trumpova agresivní obchodní politika. Tu by – alespoň teoreticky – šlo ustát s chladnou hlavou. Je totiž dobré si připomenout, že zvýšená cla ve výsledku zaplatí především američtí spotřebitelé. Problém však spočívá jinde: například více zatížené evropské produkty budou logicky méně konkurenceschopné, což vede k recipročním opatřením. A ta mají stejný cíl – znepříjemnit pozici americkým výrobkům na zahraničních trzích.
Jenže právě tady se rozjíždí klasický začarovaný kruh. Ukázkový příklad nabízí obchodní válka mezi USA a Čínou. Obě země na sebe postupně uvalovaly cla tak dlouho, až to reálně poškodilo jejich vzájemný obchod. A když se začnou dusit dvě největší ekonomiky světa, není těžké domyslet, že následky pocítí téměř každý – zejména menší a otevřené ekonomiky.
Jak už pro EuroZprávy.cz uvedla řada expertů, mezi ty zasažené logicky bude patřit i Česká republika. Světová ekonomika se totiž nezhroutí naráz – ale o to déle pak trvá, než se znovu postaví na nohy. A mezitím si mnozí hrajeme na to, že přece víme, co děláme.
Bohužel, těžko vědět, co děláme, když to evidentně netuší ani ten, kdo celý nepořádek způsobuje – tedy Donald Trump. Pokud skutečně usiluje o „ozdravení“ americké ekonomiky, pak k tomu rozhodně nevede cesta přes podporu obchodních partnerů. Naopak, cílem jako by bylo jejich systematické oslabování. A pokud jde skutečně jen o pomoc několika vybraným miliardářům, nezbývá ostatním zemím nic jiného než reagovat – a to tvrdě. A jak víme, taková reakce bolí. Všechny.
Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov prolomil dlouholeté tabu, když před poslanci otevřeně přiznal alarmující stav lidských sil v armádě. Podle jeho slov evidují ozbrojené síly přibližně 200 tisíc vojáků, kteří své pozice opustili bez povolení. Toto oficiální potvrzení masové dezerce šokovalo veřejnost i politickou scénu, neboť o podobných číslech se dosud mluvilo pouze v neoficiálních kuloárních debatách.
Evropská unie obvinila Moskvu ze záměrné snahy zlomit morálku ukrajinského obyvatelstva tím, že jej uprostřed kruté zimy systematicky zbavuje přístupu k teplu a elektřině. Podle eurokomisařky pro řešení krizí Hadji Lahbibové Rusko útočí na kritickou infrastrukturu s jasným cílem vyvolat humanitární kolaps, tento plán však podle ní selže. Brusel zdůraznil, že Evropa odpovídá činy, a proto z unijních strategických rezerv v Polsku vysílá dalších 447 generátorů, které doplní tisíce zařízení již fungujících po celé zemi.
Ukrajinská rozvědka přišla s mrazivým varováním, podle něhož má Moskva v plánu ochromit energetické srdce země útokem na rozvodny spojené s jadernými elektrárnami. Tento strategický tah míří na tři zbývající funkční jaderné zdroje na jihu a západě Ukrajiny. Pokud by se Rusku podařilo tyto uzly vyřadit, miliony lidí by uprostřed tuhé zimy zůstaly zcela bez proudu i tepla. Podle Kyjeva je cílem této drastické operace zlomit ukrajinský odpor a vynutit si kapitulaci.
Evropa v posledních dnech horečně hledala páky, které by přiměly amerického prezidenta Donalda Trumpa ustoupit od hrozeb spojených s anexí Grónska. Zatímco Trump po setkání v Davosu dočasně stáhl plán na zavedení cel vůči evropským spojencům, někteří politici věří, že našli ultimátní zbraň pro případ, že by prezident svůj názor opět změnil: bojkot letošního mistrovství světa ve fotbale.
Diplomatická bouře vyvolaná snahou Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska sice po jeho ústupu v Davosu částečně utichla, podle evropských představitelů však zanechala transatlantické spojenectví nenávratně proměněné. I když prezident stáhl hrozby silového řešení i drakonických cel, evropští diplomaté pro CNN uvedli, že důvěra byla hluboce poškozena a proces nápravy bude trvat roky.
Donald Trump vyvolal vlnu pobouření mezi britskými zákonodárci a veterány po svém tvrzení, že vojáci NATO se během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu vyhýbali nasazení v první linii. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že spojenecké jednotky se držely spíše v ústraní, zatímco hlavní tíhu bojů nesly Spojené státy. Tyto výroky narazily na tvrdou kritiku napříč politickým spektrem, zejména s odkazem na stovky padlých britských vojáků.
Vztahy mezi Washingtonem a evropskými metropolemi sice po částečném ústupu Donalda Trumpa v otázce Grónska polevily, Evropa se však připravuje na další nepředvídatelné kroky amerického prezidenta. Analýza CNN ukazuje, že tento velkolepě prezentovaný průlom se nápadně podobá bezpečnostní smlouvě, kterou mají USA s Dánskem již od roku 1951. Trump sice hovoří o „nekonečné“ a „věčné“ dohodě, ale mnozí odborníci upozorňují, že americký prezident pouze znovu objevil práva, která Spojené státy na ostrově de facto využívají již sedm desetiletí.
Mezinárodní napětí mezi Washingtonem a evropskými metropolemi sice po částečném ústupu Donalda Trumpa v otázce Grónska polevilo, Evropa se však připravuje na další nepředvídatelné kroky amerického prezidenta. Summit v Bruselu, který se konal tento čtvrtek, se nesl ve znamení úlevy, ale i hlubokého pragmatismu. Lídři EU si uvědomují, že krizová situace kolem arktického ostrova je jen špičkou ledovce v rámci širšího útoku na transatlantické hodnoty a stabilitu.
Donald Trump v těchto dnech na ekonomickém fóru v Davosu oficiálně představil svou novou „Radu pro mír“ (Board of Peace). Tento ambiciózní projekt, který byl původně zamýšlen pro řešení situace v Gaze, nyní podle všeho aspiruje na roli globálního vyjednavače, což vyvolává obavy z odsunutí OSN na druhou kolej.
V Česku byla o uplynulém víkendu zadržena osoba podezřelá z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Informovala o tom policie, realizaci v případu potvrdila i Bezpečnostní informační služba (BIS).
Spor mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem v uplynulých dnech alespoň pro tuto chvíli vyvrcholil. Soud totiž posvětil jejich dohodu ohledně rozdělení péče o Rozárku. O pocity se dělila především influncerka, ale nakonec se ozval i známý podnikatel.
Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody.