Kdo by byl řekl, že umělá inteligence Čechům zdražuje bydlení. Přestože většina datových center AI stojí tisíce kilometrů daleko, je tomu vskutku tak. Ve Spojených státech totiž v současnosti sílí hned dva mocné zdroje poptávky po kapitálu.
Vedle federální vlády, která financuje obří rozpočtové schodky, si ve velkém půjčují také technologičtí giganti budující infrastrukturu právě pro AI. Výsledkem je nebývale mohutná nabídka dluhopisů – vládních a firemních – a s ní související tlak na růst dlouhodobých výnosů. Ten se přes globální finanční trhy přelévá i do Česka, kde minimálně znesnadní, ne-li znemožní zlevňování hypoték. Může samozřejmě i přispět k jejich dalšímu zdražení.
Americký veřejný dluh se nyní blíží sumě 40 bilionů dolarů. Jen za prvních deset měsíců fiskálního roku 2026 vytvořila federální vláda deficit zhruba 1,8 bilionu dolarů. Washington proto musí investorům nabízet velké množství nových dluhopisů. Čím více dluhopisů přichází na trh, tím vyšší výnos zpravidla musí emitent nabídnout, aby pro ně našel kupce, zvláště pokud investoři pochybují o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.
A k tomu se tedy nyní přidává AI. Amazon, Alphabet, Microsoft, Meta, Oracle a další společnosti investují stovky miliard dolarů do čipů, datových center a energetické infrastruktury. Velcí poskytovatelé nejen cloudových služeb letos do začátku července vydali dluhopisy zhruba za 194 miliard dolarů, meziročně o 79 procent více. Americká banka Goldman Sachs odhaduje, že jejich letošní emise mohou dosáhnout 250 miliard dolarů a v roce 2027 dokonce 400 miliard. Technologické firmy navíc prodávají i velmi dlouhé dluhopisy, takže investorům odčerpávají kapacitu právě v části trhu, kde si na desetiletí půjčují vlády. Nastává tak trochu „efekt vytěsnění naruby“. Běžně se efektem vytěsnění myslí to, že přehnané zadlužování a související půjčování dané vlády vytěsňuje soukromé investice, neboť nárůst veřejného dluhu zvedá úrokové sazby napříč ekonomikou a zdražuje tak úvěry – a tedy investice – v soukromém sektoru. V USA však nyní gigantické půjčování soukromého sektoru – hlavně zmíněných technologických obrů – zvedá úrokové sazby americké vládě, zejména v případě dluhopisů dlouhodobých, například se splatností deseti či třiceti let.
Důsledkem je rostoucí cena dlouhodobého kapitálu. Výnos třicetiletého amerického státního dluhopisu dnes vystoupal nad 5,3 procenta, nejvýše od roku 2007, desetiletý se pohybuje kolem 4,7 procenta. Samozřejmě za tím není jen AI a americký dluh. Aktuálně výnosy zvyšují také obavy z inflace, dražší ropy a geopolitického napětí. Strukturální příběh je však zřejmý: americká vláda a technologické společnosti z USA současně soutěží o světové úspory.
Pro Čecha žádajícího o hypotéku nejde o vzdálený problém Wall Streetu. Spojené státy do značné míry určují cenu dlouhodobého kapitálu ve světě. Když rostou výnosy amerických dluhopisů, tlačí vzhůru také evropské výnosy, včetně třeba těch na německých dluhopisech. Od nich se následně odvíjí i požadovaná výnosnost českých státních dluhopisů a sazba korunových úrokových swapů, které jsou pro banky v ČR důležitým vodítkem při oceňování hypoték.
Přenos z USA do Česka je přitom stále silnější. Loňská studie Mezinárodního měnového fondu dokládá, že po roce 2021 české tržní sazby reagují na překvapení americké centrální banky výrazně silněji než dříve. Studie doslova konstatuje, že „překvapivá zvýšení sazeb americké centrální banky vedla po roce 2021 k výraznějšímu růstu úrokových sazeb [v ČR], a to jak v případě tříměsíční sazby PRIBOR, tak v případě výnosů dvouletých vládních dluhopisů.“ To podle MMF „naznačuje silnější provázanost s měnovou politikou USA a americkým inflačním cyklem.“
Jinými slovy, investice do AI v USA a tamní dluh zvedají dluhopisový výnos nejen v Americe, ale také v jiných zemích, Česko nevyjímaje. Vliv amerického makroekonomického dění se přitom českých výnosech projevuje silněji než v minulosti. Růst českých dluhopisových výnosů zvedá sazby hypoték v ČR, jejichž vyšší cena pochopitelně činí tuzemské vlastnické bydlení hůře dostupným.
Boom AI v USA a rozpočtové schodky Washingtonu tedy přes světový dluhopisový trh drží české dlouhodobé sazby výše. Pokud se hypotéky v Česku i kvůli tomu budou držet blízko pěti procent třeba namísto poklesu ke čtyřem procentům, znamená to u pětimilionového úvěru na třicet let rozdíl ve splátce zhruba tři tisíce korun měsíčně. Pro četné české domácnosti může právě takový rozdíl znamenat, že na vlastní bydlení nedosáhnou.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.