To byste nečekali! Umělá inteligence a americký dluh znamenají problém pro Čechy

Komentář
Ilustrační fotografie.
Ilustrační fotografie. , foto: Pixabay
Lukáš Kovanda 18. srpna 2026 13:10
Sdílej:

Kdo by byl řekl, že umělá inteligence Čechům zdražuje bydlení. Přestože většina datových center AI stojí tisíce kilometrů daleko, je tomu vskutku tak. Ve Spojených státech totiž v současnosti sílí hned dva mocné zdroje poptávky po kapitálu. 

Vedle federální vlády, která financuje obří rozpočtové schodky, si ve velkém půjčují také technologičtí giganti budující infrastrukturu právě pro AI. Výsledkem je nebývale mohutná nabídka dluhopisů – vládních a firemních – a s ní související tlak na růst dlouhodobých výnosů. Ten se přes globální finanční trhy přelévá i do Česka, kde minimálně znesnadní, ne-li znemožní zlevňování hypoték. Může samozřejmě i přispět k jejich dalšímu zdražení.

Americký veřejný dluh se nyní blíží sumě 40 bilionů dolarů. Jen za prvních deset měsíců fiskálního roku 2026 vytvořila federální vláda deficit zhruba 1,8 bilionu dolarů. Washington proto musí investorům nabízet velké množství nových dluhopisů. Čím více dluhopisů přichází na trh, tím vyšší výnos zpravidla musí emitent nabídnout, aby pro ně našel kupce, zvláště pokud investoři pochybují o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.

A k tomu se tedy nyní přidává AI. Amazon, Alphabet, Microsoft, Meta, Oracle a další společnosti investují stovky miliard dolarů do čipů, datových center a energetické infrastruktury. Velcí poskytovatelé nejen cloudových služeb letos do začátku července vydali dluhopisy zhruba za 194 miliard dolarů, meziročně o 79 procent více. Americká banka Goldman Sachs odhaduje, že jejich letošní emise mohou dosáhnout 250 miliard dolarů a v roce 2027 dokonce 400 miliard. Technologické firmy navíc prodávají i velmi dlouhé dluhopisy, takže investorům odčerpávají kapacitu právě v části trhu, kde si na desetiletí půjčují vlády. Nastává tak trochu „efekt vytěsnění naruby“. Běžně se efektem vytěsnění myslí to, že přehnané zadlužování a související půjčování dané vlády vytěsňuje soukromé investice, neboť nárůst veřejného dluhu zvedá úrokové sazby napříč ekonomikou a zdražuje tak úvěry – a tedy investice – v soukromém sektoru. V USA však nyní gigantické půjčování soukromého sektoru – hlavně zmíněných technologických obrů – zvedá úrokové sazby americké vládě, zejména v případě dluhopisů dlouhodobých, například se splatností deseti či třiceti let.

Důsledkem je rostoucí cena dlouhodobého kapitálu. Výnos třicetiletého amerického státního dluhopisu dnes vystoupal nad 5,3 procenta, nejvýše od roku 2007, desetiletý se pohybuje kolem 4,7 procenta. Samozřejmě za tím není jen AI a americký dluh. Aktuálně výnosy zvyšují také obavy z inflace, dražší ropy a geopolitického napětí. Strukturální příběh je však zřejmý: americká vláda a technologické společnosti z USA současně soutěží o světové úspory.

Pro Čecha žádajícího o hypotéku nejde o vzdálený problém Wall Streetu. Spojené státy do značné míry určují cenu dlouhodobého kapitálu ve světě. Když rostou výnosy amerických dluhopisů, tlačí vzhůru také evropské výnosy, včetně třeba těch na německých dluhopisech. Od nich se následně odvíjí i požadovaná výnosnost českých státních dluhopisů a sazba korunových úrokových swapů, které jsou pro banky v ČR důležitým vodítkem při oceňování hypoték.

Přenos z USA do Česka je přitom stále silnější. Loňská studie Mezinárodního měnového fondu dokládá, že po roce 2021 české tržní sazby reagují na překvapení americké centrální banky výrazně silněji než dříve. Studie doslova konstatuje, že „překvapivá zvýšení sazeb americké centrální banky vedla po roce 2021 k výraznějšímu růstu úrokových sazeb [v ČR], a to jak v případě tříměsíční sazby PRIBOR, tak v případě výnosů dvouletých vládních dluhopisů.“ To podle MMF „naznačuje silnější provázanost s měnovou politikou USA a americkým inflačním cyklem.“

Jinými slovy, investice do AI v USA a tamní dluh zvedají dluhopisový výnos nejen v Americe, ale také v jiných zemích, Česko nevyjímaje. Vliv amerického makroekonomického dění se přitom českých výnosech projevuje silněji než v minulosti. Růst českých dluhopisových výnosů zvedá sazby hypoték v ČR, jejichž vyšší cena pochopitelně činí tuzemské vlastnické bydlení hůře dostupným.  

Boom AI v USA a rozpočtové schodky Washingtonu tedy přes světový dluhopisový trh drží české dlouhodobé sazby výše. Pokud se hypotéky v Česku i kvůli tomu budou držet blízko pěti procent třeba namísto poklesu ke čtyřem procentům, znamená to u pětimilionového úvěru na třicet let rozdíl ve splátce zhruba tři tisíce korun měsíčně. Pro četné české domácnosti může právě takový rozdíl znamenat, že na vlastní bydlení nedosáhnou.

Stalo se
Novinky
Analýza
Vladimir Putin

Jak bude vypadat Rusko po Putinovi? Ve hře jsou dva scénáře

Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.

Novinky
Jensen Huang

Musk a statisíce signatářů chtějí návrat Huanga do čela společnosti Nvidia

Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.

Novinky
Ilustrační fotografie

Jedno zranění každých 30 vteřin. Ruská armáda přichází o vojáky obrovským tempem

Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.

Novinky
Ilustrační foto

Evropské unie oznámí dohodu o zřízení střediska pro deportaci migrantů, poprvé mimo její území

Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.