Kdo by byl řekl, že umělá inteligence Čechům zdražuje bydlení. Přestože většina datových center AI stojí tisíce kilometrů daleko, je tomu vskutku tak. Ve Spojených státech totiž v současnosti sílí hned dva mocné zdroje poptávky po kapitálu.
Vedle federální vlády, která financuje obří rozpočtové schodky, si ve velkém půjčují také technologičtí giganti budující infrastrukturu právě pro AI. Výsledkem je nebývale mohutná nabídka dluhopisů – vládních a firemních – a s ní související tlak na růst dlouhodobých výnosů. Ten se přes globální finanční trhy přelévá i do Česka, kde minimálně znesnadní, ne-li znemožní zlevňování hypoték. Může samozřejmě i přispět k jejich dalšímu zdražení.
Americký veřejný dluh se nyní blíží sumě 40 bilionů dolarů. Jen za prvních deset měsíců fiskálního roku 2026 vytvořila federální vláda deficit zhruba 1,8 bilionu dolarů. Washington proto musí investorům nabízet velké množství nových dluhopisů. Čím více dluhopisů přichází na trh, tím vyšší výnos zpravidla musí emitent nabídnout, aby pro ně našel kupce, zvláště pokud investoři pochybují o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.
A k tomu se tedy nyní přidává AI. Amazon, Alphabet, Microsoft, Meta, Oracle a další společnosti investují stovky miliard dolarů do čipů, datových center a energetické infrastruktury. Velcí poskytovatelé nejen cloudových služeb letos do začátku července vydali dluhopisy zhruba za 194 miliard dolarů, meziročně o 79 procent více. Americká banka Goldman Sachs odhaduje, že jejich letošní emise mohou dosáhnout 250 miliard dolarů a v roce 2027 dokonce 400 miliard. Technologické firmy navíc prodávají i velmi dlouhé dluhopisy, takže investorům odčerpávají kapacitu právě v části trhu, kde si na desetiletí půjčují vlády. Nastává tak trochu „efekt vytěsnění naruby“. Běžně se efektem vytěsnění myslí to, že přehnané zadlužování a související půjčování dané vlády vytěsňuje soukromé investice, neboť nárůst veřejného dluhu zvedá úrokové sazby napříč ekonomikou a zdražuje tak úvěry – a tedy investice – v soukromém sektoru. V USA však nyní gigantické půjčování soukromého sektoru – hlavně zmíněných technologických obrů – zvedá úrokové sazby americké vládě, zejména v případě dluhopisů dlouhodobých, například se splatností deseti či třiceti let.
Důsledkem je rostoucí cena dlouhodobého kapitálu. Výnos třicetiletého amerického státního dluhopisu dnes vystoupal nad 5,3 procenta, nejvýše od roku 2007, desetiletý se pohybuje kolem 4,7 procenta. Samozřejmě za tím není jen AI a americký dluh. Aktuálně výnosy zvyšují také obavy z inflace, dražší ropy a geopolitického napětí. Strukturální příběh je však zřejmý: americká vláda a technologické společnosti z USA současně soutěží o světové úspory.
Pro Čecha žádajícího o hypotéku nejde o vzdálený problém Wall Streetu. Spojené státy do značné míry určují cenu dlouhodobého kapitálu ve světě. Když rostou výnosy amerických dluhopisů, tlačí vzhůru také evropské výnosy, včetně třeba těch na německých dluhopisech. Od nich se následně odvíjí i požadovaná výnosnost českých státních dluhopisů a sazba korunových úrokových swapů, které jsou pro banky v ČR důležitým vodítkem při oceňování hypoték.
Přenos z USA do Česka je přitom stále silnější. Loňská studie Mezinárodního měnového fondu dokládá, že po roce 2021 české tržní sazby reagují na překvapení americké centrální banky výrazně silněji než dříve. Studie doslova konstatuje, že „překvapivá zvýšení sazeb americké centrální banky vedla po roce 2021 k výraznějšímu růstu úrokových sazeb [v ČR], a to jak v případě tříměsíční sazby PRIBOR, tak v případě výnosů dvouletých vládních dluhopisů.“ To podle MMF „naznačuje silnější provázanost s měnovou politikou USA a americkým inflačním cyklem.“
Jinými slovy, investice do AI v USA a tamní dluh zvedají dluhopisový výnos nejen v Americe, ale také v jiných zemích, Česko nevyjímaje. Vliv amerického makroekonomického dění se přitom českých výnosech projevuje silněji než v minulosti. Růst českých dluhopisových výnosů zvedá sazby hypoték v ČR, jejichž vyšší cena pochopitelně činí tuzemské vlastnické bydlení hůře dostupným.
Boom AI v USA a rozpočtové schodky Washingtonu tedy přes světový dluhopisový trh drží české dlouhodobé sazby výše. Pokud se hypotéky v Česku i kvůli tomu budou držet blízko pěti procent třeba namísto poklesu ke čtyřem procentům, znamená to u pětimilionového úvěru na třicet let rozdíl ve splátce zhruba tři tisíce korun měsíčně. Pro četné české domácnosti může právě takový rozdíl znamenat, že na vlastní bydlení nedosáhnou.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil podporu návratu Jensena Huanga do čela technologického giganta Nvidia a připojil se tak k předním osobnostem ze Silicon Valley, které volají po jeho opětovném jmenování. Šéf Bílého domu při odletu z Washingtonu na cestu do Asie novinářům sdělil, že se bývalý výkonný ředitel ze svých chyb jistě poučil a že by jeho návrat do vedení firmy uvítal. Trump zároveň poznamenal, že návrat zakladatele společnosti si přeje velká skupina lidí napříč technologickým odvětvím.
Otázka kolektivní či individuální odpovědnosti ruské společnosti za probíhající válečný konflikt na Ukrajině zůstává předmětem intenzivních diskusí mezi západními politiky, opozičními představiteli i experty. Zatímco někteří veřejní činitelé se snaží vyhnout obviňování celého národa a označují konflikt výhradně za válku Vladimira Putina, nová analýza profesora Petra Eltsova pro web National Interest poukazuje na hluboce zakořeněnou podporu války v podstatné části ruské společnosti.
Turecký obří obranný průmysl sází na to, že obavy evropských států z ruské hrozby převáží nad snahami Evropské unie o ochranu vlastního trhu skrze iniciativu „Kupujte evropské věci“ (Buy European).
Britský herec Robert Pattinson se oficiálně stane novým představitelem agenta 007 Jamese Bonda. Jeho jmenováním tak skončilo dlouhé hledání nástupce Daniela Craiga. Oznámení přišlo ze strany společnosti Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Čtyřicetiletý umělec se tak stane teprve sedmým hercem, který tuto ikonickou roli v oficiální filmové sérii ztvární.
Izraelská armáda v průběhu bojů v Gaze nahrála 3,5 milionu fotografií na cloudovou platformu společnosti Amazon za účelem využití technologie pro rozpoznávání obličejů. Podle uniklých dokumentů, které má k dispozici The Guardian, proběhl tento masivní přesun dat v prvních měsících pozemní a letecké ofenzivy. Operaci vedl vojenský útvar známý pod názvem Rolling Stone, který spravuje rozsáhlé databáze o palestinském obyvatelstvu.
Na klimatické konferenci OSN COP31 v turecké Antalyi probíhá intenzivní snaha zastánců a lobbistů o prosazení technologií na odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry do závěrečného textu summitu. Účastníci jednání čelí faktu, že svět směřuje k překročení dohodnutých teplotních limitů, což nutí odborníky a politiky hledat nové způsoby, jak odvrátit nejhorší dopady globálního oteplování. Odborné debaty se zaměřují na hledání cest, jak vyrovnat rostoucí emise skleníkových plynů.
Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.
Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.
Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.
Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.
Írán zahájil dronové útoky proti americké vojenské základně v Bahrajnu, což vzbudilo nové pochybnosti o mírových rozhovorech mezi Teheránem a Washingtonem. Nedělní útočné akce byly druhou formou útoku v průběhu posledních tří dnů. Tyto kroky reagují na dřívější americké útoky v Íránu a zvyšují riziko další eskalace konfliktu.
Britský premiér Andy Burnham prohlásí v projevu před nadcházejícím summitem mezi Spojeným královstvím a Evropskou unii, že Británie z odchodu z unie ztratila více, než získala. V projevu na banketu lorda starosty v pondělí přirovná brexitovou dohodu k císařovým novým šatům a označí ji za zbytečně tvrdou. Nové dohody o potravinách, energii a mobilitě mladých přitom podepíše v pátek na summitu, přičemž obsah těchto dohod připravil jeho předchůdce Sir Keir Starmer, píše BBC.