Generální ředitel společnosti Tesla, Elon Musk, získal od akcionářů schválení pro svůj historicky nejvyšší balíček odměn, jehož hodnota by mohla dosáhnout téměř jednoho bilionu dolarů (přibližně 760 miliard liber). Bezprecedentní dohoda získala podporu 75 % hlasů a na výroční valné hromadě firmy ve čtvrtek sklidila obrovský potlesk přítomných. Musk, který je již nyní nejbohatším člověkem na světě, musí během deseti let drasticky navýšit tržní hodnotu výrobce elektromobilů.
Pokud se mu podaří splnit ambiciózní cíle, bude odměněn stovkami milionů nových akcií. Ačkoli rozsah potenciální platby vyvolal kritiku, představenstvo Tesly argumentovalo, že pokud by balíček schválen nebyl, Musk by mohl společnost opustit, a firma si nemůže dovolit o něj přijít. Po oznámení výsledků hlasování vystoupil Musk v Austinu v Texasu na pódium a tančil za skandování svého jména.
Musk uvedl, že se Tesla chystá vstoupit nejen do nové kapitoly, ale do zcela nové knihy své budoucnosti. Mezi milníky, kterých musí v příštím desetiletí dosáhnout pro získání maximální odměny, patří zvýšení tržní hodnoty Tesly z dnešních 1,4 bilionu dolarů na 8,5 bilionu dolarů. Dalším cílem je komerční nasazení jednoho milionu samořídících vozidel Robotaxi. Jeho úvodní poznámky na čtvrteční schůzi se však soustředily hlavně na robota Optimus, což rozptýlilo naděje některých analytiků, kteří by upřednostnili, aby se Musk zaměřil na oživení trhu s elektromobily.
Analytik Gene Munster z Deepwater Asset Management poznamenal, že Muskovu vizi "nové knihy" zahajuje Optimus, bez zmínky o autech, plně autonomním řízení (FSD) nebo Robotaxi. Musk později mluvil o FSD a prohlásil, že společnost je "téměř spokojená" s tím, že řidičům "v podstatě dovolí esemeskovat za jízdy". Americké regulační orgány přitom vyšetřují funkci samořízení Tesly po mnoha incidentech, včetně projetí na červenou nebo jízdy v protisměru, z nichž některé skončily nehodami a zraněními. Akcie Tesly po hlasování mírně posílily, ale za posledních šest měsíců již vzrostly o více než 62 %.
Muskův balíček odměn je dalším zářezem neuvěřitelných událostí v byznysu, jak řekl pro BBC News akcionář Tesly Ross Gerber. Upozornil, že navzdory jasným cílům čelí Tesla řadě výzev, včetně klesajících finančních výsledků. Prodeje klesly v roce od doby, kdy se Musk začal sbližovat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, což je vztah, který se letos na jaře rozpadl. Gerber zároveň pochybuje o velké poptávce po humanoidech robotech a zmínil silnou konkurenci v odvětví robotaxi od rivalů, jako je Waymo.
Kvůli obavám z polarizace Muskovy osobnosti, která podle něj zničila hodnotu značky, nedávno Gerberova investiční firma snížila svůj podíl v Tesle. Domnívá se, že Musk "zdánlivě odtržený od reality", jelikož si neuvědomuje, jak nízké je jeho veřejné mínění. Naopak Dan Ives ze společnosti Wedbush Securities, dlouhodobý zastánce Muskovy role v Tesle, ho po hlasování označil za "největší aktivum Tesly". Věří, že se začíná odemykat valuace založená na umělé inteligenci a že cesta k valuaci Tesly řízené AI začala.
Schválený balíček odměn pro Elona Muska má svou historii. Již dříve akcionáři dvakrát ratifikovali odměnu v hodnotě desítek miliard dolarů, podmíněnou desetinásobným nárůstem tržní hodnoty společnosti, což Musk splnil. Soudce v Delaware však tuto dohodu zamítl z důvodu přílišné blízkosti členů představenstva k Muskovi. Tesla následně přeregistrovala sídlo společnosti z Delaware do Texasu a Nejvyšší soud v Delaware v současné době přezkoumává rozhodnutí nižšího soudu.
Nový balíček odměn odmítlo několik velkých institucionálních investorů, včetně norského státního investičního fondu, největšího národního investičního fondu na světě, a kalifornského penzijního fondu CalPERS. To znamenalo, že Musk se musel spolehnout především na neobvykle vysoký počet retailových investorů Tesly. Členové představenstva Tesly, včetně jeho předsedkyně Robyn Denholmové, v posledních týdnech aktivně lobbovali za Muskovu odměnu, což vyvolalo rozpaky u některých expertů na správu společností.
Obyvatelé Španělska, Francie nebo Velké Británie si v posledních letech zvykají na neobvyklý úkaz: oblohu zbarvenou do sytě oranžova a hustý nažloutlý opar. Tento fenomén, doprovázený takzvaným „krvavým deštěm“, který zanechává na autech a oknech vrstvu jemného rezavého prachu, má svůj původ tisíce kilometrů daleko. Evropa se totiž kvůli klimatickým změnám ocitá přímo v cestě prachových mračen ze Sahary.
Snaha o denuklearizaci Severní Koreje se zdá být v současné geopolitické situaci již nereálnou ambicí. Během únorového sjezdu vládní strany Kim Čong-un jasně deklaroval, že jaderný status země, zakotvený v ústavě z roku 2023, je naprosto nezvratný. Pchjongjang sice naznačuje ochotu k dialogu se Spojenými státy, ale pouze pod podmínkou, že Washington upustí od své „absurdní snahy“ o jaderné odzbrojení poloostrova a uzná současnou pozici Severní Koreje.
Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.
Světová meteorologická organizace (WMO) vydala nejnovější varovnou zprávu, která vykresluje stav naší planety v temných barvách. Podle odborníků se klimatický systém Země ocitl v největší nerovnováze, jakou kdy historie zaznamenala. Planeta v současnosti pohlcuje mnohem větší množství tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru, což vytváří nebezpečný přebytek tepla.
Geopolitické napětí v karibské oblasti dosahuje nového vrcholu. Ruský ropný tanker Anatolij Kolodkin se blíží ke břehům Kuby, což analytici vnímají jako přímý test odhodlání administrativy Donalda Trumpa udržet námořní blokádu ostrova. Moskva ve středu oficiálně potvrdila, že zásilka paliva je deklarována jako humanitární pomoc, která má zmírnit následky energetického kolapsu sužujícího Havanu.
Podle nejnovějších informací zpravodajských služeb, které zveřejnila agentura Reuters, se Spojeným státům a jejich spojencům podařilo během prvního měsíce války zlikvidovat pouze přibližně třetinu íránského arzenálu raket a bezpilotních letounů. Tato zjištění jsou v přímém rozporu s nedávnými prohlášeními prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že teheránské zásoby byly z velké části vymazány a zemi zbývá jen „velmi málo raket“.
Od vypuknutí války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem na konci února 2026 se Hormuzský průliv stal jedním z nejnebezpečnějších míst na světě. Írán v reakci na útoky cílí na komerční plavidla, což vedlo k faktickému uzavření této strategické tepny. Přestože prezident Donald Trump vydal Teheránu ultimátum a vyzval spojence z NATO k pomoci, americká armáda zatím nepřistoupila k přímému silovému zajištění průjezdu.
Otázka, zda mají Spojené státy připravený plán pro „den poté“ v Íránu, se stává naprosto klíčovou. Historie západních intervencí na Blízkém východě totiž ukazuje, že samotné vojenské vítězství je málokdy problémem; skutečná katastrofa podle expertů obvykle přichází až s neschopností spravovat zemi po pádu starého režimu. Příklad Iráku z roku 2003, kde rozpuštění armády a státní správy vedlo k chaosu a vzestupu terorismu, slouží jako mrazivé varování.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během pátečního setkání šéfů diplomacií zemí G7 ve Francii poodhalil odhadovaný časový rámec probíhajícího konfliktu s Íránem. Podle zdrojů blízkých jednání Rubio svým spojencům sdělil, že válka bude trvat ještě další dva až čtyři týdny. Toto vyjádření je významné zejména proto, že poprvé posouvá hranici ukončení bojů za původní šestitýdenní horizont, o kterém dříve mluvil prezident Donald Trump.
Globální energetická krize, kterou vyvolal ozbrojený konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, začíná tvrdě dopadat na ukrajinské válečné úsilí. Prudké zvýšení cen pohonných hmot vytváří nový tlak na Kyjev, který se potýká s omezenými zásobami paliva pro svá bojová vozidla. Nedostatek pociťují vojáci přímo v terénu, kde jsou nuceni s naftou a benzínem šetřit.