Generální ředitel společnosti Tesla, Elon Musk, získal od akcionářů schválení pro svůj historicky nejvyšší balíček odměn, jehož hodnota by mohla dosáhnout téměř jednoho bilionu dolarů (přibližně 760 miliard liber). Bezprecedentní dohoda získala podporu 75 % hlasů a na výroční valné hromadě firmy ve čtvrtek sklidila obrovský potlesk přítomných. Musk, který je již nyní nejbohatším člověkem na světě, musí během deseti let drasticky navýšit tržní hodnotu výrobce elektromobilů.
Pokud se mu podaří splnit ambiciózní cíle, bude odměněn stovkami milionů nových akcií. Ačkoli rozsah potenciální platby vyvolal kritiku, představenstvo Tesly argumentovalo, že pokud by balíček schválen nebyl, Musk by mohl společnost opustit, a firma si nemůže dovolit o něj přijít. Po oznámení výsledků hlasování vystoupil Musk v Austinu v Texasu na pódium a tančil za skandování svého jména.
Musk uvedl, že se Tesla chystá vstoupit nejen do nové kapitoly, ale do zcela nové knihy své budoucnosti. Mezi milníky, kterých musí v příštím desetiletí dosáhnout pro získání maximální odměny, patří zvýšení tržní hodnoty Tesly z dnešních 1,4 bilionu dolarů na 8,5 bilionu dolarů. Dalším cílem je komerční nasazení jednoho milionu samořídících vozidel Robotaxi. Jeho úvodní poznámky na čtvrteční schůzi se však soustředily hlavně na robota Optimus, což rozptýlilo naděje některých analytiků, kteří by upřednostnili, aby se Musk zaměřil na oživení trhu s elektromobily.
Analytik Gene Munster z Deepwater Asset Management poznamenal, že Muskovu vizi "nové knihy" zahajuje Optimus, bez zmínky o autech, plně autonomním řízení (FSD) nebo Robotaxi. Musk později mluvil o FSD a prohlásil, že společnost je "téměř spokojená" s tím, že řidičům "v podstatě dovolí esemeskovat za jízdy". Americké regulační orgány přitom vyšetřují funkci samořízení Tesly po mnoha incidentech, včetně projetí na červenou nebo jízdy v protisměru, z nichž některé skončily nehodami a zraněními. Akcie Tesly po hlasování mírně posílily, ale za posledních šest měsíců již vzrostly o více než 62 %.
Muskův balíček odměn je dalším zářezem neuvěřitelných událostí v byznysu, jak řekl pro BBC News akcionář Tesly Ross Gerber. Upozornil, že navzdory jasným cílům čelí Tesla řadě výzev, včetně klesajících finančních výsledků. Prodeje klesly v roce od doby, kdy se Musk začal sbližovat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, což je vztah, který se letos na jaře rozpadl. Gerber zároveň pochybuje o velké poptávce po humanoidech robotech a zmínil silnou konkurenci v odvětví robotaxi od rivalů, jako je Waymo.
Kvůli obavám z polarizace Muskovy osobnosti, která podle něj zničila hodnotu značky, nedávno Gerberova investiční firma snížila svůj podíl v Tesle. Domnívá se, že Musk "zdánlivě odtržený od reality", jelikož si neuvědomuje, jak nízké je jeho veřejné mínění. Naopak Dan Ives ze společnosti Wedbush Securities, dlouhodobý zastánce Muskovy role v Tesle, ho po hlasování označil za "největší aktivum Tesly". Věří, že se začíná odemykat valuace založená na umělé inteligenci a že cesta k valuaci Tesly řízené AI začala.
Schválený balíček odměn pro Elona Muska má svou historii. Již dříve akcionáři dvakrát ratifikovali odměnu v hodnotě desítek miliard dolarů, podmíněnou desetinásobným nárůstem tržní hodnoty společnosti, což Musk splnil. Soudce v Delaware však tuto dohodu zamítl z důvodu přílišné blízkosti členů představenstva k Muskovi. Tesla následně přeregistrovala sídlo společnosti z Delaware do Texasu a Nejvyšší soud v Delaware v současné době přezkoumává rozhodnutí nižšího soudu.
Nový balíček odměn odmítlo několik velkých institucionálních investorů, včetně norského státního investičního fondu, největšího národního investičního fondu na světě, a kalifornského penzijního fondu CalPERS. To znamenalo, že Musk se musel spolehnout především na neobvykle vysoký počet retailových investorů Tesly. Členové představenstva Tesly, včetně jeho předsedkyně Robyn Denholmové, v posledních týdnech aktivně lobbovali za Muskovu odměnu, což vyvolalo rozpaky u některých expertů na správu společností.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.
Videa natočená v ruském zajetí, na kterých ukrajinští vojáci zdánlivě odmítají svou vlast, zanechávají hluboké rány v ukrajinské společnosti. Jedním z takových případů je příběh Vladimira Srebrodolského, který bojoval na východní frontě a po svém zajetí se objevil na propagandistickém záznamu. Ve videu šířeném na sociálních sítích uvedl, že se nechce vrátit na Ukrajinu a přeje si rychlý konec konfliktu. Záznam vyvolal v jeho rodné vesnici Karpylivka ostré spory a část sousedů ho začala považovat za zrádce. Situace vygradovala do té míry, že místní obyvatelé odmítli povolit jeho pohřeb v rodné obci.
V Ruské federaci proběhly volby do Státní dumy, které byly prvními parlamentními volbami od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Hlasování se uskutečnilo za zcela mimořádných okolností, kdy se země potýká s ukrajinskými údery na svém vlastním území, zhoršující se ekonomickou situací a vojenskými neúspěchy.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil na Valném shromáždění OSN s ostrým projevem, ve kterém odmítl obvinění, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Tato tvrzení označil za největší lež století a zdůraznil právo své země na obranu. Během svého vystoupení rovněž obhajoval vojenské kroky proti Íránu a ostře zkritizoval diplomaty, kteří před jeho projevem opustili jednací sál. Vystoupení se odehrálo v době zvýšeného mezinárodního tlaku na izraelskou vládu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan navrhl plnohodnotné členství své země ve Šanghajské organizaci pro spolupráci. Tento krok přišel necelé dva měsíce poté, co Turecko hostilo summit Severoatlantické aliance, jehož cílem bylo zdůraznit klíčovou roli země v transatlantické bezpečnosti. Turecko je členem NATO již od roku 1952 a zároveň zůstává kandidátským státem Evropské unie. Šanghajská organizace pro spolupráci, vedená Čínou a Ruskem a od roku 2023 zahrnující i Írán, však představuje alternativní, nezápadní vizi mezinárodního uspořádání.
Rychlý pokrok čínské umělé inteligence vyvolává ve Washingtonu obavy ze ztráty technologické dominance. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy zatím v oboru vedou a tento stav musejí za každou cenu udržet, protože vítěz v oblasti umělé inteligence ovlivní globální rozložení sil. Washington sází na pokročilé čipy, špičkové výzkumné laboratoře a silné investory, přičemž tlačí ostatní země k výběru jednoho ze soupeřících táborů. Čína však přichází s alternativním přístupem, který oslovuje řadu rozvojových i rozvinutých států.
Ruská armáda rozšířila své útoky na ukrajinské území a začala se zaměřovat na datová centra i poskytovatele internetového připojení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem Moskvy je v maximální možné míře narušit běžný život obyvatel. Podle jeho slov tyto údery přímo ovlivňují schopnost lidí pracovat, studovat i zůstat ve spojení se svými blízkými. Při jednom z nedávných útoků ruský dálkově řízený dron zasáhl kancelářské centrum v Kyjevě. Na místě zahynuli čtyři lidé a došlo k vážnému poškození tamního datového centra.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.