Policie v texaském Austinu zatkla pět lidí, kteří podle vyšetřovatelů po celé měsíce mučili a věznili ženu připoutanou na dvorku rodinného domu. Oběť byla nalezena nahá od pasu dolů, přivázaná ke kovovému cvičebnímu stojanu a s vážnými zraněními po celém těle.
Hlídka zasahovala 30. října ráno po oznámení, že z domu na jižní straně města se ozývá křik o pomoc. Policisté, jak uvedl deník New York Post, na místě našli ženu spoutanou řetězy ke kovové konstrukci na zahradě. Záchranáři ji nedokázali vyprostit bez pomoci hasičů, kteří museli zábrany rozřezat speciálním vybavením.
V domě policie zadržela pět osob – Michelle Garcia (51), Crystal Garcia (21), Mache Carney (32), Juana Pabla Castra (30) a Maynarda Lefeverse (21). V domě žily i dvě malé děti, které byly svěřeny do péče Úřadu pro ochranu dětí.
Podle místopřísežného prohlášení, které získal deník Austin American-Statesman, oběť uvedla, že se dříve přátelila s Michelle Garciaovou. Skupina se však v určitém okamžiku rozhodla, že ji „už nemá ráda“, a začala ji držet v zajetí. Žena byla podle svých slov nucena žít týdny venku, dostávala jen jeden talíř jídla denně a byla bita pokaždé, když se pokusila utéct.
Michelle Garcia měla vyšetřovatelům říct, že jídlo ženě omezila, protože si myslela, že je „tlustá“. Podle policie oběť vypadala silně podvyživeně.
Noc před zásahem měla být podle svědectví oběti potrestána za to, že jí sklouzly kalhoty. Pětice ji tehdy postřelila z BB pistole, připoutala k dvorku a nechala ji přes noc polonahou při teplotách kolem 4 °C.
Žena utrpěla vážná poranění včetně otevřených ran, ztráty tkáně na rukou a nohou, otoků zápěstí a zjizvení od střel z BB pistole. Lékaři v nemocnici zjistili, že zranění odpovídají týdnům mučení. Rentgen navíc odhalil, že jedna kulička zůstala zaseknutá v jejím oku.
Castro přiznal, že na ženu střílel BB puškou, protože „se jí nechtěl dotknout“. Policii řekl, že ji po návratu z práce „honil po dvoře“, protože ji „kurva nenávidí“. Jeho čtyřletý syn vyšetřovatelům potvrdil, že otec na ženu střílel, kdykoli „byla zlobivá“, zatímco matka Carney prý přihlížela.
Všech pět podezřelých čelí obvinění z únosu a útoku s přitěžujícími okolnostmi, nezákonného omezování osobní svobody a týrání zranitelných osob. Soud stanovil kauci ve výši 305 tisíc dolarů.
Carneyová a Michelle Garciaová by se měly u soudu objevit 18. a 21. listopadu, Crystal Garciaová, Castro a Lefevers pak 15. prosince. Případ zůstává v šetření.
Spojené státy a Írán dosáhly tento týden zásadního ujednání, které má formou prodlouženého příměří zklidnit situaci na Blízkém východě po měsících extrémního napětí. Prezident Donald Trump dohodu podepsal během setkání lídrů G7 ve francouzském Évian-les-Bains. Hlavním bezprostředním přínosem schváleného dokumentu má být kompletní odblokování a znovuotevření strategického Hormuzského průlivu.
Snahy o trvalé příměří v Libanonu opět rychle ztroskotaly, když zemi pouhé hodiny po oznámení nového klidu zbraní zasáhly další vlny smrtonosných izraelských náletů. Útoky zasáhly jih země a také východní údolí Bikáa, což jsou oblasti se silnou přítomností hnutí Hizballáh. Při jednom z úderů v městečku Bariš zahynula čtyřčlenná rodina – otec, matka a jejich dvě děti. Další nálet na silnici mezi obcemi Kafr Rumman a Nabatíja si vyžádal život vojáka libanonské regulérní armády, která přitom není přímou stranou tohoto konfliktu.
Šéfredaktorka ruské státní televize RT Margarita Simonjanová, která je kvůli svému agresivnímu vystupování v médiích občas přirovnávána k ministerským propagandistům minulého století, se postarala o poprask neobvyklým přirovnáním.
Africké a karibské státy vyzvaly k oficiální omluvě a vyplacení reparací od zemí, které v minulosti profitovaly z transatlantického obchodu s otroky. Tento požadavek zazněl na závěr třídenní konference v Ghaně, která se zabývala dalším postupem v prosazování reparační spravedlnosti.
Západní Evropa se potýká s vlnou extrémních veder, přičemž meteorologové varují, že rtuť teploměru bude v následujících dnech nadále stoupat. Současné vlně horka padne za oběť zřejmě celá řada dalších teplotních rekordů. Úřady napříč kontinentem vydávají varování a připravují se na dlouhotrvající nepříznivé počasí. Ve Francii, kterou nynější situace zasáhla obzvláště tvrdě, musely stovky škol kvůli nesnesitelným podmínkám upravit rozvrhy výuky.
Americký prezident Donald Trump vyvolal během středeční večeře ve francouzském Versailles značné překvapení. Svému hostiteli, francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, i vlastním poradcům zničehonic oznámil, že chce okamžitě podepsat připravenou dohodu s Íránem. Stalo se tak poté, co šéf americké diplomacie dostal na cestě do paláce zprávu, že text dokumentu byl definitivně dokončen.
Evropská komise plánuje upravit klíčovou unijní legislativu na ochranu vod s cílem urychlit výstavbu dolů na strategické suroviny. Tento krok však vyvolává značné obavy, protože řada těchto plánovaných projektů se nachází v oblastech, které již nyní trpí suchem a nedostatkem vody. Těžební průmysl je přitom na spotřebu vody mimořádně náročný, neboť ji ve velkém objemu vyžaduje pro zpracování rudy, omezování prašnosti či nakládání s odpadem.
Americká vláda oznámila, že ukončí financování programů zaměřených na boj proti šíření viru HIV a nemoci AIDS v Jihoafrické republice. V zemi v současnosti žije více než osm milionů lidí s tímto virem, což představuje nejvyšší počet na světě.
Připravovaná kniha s názvem Regime Change: Inside the Imperial Presidency of Donald Trump, kterou napsali novináři listu The New York Times Maggie Habermanová a Jonathan Swan, přináší pohled do soukromí Bílého domu. Podle ukázek z textu museli zaměstnanci prezidentského sídla začít kontrolovat odpadky Donalda Trumpa. Důvodem bylo zjištění, že prezident občas vyhazoval vysoce kvalitní stříbrné příbory z majetku Bílého domu.
Peking po zahájení amerických a izraelských náletů na Írán na konci února čelil reálné hrozbě, že dojde k pádu spřáteleného režimu v Teheránu, což by následovalo jen několik týdnů po podobném vývoji ve Venezuele. Po téměř čtyřech měsících se však situace vyvíjí jinak, protože Washington a Teherán dosáhly po týdnech mírových rozhovorů prozatímní dohody, íránské vedení zůstalo u moci a konflikt podle všeho ukázal limity americké síly.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi jeden týden na to, aby z oblastí v blízkosti ukrajinských hranic odstranil ruskou vojenskou techniku. Pokud Minsk na tento požadavek nepřistoupí, ukrajinská armáda je připravena adekvátně zasáhnout.
Zájem o evropské noční vlaky v posledních letech výrazně roste. Nové lůžkové linky nabízejí turistům ekologickou a pohodlnou alternativu ke krátkým letům a přeplněným letištím. Přestože moderní spoje nedisponují luxusem legendárního Orient Expressu, jejich síť se v roce 2026 slibně rozšiřuje. Mezi novinky patří například lůžkový vlak mezi Paříží a Berlínem nebo posílení spojů propojujících Drážďany s Prahou.