Okamura v čele Sněmovny: BIS reaguje na informace!

Tomio Okamura
Tomio Okamura, foto: Michael Zelinka / INCORP images
Mariana Nová 6. listopadu 2025 11:51
Sdílej:

Poslanecká sněmovna má od středy nového šéfa. Po Markétě Pekarové Adamové (TOP 09) zaujal nejvyšší funkci v rámci dolní komory parlamentu Tomio Okamura (SPD). K informacím zpravodajských služeb by se každopádně dostat neměl, zdůraznila Bezpečnostní informační služba (BIS). 

Představitelé kontrarozvědky si všimli, že po volbě sněmovního vedení se ve veřejném prostoru objevily informace, že předseda Poslanecké sněmovny dostává informace zpravodajských služeb. Rozhodli si proto reagovat prostřednictvím sociálních sítí. 

"Podle zákona o zpravodajských službách předsedové obou komor Parlamentu ČR nepatří mezi zákonné adresáty, informace od zpravodajských služeb tedy nedostávají. Ty jsou určeny prezidentu republiky, předsedovi vlády, Vládě ČR a v konkrétních případech i orgánům činným v trestním řízení," uvedla BIS ve čtvrtek na síti X. 

Okamura by tak citlivé informace dostávat neměl, nedostává je ani předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Momentálně jsou zprávy od zpravodajců určeny prezidentovi Petru Pavlovi či premiérovi Petru Fialovi (ODS) a jeho kabinetu.

Fialova vláda má ale na dnešní schůzi podat demisi, aby uvolnila cestu příštímu kabinetu. V jeho čele by měl stanout předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Trojice uskupení, tedy ANO, SPD a Motoristé, už si sice rozdělila ministerstva, ale konkrétní personální obsazení vládních postů zatím neprozradila. 

Češi rozhodovali o složení Poslanecké sněmovny ve sněmovních volbách, které se uskutečnily ve dnech 3. a 4. října. Zvítězilo v nich hnutí ANO (80 poslanců), hlas mu dalo 34 a půl procenta voličů. Uspěly i další strany, konkrétně Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL; 52 poslanců), STAN (22), Piráti (18), SPD (15) a Motoristé (13). 

Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Švédsko prošlo zásadní proměnou. Jak se z jedné z nejotevřenějších zemí stal nejpřísnější migrační režim

Švédsko v průběhu jednoho desetiletí prošlo zásadní proměnou z jedné z nejotevřenějších evropských zemí vůči uprchlíkům ve stát s jedním z nejpřísnějších migračních režimů. Po celá desetiletí se skandinávská země pyšnila štědrou azylovou politikou a stavěla se do role humanitárního vzoru. Zásadní obrat nastal během uprchlické krize, kdy Švédsko přijalo více než 160 tisíc žádostí o azyl. Tento objem představoval více než dvanáct procent všech žádostí v Evropské unii, přičemž více než třetinu nezletilých bez doprovodu tvořily děti směřující právě do Švédska.

Novinky
Ilustrační foto

Místo prosluněných pláží hořící lesy. Snímky z Evropy ukazují stále častěji drtivou realitu

Společenský vizuální narativ o klimatické změně v Evropě se postupně proměňuje. Tradiční snímky usměvavých lidí odpočívajících na plážích nahrazují znepokojivé záběry hořících lesů, vyschlých koryt řek a přímých dopadů extrémních veder. Krize se tak zprostředkovaně přesouvá z vzdálených koutů světa přímo do evropského prostředí, což otevírá otázku účinnosti vizuální komunikace založené na pocitech ohrožení.

Novinky
Ukrajinská armáda

Francie a Itálie spolupracují na dodávce protiletadlového systému SAMP/T a střel Aster pro Ukrajinu

Francie a Itálie společně pracují na dodávce protiletadlového systému SAMP/T a příslušných střel Aster pro Ukrajinu. Tento krok má pomoci posílit obranu ukrajinských měst před nadcházející zimou. Současně evropské země, které vlastní nebo vyrábějí systémy Patriot, hledají možnosti, jak Kijovu co nejrychleji poskytnout další tyto baterie. Informace vycházejí z vyjádření zástupců Elysejského paláce.

Novinky
Ukrajina, ilustrační foto

Horší než v KLDR. Ruskem okupovaná území na Ukrajině jsou nejméně svobodná místa na světě

Okupovaná území na východě a jihu Ukrajiny byla organizací Freedom House již druhým rokem v řadě vyhlášena za vůbec nejméně svobodné místo na světě. V žebříčku potlačování lidských práv a občanských svobod předstihla i Severní Koreu, Jižní Súdán či Pásmo Gazy. Obyvatelé těchto oblastí čelí represivnímu ruskému zákonodárství, nucenému přijímání občanství, sledování a systematickým čistkám. Podle mezinárodních pozorovatelů jde o promyšlenou snahu Moskvy o trvalou změnu demografického a kulturního charakteru regionu.