Nejvyšší správní soud (NSS) prověřil jednu ze stížností na průběh říjnových sněmovních voleb a rozhodl se podat trestní oznámení kvůli postupu jedné okrskové komise v Blansku. ANO bylo v okrsku započteno o více než 20 hlasů více, než hnutí získalo. Nemuselo jít jen o nepozornost, domnívají se soudci.
Piráti se v případu domáhali zneplatnění volby kandidáta či kandidátů v Jihomoravském kraji poté, co jeden z voličů strany sdělil, že jí v okrsku č. 28 v Blansku dal svůj hlas. Přesto ve zveřejněných výsledcích nebyl ani jeden hlas pro Piráty. Na výzvu soudu strana upřesnila, že napadá zvolení kandidátky SPD Lucie Šafránkové.
"Informaci o tom, že Piráti nějaké hlasy dostali, měli také od členky volební komise. Poukázali i na to, že ve všech ostatních obvodech v Blansku získali nezanedbatelný počet hlasů a daný okrsek se tedy vymyká. Požadovali proto přepočet hlasů v tomto okrsku," uvedl soud na webu.
Soudci si vyžádali volební dokumentaci z inkriminovaného okrsku a přistoupili k přepočtu. Ukázalo se, že bylo odevzdáno více platných hlasů, a to konkrétně o dva. Především ale vyšly najevo nesrovnalosti v součtech hlasů pro jednotlivé kandidátky.
"Volební senát zjistil, že Piráti v daném okrsku ve skutečnosti obdrželi 20 hlasů namísto 0 hlasů, jak bylo uvedeno v zápisu okrskové volební komise. Přepočet také ukázal, že o jeden hlas více ve skutečnosti obdrželo také SPD (25 místo 24) a o dva hlasy více STAN (19 místo 17). Naopak hnutí ANO bylo započítáno (tzn. v zápise volební komise uvedeno) o 21 hlasů více, než byl jejich skutečný výsledek (110 místo skutečně odevzdaných 89)," napsal soud.
Chyby nastaly i u preferenčních hlasů. Logicky se nazapočítaly ty pro kandidáty Pirátů. Neodpovídaly také počty u 12 kandidátů ANO, přičemž u Taťány Malé a Pavla Outraty šlo o významné odchylky.
Do případu se následně zapojil i Český statistický úřad, který na přání soudu ověřil, zda by nedošlo ke změnám v rozdělení mandátů pro strany či v pořadí kandidátů. Výsledkem bylo, že ke změnám nedošlo. NSS se nicméně rozhodl podat trestní oznámení.
"Protože Nejvyšší správní soud může návrhu vyhovět jen tehdy, pokud by bylo prokázáno hrubé ovlivnění voleb, návrh zamítl. Zároveň se však rozhodl podat oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že mohl být spáchán trestný čin maření přípravy a průběhu voleb a referenda podle § 351 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, pokud jde o postup okrskové volební komise. Rozsah pochybení totiž soud vede k závěru, že se nemuselo jednat o pouhou nepozornost," řekl k usnesení člen volebního senátu Petr Mikeš.
Postoj západoevropské veřejnosti vůči Spojeným státům se po hrozbách Donalda Trumpa ohledně Grónska výrazně vyostřil. Podle nejnovějšího průzkumu agentury YouGov kleslo příznivé vnímání USA na nejnižší úroveň za posledních deset let, přičemž Evropané stále více upřednostňují vlastní autonomii a hodnoty před transatlantickými vazbami. Pokus amerického prezidenta o ovládnutí Grónska sjednotil obyvatele sledovaných zemí v antipatii vůči Washingtonu.
Prezident Donald Trump čelí v souvislosti s Íránem složitým dilematům, která neslibují žádná snadná vítězství. Pokud by v nejbližší době došlo k novému válečnému střetu, šlo by o obrovský risk v zemi, která se zdá být Trumpovými extrémy již vyčerpaná. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že voliči mají drtivé obavy o ekonomiku a potýkají se s vysokými náklady na potraviny a bydlení.
Pro britského premiéra sira Keira Starmera nastal okamžik pravdy. Vše, co předseda vlády v posledních hodinách udělal nebo řekl, naznačuje, že on i jeho tým si plně uvědomují závažnost situace, ve které se ocitli. Původně plánovaný projev v Hastingsu, který se měl věnovat obnově místních komunit, by v současné atmosféře působil nepatřičně, a proto se premiér rozhodl pro radikální změnu kurzu.
Spojené státy a Rusko se podle informací serveru Axios blíží k dohodě, která by měla zajistit pokračování pravidel plynoucích z jaderné smlouvy Nový START i po jejím čtvrtečním vypršení. Tři zdroje obeznámené s průběhem jednání potvrdily, že obě velmoci mají v úmyslu dodržovat omezení plynoucí z tohoto paktu, přestože jeho formální platnost končí. Tato dohoda představuje zásadní moment pro globální bezpečnost, neboť zmíněná smlouva je poslední velkou brzdou jaderného zbrojení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nejnovějším rozhovoru pro francouzskou televizi France 2 zveřejnil bilanci ztrát, které ukrajinská armáda utrpěla během čtyř let trvající války s Ruskem. Podle jeho prohlášení padlo na bojišti celkem 55 000 ukrajinských vojáků. Toto číslo zahrnuje jak profesionální vojáky, tak ty, kteří byli do armády odvedeni v rámci mobilizace.
Nezávislé kino v Oregonu přišlo o možnost promítat dokumentární snímek o Melanii Trumpové poté, co společnost Amazon zrušila plánovaná představení. Rozhodnutí padlo v reakci na marketingovou strategii kina Lake Theater & Cafe. Vedoucí provozu Jordan Perry uvedl, že vedení Amazonu pobouřily nápisy na vývěsním štítu, jako například: „Abyste porazili svého nepřítele, musíte ho znát. Melania“ nebo „Nosí Melania Pradu? Zjistěte v pátek!“.
Mezinárodní olympijský výbor se rozhodl začlenit umělou inteligenci do procesu rozhodování sportovních výkonů, což má přinést vyšší konzistenci a transparentnost. Tento krok vychází z koncepce Olympic AI Agenda z roku 2024, která AI označila za klíčový pilíř budoucích her.
Spojené státy oznámily, že se dohodly na obnovení vojenské komunikace na vysoké úrovni s Ruskem. K tomuto kroku dochází téměř pět let poté, co bylo přímé spojení mezi armádami obou velmocí pozastaveno. Podle vyjádření Evropského velitelství USA (EUCOM) je udržování dialogu mezi armádami důležitým faktorem pro globální stabilitu a mír, kterého lze dosáhnout pouze skrze sílu.
Britský premiér Keir Starmer se ocitl v bezprostředním ohrožení ztráty své funkce, a to kvůli skandálu spojenému se jménem zesnulého finančníka Jeffreyho Epsteina. Přestože Starmer sám s Epsteinem nikdy nebyl v kontaktu, čelí dnes vážné krizi kvůli svému politickému úsudku. Naproti tomu americký prezident Donald Trump, jehož jméno se v souvislosti s Epsteinem v minulosti objevovalo, podobné obavy o svůj úřad nemá a situaci v USA zvládá s mnohem větší politickou jistotou.
Grónsko, autonomní území Dánského království s populací necelých 60 000 obyvatel, se ocitlo v centru nové formy hybridní konfrontace. Ačkoliv americký prezident Donald Trump prozatím ustoupil od svých hrozeb o silovém obsazení ostrova, dánští a evropští představitelé varují, že boj se přesunul do online prostoru. Právě digitální zranitelnost malé komunity se stává klíčovým tématem v souvislosti s dezinformacemi šířenými z nejvyšších pater americké administrativy.
Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová odhaduje, že by se nové demokratické volby ve Venezuele mohly uskutečnit za méně než rok. V rozhovoru pro server Politico uvedla, že proces předání moci a uspořádání voleb s manuálním sčítáním hlasů by mohl trvat zhruba devět až deset měsíců. Zdůraznila však, že tento časový rámec závisí především na tom, kdy se s celým procesem fakticky začne.
Americký prezident Donald Trump vyslal jasné varování íránskému nejvyššímu duchovnímu vůdci, ajatolláhu Alímu Chameneímu. Podle šéfa Bílého domu by měl mít Chameneí „velké obavy“, zatímco se obě strany připravují na svá první formální vyjednávání od loňského amerického bombardování íránských jaderných zařízení. Napětí mezi Washingtonem a Teheránem dosahuje vrcholu v souvislosti s masivním vojenským posilováním USA v regionu.