Petr Pavel u příležitosti podání demise ocenil končící Fialovu vládu, podle jeho mínění opouští Strakovu akademii s dobrými výsledky. Prezident se domnívá, že příští kabinet tak má na čem stavět. Uvedl to na sociální síti X.
Pavel na úvod příspěvku potvrdil, že dnes přijal demisi Fialova kabinetu. "Přestože se vládě nepodařilo naplnit všechny stanovené cíle, považuji za důležité zmínit, že kabinet převzal vládu v náročné době a opouští ji s dobrými výsledky," konstatoval prezident, který poděkoval končícímu premiérovi za spolupráci a za odvážnou zahraniční a bezpečnostní politiku.
"Po pandemii covidu-19 se veřejné finance nacházely v hlubokém deficitu, brzy poté přišla ruská agrese vůči Ukrajině, která vyústila v energetickou a migrační krizi. Ekonomická data však ukazují, že si Česká republika vede velmi slušně – ať už jde o růst ekonomiky, nebo míru nezaměstnanosti či deficitu k HDP. Jsem proto přesvědčen, že se vláda Petra Fialy s těmito výzvami vypořádala zodpovědně a nastupující vláda má na čem stavět," dodal prezident.
Fialova vláda byla jmenována 17. prosince 2021 tehdejším prezidentem Milošem Zemanem. Vzešla ze sněmovních voleb v říjnu téhož roku a složily ji strany koalic Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) a PirSTAN (Piráti, STAN). K dnešnímu dni už nejsou její součásti Piráti, pouze Jan Lipavský zůstal v čele ministerstva zahraničí, přičemž v letošních volbách kandidoval v Praze za Spolu.
Za necelé čtyři roky došlo v končícím kabinetu k několika personálním změnám. Původního ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) nahradil Petr Kulhánek (STAN), na postu ministra zěmědělství nahradil Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) stranický kolega Marek Výborný. Na pozici ministra školství se vystřídali Petr Gazdík, Vladimír Balaš a Mikuláš Bek (všichni STAN).
Ministerstvo životního prostředí původně vedla Anna Hubáčková (nestr. za KDU-ČSL), kterou nahradil Petr Hladík (KDU-ČSL). Beka po odchodu do čela resortu školství zastoupil Martin Dvořák (STAN) jako ministr pro evropské záležitosti. Poslední personální změna se uskutečnila v čele ministerstva spravedlnosti, když Eva Decroix nastoupila na místo Pavla Blažka (oba ODS).
Novou vládu se chystají utvořit vítězné hnutí ANO, SPD a Motoristé. V pondělí zástupci trojice uskupení podepsali koaliční smlouvu. Už také zveřejnili programové prohlášení a rozdělili si ministerstva. Andrej Babiš (ANO) ale zatím nebyl jmenován premiérem, příští týden se má setkat s prezidentem Pavlem.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chámeneí varoval Spojené státy americké a Izrael před ráznou odvetou v případě dalších útoků na cíle v Íránu. Washington je podle mediálních informací zvažuje po amerických kongresových volbách v příštím týdnu.
Listopad už si ukrajuje první dny z kalendáře a počasí je stále chladnější. Obrat v tomto trendu se nedá očekávat ani v následujících dnech a týdnech. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Václavák se dnes stal epicentrem podpory veřejnoprávních médií, které čelí snaze Babišovy vlády o zrušení poplatků a tím pádem o změnu způsobu financování. Tisíce občanů vyrazily vpodvečer na zmíněné pražské náměstí, demonstrovalo se však i v jiných městech.
Potvrzeno je už přes pět tisíc obětí aktuální epidemie eboly, která má epicentrum v africké Demokratické republice Kongo. Vyplývá to z nejnovějších oficiálních informací z této země. Nákaza se tam šíří již několik měsíců.
Britský premiér Andy Burnham rozhodně odmítl spekulace o tom, že by v probíhajících rozhovorech s Evropskou unií navrhoval návrat k volnému pohybu osob. Zároveň zdůraznil, že veškeré budoucí rozhodování o vzájemných vztazích musí být plně podřízeno vůli britské veřejnosti. Reagoval tak na aktuální politické debaty týkající se dalšího směřování Velké Británie po brexitu.
Americká společnost Apple varovala před bezprecedentním růstem cen paměťových čipů, neboť se na globálním trhu potýká s ostrou konkurencí datových center o dodávky komponent. Akcie výrobce iPhonů v reakci na tato oznámení v mimoburzovním obchodování oslabily, protože rostoucí náklady na paměti ukrajují z firemních marží.
Ruské bezpilotní útoky zasáhly v posledních týdnech minimálně tucet obchodních lodí v Černém moři, čímž podle CNN proměnily tuto vodní cestu v nejnebezpečnější námořní trasu světa. Při útocích přišlo o život či se pohřešuje nejméně třicet námořníků, což představuje vyšší počet obětí než během probíhajícího konfliktu v Íránu. Hlavním cílem Moskvy je ochromit obchodní lodní dopravu přes ukrajinské přístavy, odkud proudí většina ukrajinského exportu obilí.
Dánská vláda usiluje o zavedení národního zákazu chovu takzvaných turbo kuřat a zároveň vyzývá k tomu, aby bylo toto rychle rostoucí plemeno drůbeže zakázáno v celé Evropské unii. Tento krok přichází v době, kdy veřejnost reaguje vlnou pobouření na odhalení údajného porušování zákonů ze strany jednoho z největších dánských producentů drůbeže.
Podle deníku The Guardian by britští vojenští příslušníci a jejich evropští spojenci by v případě nasazení v roli mírových sil na Ukrajině po uzavření případného příměří měli plné právo opětovat palbu v případě ruského útoku. Tato stabilizační mise, v jejímž čele stojí Velká Británie a Francie, by měla fungovat zcela nezávisle na Severoatlantické alianci a spoléhat se výhradně na evropské personální kapacity.
Americká armáda provedla v noci na úterý omezené útoky na íránský ostrov Kešm, přičemž představitelé Spojených států tuto vojenskou akci označili za ryze obranné opatření. Operace se odehrála na pozadí probíhajících voleb a v době, kdy obě strany současně vedou nepřímá jednání o možném urovnání konfliktu.
Američtí voliči míří k volebním urnám v klíčových kongresových volbách v polovině mandátu, které mohou zásadně ovlivnit zbývající dva roky vlády prezidenta Donalda Trumpa a ukázat, zda tato výrazná politická figura zůstává pro Republikánskou stranu silným volebním aktivem.
Strach Washingtonu z případného zhroucení Ruské federace vede k příliš opatrné politice, která zbytečně prodlužuje válku na Ukrajině a ohrožuje civilní obyvatelstvo. V komentáři publikovaném listem Kyiv Post to uvedl ukrajinský vědec a fyzik Alex Pokropivny, podle něhož je obava ze stability moskevského režimu pouhým mýtem, který zcela ignoruje reálný stav věcí na místě.
