Maďarský premiér a lídr krajní pravice Viktor Orbán navštíví v pátek Bílý dům s cílem zprostředkovat další summit mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem. Orbánovi poradci tvrdí, že takové setkání by mohlo pomoci ukončit válku mezi Ruskem a Ukrajinou. Orbán, který navrhl, že by summit mohla hostit Budapešť, se zároveň bude snažit vyjednat výjimku z amerických sankcí uvalených na ruské energetické zdroje. Tato schůzka bude důležitou zkouškou Trumpovy přísnější linie vůči Kremlu poté, co obvinil Putina z protahování jednání o ukončení konfliktu.
Zasvěcení lidé však naznačují, že hlavní prioritou Orbána je zajistit, aby Trump navštívil Maďarsko ještě před parlamentními volbami v dubnu příštího roku. Maďarský premiér totiž čelí bezprecedentní domácí výzvě v podobě nového opozičního lídra a Trumpova návštěva by posílila Orbánovu image státníka a povzbudila jeho konzervativní voličskou základnu.
Zdroj z maďarské vládní zahraniční politické instituce potvrdil, že získat Trumpovu návštěvu v Budapešti před volbami je pro Orbána nejvyšší prioritou. Orbán tak čelí volební kampani, ve které je jeho strana Fidesz poprvé po dlouhé době zpochybňována novou opoziční stranou, jež v některých průzkumech vede.
Politická analytička Zsuzsanna Végh označila takovou návštěvu za "velkou politickou laskavost" ze strany amerického prezidenta. Orbán, kterého kritici často označují za "Putinova trojského koně v EU", dlouhodobě pěstuje vazby s Trumpem a buduje mezinárodní krajně pravicovou síť. Trump a jeho okolí často Maďarsko chválí a označují ho za "konzervativní Disneyland" a vzor k následování.
Gergely Gulyás, šéf Orbánovy kanceláře, na tiskové konferenci uvedl, že páteční schůzka představuje příležitost pro oba státníky "určit plán, který by mohl vést k setkání USA a Ruska a skrze něj k rusko-ukrajinské mírové dohodě". Předchozí pokus o setkání ztroskotal poté, co ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zaujal tvrdý postoj během telefonátu s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Pozorovatelé však očekávají, že se Orbán k tomuto tématu vrátí, aby podpořil Trumpovu snahu hrát roli mírotvorce v mezinárodních konfliktech po celém světě.
Uspořádání summitu mezi Trumpem a Putinem, který byl obviněn Mezinárodním trestním soudem, by podle Maxe Bergmanna z Centra pro strategická a mezinárodní studia bylo "skutečným plivnutím do tváře ostatním evropským lídrům" při pohledu na Putina "vítaného a hostěného v EU". Na druhou stranu Bergmann dodal, že Orbán od Trumpova znovuzvolení hraje v Evropě menší roli bořitele, jelikož administrativa spolupracuje s ostatními evropskými lídry těsněji, než se očekávalo.
Američtí představitelé sice uvedli, že Trump jasně deklaroval své přání, aby celá Evropa přerušila energetické vazby s Ruskem, nicméně evropští diplomaté jsou skeptičtí k záměrům Bílého domu. Jeden diplomat uvedl, že se neočekávalo, že by Maďarsko nebo Slovensko někdy přerušily své energetické vazby s Ruskem, což by znamenalo, že Spojené státy nebudou muset nic podnikat. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó se vyjádřil, že přerušení energetických vazeb s Ruskem je pro Maďarsko "svět snů".
Gulyás minulý týden potvrdil, že cílem Maďarska je "získat výjimku z amerických sankcí, aby nákupy ruského plynu a ropy mohly stabilně pokračovat". Po nedávném oznámení sankcí USA proti ruským ropným společnostem Lukoil a Rosněfť bude páteční schůzka sloužit jako test závazku Trumpovy administrativy k posílení tlaku na Rusko prostřednictvím prosazování sankcí v zahraničí.
Orbán a jeho delegace, včetně ministrů, podnikatelů a influencerů s klobouky ve stylu MAGA (Make Europe Great Again), přiletí pronajatým letadlem Wizz Air. Szijjártó na tiskové konferenci popsal Trumpovo prezidentství jako "zlatý věk" vztahů mezi USA a Maďarskem a zdůraznil, že Maďarsko je nyní ve Washingtonu vnímáno jako přítel.
Bez ohledu na výsledek bude návštěva doma prezentována jako obrovský úspěch, přičemž se Orbán stylizuje do role mezinárodně respektovaného lídra. Tato kampaň má pomoci odvést pozornost od domácích selhání vládnoucí strany Fidesz. Klíčovou otázkou však zůstává, zda bude mít Orbán možnost mluvit s Trumpem soukromě, což by mohlo vyvolat obavy u Ukrajiny a jejích mezinárodních spojenců.
Polsko se rozhodlo k razantnímu kroku v boji proti ekonomickým dopadům války na Blízkém východě. Premiér Donald Tusk oznámil rozsáhlý záchranný balíček, jehož cílem je zastropovat ceny pohonných hmot a výrazně snížit daně, aby ochránil polské občany před drastickým nárůstem životních nákladů.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ocenil zásadní obrat v přístupu evropských spojenců k vlastní bezpečnosti. Podle nejnovějších dat zvýšily evropské členské státy a Kanada v roce 2025 své výdaje na obranu o rekordních 20 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento posun Rutte označil za historický moment, který reflektuje zásadně změněné bezpečnostní prostředí v euroatlantické oblasti.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značnou frustraci nad dosavadním přístupem Íránu k mírovým rozhovorům a varoval, že čas pro dosažení dohody se neúprosně krátí. Ve svém nejnovějším příspěvku na sociální síti Truth Social označil íránské vyjednavače za „velmi odlišné a zvláštní“. Podle Trumpa jsou íránští zástupci v soukromí ochotni k ústupkům, zatímco navenek se snaží zachovat tvář.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.
V diplomatických kruzích se objevila zpráva, která vrhá nové světlo na pozadí probíhajícího konfliktu a snahy o jeho ukončení. Izrael podle webu The Guardian na žádost Pákistánu vyřadil ze svého seznamu cílů dvě klíčové postavy íránského režimu: ministra zahraničí Abbáse Arákčího a předsedu parlamentu Mohammada Bágra Ghalíbáfa. Podle agentury Reuters, která se odvolává na zdroje z Islámábádu, se tak stalo poté, co Pákistán apeloval na Spojené státy, aby tyto muže ušetřily.
Kromě skutečných výbuchů a přesunů vojsk v oblasti Blízkého východu se naplno rozhořela i paralelní digitální bitva. Íránský režim spustil masivní online kampaň, jejímž cílem je ovlivnit americké veřejné mínění a vytvořit tlak na prezidenta Donalda Trumpa, aby ukončil vojenské operace. Podle analýz webu France24 využívá Teherán k šíření chaosu a protiválečných nálad nejmodernější nástroje, včetně obsahu generovaného umělou inteligencí (AI).
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že se jeho plánovaná cesta do Číny uskuteční v polovině května. Původní termín návštěvy, stanovený na konec března, musel být odložen kvůli probíhajícímu vojenskému konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle nových informací se Trump setká s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu ve dnech 14. až 15. května.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un využil probíhající válečný konflikt mezi Spojenými státy a Íránem jako klíčový argument pro zachování a další rozšiřování svého jaderného arzenálu. Ve svém projevu k Nejvyššímu lidovému shromáždění prohlásil, že současná situace na Blízkém východě jasně potvrzuje správnost rozhodnutí Pchjongjangu nikdy se nevzdat svých atomových zbraní. Podle Kima je nyní jaderný status Severní Koreje „nezvratný“.
Jarní dny po oslavách perského nového roku, Nourúzu, bývají v Teheránu tradičně ve znamení rozkvétajících stromů a návratu dětí do škol. Letos je však všechno jinak. Íránci se sice snaží zachovat zdání normálního života, ale dělají to na pozadí neustálých explozí, leteckých útoků a konfliktu, o kterém se mnozí obávají, že se protáhne na dlouhé měsíce.
Federální prokurátoři ve Spojených státech zkoumali podezření, že Donald Trump po svém prvním funkčním období ukázal na palubě soukromého letadla utajovanou mapu nepovolaným osobám. Mezi svědky incidentu měla být i jeho současná personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová. Vyplývá to z materiálů ministerstva spravedlnosti, které byly předloženy právnímu výboru Sněmovny reprezentantů.
Současný válečný konflikt v Íránu, rozpoutaný administrativou Donalda Trumpa, naplno odhaluje mrazivou proměnu Spojených států. Země, která se kdysi stylizovala do role ochránce globálního řádu založeného na pravidlech, se podle analytiků stala spíše „arbitrem chaosu“. Zatímco americká ekonomika zůstává díky vlastním zdrojům plynu relativně imunní, zbytek světa – přátelé i nepřátelé – se zmítá v hospodářské agónii.