Maďarský premiér a lídr krajní pravice Viktor Orbán navštíví v pátek Bílý dům s cílem zprostředkovat další summit mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem. Orbánovi poradci tvrdí, že takové setkání by mohlo pomoci ukončit válku mezi Ruskem a Ukrajinou. Orbán, který navrhl, že by summit mohla hostit Budapešť, se zároveň bude snažit vyjednat výjimku z amerických sankcí uvalených na ruské energetické zdroje. Tato schůzka bude důležitou zkouškou Trumpovy přísnější linie vůči Kremlu poté, co obvinil Putina z protahování jednání o ukončení konfliktu.
Zasvěcení lidé však naznačují, že hlavní prioritou Orbána je zajistit, aby Trump navštívil Maďarsko ještě před parlamentními volbami v dubnu příštího roku. Maďarský premiér totiž čelí bezprecedentní domácí výzvě v podobě nového opozičního lídra a Trumpova návštěva by posílila Orbánovu image státníka a povzbudila jeho konzervativní voličskou základnu.
Zdroj z maďarské vládní zahraniční politické instituce potvrdil, že získat Trumpovu návštěvu v Budapešti před volbami je pro Orbána nejvyšší prioritou. Orbán tak čelí volební kampani, ve které je jeho strana Fidesz poprvé po dlouhé době zpochybňována novou opoziční stranou, jež v některých průzkumech vede.
Politická analytička Zsuzsanna Végh označila takovou návštěvu za "velkou politickou laskavost" ze strany amerického prezidenta. Orbán, kterého kritici často označují za "Putinova trojského koně v EU", dlouhodobě pěstuje vazby s Trumpem a buduje mezinárodní krajně pravicovou síť. Trump a jeho okolí často Maďarsko chválí a označují ho za "konzervativní Disneyland" a vzor k následování.
Gergely Gulyás, šéf Orbánovy kanceláře, na tiskové konferenci uvedl, že páteční schůzka představuje příležitost pro oba státníky "určit plán, který by mohl vést k setkání USA a Ruska a skrze něj k rusko-ukrajinské mírové dohodě". Předchozí pokus o setkání ztroskotal poté, co ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zaujal tvrdý postoj během telefonátu s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Pozorovatelé však očekávají, že se Orbán k tomuto tématu vrátí, aby podpořil Trumpovu snahu hrát roli mírotvorce v mezinárodních konfliktech po celém světě.
Uspořádání summitu mezi Trumpem a Putinem, který byl obviněn Mezinárodním trestním soudem, by podle Maxe Bergmanna z Centra pro strategická a mezinárodní studia bylo "skutečným plivnutím do tváře ostatním evropským lídrům" při pohledu na Putina "vítaného a hostěného v EU". Na druhou stranu Bergmann dodal, že Orbán od Trumpova znovuzvolení hraje v Evropě menší roli bořitele, jelikož administrativa spolupracuje s ostatními evropskými lídry těsněji, než se očekávalo.
Američtí představitelé sice uvedli, že Trump jasně deklaroval své přání, aby celá Evropa přerušila energetické vazby s Ruskem, nicméně evropští diplomaté jsou skeptičtí k záměrům Bílého domu. Jeden diplomat uvedl, že se neočekávalo, že by Maďarsko nebo Slovensko někdy přerušily své energetické vazby s Ruskem, což by znamenalo, že Spojené státy nebudou muset nic podnikat. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó se vyjádřil, že přerušení energetických vazeb s Ruskem je pro Maďarsko "svět snů".
Gulyás minulý týden potvrdil, že cílem Maďarska je "získat výjimku z amerických sankcí, aby nákupy ruského plynu a ropy mohly stabilně pokračovat". Po nedávném oznámení sankcí USA proti ruským ropným společnostem Lukoil a Rosněfť bude páteční schůzka sloužit jako test závazku Trumpovy administrativy k posílení tlaku na Rusko prostřednictvím prosazování sankcí v zahraničí.
Orbán a jeho delegace, včetně ministrů, podnikatelů a influencerů s klobouky ve stylu MAGA (Make Europe Great Again), přiletí pronajatým letadlem Wizz Air. Szijjártó na tiskové konferenci popsal Trumpovo prezidentství jako "zlatý věk" vztahů mezi USA a Maďarskem a zdůraznil, že Maďarsko je nyní ve Washingtonu vnímáno jako přítel.
Bez ohledu na výsledek bude návštěva doma prezentována jako obrovský úspěch, přičemž se Orbán stylizuje do role mezinárodně respektovaného lídra. Tato kampaň má pomoci odvést pozornost od domácích selhání vládnoucí strany Fidesz. Klíčovou otázkou však zůstává, zda bude mít Orbán možnost mluvit s Trumpem soukromě, což by mohlo vyvolat obavy u Ukrajiny a jejích mezinárodních spojenců.
Bílý dům důrazně popřel internetové spekulace, podle nichž měl americký prezident Donald Trump získat přednostní přístup k novému experimentálnímu léku na hubnutí retatrutid od společnosti Eli Lilly prostřednictvím vládního programu takzvaného soucitného použití.
Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte stojí před mimořádně náročným úkolem. Během svého nadcházejícího jednání ve Washingtonu musí ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že alianční partneři udělají více pro splnění jeho požadavků, avšak zároveň nesmí jménem ostatních spojenců slíbit nesplnitelné. Schůzka v Bílém domě má připravit půdu pro klíčový summit NATO, který se uskuteční za dva týdny v Turecku, a jejím cílem je předejít zásadním konfrontacím ještě předtím, než se lídři všech třiceti dvou členských států sejdou v Ankaře k nastavení cílů pro příští rok.
Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Vzhledem k celosvětově rostoucímu rozsahu škod způsobených lesními požáry roste potřeba zavádění takzvaných požárně inteligentních strategií pro hodnocení rizik. Nebezpečné požáry jsou stále intenzivnější a častější, což pohání jak klimatické změny, tak nezanedbatelná lidská činnost v krajině. Data o lesních požárech ukazují jasný trend, kdy čelíme stále ničivějším událostem s katastrofálními následky dosud nevídaných rozměrů. Podle Evropské environmentální agentury shoří v Evropské unii ročně v průměru 3 770 kilometrů čtverečních půdy, přičemž v letech 2008 až 2023 muselo být kvůli požárům vysídleno 45 000 lidí a roční škody se odhadují na 2,5 miliardy eur.
Nedávná cesta předsedkyně tchajwanské opoziční strany Kuomintang (KMT) Cheng Li-wun do Spojených států naplno ukázala, jak rigidní se stala americká politika vůči Tchaj-wanu. Většina amerických zahraničněpolitických kruhů přijala její návštěvu se skepticismem, což ostře kontrastovalo s vřelým uvítáním ze strany tamních tchajwanských expatriotů napojených na KMT. Americké publikum vnímalo političku po její dubnové schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu jako charismatickou, ale naivní, zejména kvůli její ochotě jednat s Čínou i přes agresivní postoj Pekingu vůči Tchaj-peji.
Západní Evropu zasáhla rekordní vlna veder, která s sebou přinesla rozsáhlé výpadky proudu a desítky obětí. Nejsložitější situace je ve Francii, kde se desítky tisíc domácností ocitly bez dodávek elektrické energie. Problémy postihly zejména Bretaň na západě země, kde výpadek zasáhl přibližně 68 tisíc odběrných míst. Podle úřadů se obnovení dodávek v této oblasti neočekává dříve než ve středu večer.
Generální tajemník OSN António Guterres ve svém hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že se britská metropole kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na známý román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí. Jedná se o klimatickou krizi vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetickou krizi, která odhaluje pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle šéfa OSN společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev se přitom časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která aktuálně zasáhla západní Evropu.
Ruská reakce na čtvrteční ranní nálet ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu vykazovala podle analýz expertů spíše chaotické úsilí než promyšlenou obrannou strategii. Záběry z ulic hlavního města zachycují vojáky, jak odpalují přenosné protiletadlové komplety z ramen v bezprostřední blízkosti rušné dálnice za plného provozu.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Mariano Grossi ve středu jasně signalizoval, že inspektoři OSN navštíví íránská zařízení na obohacování uranu. Tento krok je přitom klíčovou součástí prozatímní dohody mezi Spojenými státy a Íránem, která má vést k ukončení válečného konfliktu. Grossiho vyjádření představuje dosud nejpevnější stanovisko této agentury OSN, jejíž role je považována za naprosto zásadní pro určení skutečného stavu íránských zásob jaderného materiálu. Obě strany přitom ještě v úterý nabízely protichůdná tvrzení o tom, zda k těmto kontrolám vůbec dojde.
Ruský prezident Vladimir Putin podle webu The Independent prohlásil, že je připraven zahájit mírové rozhovory s Ukrajinou. Toto vyjádření přišlo jen několik dní poté, co ukrajinské nálety na ruskou ropnou infrastrukturu způsobily v zemi nedostatek pohonných hmot.
Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer rezignoval na svou funkci. K tomuto kroku se odhodlal pod vlivem neúnosného tlaku poté, co Andy Burnham drtivě zvítězil v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield. Starmer se tak stal již šestým předsedou britské vlády za poslední dekádu, který opouští svůj úřad. Bezprostředním impulsem pro jeho konec byl úplný kolaps podpory uvnitř jeho vlastní strany i kabinetu, což ukázaly soukromé rozhovory během uplynulého víkendu. Na rozdíl od svých konzervativních předchůdců Borise Johnsona a Liz Trussové se však naplánovaným odchodem snaží předejít vlně vládních rezignací a zajistit spořádané předání moci. Jeho emotivní projev nicméně jasně ukázal vůdce, který si je vědom vlastního neúspěchu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un na nedávném zasedání vládnoucí Korejské strany práce prohlásil, že neustálé rozšiřování jaderných sil představuje jedinou a nejsprávnější cestu, jak čelit nestabilnímu světu a rostoucím hrozbám ze strany USA a jejich spojenců.