Maďarský premiér a lídr krajní pravice Viktor Orbán navštíví v pátek Bílý dům s cílem zprostředkovat další summit mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem. Orbánovi poradci tvrdí, že takové setkání by mohlo pomoci ukončit válku mezi Ruskem a Ukrajinou. Orbán, který navrhl, že by summit mohla hostit Budapešť, se zároveň bude snažit vyjednat výjimku z amerických sankcí uvalených na ruské energetické zdroje. Tato schůzka bude důležitou zkouškou Trumpovy přísnější linie vůči Kremlu poté, co obvinil Putina z protahování jednání o ukončení konfliktu.
Zasvěcení lidé však naznačují, že hlavní prioritou Orbána je zajistit, aby Trump navštívil Maďarsko ještě před parlamentními volbami v dubnu příštího roku. Maďarský premiér totiž čelí bezprecedentní domácí výzvě v podobě nového opozičního lídra a Trumpova návštěva by posílila Orbánovu image státníka a povzbudila jeho konzervativní voličskou základnu.
Zdroj z maďarské vládní zahraniční politické instituce potvrdil, že získat Trumpovu návštěvu v Budapešti před volbami je pro Orbána nejvyšší prioritou. Orbán tak čelí volební kampani, ve které je jeho strana Fidesz poprvé po dlouhé době zpochybňována novou opoziční stranou, jež v některých průzkumech vede.
Politická analytička Zsuzsanna Végh označila takovou návštěvu za "velkou politickou laskavost" ze strany amerického prezidenta. Orbán, kterého kritici často označují za "Putinova trojského koně v EU", dlouhodobě pěstuje vazby s Trumpem a buduje mezinárodní krajně pravicovou síť. Trump a jeho okolí často Maďarsko chválí a označují ho za "konzervativní Disneyland" a vzor k následování.
Gergely Gulyás, šéf Orbánovy kanceláře, na tiskové konferenci uvedl, že páteční schůzka představuje příležitost pro oba státníky "určit plán, který by mohl vést k setkání USA a Ruska a skrze něj k rusko-ukrajinské mírové dohodě". Předchozí pokus o setkání ztroskotal poté, co ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zaujal tvrdý postoj během telefonátu s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Pozorovatelé však očekávají, že se Orbán k tomuto tématu vrátí, aby podpořil Trumpovu snahu hrát roli mírotvorce v mezinárodních konfliktech po celém světě.
Uspořádání summitu mezi Trumpem a Putinem, který byl obviněn Mezinárodním trestním soudem, by podle Maxe Bergmanna z Centra pro strategická a mezinárodní studia bylo "skutečným plivnutím do tváře ostatním evropským lídrům" při pohledu na Putina "vítaného a hostěného v EU". Na druhou stranu Bergmann dodal, že Orbán od Trumpova znovuzvolení hraje v Evropě menší roli bořitele, jelikož administrativa spolupracuje s ostatními evropskými lídry těsněji, než se očekávalo.
Američtí představitelé sice uvedli, že Trump jasně deklaroval své přání, aby celá Evropa přerušila energetické vazby s Ruskem, nicméně evropští diplomaté jsou skeptičtí k záměrům Bílého domu. Jeden diplomat uvedl, že se neočekávalo, že by Maďarsko nebo Slovensko někdy přerušily své energetické vazby s Ruskem, což by znamenalo, že Spojené státy nebudou muset nic podnikat. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó se vyjádřil, že přerušení energetických vazeb s Ruskem je pro Maďarsko "svět snů".
Gulyás minulý týden potvrdil, že cílem Maďarska je "získat výjimku z amerických sankcí, aby nákupy ruského plynu a ropy mohly stabilně pokračovat". Po nedávném oznámení sankcí USA proti ruským ropným společnostem Lukoil a Rosněfť bude páteční schůzka sloužit jako test závazku Trumpovy administrativy k posílení tlaku na Rusko prostřednictvím prosazování sankcí v zahraničí.
Orbán a jeho delegace, včetně ministrů, podnikatelů a influencerů s klobouky ve stylu MAGA (Make Europe Great Again), přiletí pronajatým letadlem Wizz Air. Szijjártó na tiskové konferenci popsal Trumpovo prezidentství jako "zlatý věk" vztahů mezi USA a Maďarskem a zdůraznil, že Maďarsko je nyní ve Washingtonu vnímáno jako přítel.
Bez ohledu na výsledek bude návštěva doma prezentována jako obrovský úspěch, přičemž se Orbán stylizuje do role mezinárodně respektovaného lídra. Tato kampaň má pomoci odvést pozornost od domácích selhání vládnoucí strany Fidesz. Klíčovou otázkou však zůstává, zda bude mít Orbán možnost mluvit s Trumpem soukromě, což by mohlo vyvolat obavy u Ukrajiny a jejích mezinárodních spojenců.
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně 21. Nejméně sto dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.