Končící vláda premiéra Petra Fialy (ODS) podala na čtvrtečním zasedání demisi. Stalo se tak v souladu s ústavními pořádky po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny, která proběhla v uplynulých dnech. Fiala ještě dnes předá demisi do rukou prezidenta Petra Pavla.
Premiér o demisi informoval na tiskové konferenci po jednání kabinetu. "Vláda dnes na svém jednání po skončení ustanovující schůze Sněmovny rozhodla o podání demise," řekl Fiala a zmínil, že v 16 hodin ji osobně předá prezidentu Pavlovi. "Předpokládám, že vláda bude požádána, aby vládla v demisi do složení nového kabinetu," dodal.
"Vláda Petra Fialy se sešla ve Strakově akademii, aby v souladu s Ústavou České republiky projednala svou demisi," uvedl Úřad vlády již v průběhu dopoledne na sociální síti X. Podle zveřejněných fotografií panovala na jednání dobrá nálada.
Fialova vláda byla jmenována 17. prosince 2021 tehdejším prezidentem Milošem Zemanem. Vzešla ze sněmovních voleb v říjnu téhož roku a složily ji strany koalic Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) a PirSTAN (Piráti, STAN). K dnešnímu dni už nejsou její součásti Piráti, pouze Jan Lipavský zůstal v čele ministerstva zahraničí, přičemž v letošních volbách kandidoval v Praze za Spolu.
Za necelé čtyři roky došlo v končícím kabinetu k několika personálním změnám. Původního ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) nahradil Petr Kulhánek (STAN), na postu ministra zěmědělství nahradil Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) stranický kolega Marek Výborný. Na pozici ministra školství se vystřídali Petr Gazdík, Vladimír Balaš a Mikuláš Bek (všichni STAN).
Ministerstvo životního prostředí původně vedla Anna Hubáčková (nestr. za KDU-ČSL), kterou nahradil Petr Hladík (KDU-ČSL). Beka po odchodu do čela resortu školství zastoupil Martin Dvořák (STAN) jako ministr pro evropské záležitosti. Poslední personální změna se uskutečnila v čele ministerstva spravedlnosti, když Eva Decroix nastoupila na místo Pavla Blažka (oba ODS).
Novou vládu se chystají utvořit vítězné hnutí ANO, SPD a Motoristé. V pondělí zástupci trojice uskupení podepsali koaliční smlouvu. Už také zveřejnili programové prohlášení a rozdělili si ministerstva. Andrej Babiš (ANO) ale zatím nebyl jmenován premiérem, příští týden se má setkat s prezidentem Petrem Pavlem.
Postoj západoevropské veřejnosti vůči Spojeným státům se po hrozbách Donalda Trumpa ohledně Grónska výrazně vyostřil. Podle nejnovějšího průzkumu agentury YouGov kleslo příznivé vnímání USA na nejnižší úroveň za posledních deset let, přičemž Evropané stále více upřednostňují vlastní autonomii a hodnoty před transatlantickými vazbami. Pokus amerického prezidenta o ovládnutí Grónska sjednotil obyvatele sledovaných zemí v antipatii vůči Washingtonu.
Prezident Donald Trump čelí v souvislosti s Íránem složitým dilematům, která neslibují žádná snadná vítězství. Pokud by v nejbližší době došlo k novému válečnému střetu, šlo by o obrovský risk v zemi, která se zdá být Trumpovými extrémy již vyčerpaná. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že voliči mají drtivé obavy o ekonomiku a potýkají se s vysokými náklady na potraviny a bydlení.
Pro britského premiéra sira Keira Starmera nastal okamžik pravdy. Vše, co předseda vlády v posledních hodinách udělal nebo řekl, naznačuje, že on i jeho tým si plně uvědomují závažnost situace, ve které se ocitli. Původně plánovaný projev v Hastingsu, který se měl věnovat obnově místních komunit, by v současné atmosféře působil nepatřičně, a proto se premiér rozhodl pro radikální změnu kurzu.
Spojené státy a Rusko se podle informací serveru Axios blíží k dohodě, která by měla zajistit pokračování pravidel plynoucích z jaderné smlouvy Nový START i po jejím čtvrtečním vypršení. Tři zdroje obeznámené s průběhem jednání potvrdily, že obě velmoci mají v úmyslu dodržovat omezení plynoucí z tohoto paktu, přestože jeho formální platnost končí. Tato dohoda představuje zásadní moment pro globální bezpečnost, neboť zmíněná smlouva je poslední velkou brzdou jaderného zbrojení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nejnovějším rozhovoru pro francouzskou televizi France 2 zveřejnil bilanci ztrát, které ukrajinská armáda utrpěla během čtyř let trvající války s Ruskem. Podle jeho prohlášení padlo na bojišti celkem 55 000 ukrajinských vojáků. Toto číslo zahrnuje jak profesionální vojáky, tak ty, kteří byli do armády odvedeni v rámci mobilizace.
Nezávislé kino v Oregonu přišlo o možnost promítat dokumentární snímek o Melanii Trumpové poté, co společnost Amazon zrušila plánovaná představení. Rozhodnutí padlo v reakci na marketingovou strategii kina Lake Theater & Cafe. Vedoucí provozu Jordan Perry uvedl, že vedení Amazonu pobouřily nápisy na vývěsním štítu, jako například: „Abyste porazili svého nepřítele, musíte ho znát. Melania“ nebo „Nosí Melania Pradu? Zjistěte v pátek!“.
Mezinárodní olympijský výbor se rozhodl začlenit umělou inteligenci do procesu rozhodování sportovních výkonů, což má přinést vyšší konzistenci a transparentnost. Tento krok vychází z koncepce Olympic AI Agenda z roku 2024, která AI označila za klíčový pilíř budoucích her.
Spojené státy oznámily, že se dohodly na obnovení vojenské komunikace na vysoké úrovni s Ruskem. K tomuto kroku dochází téměř pět let poté, co bylo přímé spojení mezi armádami obou velmocí pozastaveno. Podle vyjádření Evropského velitelství USA (EUCOM) je udržování dialogu mezi armádami důležitým faktorem pro globální stabilitu a mír, kterého lze dosáhnout pouze skrze sílu.
Britský premiér Keir Starmer se ocitl v bezprostředním ohrožení ztráty své funkce, a to kvůli skandálu spojenému se jménem zesnulého finančníka Jeffreyho Epsteina. Přestože Starmer sám s Epsteinem nikdy nebyl v kontaktu, čelí dnes vážné krizi kvůli svému politickému úsudku. Naproti tomu americký prezident Donald Trump, jehož jméno se v souvislosti s Epsteinem v minulosti objevovalo, podobné obavy o svůj úřad nemá a situaci v USA zvládá s mnohem větší politickou jistotou.
Grónsko, autonomní území Dánského království s populací necelých 60 000 obyvatel, se ocitlo v centru nové formy hybridní konfrontace. Ačkoliv americký prezident Donald Trump prozatím ustoupil od svých hrozeb o silovém obsazení ostrova, dánští a evropští představitelé varují, že boj se přesunul do online prostoru. Právě digitální zranitelnost malé komunity se stává klíčovým tématem v souvislosti s dezinformacemi šířenými z nejvyšších pater americké administrativy.
Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová odhaduje, že by se nové demokratické volby ve Venezuele mohly uskutečnit za méně než rok. V rozhovoru pro server Politico uvedla, že proces předání moci a uspořádání voleb s manuálním sčítáním hlasů by mohl trvat zhruba devět až deset měsíců. Zdůraznila však, že tento časový rámec závisí především na tom, kdy se s celým procesem fakticky začne.
Americký prezident Donald Trump vyslal jasné varování íránskému nejvyššímu duchovnímu vůdci, ajatolláhu Alímu Chameneímu. Podle šéfa Bílého domu by měl mít Chameneí „velké obavy“, zatímco se obě strany připravují na svá první formální vyjednávání od loňského amerického bombardování íránských jaderných zařízení. Napětí mezi Washingtonem a Teheránem dosahuje vrcholu v souvislosti s masivním vojenským posilováním USA v regionu.