Končící vláda premiéra Petra Fialy (ODS) podala na čtvrtečním zasedání demisi. Stalo se tak v souladu s ústavními pořádky po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny, která proběhla v uplynulých dnech. Fiala ještě dnes předá demisi do rukou prezidenta Petra Pavla.
Premiér o demisi informoval na tiskové konferenci po jednání kabinetu. "Vláda dnes na svém jednání po skončení ustanovující schůze Sněmovny rozhodla o podání demise," řekl Fiala a zmínil, že v 16 hodin ji osobně předá prezidentu Pavlovi. "Předpokládám, že vláda bude požádána, aby vládla v demisi do složení nového kabinetu," dodal.
"Vláda Petra Fialy se sešla ve Strakově akademii, aby v souladu s Ústavou České republiky projednala svou demisi," uvedl Úřad vlády již v průběhu dopoledne na sociální síti X. Podle zveřejněných fotografií panovala na jednání dobrá nálada.
Fialova vláda byla jmenována 17. prosince 2021 tehdejším prezidentem Milošem Zemanem. Vzešla ze sněmovních voleb v říjnu téhož roku a složily ji strany koalic Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) a PirSTAN (Piráti, STAN). K dnešnímu dni už nejsou její součásti Piráti, pouze Jan Lipavský zůstal v čele ministerstva zahraničí, přičemž v letošních volbách kandidoval v Praze za Spolu.
Za necelé čtyři roky došlo v končícím kabinetu k několika personálním změnám. Původního ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) nahradil Petr Kulhánek (STAN), na postu ministra zěmědělství nahradil Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) stranický kolega Marek Výborný. Na pozici ministra školství se vystřídali Petr Gazdík, Vladimír Balaš a Mikuláš Bek (všichni STAN).
Ministerstvo životního prostředí původně vedla Anna Hubáčková (nestr. za KDU-ČSL), kterou nahradil Petr Hladík (KDU-ČSL). Beka po odchodu do čela resortu školství zastoupil Martin Dvořák (STAN) jako ministr pro evropské záležitosti. Poslední personální změna se uskutečnila v čele ministerstva spravedlnosti, když Eva Decroix nastoupila na místo Pavla Blažka (oba ODS).
Novou vládu se chystají utvořit vítězné hnutí ANO, SPD a Motoristé. V pondělí zástupci trojice uskupení podepsali koaliční smlouvu. Už také zveřejnili programové prohlášení a rozdělili si ministerstva. Andrej Babiš (ANO) ale zatím nebyl jmenován premiérem, příští týden se má setkat s prezidentem Petrem Pavlem.
Kreml dnes ostře kritizoval snahy evropských států a Ukrajiny o úpravu amerického mírového plánu. Podle Jurije Ušakova, hlavního poradce Vladimira Putina pro zahraniční politiku, tyto protinávrhy situaci jen komplikují a mohou vést k prodloužení celého konfliktu. Ušakov uvedl, že navrhované změny nijak nezlepšují šance na dosažení trvalého míru, i když přiznal, že Rusko zatím přesné znění těchto dokumentů nevidělo.
Zabavení ropného tankeru Skipper a dalších dvou plavidel během víkendu představuje dosud nejostřejší krok v rámci amerického tažení proti režimu Nicoláse Madura. Zatímco předchozí operace se soustředily na menší čluny, výsadek na palubu velkého plavidla v mezinárodních vodách posouvá aktivity Washingtonu na novou úroveň.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Spojené státy americké jsou jedinou mocností na světě, která má dostatečný vliv na to, aby přiměla Rusko k ukončení válečného konfliktu na Ukrajině.
I když od odchodu Joea Bidena z Bílého domu uplynulo již hodně času, Donald Trump, který se do úřadu vrátil jako jeho nástupce, se od postavy svého předchůdce nedokáže odpoutat. Téměř při každém veřejném vystoupení Trump kritizuje Bidenovy kroky nebo se posmívá jeho zdravotnímu stavu. Tato fixace sice pramení z hluboké osobní zášti, ale podle analýzy CNN má i politický základ v Bidenových reálných neúspěších, jako byla nezvládnutá situace na hranicích nebo vysoká inflace.
Americká veřejnost čelí znepokojivé otázce, zda není opět zatahována do válečného konfliktu na základě polopravd a vládních lží. Současná administrativa prezidenta Donalda Trumpa stupňuje vojenské operace proti Venezuele, které oficiálně prezentuje jako boj proti obchodu s drogami a terorismu. Prezident Trump dokonce označil vládu Nicoláse Madura za zahraniční teroristickou organizaci, což je v americké diplomacii historický precedens.
Americkou veřejností otřásly nově zveřejněné dokumenty FBI, které odhalily šokující nečinnost federálních úřadů v případu Jeffreyho Epsteina. Záznamy ukazují, že Maria Farmer, malířka, která pro Epsteina pracovala, informovala úřady o jeho zločinech již v roce 1996. Kdyby tehdy FBI zasáhla, mohlo být podle právníků ušetřeno více než 1 000 obětí, které Epstein zneužil v následujících třech desetiletích.
Válka na Ukrajině od základů změnila pohled na technologický životní cyklus zbraní. Zatímco v roce 2022 mohl nový systém na bojišti fungovat celou sezónu, v roce 2025 se tato doba zkrátila na pouhé týdny. Rozhodující výhodu nyní drží ta strana, která dokáže inovovat nejrychleji a vyrábět s nejnižšími náklady. Ukrajina proto musí propojit masovou produkci levných zbraní s budováním trvalé technologické převahy, aby dokázala Rusko dlouhodobě odstrašit.
Charita Missing People varuje před „skrytou krizí“, kdy v Británii každoročně "zmizí" přes 40 000 žen a dívek v důsledku násilí. Mnohé z nich jsou vystaveny extrémnímu nebezpečí, včetně sexuálního napadení nebo zneužívání. Aktivisté upozorňují, že vládní strategie na snížení násilí na ženách o polovinu během deseti let dostatečně neřeší úzkou souvislost mezi útěky z domova a prožitým násilím.
Americké ministerstvo spravedlnosti čelí ostré kritice poté, co z jeho webových stránek záhadně zmizelo nejméně 16 souborů souvisejících s kauzou Jeffreyho Epsteina. K odstranění materiálů došlo necelý den po jejich dlouho očekávaném zveřejnění, ke kterému úřady přiměl nový zákon o transparentnosti. Mezi chybějícími dokumenty byla i fotografie, na níž je zachycen Donald Trump společně s Epsteinem, Melanií Trumpovou a Ghislaine Maxwellovou.
Bondi Beach, světově proslulý symbol australského multikulturalismu a pohody, se 15. prosince proměnil v dějiště nepředstavitelné tragédie. Dva ozbrojenci zde zastřelili 15 lidí v útoku, který byl podle svědků i vyšetřovatelů motivován nenávistí vůči židovské komunitě. Pro Austrálii, která se pyšní největším počtem přeživších holocaustu na obyvatele mimo Izrael, jde o nejhorší masovou střelbu za posledních 30 let a moment, který zásadně otřásl pocitem bezpečí místních Židů.
Páteční útok izraelské armády na školu v Gaze, která sloužila jako útočiště pro vysídlené rodiny, si vyžádal nejméně šest obětí, včetně malého dítěte. Podle palestinských zdravotníků a civilní obrany k incidentu došlo ve chvíli, kdy izraelské jednotky zahájily palbu přes takzvanou žlutou linii – hranici příměří, ke které se stáhly v rámci mírové dohody platné od 10. října 2025.
Ministerstvo spravedlnosti pod vedením administrativy Donalda Trumpa čelí vlně kritiky a hrozbám právními kroky poté, co v pátek 19. prosince 2025 zveřejnilo pouze omezenou část dokumentů týkajících se kauzy Jeffreyho Epsteina. Podle zákonodárců i odborníků je tento postup v přímém rozporu se zákonem, který nařizoval úplné odtajnění spisů.