Končící vláda premiéra Petra Fialy (ODS) podala na čtvrtečním zasedání demisi. Stalo se tak v souladu s ústavními pořádky po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny, která proběhla v uplynulých dnech. Fiala ještě dnes předá demisi do rukou prezidenta Petra Pavla.
Premiér o demisi informoval na tiskové konferenci po jednání kabinetu. "Vláda dnes na svém jednání po skončení ustanovující schůze Sněmovny rozhodla o podání demise," řekl Fiala a zmínil, že v 16 hodin ji osobně předá prezidentu Pavlovi. "Předpokládám, že vláda bude požádána, aby vládla v demisi do složení nového kabinetu," dodal.
"Vláda Petra Fialy se sešla ve Strakově akademii, aby v souladu s Ústavou České republiky projednala svou demisi," uvedl Úřad vlády již v průběhu dopoledne na sociální síti X. Podle zveřejněných fotografií panovala na jednání dobrá nálada.
Fialova vláda byla jmenována 17. prosince 2021 tehdejším prezidentem Milošem Zemanem. Vzešla ze sněmovních voleb v říjnu téhož roku a složily ji strany koalic Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) a PirSTAN (Piráti, STAN). K dnešnímu dni už nejsou její součásti Piráti, pouze Jan Lipavský zůstal v čele ministerstva zahraničí, přičemž v letošních volbách kandidoval v Praze za Spolu.
Za necelé čtyři roky došlo v končícím kabinetu k několika personálním změnám. Původního ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) nahradil Petr Kulhánek (STAN), na postu ministra zěmědělství nahradil Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) stranický kolega Marek Výborný. Na pozici ministra školství se vystřídali Petr Gazdík, Vladimír Balaš a Mikuláš Bek (všichni STAN).
Ministerstvo životního prostředí původně vedla Anna Hubáčková (nestr. za KDU-ČSL), kterou nahradil Petr Hladík (KDU-ČSL). Beka po odchodu do čela resortu školství zastoupil Martin Dvořák (STAN) jako ministr pro evropské záležitosti. Poslední personální změna se uskutečnila v čele ministerstva spravedlnosti, když Eva Decroix nastoupila na místo Pavla Blažka (oba ODS).
Novou vládu se chystají utvořit vítězné hnutí ANO, SPD a Motoristé. V pondělí zástupci trojice uskupení podepsali koaliční smlouvu. Už také zveřejnili programové prohlášení a rozdělili si ministerstva. Andrej Babiš (ANO) ale zatím nebyl jmenován premiérem, příští týden se má setkat s prezidentem Petrem Pavlem.
Svět s napětím sleduje hodiny, které odtikávají poslední čas z ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten dal Íránu jasný termín: buď bezpodmínečně otevře Hormuzský průliv, nebo bude čelit totálnímu zničení své energetické sítě. Lhůta vyprší v pondělí 23. března ve 23:44 GMT (v úterý v 0:44 našeho času), což v Teheránu odpovídá brzkým ranním hodinám následujícího dne.
Teherán přitvrzuje svou rétoriku a varuje, že jakýkoli útok na jeho pobřeží nebo ostrovy povede k úplnému zablokování Perského zálivu. Íránská rada obrany prostřednictvím agentury Fars oznámila, že je připravena zaminovat všechny přístupové cesty a komunikační linie v oblasti. Podle prohlášení by k tomu byly využity různé typy námořních min, včetně těch plovoucích, které lze vypouštět přímo z pobřeží.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu sází v probíhající válce s Íránem na všechno. Podle analytiků i hlasů z jeho blízkého okolí věří, že zničení íránské „osy zla“ je jedinou cestou, jak rehabilitovat svou pověst po tragických událostech ze 7. října 2023. V sázce přitom není jen jeho politický odkaz, ale vzhledem k probíhajícím soudním procesům dost možná i jeho osobní svoboda.
Situace na ukrajinském bojišti se v posledním týdnu opět vyostřila, k čemuž přispělo i přívětivější jarní počasí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se ruská armáda pokouší zintenzivnit své ofenzivní operace a využít lepších podmínek v terénu. Výsledkem těchto snah je však podle Kyjeva především drastický nárůst ruských ztrát, které za pouhých sedm dní přesáhly 8 000 mrtvých a vážně zraněných vojáků.
V březnu oznámila americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa vypsání odměny ve výši 10 milionů dolarů za informace vedoucí k dopadení klíčových představitelů íránského režimu. Tento krok přišel v době extrémního napětí a probíhajících vojenských úderů v regionu. Seznam zahrnuje postavy, které tvoří samotnou páteř politické, zpravodajské a bezpečnostní struktury Islámské republiky.
Český film asi nemá větší legendu. Jiřina Bohdalová za několik týdnů oslaví půlkulaté 95. narozeniny. Jednoho dne však přijde okamžik, kdy se s ní Česko bude loučit. Slavná herečka je nicméně přesvědčena, že má nesmrtelnost zajištěnou.
Írán dal v neděli jasně najevo, že se nehodlá poddat americkému ultimátu ohledně situace v Hormuzském průlivu. Teherán naopak varoval nepřátele, že v případě útoku na jeho elektrárny přijde rázná odveta.
Česko už příští týden oslaví významné jubileum jedné z nejvýraznějších postav naší umělecké scény. Zdeněk Svěrák bude mít devadesátiny, což si dobře uvědomuje jedno z veřejnoprávních médií. Český rozhlas chystá zajímavou akci.
Policie se rozhodla obrátit na novináře v rámci probíhajícího vyšetřování možného teroristického útoku v Pardubicích, kde v pátek došlo k podezřelému požáru. Podle strážců zákona by mohlo být ohroženo dopadení pachatelů činu.
Budou to brzy čtyři měsíce, co se Česko rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým. Nejvíce pocítila ztrátu rodina, ale vyrovnat se s jeho odchodem museli i kolegové z Evropy 2. A zdaleka nejde jen o Leoše Mareše jako nejbližšího spolupracovníka.
Internetový gigant Meta přichystal na sociální síti Instagram nové opatření, které má chránit dětské uživatele před nebezpečným obsahem. Upozornila na to BBC. Děje se tak v době, kdy některé země uvažují o úplných zákazech pro děti na sítích.
Kauza kolem finančníka a zvrhlíka Jeffreyho Epsteina neotřásá jen britskou monarchií. V úzkých se ocitla i norská královská rodina, konkrétně korunní princezna Mette-Marit. V aktuálním rozhovoru se pokusila vysvětlit, proč nerozpoznala, co je Epstein zač.