Zhruba od začátku covidu v EU, konkrétně od 1. března 2020, byl dvanácti členským zemím Unie snížen rating nebo zhoršen ratingový výhled, přičemž toto zhoršení výhledu zůstává otevřené. Jde o poměrně výmluvný otisk několika krizí, které Evropa v krátkém sledu prodělala. Nejprve pandemie, poté energetický otřes a nakonec válka na Ukrajině.
Právě souběh těchto šoků zhoršil stav veřejných financí řady evropských států natolik, že ratingové agentury musely negativně reagovat. A to tedy buď snížením ratingu nebo zhoršením ratingového výhledu, které dosud zůstává otevřeno (tj. nebylo ukončeno zase zlepšením výhledu, ani zhoršením samotného ratingu).
Ratingové agentury přitom nereagují jen na samotnou výši dluhu, ale také na tempo zadlužování, schopnost vlády ozdravit rozpočet, perspektivu hospodářského růstu nebo na politickou stabilitu. Pokud tedy některá země přijde o část ratingového hodnocení či jí zůstává otevřený negativní výhled, je to signál, že finanční trhy vnímají zhoršení její odolnosti. Nejde automaticky o předzvěst krize, ale o varování, že stát může v budoucnu platit vyšší úroky ze svého dluhu.
Nápadné je, že mezi zasaženými zeměmi výrazně figurují státy takzvané východní hranice EU (viz mapka níže). Důvod je zřejmý. Právě tyto země nesou relativně větší náklady na bezpečnostní posílení, rychleji navyšují obranné výdaje a často citelněji pocítily také hospodářské důsledky zpřetrhání energetických a obchodních vazeb na Rusko. K tomu je třeba připočíst vyšší ceny energií, slabší růst a tlak na sociální výdaje.
Pozoruhodné je také to, že Česko na seznamu chybí (na rozdíl od všech ostatních zemí Visegrádské čtyřky), ačkoli má k východní hranici Unie geopoliticky blízko. To lze číst jako potvrzení, že české veřejné finance zatím ratingové agentury považují za relativně důvěryhodné. Pomáhá nižší zadlužení než v řadě západoevropských zemí, stále poměrně solidní institucionální rámec i fakt, že trhy u Česka dosud věří ve schopnost rozpočtové korekce.
Česku se rating naposledy zhoršil koncem 90. let minulého století. Nejnověji mu rating v pátek potvrdila agentura Fitch. Potvrdila také stabilní ratingový výhled. V svém hodnocení přitom již zohlednila, že Sněmovna podle všeho přehlasuje veto prezidenta Petra Pavla legislativy vedoucí k rozvolnění rozpočtových pravidel.
Celkově platí, že zhoršení ratingu či výhledu u takřka poloviny členských zemí EU vypovídá o hlubším problému evropských veřejných financí. Pandemie byla jen začátek. Válka na Ukrajině a s ní spojené náklady ukázaly, že fiskální kondice mnoha zemí je křehčí, než se ještě před několika lety zdálo.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.