Zhruba od začátku covidu v EU, konkrétně od 1. března 2020, byl dvanácti členským zemím Unie snížen rating nebo zhoršen ratingový výhled, přičemž toto zhoršení výhledu zůstává otevřené. Jde o poměrně výmluvný otisk několika krizí, které Evropa v krátkém sledu prodělala. Nejprve pandemie, poté energetický otřes a nakonec válka na Ukrajině.
Právě souběh těchto šoků zhoršil stav veřejných financí řady evropských států natolik, že ratingové agentury musely negativně reagovat. A to tedy buď snížením ratingu nebo zhoršením ratingového výhledu, které dosud zůstává otevřeno (tj. nebylo ukončeno zase zlepšením výhledu, ani zhoršením samotného ratingu).
Ratingové agentury přitom nereagují jen na samotnou výši dluhu, ale také na tempo zadlužování, schopnost vlády ozdravit rozpočet, perspektivu hospodářského růstu nebo na politickou stabilitu. Pokud tedy některá země přijde o část ratingového hodnocení či jí zůstává otevřený negativní výhled, je to signál, že finanční trhy vnímají zhoršení její odolnosti. Nejde automaticky o předzvěst krize, ale o varování, že stát může v budoucnu platit vyšší úroky ze svého dluhu.
Nápadné je, že mezi zasaženými zeměmi výrazně figurují státy takzvané východní hranice EU (viz mapka níže). Důvod je zřejmý. Právě tyto země nesou relativně větší náklady na bezpečnostní posílení, rychleji navyšují obranné výdaje a často citelněji pocítily také hospodářské důsledky zpřetrhání energetických a obchodních vazeb na Rusko. K tomu je třeba připočíst vyšší ceny energií, slabší růst a tlak na sociální výdaje.
Pozoruhodné je také to, že Česko na seznamu chybí (na rozdíl od všech ostatních zemí Visegrádské čtyřky), ačkoli má k východní hranici Unie geopoliticky blízko. To lze číst jako potvrzení, že české veřejné finance zatím ratingové agentury považují za relativně důvěryhodné. Pomáhá nižší zadlužení než v řadě západoevropských zemí, stále poměrně solidní institucionální rámec i fakt, že trhy u Česka dosud věří ve schopnost rozpočtové korekce.
Česku se rating naposledy zhoršil koncem 90. let minulého století. Nejnověji mu rating v pátek potvrdila agentura Fitch. Potvrdila také stabilní ratingový výhled. V svém hodnocení přitom již zohlednila, že Sněmovna podle všeho přehlasuje veto prezidenta Petra Pavla legislativy vedoucí k rozvolnění rozpočtových pravidel.
Celkově platí, že zhoršení ratingu či výhledu u takřka poloviny členských zemí EU vypovídá o hlubším problému evropských veřejných financí. Pandemie byla jen začátek. Válka na Ukrajině a s ní spojené náklady ukázaly, že fiskální kondice mnoha zemí je křehčí, než se ještě před několika lety zdálo.
Zhruba od začátku covidu v EU, konkrétně od 1. března 2020, byl dvanácti členským zemím Unie snížen rating nebo zhoršen ratingový výhled, přičemž toto zhoršení výhledu zůstává otevřené. Jde o poměrně výmluvný otisk několika krizí, které Evropa v krátkém sledu prodělala. Nejprve pandemie, poté energetický otřes a nakonec válka na Ukrajině.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.
Po relativně chladnějším prvním srpnovém víkendu se vrací tropická vedra. Meteorologové v pondělí varovali před nebezpečím požárů a vysokými teplotami, které budou dosahovat až 39 stupňů. Vyplývá to z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americký prezident Donald Trump plánoval další útoky na Írán, přičemž mělo jít o nejsilnější údery od druhé světové války. Nakonec je ale nenařídil, protože dává nepříteli další šanci se dohodnout. Nové kolo rozhovorů začne v pondělí, uvedla britská stanice BBC.
Irové se dnes a zítra budou loučit s Glenem Hansardem, písničkářem, jenž byl velmi dobře známý i v České republice, protože spolupracoval s Markétou Irglovou. Lidé mu mohou dát sbohem již v následujících hodinách. V úterý pak bude následovat pohřeb v katedrále v Dublinu. Informovala o tom BBC.
Premiér Andrej Babiš (ANO) by se nepáral se Španělskem po nájezdu migrantů na Ceutu a vyloučil by ho ze Schengenu. Podle Babiše se řešení nelegální migrace do EU řeší nejméně deset let, ale stále žádné není.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) společně s vedením policie rozhodl o posílení bezpečnostních opatření během festivalu Prague Pride. Rozhodnutí bylo přijato v návaznosti na nedávný útok v Berlíně. Jde o preventivní krok, jehož cílem je zajistit bezpečný průběh celé akce, ochránit její účastníky i veřejnost a přispět k zachování vysoké úrovně bezpečnosti v České republice, uvedlo ministerstvo vnitra.
V Česku se během prvního srpnového víkendu přechodně ochladilo, ale první polovina nového týdne přinese další tropickou epizodu, kdy maxima budou atakovat čtyřicítku. Směrem k víkendu se očekává ochlazení, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.
Evropské země se intenzivně snaží připravit na situaci, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa představují pro Severoatlantickou alianci prvek značné nepředvídatelnosti. Hlavním tématem bezpečnostního fóra GLOBSEC v Praze se staly náhlé zvraty Washingtonu ohledně vojenské přítomnosti v Polsku.
Nová odborná analýza ukazuje, že New Orleans čelí nevyhnutelné vodní budoucnosti, která by mohla město izolovat uprostřed oceánu již v tomto století. Vědci podle CNN proto varují, že je nezbytné zahájit proces stěhování obyvatel co nejdříve, aby se předešlo budoucímu chaosu. Pobřežní oblasti Louisiany patří k nejníže položeným regionům na světě, což zhruba 360tisícové město vystavuje extrémnímu riziku, jelikož se nachází v pánvi pod úrovní mořské hladiny uprostřed rychle se zmenšující delty.
Běloruská armáda přistoupila k posílení svých vojenských sil v bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic, kde zahájila budování zcela nové výsadkové brigády. Tento strategický krok se odehrává v Gomelské oblasti zhruba čtyřicet kilometrů od státní hranice a má podle oficiálních vyjádření reagovat na údajné bezpečnostní hrozby přicházející z jihovýchodního směru.