Autoritářské režimy v Rusku a Bělorusku mohou brzy čelit nepříjemnému poznání, že se neodvratně blíží konec jejich politické dominance. Naznačují to narůstající problémy se zajištěním základních potravin a jejich prudce rostoucí ceny – symbolicky nejvýrazněji v případě brambor. Právě zdražení této klíčové komodity může v konečném důsledku sehrát roli katalyzátoru, jenž připraví vládnoucí elity o poslední a nejcennější kapitál, který jim ještě zbývá – loajalitu vlastního obyvatelstva.
Ruská federace čelí vážným problémům v oblasti zásobování bramborami. Podle dostupných údajů vzrostla jejich cena od začátku roku do počátku května o 52 %, přičemž dovoz nedokáže kompenzovat výpadek způsobený nedostatečnou domácí produkcí. Pokles loňské sklizně o 12 % byl zapříčiněn nepříznivými klimatickými podmínkami, zejména jarními mrazy a intenzivními srážkami. Situaci navíc zkomplikovalo rozhodnutí zemědělců zmenšit výměru osetou bramborami v návaznosti na rekordní sklizeň z roku 2023. Informovala o tom agentura Reuters.
Podobnou situaci aktuálně řeší i sousední Bělorusko. Na základě pokynu prezidenta Alexandra Lukašenka byly tamní úřady nuceny uvolnit embargo na dovoz potravin z takzvaných nepřátelských zemí, tedy států západní Evropy. Běloruský režim tento krok prezentuje jako projev „otevřenosti“, ve skutečnosti však země čelí akutnímu nedostatku základních zemědělských komodit, zejména cibule, brambor a zelí. Podle dostupných informací Lukašenko informoval ruského prezidenta Vladimira Putina, že kompletní domácí produkce byla vyvezena do Ruské federace.
Nedostatek základních surovin, jako jsou brambory, může představovat závažný problém pro režimy v Bělorusku a Rusku. Brambory totiž v obou zemích tvoří klíčovou součást každodenní stravy zejména pro nižší a střední vrstvy obyvatelstva. V kontextu postsovětského prostoru je navíc dostupnost základních potravin tradičně vnímána jako jeden z ukazatelů schopnosti a kompetentnosti vládnoucí garnitury.
Oba autoritářské režimy přitom dlouhodobě staví svou legitimitu mimo jiné na rétorice potravinové soběstačnosti a odporu vůči Západu. Skutečnost, že třeba Bělorusové musejí přistupovat k dovozu základních komodit, včetně brambor a cibule, ze západních států, však tuto propagandu zásadně narušuje a podrývá jejich deklarovaný obraz soběstačnosti a síly domácího zemědělství.
Současná situace zároveň odhaluje znepokojivý fakt, že se ani Bělorusko, ani Rusko dosud zásadně nevzdálily od mentality formované v éře Sovětského svazu. V kontextu postsovětského prostoru má nedostatek brambor silně negativní historickou konotaci. Nejvýrazněji se promítl v období let 1932–1933, kdy zejména na Ukrajině vypukl rozsáhlý hladomor, známý jako Holodomor, jenž si vyžádal miliony obětí.
Ačkoli byl primárně důsledkem záměrné politiky násilné kolektivizace a zabavování obilí, nedostatek základních potravin, včetně brambor, tehdejší krizi dramaticky prohloubil. Holodomor přitom nezůstal pouze ukrajinskou tragédií, protože výrazně zasáhl i další sovětské republiky, včetně dnešního Běloruska a Ruska, a nadále zůstává zakotven v historickém povědomí obyvatel těchto zemí.
Pokud tedy tyto autoritářské režimy nejsou dnes schopny zajistit dostatek základních potravin za dostupné ceny a v odpovídajícím množství, co přijde dál? Moskva a Minsk mohou svým obyvatelům vyslat signál, že jejich režimy ztrácejí kontrolu. A ačkoliv jsou autoritářské režimy často schopny potlačit přímý odpor, narůstající ekonomické potíže a nespokojenost s životními podmínkami mohou vytvořit podhoubí pro spontánní lokální nepokoje.
Nakonec se může ukázat, že největším protivníkem Kremlu, stejně jako režimu Lukašenka, nejsou ani „zlé“ západní státy, ani Ukrajina, ale vlastní obyvatelstvo. Lidé žijící v postsovětském prostoru přežili mimořádně náročná období a mnozí z nich si tato traumata pamatují velmi živě – zejména krizi 90. let, kdy se ruský stát pokusil o částečnou demokratizaci.
Ekonomika tehdy kolabovala, politický systém byl hluboce zasažen korupcí a stát selhával v plnění svých základních funkcí. Přestože se situace později do určité míry stabilizovala, současný vývoj ukazuje, že se Ruská federace vlivem vlastních strategických chyb znovu přibližuje stavu, v němž se nacházela na počátku rozpadu sovětského impéria.
Historie opakovaně prokázala, že kolaps impérií a autoritářských režimů bývá ve svých důsledcích častěji vyvolán vnitřním odporem obyvatelstva než působením vnějších faktorů. Současná krize v ruském a běloruském zemědělství může v tomto kontextu představovat katalyzátor nespokojenosti, jejíž projevy se mohou začít šířit i navzdory rozsáhlému bezpečnostnímu aparátu, jaký má k dispozici režim Vladimira Putina.
Ani nejdokonalejší represivní struktury totiž nedokáží dlouhodobě čelit frustraci široké veřejnosti. Právě v takových momentech si vládnoucí elity často se zpožděním uvědomují, že ztratily podporu těch, na jejichž důvěře a loajalitě stála jejich moc – a že jim tito občané nyní vystavují účet.
Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí varoval Spojené státy, že jakýkoli vojenský útok na jeho zemi by okamžitě rozpoutal rozsáhlý regionální konflikt. Toto prohlášení přichází v době, kdy USA v blízkosti íránských hranic posilují svou vojenskou přítomnost, včetně nasazení letadlové lodi USS Abraham Lincoln v Arabském moři. Chameneí vzkázal, že Američané si musí být vědomi následků zahájení války, a zdůraznil, že íránský národ se přítomnosti cizích plavidel nezalekne.
Politika kontroly zbraní ve Spojených státech se pod vlivem rétoriky prezidenta Donalda Trumpa ocitla v situaci, kterou analytici i právníci popisují jako „bizarro world“ – tedy jakýsi obrácený, v překladu dokonce bizarní, svět, kde se tradiční politické role zcela promíchaly. Trumpovy nedávné výroky v souvislosti s tragickou střelbou v Minneapolis totiž postavily lobbistické skupiny hájící právo na držení zbraní do defenzivy a vytvořily nečekaná spojenectví napříč politickým spektrem.
Čína vysílá podle expertů Rusku tiché varování v podobě své nové jaderné ponorky typu 096 (třída Tang). Při současném tempu výroby je velmi pravděpodobné, že čínské ponorkové síly v krátké době početně překonají ty ruské, ačkoli jejich skutečná kvalita zůstává předmětem diskusí. Peking se tímto krokem snaží zajistit pozici globální námořní velmoci a posílit svůj jaderný odstrašující arzenál.
Bělorusko se oficiálně připojilo k iniciativě amerického prezidenta Donalda Trumpa s názvem „Rada míru“ (Board of Peace). Tento krok vyvolává značné kontroverze a údiv mezinárodní komunity, zejména kvůli dlouhodobým represím režimu proti opozici a aktivní podpoře ruské invaze na Ukrajinu. Rada ve svém prohlášení na síti X přivítala Minsk jako zakládajícího člena této rozšiřující se mezinárodní organizace.
Oděsa, strategický přístav u Černého moře, se v posledních měsících stala jedním z hlavních terčů ruských útoků. Protože se ruská vojska nedokázala k městu probojovat po souši ani po vodě, zaměřila se na intenzivní ostřelování pomocí raket a bezpilotních letounů. Pro místní obyvatele se tak život změnil v neustálý strach, kdy jsou noční nálety dronů Šáhid prakticky na denním pořádku.
Írán v neděli oznámil, že začíná považovat veškeré armády zemí Evropské unie za teroristické skupiny. Jde o přímou odvetu za dohodu členských států EU z minulého týdne, která na unijní seznam teroristických organizací zařadila íránské revoluční gardy. K tomuto kroku Unie přistoupila kvůli jejich roli při krvavém potlačování celonárodních protestů v zemi.
Výzkumníci ze společnosti Microsoft zveřejnili seznam čtyřiceti profesí, které jsou nejvíce vystaveny vlivu umělé inteligence. Odborníci varují, že tento přehled zdůrazňuje kariérní cesty, které jsou v současnosti v největším ohrožení. Na vrcholu žebříčku se ocitli historici, překladatelé nebo obchodní zástupci, přičemž technologický gigant upozorňuje, že vysoká míra využitelnosti AI nemusí nutně znamenat zánik dané pozice.
Odstavená jaderná elektrárna Černobyl přišla o externí dodávky elektrické energie v době, kdy napříč celou Ukrajinou pokračují rozsáhlé výpadky proudu. Rusko během letošní zimy opakovaně útočilo na energetická zařízení země, zatímco se konflikt blíží ke svému čtvrtému výročí. Přesná příčina tohoto krátkodobého výpadku v Černobylu prozatím nebyla objasněna.
Americké úřady údajně prošetřovaly tvrzení, že společnost Meta může číst šifrované zprávy uživatelů na své platformě WhatsApp. Tyto zprávy následují po žalobě podané minulý týden, která tvrdí, že technologický gigant má přístup prakticky ke všem soukromým komunikacím, jež jsou prezentovány jako důvěrné. Meta tato obvinění důrazně popřela a označila je za absurdní a kategoricky nepravdivá.
Severoatlantická aliance čelí v posledních letech zásadním výzvám, které vyvolávají otázky o její budoucí existenci. Evropští členové NATO si s rostoucí zdrženlivostí začínají uvědomovat, že po více než 75 letech musí převzít hlavní odpovědnosť za vlastní obranu. Éra, kdy se mohli plně spoléhat na Spojené státy jako na svého výhradního ochránce, se chýlí ke konci, k čemuž přispěly i aktuální spory o Grónsko.
Papež Lev XIV. se ocitl mezi světovými lídry, které Donald Trump pozval do své nově vznikající „Rady míru“. Tato iniciativa, původně zaměřená na ukončení bojů v Gaze, má podle amerického prezidenta ambici řešit konflikty po celém světě. Vatikánský státní sekretář uvedl, že papež potřebuje čas na zvážení, zda se na činnosti tohoto orgánu bude podílet.
Vědci nedávno analyzovali více než tisíc druhů syrových potravin, aby sestavili žebříček těch, které nabízejí nejlepší rovnováhu pro naše každodenní nutriční potřeby. Výsledkem je seznam sedmi surovin, které jsou běžně dostupné, ale jejichž skutečný přínos pro zdraví často podceňujeme. Zařazení těchto potravin do jídelníčku může mít zásadní vliv na prevenci chronických onemocnění i celkovou vitalitu.
