Autoritářské režimy v Rusku a Bělorusku mohou brzy čelit nepříjemnému poznání, že se neodvratně blíží konec jejich politické dominance. Naznačují to narůstající problémy se zajištěním základních potravin a jejich prudce rostoucí ceny – symbolicky nejvýrazněji v případě brambor. Právě zdražení této klíčové komodity může v konečném důsledku sehrát roli katalyzátoru, jenž připraví vládnoucí elity o poslední a nejcennější kapitál, který jim ještě zbývá – loajalitu vlastního obyvatelstva.
Ruská federace čelí vážným problémům v oblasti zásobování bramborami. Podle dostupných údajů vzrostla jejich cena od začátku roku do počátku května o 52 %, přičemž dovoz nedokáže kompenzovat výpadek způsobený nedostatečnou domácí produkcí. Pokles loňské sklizně o 12 % byl zapříčiněn nepříznivými klimatickými podmínkami, zejména jarními mrazy a intenzivními srážkami. Situaci navíc zkomplikovalo rozhodnutí zemědělců zmenšit výměru osetou bramborami v návaznosti na rekordní sklizeň z roku 2023. Informovala o tom agentura Reuters.
Podobnou situaci aktuálně řeší i sousední Bělorusko. Na základě pokynu prezidenta Alexandra Lukašenka byly tamní úřady nuceny uvolnit embargo na dovoz potravin z takzvaných nepřátelských zemí, tedy států západní Evropy. Běloruský režim tento krok prezentuje jako projev „otevřenosti“, ve skutečnosti však země čelí akutnímu nedostatku základních zemědělských komodit, zejména cibule, brambor a zelí. Podle dostupných informací Lukašenko informoval ruského prezidenta Vladimira Putina, že kompletní domácí produkce byla vyvezena do Ruské federace.
Nedostatek základních surovin, jako jsou brambory, může představovat závažný problém pro režimy v Bělorusku a Rusku. Brambory totiž v obou zemích tvoří klíčovou součást každodenní stravy zejména pro nižší a střední vrstvy obyvatelstva. V kontextu postsovětského prostoru je navíc dostupnost základních potravin tradičně vnímána jako jeden z ukazatelů schopnosti a kompetentnosti vládnoucí garnitury.
Oba autoritářské režimy přitom dlouhodobě staví svou legitimitu mimo jiné na rétorice potravinové soběstačnosti a odporu vůči Západu. Skutečnost, že třeba Bělorusové musejí přistupovat k dovozu základních komodit, včetně brambor a cibule, ze západních států, však tuto propagandu zásadně narušuje a podrývá jejich deklarovaný obraz soběstačnosti a síly domácího zemědělství.
Současná situace zároveň odhaluje znepokojivý fakt, že se ani Bělorusko, ani Rusko dosud zásadně nevzdálily od mentality formované v éře Sovětského svazu. V kontextu postsovětského prostoru má nedostatek brambor silně negativní historickou konotaci. Nejvýrazněji se promítl v období let 1932–1933, kdy zejména na Ukrajině vypukl rozsáhlý hladomor, známý jako Holodomor, jenž si vyžádal miliony obětí.
Ačkoli byl primárně důsledkem záměrné politiky násilné kolektivizace a zabavování obilí, nedostatek základních potravin, včetně brambor, tehdejší krizi dramaticky prohloubil. Holodomor přitom nezůstal pouze ukrajinskou tragédií, protože výrazně zasáhl i další sovětské republiky, včetně dnešního Běloruska a Ruska, a nadále zůstává zakotven v historickém povědomí obyvatel těchto zemí.
Pokud tedy tyto autoritářské režimy nejsou dnes schopny zajistit dostatek základních potravin za dostupné ceny a v odpovídajícím množství, co přijde dál? Moskva a Minsk mohou svým obyvatelům vyslat signál, že jejich režimy ztrácejí kontrolu. A ačkoliv jsou autoritářské režimy často schopny potlačit přímý odpor, narůstající ekonomické potíže a nespokojenost s životními podmínkami mohou vytvořit podhoubí pro spontánní lokální nepokoje.
Nakonec se může ukázat, že největším protivníkem Kremlu, stejně jako režimu Lukašenka, nejsou ani „zlé“ západní státy, ani Ukrajina, ale vlastní obyvatelstvo. Lidé žijící v postsovětském prostoru přežili mimořádně náročná období a mnozí z nich si tato traumata pamatují velmi živě – zejména krizi 90. let, kdy se ruský stát pokusil o částečnou demokratizaci.
Ekonomika tehdy kolabovala, politický systém byl hluboce zasažen korupcí a stát selhával v plnění svých základních funkcí. Přestože se situace později do určité míry stabilizovala, současný vývoj ukazuje, že se Ruská federace vlivem vlastních strategických chyb znovu přibližuje stavu, v němž se nacházela na počátku rozpadu sovětského impéria.
Historie opakovaně prokázala, že kolaps impérií a autoritářských režimů bývá ve svých důsledcích častěji vyvolán vnitřním odporem obyvatelstva než působením vnějších faktorů. Současná krize v ruském a běloruském zemědělství může v tomto kontextu představovat katalyzátor nespokojenosti, jejíž projevy se mohou začít šířit i navzdory rozsáhlému bezpečnostnímu aparátu, jaký má k dispozici režim Vladimira Putina.
Ani nejdokonalejší represivní struktury totiž nedokáží dlouhodobě čelit frustraci široké veřejnosti. Právě v takových momentech si vládnoucí elity často se zpožděním uvědomují, že ztratily podporu těch, na jejichž důvěře a loajalitě stála jejich moc – a že jim tito občané nyní vystavují účet.
Pomalu se dostáváme do období, kdy podzimní počasí začne naplno úřadovat. Nadále se však můžeme těšit na nadprůměrné teploty. Vyplývá to z nejnovějšího měsíčního výhledu, který dnes vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Kyjev a Moskva se dohodli, že si nebudou navzájem útočit na energetické cíle. Tvrdí to americký prezident Donald Trump. Obě válčící země podle šéfa Bílého domu mohou za rostoucí ceny ropy a pohonných hmot. Experti jsou nicméně jiného názoru.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil v Bratislavě setkání premiérů zemí Visegrádské čtyřky a Irska. Předsedové vlád ČR, Slovenska, Polska a Maďarska jednali na Bratislavském hradě s irským protějškem Micheálem Martinem, jehož země nyní předsedá EU, zejména o příštím víceletém rozpočtu EU, posílení evropské konkurenceschopnosti a o možnostech snížení cen energií a pohonných hmot. Lídři V4 se také shodli na posílené spolupráci a koordinaci před jednáními Evropské rady.
Babišův milion za druhé dítě cílí na palčivý fatální problém. Česká porodnost se propadá nebývale rychle. V roce 2025 se narodilo jen 77 636 dětí, nejméně od počátku statistického zjišťování v roce 1785, a úhrnná plodnost klesla na 1,28 dítěte na ženu. Ještě v roce 2021 činila 1,83. Nejde tedy pouze o to, že do věku rodičovství vstupují slabší populační ročníky. Klesá i samotná ochota či schopnost mít děti.
Česko dnes oběhla zpráva, kterou ještě ráno nikdo nečekal. Marek Eben a Tereza Kostková jako dvě největší stálice pořadu oznámili, že letošní řada StarDance bude jejich poslední. Potvrdila to i veřejnoprávní Česká televize.
Čína se podle televize BBC ostře vymezila proti rétorice varující před hrozbami spojenými s vývojem umělé inteligence a odmítla koncepci škodlivé rivality mezi světovými mocnostmi. Pekingské ministerstvo zahraničí reagovalo na nedávná prohlášení představitelů amerického technologického sektoru, kteří vyzývali ke zpomalení výzkumu. Podle čínské strany podobná vyjádření pouze narušují globální správu moderních technologií. Čínské úřady zdůrazňují potřebu otevřené a inkluzivní spolupráce, která bude sloužit celému lidstvu.
Britka Becky Jonesová se ve svých jednadvaceti letech dozvěděla od zkušeného onkologa zničující zprávu, že trpí agresivním nádorem mozku a zbývá jí pouze několik měsíců života. Lékař jí následně předepsal chemoterapeutickou léčbu, kterou musela podle jeho pokynů podstupovat nepřetržitě po dobu jedenácti let. Teprve s odstupem času vyšlo najevo, že žena žádným nádorovým onemocněním nikdy netrpěla a léky užívala zcela zbytečně. Její skutečnou diagnózou byl ve skutečnosti zánět mozku, který bylo možné uspokojivě léčit běžnými steroidy, informovala televize BBC.
Americká administrativa se potýká s rostoucími problémy na Blízkém východě, které vyžadují zásadní přehodnocení dosavadní strategie vůči Íránu. Jemenští povstalci Hútíové dosáhli výrazného územního zisku v bojích proti mezinárodně uznávané vládě podporované Saudskou Arábií. Během jediné noci získali kontrolu nad rozsáhlým územím podél pobřeží Rudého moře a postoupili až k průlivu Báb al-Mandab. Současně se zmocnili strategického ostrova Pirim, který leží přímo uprostřed této klíčové námořní cesty.
Izraelská organizace pro lidská práva B'Tselem zveřejnila rozsáhlou zprávu, v níž obviňuje Izrael ze systematické snahy o likvidaci podmínek nezbytných pro kolektivní život Palestinců na Západním břehu. Podle zprávy dochází k výraznému stupňování útoků na všechny aspekty každodenního života, včetně možnosti docházet do práce, navštěvovat školy nebo získat zdravotní péči.
Britský princ William zveřejnil naléhavou výzvu týkající se zrychlení bojů proti globálnímu oteplování a ochraně životního prostředí. Následník trůnu zdůraznil, že dosavadní opatření postupují šnečím tempem a krok za krokem, což k vyřešení klimatické krize zdaleka nestačí. Ve svém vyjádření poukázal na devastující letní požáry v Británii i po celém světě, které jasně ukazují nutnost přistoupit k radikálním změnám. Podle něj je nezbytné výrazně zrychlit veškeré snahy do konce tohoto desetiletí.
Ceny ropy na světových trzích výrazně vzrostly a vyšplhaly se nad hranici 108 dolarů za barel po sérii útoků bezpilotních letounů, které donutily Saúdskou Arábii odstavit z provozu klíčový ropovod spojující východ a západ země.
Izraelský ministr kultury Miki Zohar vyzval k odebrání státního občanství izraelským režisérům Yuvalu Abrahamovi a Rachel Szorové, kteří stvořili dokumentární film NAZA. Autorskou dvojici, jež za svůj předchozí snímek získala Oscara, ministr veřejně obvinil z vlastizrady. Dokument pojednává o masovém zabíjení civilistů v Pásmu Gazy a vyvolal ostré reakce izraelské vládní špičky. Zohar prohlásil, že podnikne okamžité právní kroky k tomu, aby tvůrci o své občanství přišli.
