V Americe začíná sezóna grilování, a s ní se znovu rozhořela stará kulturní válka: může se dávat kečup na hot dog? Podle některých je to neodpustitelný prohřešek – a mezi nimi i bývalý prezident Barack Obama, který kdysi prohlásil, že po osmém roce života by si na hot dog kečup už nikdo dávat neměl.
Léto v USA bez hot dogů si lze jen těžko představit. Podle Národní rady pro hot dogy a klobásy Američané snědí mezi Dnem obětí války a Svátkem práce zhruba sedm miliard hot dogů. A s popularitou seriálu The Bear na Hulu, který znovu oživil zájem o kuchařské prostředí Chicaga, se znovu dostala na přetřes i otázka, co vlastně patří – a co rozhodně nepatří – na hot dog.
V jedné scéně ze zmíněného seriálu si dvě postavy vymění krátký, ale výmluvný dialog:
„Jaký blbec si dá na hot dog kečup?“ – „Dítě, Richie.“
V Chicagu, kde se děj seriálu odehrává, je tato replika téměř zákonem. Chicago-style hot dog je ikonický: obsahuje hořčici, neonově zelenou okurkovou relis, syrovou cibuli, rajče, celou okurku, celerovou sůl, sportovní papričky a vše je zabaleno v makové housce. Kečup? Nikdy.
Historici původ tohoto hot dogu spojují s dobou velké hospodářské krize, kdy šlo o levný a vydatný pokrm. Dnes je však otázka kečupu otázkou identity.
„Kdo si dá kečup na hot dog, nepatří do civilizace,“ vtipkuje mnoho chicagských patriotů. Některé stánky, jako slavný Gene and Jude’s v River Grove, dokonce kečup ani nenabízejí.
Přesto se někteří odborníci a historici, jako profesor Bill Savage z Northwestern University, snaží přinést do debaty více tolerance. „Pokud vám kečup chutná, dejte si ho. Není to otázka autenticity, ale chuti.“
Prezident rady pro hot dogy Eric Mittenthal nabízí pragmatické vysvětlení: sladkost kečupu prý narušuje vyváženou chuť hot dogu a nehodí se k ostatním ingrediencím. Známý chicagský kuchař Doug Sohn to vidí podobně: kečup je podle něj příliš sladký a jeho kořeněné tóny (skořice, hřebíček) se bijí s ostatními chutěmi.
Jiní odborníci, jako Manolis Alpogianis z America’s Dog & Burger, tvrdí, že kečup jednoduše přebíjí ostatní chutě – nejen na chicagském hot dogu, ale i na dalších variantách. Naproti tomu hořčice se prý s chutí hot dogu lépe propojuje.
Něco jiného je to ale u dětí. Ty mají ke sladkosti přirozeně blíž. „Malé děti obecně preferují sladké chutě,“ říká Danielle Reedová z Monell Chemical Senses Center. „A kečup je přesně takový – sladký a výrazný.“ Podle výzkumů může být preference sladkého ovlivněna nejen věkem, ale i genetikou.
Nicméně i přes všechnu vášeň kolem „ketchupgate“ žádný z 18 oficiálních amerických regionálních stylů hot dogů kečup mezi ingredience neuvádí. Většina hot dogů ve Spojených státech vsází spíše na kombinaci hořčice, cibule, zelí nebo různých omáček. Kde se tedy vzala tak silná kulturní averze ke kečupu?
Odpověď může být jednoduchá: tradice. Chicago není jediné město, které se kečupu na hot dogu vyhýbá, ale rozhodně je to město, kde se proti němu nejhlasitěji brojí. Jak říká Bob Schwartz, viceprezident společnosti Vienna Beef a autor knihy Never Put Ketchup On A Hot Dog: „Je to o kultuře. Některé věci se prostě nedělají.“
A přece – i v tomto sporu existuje prostor pro osobní svobodu. Průzkum z roku 2021 ukázal, že hořčice je nejpopulárnějším doplňkem pro hot dogy, ale hned za ní následuje kečup spolu s cibulí.
Možná tedy nejde o konec světa, pokud si někdo kečup na hot dog přece jen dá. Jak shrnul Doug Sohn: „Existují jen dva druhy jídel – dobrá a špatná. A pokud vám něco chutná, dejte si to.“
Prezident Volodymyr Zelenskyj vydal během jednání Štábu vrchního velitele armádě úkol zvýšit území zasažené ukrajinskými zbraněmi dlouhého doletu hluboko na území Ruska. Hlavním tématem setkání byly schopnosti Ukrajiny vést „sankce dlouhého dosahu proti Rusku“. Jednání se zúčastnili výrobci zbraní i všichni, kteří jsou odpovědní za jejich použití.
Americký prezident Donald Trump přistál v Malajsii s úsměvem a tanečním krokem, kde ho přivítal premiér Anwar Ibrahim před 47. summitem ASEAN. Navzdory počáteční euforii panuje pochybnost, zda mu optimismus vydrží i po klíčové čtvrteční schůzce s jeho čínským protějškem, Si Ťin-pchingem. Panuje totiž silné přesvědčení, že jakákoli dohoda mezi oběma lídry zřejmě nebude mít dlouhého trvání, píše magazín Time.
Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že by ruský prezident Vladimir Putin měl ukončit válku na Ukrajině namísto testování střely s jaderným pohonem. Trump zároveň uvedl, že Spojené státy mají jadernou ponorku umístěnou u ruského pobřeží.
Nově jmenovaný náčelník generálního štábu francouzské armády, generál Fabien Mandon, připravuje ozbrojené síly země na „šok, který by byl jakousi zkouškou“ ze strany Ruska. Uvedl to ve středu zákonodárcům v obranném výboru Národního shromáždění.
Americký prezident Donald Trump se konečně rozhodl uvalit sankce na Rusko. Jedná se o první balíček, který schválil od svého návratu do Bílého domu v lednu. Sankce cílí na dvě největší ruské ropné společnosti, Rosněfť a Lukoil, a představují reakci na odmítnutí Vladimira Putina souhlasit s příměřím na Ukrajině. Oznámení přišlo v návaznosti na zrušení plánovaného summitu mezi oběma lídry v Budapešti, který se měl konat příští měsíc.
Americký prezident Donald Trump v pondělí na palubě prezidentského speciálu Air Force One, cestou do Japonska, hovořil o možném budoucím lídrovi Republikánské strany po svém odchodu z Bílého domu. Jako hlavní kandidáty pro prezidentskou nominaci v roce 2028 zmínil ministra zahraničí Marca Rubia a viceprezidenta JD Vance.
Americká demokracie se postupně rozpadá únavou institucí a normalizací loajality místo práva. Zatímco Spojené státy zůstávají naoko funkční, jejich mocenské struktury se mění v klientelistickou síť závislou na přízni prezidenta. Tento posun neohrožuje jen samotnou Ameriku, ale i celý Západ, který ztrácí morální i strategickou kotvu. Pokud se Washington vzdálí principům demokracie, Evropa nezůstane bezmocná – ale ocitne se v nové roli. Bude muset převzít odpovědnost za obranu západních hodnot a stabilitu mezinárodního řádu, který dosud garantovaly Spojené státy.
Během svého postupu k Jamajce hurikán Melissa zesílil na nejvyšší, pátou kategorii, čímž se stal nejsilnějším typem bouře s rychlostí větru dosahující nejméně 253 kilometrů za hodinu. Tato bouře s sebou nese potenciální hrozbu životu nebezpečných sesuvů půdy a bleskových záplav.
Prezident republiky Petr Pavel dnes na Pražském hradě udělil mandát Andreji Babišovi k jednání o složení nového vládního kabinetu. K tomuto kroku dospěl s ohledem na výsledky nedávných voleb do Sněmovny a dosavadní jednání jednotlivých parlamentních stran. Babiš, jako předseda vítězného hnutí ANO, hlavu státu informoval o aktuálním stavu příprav koaliční smlouvy i programového prohlášení vznikající vlády.
V srpnu uplynulo 80 let od atomového bombardování Hirošimy a Nagasaki v roce 1945. Pouhý měsíc po těchto útocích, 19. října 1945, publikoval George Orwell v londýnském Tribune esej s názvem „Vy a atomová bomba“. V něm uvažoval o situaci, kdyby se „velké národy tichou dohodou zavázaly atomovou bombu proti sobě nikdy nepoužít“. Předpověděl, že by z toho vzešel „mír, který není mírem“, a „permanentní stav ‚studené války‘“. Právě tak zavedl trvalou metaforu, jež na celá desetiletí definovala geopolitiku.
Za každou zprávou a memem se skrývá zastaralá, desítky let stará infrastruktura. Nedávná technická porucha v datovém centru v americké Virginii nám připomněla, že i když se internet stal nepostradatelnou součástí moderního života, je také křehkou sítí starých programů a fyzické infrastruktury. Experti proto zvažují scénáře, které by mohly vést k jeho kolapsu.
Nejnovější čínská letadlová loď, Fujian (Typ 003), může dosahovat pouze přibližně 60 % rychlosti leteckých operací ve srovnání s americkými plavidly třídy Nimitz, která jsou stará i padesát let. Podle názoru dvou bývalých důstojníků amerického námořnictva, kteří sloužili na letadlových lodích, je to významné omezení bojové způsobilosti plavidla, od kterého se očekávalo, že způsobí revoluci v čínské flotile. Bývalý kapitán amerického námořnictva Carl Schuster a bývalý námořní pilot ve výslužbě Keith Stewart potvrdili, že rozložení letové paluby Fujianu omezuje tempo, jakým lze letadla vzlétávat a přistávat, zejména ve srovnání s americkými nosiči.