Meghan Markle se vrátila do podcastového světa a v prvním díle otevřeně promluvila o svých osobních zdravotních problémech. Vévodkyně ze Sussexu přiznala, že během poporodního období trpěla preeklampsií, závažným stavem, který často zůstává nepovšimnutý, a který ohrožuje zdraví nových matek.
V premiérové epizodě svého nového podcastu "Archetypes Presents: Confessions of a Female Founder" Meghan Markle odhalila šokující detaily o svém zdraví po porodu. Vévodkyně ze Sussexu se svěřila, že trpěla poporodní preeklampsii – vzácným a nebezpečným stavem, který postihuje novopečené matky a může být smrtelný, pokud není včas léčen.
„Obě jsme měly velmi podobné zkušenosti – i když jsme se v té době neznaly – s poporodním obdobím, a obě jsme měly preeklampsii. Poporodní preeklampsii,“ přiznala Meghan během rozhovoru s Whitney Wolfe Herdovou, zakladatelkou Bumble.
„Je to tak vzácné a tak děsivé. A ty se stále snažíš žonglovat se všemi těmi věcmi a svět neví, co se tiše děje,“ svěřila se vévodkyně, která neupřesnila, zda problémy nastaly po narození Archieho nebo Lilibet.
Wolfe Herdová, která tento rok odstoupila z pozice generální ředitelky Bumble, k tomu dodala: „Myslím život nebo smrt, opravdu.“ Tento závažný stav je spojen s vysokým krevním tlakem a potenciálním poškozením orgánů a může se objevit několik dní po porodu.
Meghan, známá svou otevřeností, se rozhodla promluvit o tomto tématu a poskytnout tak důležitou transparentnost ohledně zdraví matek. Její rozhodnutí nepochybně zvyšuje povědomí o poporodní preeklampsii, která je často přehlížena.
Kromě tohoto osobního odhalení Meghan mluvila také o výzvách, které čelí jako matka a podnikatelka. „Neodcházím z domu do kanceláře, moje kancelář je tady,“ řekla o své práci na nové lifestylové značce. „Pokud se probudí a bude mě chtít najít, ví, kde mě najde... Při jednom z těchto setkání mi tam bude sedět na klíně... Já bych to neměl jinak,“ dodala.
Podle Meghan jsou technologie skvělým nástrojem pro rodiče, protože umožňují pracovat a zároveň být přítomní pro své děti.
Podcast „Confessions of a Female Founder“ se zaměřuje na příběhy žen, které se vyrovnávají s náročným životem, ve kterém spojují vedení, inovace a rodinný život.
Americký prezident Donald Trump vedl po summitu na Aljašce dlouhý telefonický rozhovor se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Podle tiskové mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové byl Trump po jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na cestě do Marylandu, kde strávil velkou část šestihodinového letu telefonováním.
Šéf zahraničního výboru ukrajinského parlamentu, Oleksandr Merežko, sdělil médiím, že nejvíce ho na summitu udivilo vřelé přijetí Vladimira Putina. Merežko připomněl schůzku mezi Trumpem a Volodymyrem Zelenským v Bílém domě, která proběhla v únoru. „Nemůžu si pomoct, ale v mysli se mi vrací ta nechutná scéna z Oválné pracovny – setkání se Zelenským,“ řekl.
Setkání prezidenta Vladimira Putina a amerického prezidenta Donalda Trumpa vyvolalo v Rusku více než pozitivní reakce. Ruská média projevovala nadšení, když byl ruský lídr přivítán s potleskem a na vojenské základně Elmendorf-Richardson v Anchorage na Aljašce se mu doslova rozvinul červený koberec. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová na sociálních sítích napsala, že zatímco se léta hovořilo o izolaci Ruska, dnes mohli všichni vidět, jak červený koberec vítá ruského prezidenta.
Americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin po téměř tříhodinovém jednání na Aljašce o válce na Ukrajině uspořádali tiskovou konferenci. Oba lídři se navzájem pochválili a schůzku označili za konstruktivní, podrobnosti ale nesdělili. Žádná dohoda neexistuje, dokud není uzavřena, řekl Trump a dodal, že zavolá do NATO a Kyjevu. Podle Putina by se lídři mohli brzy opět setkat, tentokrát však v Moskvě.
V Anchorage na Aljašce začala ostře sledovaná schůzka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, která může trvat až sedm hodin. Hlavním tématem jednání bude válka na Ukrajině, jejíž politici nejsou na schůzce zastoupeni.
Šest let uplyne na podzim od smrti Karla Gotta, jenž dlouhá léta žil v domě na Bertramce. Jeho rodina jej v nedávné době opustila a plánovala zpřístupnění vily pro veřejnost. Až do středy, kdy vdova Ivana Gottová oznámila, že k tomu alespoň pro tuto chvíli nedojde. Jaké scénáře se teď nabízejí?
Až sedm hodin může podle Kremlu trvat schůzka prezidentů USA a Ruska, která začne na Aljašce v pátek večer. Hlavním tématem jednání mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem bude válka na Ukrajině, která trvá přes tři roky. Kyjev na summitu zastoupen není.
Nejrůznějších podvodů, které cílí na důvěřivce, je v současnosti opravdu mnoho. Pokud lidé naletí, je jim většinou trapně a málokdo přizná, co se mu přihodilo. Veronika Žilková se ale rozhodla přiznat, že podvodníkům skočila na lep, když si dělala obavy o svou dceru Kordulu.
Před summitem s Vladimirem Putinem na Aljašce uskutečnil americký prezident Donald Trump telefonický hovor s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, který je Putinovým spojencem. Trump na sociální síti Truth Social sdělil, že s „vysoce respektovaným prezidentem Běloruska“ mluvil o řadě témat, včetně Putinovy návštěvy na Aljašce.
Donald Trump a Vladimir Putin se dnes sejdou na Aljašce, aby projednali válku na Ukrajině. Oba prezidenti dorazí obklopeni svými nejbližšími poradci, kteří mají utvářet jejich pozice na jednání. Delegace obou zemí naznačují, co bude pro oba lídry prioritou, píše The Guardian.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se objevil na summitu na Aljašce s oděvem, který vyvolal debaty a spekulace. Po příletu do Anchorage si pod černou vestu oblékl mikinu s nápisem „CCCP“, tedy zkratkou pro Svaz sovětských socialistických republik. Tato volba oblečení tak okamžitě upoutala pozornost celého světa.
Ztráty na životech během války na Ukrajině patří k nejstřeženějším tajemstvím konfliktu. Přesné počty padlých, zraněných i nezvěstných zůstávají neznámé a dostupné odhady se výrazně liší. V informační válce se i čísla stávají nástrojem propagandy, a záměrné mlžení ze strany zúčastněných států komplikuje jejich ověření. Mnohé statistiky navíc zahrnují různě definované kategorie ztrát, což dále zkresluje celkový obraz lidského utrpení, které tento konflikt přináší.
