Francouzský filmový herec Gérard Depardieu byl dnes pařížským soudem shledán vinným ze sexuálního napadení dvou žen během natáčení filmu v roce 2021. Za své chování dostal osmnáctiměsíční podmíněný trest odnětí svobody.
Šestasedmdesátiletého Depardieua obvinily dvě ženy – rekvizitářka Amélie a asistentka režie (v médiích vystupující pod pseudonymem Sarah) – z toho, že je při práci osahával. Depardieu obvinění po celou dobu odmítal a jeho právník uvedl, že se proti verdiktu odvolá.
Šestasedmdesátiletého Depardieua obvinily dvě ženy – rekvizitářka Amélie a asistentka režie (v médiích vystupující pod pseudonymem Sarah) – z toho, že je při práci osahával. Depardieu obvinění po celou dobu odmítal a jeho právník uvedl, že se proti verdiktu odvolá.
Podle soudu poskytla Amélie konzistentní a věrohodnou výpověď, zatímco herec během řízení několikrát měnil svou verzi událostí. "Jsem velmi dojatá a spokojená s výsledkem. Je to vítězství – velký krok kupředu," řekla novinářům po vynesení rozsudku.
Depardieu se jednání nezúčastnil – v době verdiktu pracoval na novém filmu v Azorských ostrovech.
Právnička obou žen Carine Durrieu-Diebolt prohlásila, že rozhodnutí soudu je důležitým signálem pro celý filmový průmysl. „Je to vítězství nejen pro tyto dvě ženy, ale pro všechny ostatní, které byly obětí podobného chování Gérarda Depardieua. Doufám, že tímto končí éra beztrestnosti,“ uvedla.
Soud herece zapsal do registru sexuálních delikventů a nařídil mu vyplatit oběma ženám odškodné ve výši 1 000 eur za tzv. sekundární viktimizaci – utrpení způsobené samotným soudním řízením, které je v rámci francouzského práva relativní novinkou.
Incidenty se odehrály během natáčení filmu Les Volets Verts (Zelené okenice) v září 2021. Film se zabývá stárnoucím hercem vyrovnávajícím se s úpadkem vlastní slávy – ironická paralela k samotnému Depardieuovi.
Podle výpovědi Amélie ji herec během drobného sporu sevřel mezi nohama a držel ji za boky. Druhá žena uvedla, že ji herec na place opakovaně osahával přes oblečení na hýždích a prsou. Kvůli zachování anonymity se soudního jednání nezúčastnila.
Depardieu trval na tom, že se ženy mohl dotknout omylem nebo při ztrátě rovnováhy. „Mé jméno bylo vláčeno bahnem kvůli lžím a urážkám,“ uvedl po skončení procesu. „Soudní řízení je pro herce zvláštní zážitek. Je to jako být ve sci-fi filmu, ale bohužel je to realita.“
Přesto poděkoval soudcům i právníkům obou stran za „lekci z fungování soudního systému“, která mu prý jednou může posloužit při roli právníka.
Státní zástupce Laurent Guy v závěrečné řeči uvedl: „Je možné být výjimečný herec i skvělý otec – a zároveň spáchat trestný čin. Neposuzujete francouzskou kinematografii, ale Gérarda Depardieua jako jakéhokoli jiného občana.“
Obhájce herce hájil ostře. Označil ženy za lhářky a jejich právníky za „aktivisty“, kteří podle něj odmítají možnost obhajoby. „Každou obranu považují za další útok,“ prohlásil.
Depardieu čelí i dalším obviněním z minulosti, včetně údajných případů znásilnění. Je možné, že v budoucnu bude čelit i dalším soudům.
Krátce po rozsudku odcestoval na Azory, kde natáčí nový film se svou dlouholetou přítelkyní a hereckou kolegyní Fanny Ardant. Ta u soudu svědčila v jeho prospěch a později řekla: „Geniální lidé jsou často extravagantní, nespoutaní a nebezpeční. Depardieu je monstrum i svatý zároveň.“
Další známá francouzská herečka Brigitte Bardot, dnes 90letá, se rovněž postavila na jeho stranu. V rozhovoru pro francouzskou televizi prohlásila: „To, že talentovaný muž sáhne dívce na zadek, není důvod k tomu, aby byl zavřen do nejhlubšího žaláře. Feminismus není nic pro mě. Já mám muže ráda.“
To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi.
Podle Michaila Chodorkovského, exilového ruského miliardáře a někdejšího ropného magnáta, hrozí Velké Británii další útok podobný otravě v Salisbury z roku 2018. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin se pravděpodobně pokusí vyvolat na Západě „pocit zranitelnosti“, pokud britská vláda nezvolí vůči Kremlu agresivnější taktiku.
Nejnovější zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO), přináší varovné čtení. Data potvrzují, že naše planeta se nadále otepluje znepokojivým tempem, přičemž uplynulý rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let v historii měření. Posledních 11 let bylo navíc celkově nejteplejších, jaké lidstvo kdy zaznamenalo, což jasně ukazuje na setrvávající závislost na fosilních palivech.
Příjezd amerických invazních pozemních sil na Blízký východ během uplynulého víkendu dává prezidentu Donaldu Trumpovi do rukou vojenskou sílu pro velmi riskantní pokus o násilné otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová vodní cesta, kterou momentálně blokuje Írán, představuje největší citlivý bod probíhajícího válečného konfliktu, neboť tudy běžně proudí pětina světového obchodu s ropou.
Demokracie v Evropské unii prochází vážnou zkouškou. Podle nejnovější zprávy přední organizace pro lidská práva Civil Liberties Union for Europe (Liberties) dochází v pěti členských státech k „soustavnému a úmyslnému“ rozkladu právního státu. Tato zpráva, čerpající z dat více než 40 nevládních organizací, označuje vlády v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Itálii a na Slovensku za přímé „likvidátory“ demokratických standardů.
Rusko nařídilo britskému diplomatovi opustit zemi kvůli obvinění ze špionáže. Jde o další incident v rámci dlouhé řady vzájemného vyhošťování personálu ambasád, které provází napjaté vztahy mezi oběma mocnostmi.
Cíl amerického prezidenta Donalda Trumpa je na první pohled prostý a srozumitelný: zajistit, aby Írán nikdy nezískal jadernou zbraň. Podle mnohých analytiků však může mít současná válka v Íránu přesně opačný efekt. Namísto světa bez jaderných hrozeb by výsledkem mohl být bezprecedentní nárůst počtu států, které se rozhodnou pořídit si vlastní atomový arzenál jako jedinou pojistku své existence.
Čínské nezávislé rafinerie, kterým se pro jejich menší rozsah přezdívá „čajníky“ (teapots), se staly nečekaným pilířem energetické bezpečnosti země v době vrcholící globální krize. Zatímco zbytek světa čelí rekordním cenám ropy a energetickému kolapsu, provincie Šan-tung na severovýchodě Číny stále zpracovává miliony barelů suroviny. Aktuální vývoj na Blízkém východě a rostoucí ceny surové ropy však začínají tyto soukromé podniky, fungující na velmi nízkých maržích, nebezpečně vyčerpávat.
Izraelská armáda přistoupila k nevídanému disciplinárnímu kroku, když v pondělí pozastavila veškerou operační činnost celého záložního praporu. Toto rozhodnutí následuje po incidentu z minulého týdne, kdy vojáci na okupovaném Západním břehu napadli a zadrželi štáb americké televize CNN. Podle vyjádření vojenských představitelů bude jednotka čítající stovky rezervistů okamžitě stažena z oblasti a převelena k přeškolení, dokud nebude rozhodnuto o jejím dalším osudu.
Řecké protivzdušné jednotky se přímo zapojily do probíhajícího konfliktu na Blízkém východě, když nad územím Saúdské Arábie sestřelily íránské rakety. Tato událost podtrhuje fakt, že válka, která začala koncem února precizními údery USA a Izraele na íránské cíle, již dávno překročila hranice původních tří aktérů. Do bojových operací se nyní fakticky zapojilo i Řecko, které v regionu dlouhodobě udržuje své obranné kapacity.
Zatímco v roce 1989 stál Viktor Orbán na náměstí a nekompromisně vyzýval sovětská vojska k odchodu z Maďarska, dnes je vnímán jako nejbližší spojenec Vladimira Putina v Evropské unii. Tato proměna z liberálního disidenta v zastánce neliberalismu nebyla náhlá, ale probíhala v několika logických etapách. Pamětníci a bývalí spolustraníci vzpomínají na mladého politika jako na odhodlaného muže, který věřil v sílu národa svrhnout komunistickou diktaturu a nastolit svobodné volby.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vznesl závažné obvinění na adresu Moskvy, kterou viní z aktivní spolupráce s Íránem při útocích na americké vojenské cíle na Blízkém východě. Podle Zelenského Rusko poskytuje Teheránu detailní satelitní snímky základen a strategické infrastruktury, což íránským silám umožňuje přesněji zaměřovat balistické rakety a drony.
