Francouzský filmový herec Gérard Depardieu byl dnes pařížským soudem shledán vinným ze sexuálního napadení dvou žen během natáčení filmu v roce 2021. Za své chování dostal osmnáctiměsíční podmíněný trest odnětí svobody.
Šestasedmdesátiletého Depardieua obvinily dvě ženy – rekvizitářka Amélie a asistentka režie (v médiích vystupující pod pseudonymem Sarah) – z toho, že je při práci osahával. Depardieu obvinění po celou dobu odmítal a jeho právník uvedl, že se proti verdiktu odvolá.
Šestasedmdesátiletého Depardieua obvinily dvě ženy – rekvizitářka Amélie a asistentka režie (v médiích vystupující pod pseudonymem Sarah) – z toho, že je při práci osahával. Depardieu obvinění po celou dobu odmítal a jeho právník uvedl, že se proti verdiktu odvolá.
Podle soudu poskytla Amélie konzistentní a věrohodnou výpověď, zatímco herec během řízení několikrát měnil svou verzi událostí. "Jsem velmi dojatá a spokojená s výsledkem. Je to vítězství – velký krok kupředu," řekla novinářům po vynesení rozsudku.
Depardieu se jednání nezúčastnil – v době verdiktu pracoval na novém filmu v Azorských ostrovech.
Právnička obou žen Carine Durrieu-Diebolt prohlásila, že rozhodnutí soudu je důležitým signálem pro celý filmový průmysl. „Je to vítězství nejen pro tyto dvě ženy, ale pro všechny ostatní, které byly obětí podobného chování Gérarda Depardieua. Doufám, že tímto končí éra beztrestnosti,“ uvedla.
Soud herece zapsal do registru sexuálních delikventů a nařídil mu vyplatit oběma ženám odškodné ve výši 1 000 eur za tzv. sekundární viktimizaci – utrpení způsobené samotným soudním řízením, které je v rámci francouzského práva relativní novinkou.
Incidenty se odehrály během natáčení filmu Les Volets Verts (Zelené okenice) v září 2021. Film se zabývá stárnoucím hercem vyrovnávajícím se s úpadkem vlastní slávy – ironická paralela k samotnému Depardieuovi.
Podle výpovědi Amélie ji herec během drobného sporu sevřel mezi nohama a držel ji za boky. Druhá žena uvedla, že ji herec na place opakovaně osahával přes oblečení na hýždích a prsou. Kvůli zachování anonymity se soudního jednání nezúčastnila.
Depardieu trval na tom, že se ženy mohl dotknout omylem nebo při ztrátě rovnováhy. „Mé jméno bylo vláčeno bahnem kvůli lžím a urážkám,“ uvedl po skončení procesu. „Soudní řízení je pro herce zvláštní zážitek. Je to jako být ve sci-fi filmu, ale bohužel je to realita.“
Přesto poděkoval soudcům i právníkům obou stran za „lekci z fungování soudního systému“, která mu prý jednou může posloužit při roli právníka.
Státní zástupce Laurent Guy v závěrečné řeči uvedl: „Je možné být výjimečný herec i skvělý otec – a zároveň spáchat trestný čin. Neposuzujete francouzskou kinematografii, ale Gérarda Depardieua jako jakéhokoli jiného občana.“
Obhájce herce hájil ostře. Označil ženy za lhářky a jejich právníky za „aktivisty“, kteří podle něj odmítají možnost obhajoby. „Každou obranu považují za další útok,“ prohlásil.
Depardieu čelí i dalším obviněním z minulosti, včetně údajných případů znásilnění. Je možné, že v budoucnu bude čelit i dalším soudům.
Krátce po rozsudku odcestoval na Azory, kde natáčí nový film se svou dlouholetou přítelkyní a hereckou kolegyní Fanny Ardant. Ta u soudu svědčila v jeho prospěch a později řekla: „Geniální lidé jsou často extravagantní, nespoutaní a nebezpeční. Depardieu je monstrum i svatý zároveň.“
Další známá francouzská herečka Brigitte Bardot, dnes 90letá, se rovněž postavila na jeho stranu. V rozhovoru pro francouzskou televizi prohlásila: „To, že talentovaný muž sáhne dívce na zadek, není důvod k tomu, aby byl zavřen do nejhlubšího žaláře. Feminismus není nic pro mě. Já mám muže ráda.“
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že jakýkoli krok Evropské unie ke konfiskaci ruských aktiv držených na účtech společnosti Euroclear povede k „bolestivé reakci“ ze strany Ruska. Zacharovová uvedla, že EU nemá žádné zákonné prostředky k zabavení ruského majetku. Jeho konfiskace by tak byla považována za „krádež“.
Státní návštěva krále Karla III. ve Vatikánu odstartovala ve čtvrtek významným momentem. Britský monarcha se stal prvním panovníkem po 500 letech, který se modlil společně s papežem. Tato událost se konala po náročném týdnu doma, poznamenaném přetrvávajícími následky skandálu prince Andrewa. Král Karel a královna Camilla se poprvé od jeho květnového zvolení setkali s papežem Lvem XIV., a to po svém středečním příletu do Říma, kde oslavují Svatý jubilejní rok, jenž se koná každých pětadvacet let.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že „stávající struktura“ Východního křídla Bílého domu musí být stržena. Cílem je umožnit výstavbu nového tanečního sálu v odhadované hodnotě 250 milionů dolarů (přibližně 186 milionů liber). Bourací práce začaly již v pondělí a dva představitelé administrativy sdělili americkému partnerovi BBC, stanici CBS, že do konce týdne by měla být budova kompletně srovnána se zemí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve středu uvalila sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Současně vyzvala Moskvu, aby v souvislosti s válkou na Ukrajině okamžitě přistoupila k příměří. Trump po celé týdny naznačoval možnost uvalení postihů vůči Rusku za pokračování bojů, ale k výrazným trestním opatřením přistoupil až nyní. Oznámení o sankcích se objevilo poté, co Trump uvedl, že zrušil očekávané setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Důvodem je, že „neměl pocit, že by se dostali tam, kam je třeba“.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
