Francouzský filmový herec Gérard Depardieu byl dnes pařížským soudem shledán vinným ze sexuálního napadení dvou žen během natáčení filmu v roce 2021. Za své chování dostal osmnáctiměsíční podmíněný trest odnětí svobody.
Šestasedmdesátiletého Depardieua obvinily dvě ženy – rekvizitářka Amélie a asistentka režie (v médiích vystupující pod pseudonymem Sarah) – z toho, že je při práci osahával. Depardieu obvinění po celou dobu odmítal a jeho právník uvedl, že se proti verdiktu odvolá.
Šestasedmdesátiletého Depardieua obvinily dvě ženy – rekvizitářka Amélie a asistentka režie (v médiích vystupující pod pseudonymem Sarah) – z toho, že je při práci osahával. Depardieu obvinění po celou dobu odmítal a jeho právník uvedl, že se proti verdiktu odvolá.
Podle soudu poskytla Amélie konzistentní a věrohodnou výpověď, zatímco herec během řízení několikrát měnil svou verzi událostí. "Jsem velmi dojatá a spokojená s výsledkem. Je to vítězství – velký krok kupředu," řekla novinářům po vynesení rozsudku.
Depardieu se jednání nezúčastnil – v době verdiktu pracoval na novém filmu v Azorských ostrovech.
Právnička obou žen Carine Durrieu-Diebolt prohlásila, že rozhodnutí soudu je důležitým signálem pro celý filmový průmysl. „Je to vítězství nejen pro tyto dvě ženy, ale pro všechny ostatní, které byly obětí podobného chování Gérarda Depardieua. Doufám, že tímto končí éra beztrestnosti,“ uvedla.
Soud herece zapsal do registru sexuálních delikventů a nařídil mu vyplatit oběma ženám odškodné ve výši 1 000 eur za tzv. sekundární viktimizaci – utrpení způsobené samotným soudním řízením, které je v rámci francouzského práva relativní novinkou.
Incidenty se odehrály během natáčení filmu Les Volets Verts (Zelené okenice) v září 2021. Film se zabývá stárnoucím hercem vyrovnávajícím se s úpadkem vlastní slávy – ironická paralela k samotnému Depardieuovi.
Podle výpovědi Amélie ji herec během drobného sporu sevřel mezi nohama a držel ji za boky. Druhá žena uvedla, že ji herec na place opakovaně osahával přes oblečení na hýždích a prsou. Kvůli zachování anonymity se soudního jednání nezúčastnila.
Depardieu trval na tom, že se ženy mohl dotknout omylem nebo při ztrátě rovnováhy. „Mé jméno bylo vláčeno bahnem kvůli lžím a urážkám,“ uvedl po skončení procesu. „Soudní řízení je pro herce zvláštní zážitek. Je to jako být ve sci-fi filmu, ale bohužel je to realita.“
Přesto poděkoval soudcům i právníkům obou stran za „lekci z fungování soudního systému“, která mu prý jednou může posloužit při roli právníka.
Státní zástupce Laurent Guy v závěrečné řeči uvedl: „Je možné být výjimečný herec i skvělý otec – a zároveň spáchat trestný čin. Neposuzujete francouzskou kinematografii, ale Gérarda Depardieua jako jakéhokoli jiného občana.“
Obhájce herce hájil ostře. Označil ženy za lhářky a jejich právníky za „aktivisty“, kteří podle něj odmítají možnost obhajoby. „Každou obranu považují za další útok,“ prohlásil.
Depardieu čelí i dalším obviněním z minulosti, včetně údajných případů znásilnění. Je možné, že v budoucnu bude čelit i dalším soudům.
Krátce po rozsudku odcestoval na Azory, kde natáčí nový film se svou dlouholetou přítelkyní a hereckou kolegyní Fanny Ardant. Ta u soudu svědčila v jeho prospěch a později řekla: „Geniální lidé jsou často extravagantní, nespoutaní a nebezpeční. Depardieu je monstrum i svatý zároveň.“
Další známá francouzská herečka Brigitte Bardot, dnes 90letá, se rovněž postavila na jeho stranu. V rozhovoru pro francouzskou televizi prohlásila: „To, že talentovaný muž sáhne dívce na zadek, není důvod k tomu, aby byl zavřen do nejhlubšího žaláře. Feminismus není nic pro mě. Já mám muže ráda.“
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.
