Francouzský filmový herec Gérard Depardieu byl dnes pařížským soudem shledán vinným ze sexuálního napadení dvou žen během natáčení filmu v roce 2021. Za své chování dostal osmnáctiměsíční podmíněný trest odnětí svobody.
Šestasedmdesátiletého Depardieua obvinily dvě ženy – rekvizitářka Amélie a asistentka režie (v médiích vystupující pod pseudonymem Sarah) – z toho, že je při práci osahával. Depardieu obvinění po celou dobu odmítal a jeho právník uvedl, že se proti verdiktu odvolá.
Šestasedmdesátiletého Depardieua obvinily dvě ženy – rekvizitářka Amélie a asistentka režie (v médiích vystupující pod pseudonymem Sarah) – z toho, že je při práci osahával. Depardieu obvinění po celou dobu odmítal a jeho právník uvedl, že se proti verdiktu odvolá.
Podle soudu poskytla Amélie konzistentní a věrohodnou výpověď, zatímco herec během řízení několikrát měnil svou verzi událostí. "Jsem velmi dojatá a spokojená s výsledkem. Je to vítězství – velký krok kupředu," řekla novinářům po vynesení rozsudku.
Depardieu se jednání nezúčastnil – v době verdiktu pracoval na novém filmu v Azorských ostrovech.
Právnička obou žen Carine Durrieu-Diebolt prohlásila, že rozhodnutí soudu je důležitým signálem pro celý filmový průmysl. „Je to vítězství nejen pro tyto dvě ženy, ale pro všechny ostatní, které byly obětí podobného chování Gérarda Depardieua. Doufám, že tímto končí éra beztrestnosti,“ uvedla.
Soud herece zapsal do registru sexuálních delikventů a nařídil mu vyplatit oběma ženám odškodné ve výši 1 000 eur za tzv. sekundární viktimizaci – utrpení způsobené samotným soudním řízením, které je v rámci francouzského práva relativní novinkou.
Incidenty se odehrály během natáčení filmu Les Volets Verts (Zelené okenice) v září 2021. Film se zabývá stárnoucím hercem vyrovnávajícím se s úpadkem vlastní slávy – ironická paralela k samotnému Depardieuovi.
Podle výpovědi Amélie ji herec během drobného sporu sevřel mezi nohama a držel ji za boky. Druhá žena uvedla, že ji herec na place opakovaně osahával přes oblečení na hýždích a prsou. Kvůli zachování anonymity se soudního jednání nezúčastnila.
Depardieu trval na tom, že se ženy mohl dotknout omylem nebo při ztrátě rovnováhy. „Mé jméno bylo vláčeno bahnem kvůli lžím a urážkám,“ uvedl po skončení procesu. „Soudní řízení je pro herce zvláštní zážitek. Je to jako být ve sci-fi filmu, ale bohužel je to realita.“
Přesto poděkoval soudcům i právníkům obou stran za „lekci z fungování soudního systému“, která mu prý jednou může posloužit při roli právníka.
Státní zástupce Laurent Guy v závěrečné řeči uvedl: „Je možné být výjimečný herec i skvělý otec – a zároveň spáchat trestný čin. Neposuzujete francouzskou kinematografii, ale Gérarda Depardieua jako jakéhokoli jiného občana.“
Obhájce herce hájil ostře. Označil ženy za lhářky a jejich právníky za „aktivisty“, kteří podle něj odmítají možnost obhajoby. „Každou obranu považují za další útok,“ prohlásil.
Depardieu čelí i dalším obviněním z minulosti, včetně údajných případů znásilnění. Je možné, že v budoucnu bude čelit i dalším soudům.
Krátce po rozsudku odcestoval na Azory, kde natáčí nový film se svou dlouholetou přítelkyní a hereckou kolegyní Fanny Ardant. Ta u soudu svědčila v jeho prospěch a později řekla: „Geniální lidé jsou často extravagantní, nespoutaní a nebezpeční. Depardieu je monstrum i svatý zároveň.“
Další známá francouzská herečka Brigitte Bardot, dnes 90letá, se rovněž postavila na jeho stranu. V rozhovoru pro francouzskou televizi prohlásila: „To, že talentovaný muž sáhne dívce na zadek, není důvod k tomu, aby byl zavřen do nejhlubšího žaláře. Feminismus není nic pro mě. Já mám muže ráda.“
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila náborové video v mandarínštině, které je přímo zacíleno na čínské vojáky. Tato iniciativa se zjevně snaží využít nestability v Lidové osvobozenecké armádě, kterou v poslední době zasáhla série čistek na nejvyšších místech. Video s názvem „Důvod, proč vykročit vpřed: Zachránit budoucnost“ se objevilo na kanálu YouTube ve čtvrtek.
Otázka prezidentských voleb na Ukrajině se v diplomatických kuloárech stala horkým tématem, přestože země stále čelí plnohodnotné ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj musel v těchto dnech rázně utnout spekulace, podle nichž se chystal u příležitosti čtvrtého výročí invaze vyhlásit termín voleb nebo referendum o míru. Podle prezidentské kanceláře zůstává jakékoli hlasování v současné situaci nereálné, protože absolutní prioritou je bezpečnost občanů.
Americký prezident Donald Trump, který v minulosti prohlásil, že jako hlava státu má právo dělat si absolutně cokoli, začíná narážet na první vážné překážky. Ačkoliv se nijak nevzdal svého úsilí o totální moc, v posledních týdnech se objevují sice drobné, ale velmi významné projevy odporu. Ukazuje se, že strach z prezidenta postupně vyprchává a do řad rebelů se začínají přidávat i někteří republikáni, zatímco jeho klíčové politické cíle čelí zásahům ze strany soudů i občanské společnosti.
Generální tajemník NATO Mark Rutte při svém příjezdu na bezpečnostní konferenci v Mnichově ocenil výraznou proměnu v přístupu evropských lídrů k obraně. V návaznosti na čtvrteční ministerské jednání v Bruselu prohlásil, že mezi spojenci cítí zásadní „změnu myšlení“. Podle něj skončila éra desetiletí trvajících stížností Spojených států na to, že Evropa nevynakládá na svou bezpečnost dostatečné prostředky.
Evropa se nachází v situaci, kdy sice disponuje rozsáhlým arzenálem zbraní, ale bez úzké spolupráce se Spojenými státy by byla v případném rozsáhlém konfliktu fakticky ochromena. Ačkoliv evropské zbrojovky vyrábějí špičkové stíhačky, tanky i střely, kontinentu chybí klíčová „páteř“ moderního válčení, kterou tvoří zpravodajství, logistika a komunikační systémy ovládané Pentagonem. Bez těchto amerických strategických prvků, které propojují palebnou sílu do funkčního celku, má Evropa jen malou naději na účinné odstrašení ruské agrese.
Představa spřízněné duše, onoho jediného dokonalého protějšku obecně nazývaného „soulmate“, který na nás někde na světě čeká, nás provází celou historií. Od starořeckého mýtu o lidech rozdělených Diem, kteří po zbytek života hledají svou druhou polovinu, přes středověké rytířské romány až po moderní hollywoodské filmy se nám prodává myšlenka, že láska není náhodná, ale osudová. Co se však děje, když se na tento romantický ideál podíváme optikou moderní vědy, psychologie a dokonce i matematiky?
Válka na Ukrajině pokračuje ničivými údery, zatímco se pozornost světových lídrů upírá k Mnichovu. Ruské útoky v noci na pátek zasáhly několik ukrajinských regionů a vyžádaly si další oběti na životech. Podle ukrajinských úřadů zasáhly střely a drony kritickou infrastrukturu i obytné oblasti, přičemž nejtragičtější zprávy přicházejí z Doněcké oblasti.
Trumpova administrativa oficiálně zrušila stěžejní vědecké zjištění, které vládě umožňovalo regulovat emise plynů způsobujících oteplování planety. Tento krok byl kritiky označen za dar „miliardářům z řad znečišťovatelů“ na úkor zdraví amerických občanů. Takzvaný „endangerment finding“ (zjištění o ohrožení) z roku 2009 konstatoval, že hromadění skleníkových plynů v atmosféře ohrožuje veřejné zdraví a blahobyt. Právě toto rozhodnutí umožňovalo Agentuře pro ochranu životního prostředí (EPA) omezovat emise z vozidel, elektráren a dalších průmyslových zdrojů.
Demokraté ze Spojených států využijí víkendovou bezpečnostní konferenci v Mnichově k tomu, aby vyzvali evropské lídry k odporu vůči Donaldu Trumpovi. Evropský kontinent zůstává v otázce přístupu k nepředvídatelnému americkému prezidentovi hluboce rozdělen. Mezi demokraty, kteří se prestižního summitu účastní, jsou někteří z Trumpových nejhlasitějších kritiků, včetně guvernéra Kalifornie Gavina Newsoma, newyorské kongresmanky Alexandrie Ocasio-Cortezové, arizonského senátora Rubena Gallega a michiganské guvernérky Gretchen Whitmerové.
Hynek Čermák opravdu nebude oblíbeným hercem vládních Motoristů. V pondělí marně čekal na jejich ministra kultury Oto Klempíře, jehož několik umělců zvalo na veřejnou debatu v jednom z pražských divadel. Poté se herec dostal do výměny názorů s předsedou Motoristů a šéfem české diplomacie Petrem Macinkou.
Poté, co musela česká rychlobruslařská legenda Martina Sáblíková v úvodu právě probíhajících zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo oželet kvůli nemoci závod na tříkilometrové trati, se nedalo čekat, že v závodě na její nejoblíbenější pětikilometrové trati dojde na zázraky. Chtěla se závodu zúčastnit už jen proto, že je na posledních olympijských hrách a že se chtěla se svou oblíbenou tratí rozloučit. Představila se až v poslední rozjížďce s italskou hvězdou Francescou Lollobrigidaovou, která potvrdila, že načasovala svoji formu nejlépe, jak jen mohla. Po tříkilometrové trati, kde triumfovala s olympijským rekordem, ovládla v Miláně i pětikilometrovou trať. Své oslabené české soupeřce ujela o parník a bere zlato i z tohoto závodu. Sáblíkové čas 7:07,08 stačil až na 11. místě.
V areálu ZOO Praha byla zjištěna ptačí chřipka. Podezření na nákazu se objevilo po úhynu několika ptáků. Vyšetření následně nemoc potvrdilo. V zoologické zahradě sice byla zavedena mimořádná veterinární opatření, ale vstup návštěvníků nijak omezen není.
