Francouzský filmový herec Gérard Depardieu byl dnes pařížským soudem shledán vinným ze sexuálního napadení dvou žen během natáčení filmu v roce 2021. Za své chování dostal osmnáctiměsíční podmíněný trest odnětí svobody.
Šestasedmdesátiletého Depardieua obvinily dvě ženy – rekvizitářka Amélie a asistentka režie (v médiích vystupující pod pseudonymem Sarah) – z toho, že je při práci osahával. Depardieu obvinění po celou dobu odmítal a jeho právník uvedl, že se proti verdiktu odvolá.
Šestasedmdesátiletého Depardieua obvinily dvě ženy – rekvizitářka Amélie a asistentka režie (v médiích vystupující pod pseudonymem Sarah) – z toho, že je při práci osahával. Depardieu obvinění po celou dobu odmítal a jeho právník uvedl, že se proti verdiktu odvolá.
Podle soudu poskytla Amélie konzistentní a věrohodnou výpověď, zatímco herec během řízení několikrát měnil svou verzi událostí. "Jsem velmi dojatá a spokojená s výsledkem. Je to vítězství – velký krok kupředu," řekla novinářům po vynesení rozsudku.
Depardieu se jednání nezúčastnil – v době verdiktu pracoval na novém filmu v Azorských ostrovech.
Právnička obou žen Carine Durrieu-Diebolt prohlásila, že rozhodnutí soudu je důležitým signálem pro celý filmový průmysl. „Je to vítězství nejen pro tyto dvě ženy, ale pro všechny ostatní, které byly obětí podobného chování Gérarda Depardieua. Doufám, že tímto končí éra beztrestnosti,“ uvedla.
Soud herece zapsal do registru sexuálních delikventů a nařídil mu vyplatit oběma ženám odškodné ve výši 1 000 eur za tzv. sekundární viktimizaci – utrpení způsobené samotným soudním řízením, které je v rámci francouzského práva relativní novinkou.
Incidenty se odehrály během natáčení filmu Les Volets Verts (Zelené okenice) v září 2021. Film se zabývá stárnoucím hercem vyrovnávajícím se s úpadkem vlastní slávy – ironická paralela k samotnému Depardieuovi.
Podle výpovědi Amélie ji herec během drobného sporu sevřel mezi nohama a držel ji za boky. Druhá žena uvedla, že ji herec na place opakovaně osahával přes oblečení na hýždích a prsou. Kvůli zachování anonymity se soudního jednání nezúčastnila.
Depardieu trval na tom, že se ženy mohl dotknout omylem nebo při ztrátě rovnováhy. „Mé jméno bylo vláčeno bahnem kvůli lžím a urážkám,“ uvedl po skončení procesu. „Soudní řízení je pro herce zvláštní zážitek. Je to jako být ve sci-fi filmu, ale bohužel je to realita.“
Přesto poděkoval soudcům i právníkům obou stran za „lekci z fungování soudního systému“, která mu prý jednou může posloužit při roli právníka.
Státní zástupce Laurent Guy v závěrečné řeči uvedl: „Je možné být výjimečný herec i skvělý otec – a zároveň spáchat trestný čin. Neposuzujete francouzskou kinematografii, ale Gérarda Depardieua jako jakéhokoli jiného občana.“
Obhájce herce hájil ostře. Označil ženy za lhářky a jejich právníky za „aktivisty“, kteří podle něj odmítají možnost obhajoby. „Každou obranu považují za další útok,“ prohlásil.
Depardieu čelí i dalším obviněním z minulosti, včetně údajných případů znásilnění. Je možné, že v budoucnu bude čelit i dalším soudům.
Krátce po rozsudku odcestoval na Azory, kde natáčí nový film se svou dlouholetou přítelkyní a hereckou kolegyní Fanny Ardant. Ta u soudu svědčila v jeho prospěch a později řekla: „Geniální lidé jsou často extravagantní, nespoutaní a nebezpeční. Depardieu je monstrum i svatý zároveň.“
Další známá francouzská herečka Brigitte Bardot, dnes 90letá, se rovněž postavila na jeho stranu. V rozhovoru pro francouzskou televizi prohlásila: „To, že talentovaný muž sáhne dívce na zadek, není důvod k tomu, aby byl zavřen do nejhlubšího žaláře. Feminismus není nic pro mě. Já mám muže ráda.“
Ve Spojených státech se opět rozhořela debata o tom, kdo byl nejhorším prezidentem v historii země. V nově zveřejněném přehledu pěti nejhorších hlav státu, který zveřejnil portál The National Interest, překvapivě nefigurují žádní současní nebo nedávní prezidenti, jako Donald Trump nebo Joe Biden. Místo toho odborníci varují, že skutečné historické selhání lze najít u jiných mužů, jejichž rozhodnutí přispěla k občanské válce, úpadku ekonomiky nebo rozkladu ústavních principů.
Zatímco svět dál předstírá normalitu a diplomaté pečlivě váží slova, realita je možná mnohem temnější. Konflikty dnes zuří na všech kontinentech kromě Antarktidy, starý řád se rozpadá a nové mocnosti si bez ostychu nárokují svůj prostor. Mluvíme o tom, co přijde, ale možná už jsme uprostřed toho, čeho se nejvíc obáváme. Třetí světová válka se možná už dávno vede, jen v roztříštěné, nepřiznané a hybridní podobě.
Nejnovější vědecký výzkum přináší znepokojivé zprávy o budoucnosti ikonických obyvatel Antarktidy – císařských tučňáků. Tito majestátní ptáci, kteří si své životy už milion let přizpůsobovali extrémním podmínkám nejchladnějšího kontinentu světa, se nyní kvůli změně klimatu ocitají na pokraji existenční krize.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu ostře obvinil některé západní firmy, že i přes platný sankční režim nadále dodávají Rusku zařízení a technologie, které Kreml využívá při výrobě vojenské techniky. Podle jeho slov má Ukrajina k dispozici konkrétní důkazy o těchto dodávkách a již je předala partnerským státům. Vyzval rovněž k přijetí tvrdých sankcí vůči firmám, které se na těchto aktivitách podílejí.
Ruská armáda úmyslně manipuluje s těly padlých vojáků, aby skryla skutečný rozsah svých ztrát. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během tiskové konference v Kyjevě obvinil Moskvu z toho, že některá těla vrací Ukrajině s tím, že jde o padlé Ukrajince – přestože jde ve skutečnosti o ruské vojáky.
Ruský prezident Vladimir Putin opět vyvolal mezinárodní rozruch, když během vystoupení na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru pronesl zatím nejválečnější komentáře za dlouhou dobu. Navzdory tomu, že šlo o ekonomické fórum, Putin se věnoval hlavně válce na Ukrajině – a jeho slova byla jednoznačná.
Pákistán oznámil, že plánuje nominovat amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho roli při urovnání nedávného ozbrojeného střetu s Indií. Podle oficiálního prohlášení Trump sehrál klíčovou roli při deeskalaci situace, která hrozila přerůst v otevřený válečný konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl odložit rozhodnutí o případném útoku na Írán o dva týdny a doufá, že se v tomto časovém okně otevře prostor pro diplomatické řešení. Jeho zdrženlivost přichází v době, kdy Izrael pokračuje v leteckých úderech proti íránským cílům, včetně údajného útoku na jaderné zařízení Fordo, a kdy se napětí v regionu vyhrocuje.
Nová data z NASA ukazují dramatické zhoršení extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy a sucha, za posledních pět let. Tyto události jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají výrazně ničivější dopad. Loňské hodnoty byly podle výzkumníků dokonce dvojnásobné oproti průměru z let 2003 až 2020.
Herečka Jiřina Bohdalová (94) dokazuje, že věk pro ni není překážkou. Navzdory tomu, že se mnozí lidé i o desítky let mladší takovým zákrokům vyhýbají, ona se s odvahou rozhodla pro operaci srdeční chlopně metodou katetrizace. Zákrok byl úspěšný a podle lékařů se známá herečka zotavuje velmi dobře.
V roce 2026 má začít fungovat nový mezinárodní zvláštní tribunál, jehož cílem bude vyšetřování a případné potrestání ruské agrese vůči Ukrajině z roku 2022. Jeho zřízení letos potvrdily Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a další státy tvořící mezinárodní koalici. Vznik tohoto orgánu je vnímán jako historický krok směrem k mezinárodní spravedlnosti, otázkou však zůstává, zda bude skutečně účinný.
Italský ministr obrany Guido Crosetto vzbudil pozornost mezinárodního společenství svými ostrými výroky na adresu Severoatlantické aliance (NATO), kterou označil za organizaci, jež „v současné podobě nemá důvod k existenci“. Jeho komentáře přicházejí jen několik dní před očekávaným summitem NATO v Haagu, který se uskuteční příští týden.
