Veronika Žilková se v posledních letech musela vypořádat s jednou nepříjemnou situací v osobním životě. Řeč je o rozvodu s Martinem Stropnickým. Populární herečka prozradila, kdo jí tehdy pomohl, aby jí to tolik nevzalo.
Žilková má dnes přes sto tisíc sledujících na Instagramu, kde se poprvé objevila teprve před několika lety. Její účet vznikl na začátku koronavirové pandemie. "Založila mi ho dcera a v těch dnech běžela v médiích výzva zhubnout po Vánocích," popsala v rozhovoru pro aktuality.sk.
Lidé se nabalovali a nakonec se stali herečce oporou, když ji potkala složitá situace v osobním životě. "Po rozvodě jsem dostala velkou podporu právě od nich. Nebýt těchto lidí, semlelo by mě to ještě víc," přiznala držitelka Českého lva.
Řeč je pochopitelně o konci jejího třetího manželství s Martinem Stropnickým. Herci byli manželi mezi lety 2008 až 2023. Dcera Kordula se jim narodila už tři roky před vstupem do manželství. V roce 2007 přišel na svět i syn Melichar, který však měl vážné zdravotní potíže a dožil se jen několika měsíců.
Žilková se v interview k období, kdy vypukla pandemie nemoci covid-19, vrátila i jinak. "Už jsme to asi i zapomněli, ale bylo to hrozné," poznamenala.
Herečka připomněla, že se tehdy vrátila do Česka z Izraele. "Nastoupila jsem zpět na hereckou konzervatoř, kde jsem vedla herecké oddělení, a přišel lockdown. Takže jsem online učila herectví. Naštěstí, na maturitním představení nám dovolili se setkat v divadle," zavzpomínala.
Evropská unie nápadně chyběla ve skupině 82 zemí, které na úterních klimatických rozhovorech OSN v brazilském Belému volaly po jasném plánu pro opuštění fosilních paliv. Během symbolického momentu v amazonském městě desítky zemí požadovaly stanovení harmonogramu pro přechod od ropy, uhlí a plynu. Tyto paliva, která jsou hlavními hybateli změny klimatu, se tak dostala do popředí procesu OSN, který o nich zřídkakdy jedná přímo.
Řada extrémních meteorologických jevů se stává celosvětově častějšími a intenzivnějšími, přičemž jsou poháněny lidskou činností, jako je například spalování fosilních paliv. Losangeleské požáry z ledna 2025 se staly jednou z finančně nejnáročnějších katastrof spojených s počasím v historii Spojených států. Zde jsou uvedeny čtyři způsoby, jak rostoucí teploty ovlivňují extrémy počasí.
Největší vědecká revize na světě dospěla k závěru, že ultra zpracované potraviny (UPF) jsou spojeny s poškozením každého hlavního orgánového systému v lidském těle. Tyto potraviny představují zásadní hrozbu pro globální zdraví a celkovou pohodu lidstva.
Dodržení tří hlavních klimatických závazků týkajících se obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a metanu by mohlo odvrátit globální oteplení o téměř 1 °C. Analýza zveřejněná na klimatickém summitu COP30 v brazilském Belému naznačuje, že realizace těchto slibů dává světu naději na odvrácení klimatického kolapsu.
Dlouho potlačovaný příběh vztahu Donalda Trumpa a Jeffreyho Epsteina se znovu vrací do centra pozornosti – tentokrát již nikoli jako soubor bulvárních střípků, ale jako symptom prostředí, v němž moc, kapitál a status systematicky zakrývaly rizikové chování. Jak ukazují svědectví žen i rekonstrukce médií, jejich vazba byla součástí uzavřeného ekosystému elit mezi Palm Beach a Manhattanem. A právě tato minulost dnes představuje pro Trumpa zátěž, kterou nelze vyřešit prostým odvedením pozornosti.
Rusko přijalo rozsáhlé právní předpisy, aby posílilo svou domácí obranu proti ukrajinským sabotážním operacím a útokům bezpilotními letouny. Tímto krokem Kreml zřetelně dává najevo, že očekává dlouhodobé pokračování války na Ukrajině. I když Vladimir Putin počítal s invazí, která měla trvat pouhé týdny, již téměř čtyři roky čelí Moskva téměř denním útokům ukrajinských dronů na energetická zařízení. Současně dochází k atentátům na některé vysoce postavené ruské vojenské představitele hluboko na ruském území, což nutí Moskvu řešit zranitelnosti, které dříve považovala za velmi vzdálené od bojiště.
Obě komory Kongresu Spojených států amerických se dohodly, že nařídí Ministerstvu spravedlnosti USA zveřejnit dokumenty týkající se finančníka a usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Snadné schválení tohoto opatření Sněmovnou reprezentantů poměrem hlasů 427 pro a 1 proti, společně s jednomyslným a zrychleným schválením Senátem bez formálního hlasování, rychle posunulo celý proces kupředu. Nyní zákon zamíří k podpisu prezidenta Donalda Trumpa, od něhož se očekává, že ho podepíše a uvede v platnost.
Severní Korea provedla popravu manželského páru, který byl obviněn z arogance a protirepublikového chování po úspěchu jejich soukromého podnikání. Stovky lidí, včetně dětí, byly podle médií údajně donuceny sledovat, jak popravčí četa pár zastřelila na otevřeném prostranství v Pchjongjangu.
Papež Lev XIV. v pondělí varoval, že změna klimatu se zrychluje rychleji než politická vůle a naléhal na světové lídry na konferenci COP30 v brazilském Belému, aby podnikli „konkrétní kroky“. Upozornil, že se rychle uzavírá okno pro udržení oteplování pod hranicí 1,5 °C. Zároveň vyzval k neochvějné globální solidaritě za Pařížskou dohodou.
Klíčoví představitelé ukrajinské vlády, kteří jsou blízcí prezidentovi Volodymyru Zelenskému, mu po rezonující vyšetřovací kauze NABU „Midas“ radí, aby odvolal vedoucího Kanceláře prezidenta Andrije Jermaka. Tato informace pochází z materiálu listu Ukrajinska Pravda (UP) s názvem „Mindichgate. Co se děje ve vládě týden po protikorupčním ‚zemětřesení‘“.
Podle premiéra Bhútánu, prvního uhlíkově negativního národa na světě, by bohaté západní země, které nesou hlavní odpovědnost za klimatickou krizi, zlepšily zdraví a štěstí svých občanů, kdyby upřednostnily ochranu životního prostředí a udržitelný hospodářský růst. Bhútán, buddhistická demokratická monarchie v Himálaji a hotspot biodiverzity, patří díky sepětí svých lidí s přírodou a politickému zaměření na hrubé národní štěstí (místo pouhého HDP) mezi nejambicióznější lídry v oblasti klimatu. Řekl to Tshering Tobgay v exkluzivním rozhovoru pro deník The Guardian.
Španělské ministerstvo zemědělství, rybolovu a výživy zavedlo 13. listopadu izolaci všech volně chovaných drůbežích farem s cílem zpomalit šíření ptačí chřipky, kterou způsobuje virus H5N1. Toto drastické, i když ne bezprecedentní opatření, bylo odůvodněno narůstajícím počtem ohnisek v Evropě a zvýšeným rizikem plynoucím z migrace volně žijících ptáků směrem na jih Evropy. Takové zprávy pochopitelně vyvolávají u veřejnosti obavy. Je ale riziko, že virus H5N1 spustí pandemii mezi lidmi, skutečně zvýšené? A proč způsobuje stále větší spoušť nejen mezi ptáky, ale i mezi mnoha druhy savců?
