Veronika Žilková se v posledních letech musela vypořádat s jednou nepříjemnou situací v osobním životě. Řeč je o rozvodu s Martinem Stropnickým. Populární herečka prozradila, kdo jí tehdy pomohl, aby jí to tolik nevzalo.
Žilková má dnes přes sto tisíc sledujících na Instagramu, kde se poprvé objevila teprve před několika lety. Její účet vznikl na začátku koronavirové pandemie. "Založila mi ho dcera a v těch dnech běžela v médiích výzva zhubnout po Vánocích," popsala v rozhovoru pro aktuality.sk.
Lidé se nabalovali a nakonec se stali herečce oporou, když ji potkala složitá situace v osobním životě. "Po rozvodě jsem dostala velkou podporu právě od nich. Nebýt těchto lidí, semlelo by mě to ještě víc," přiznala držitelka Českého lva.
Řeč je pochopitelně o konci jejího třetího manželství s Martinem Stropnickým. Herci byli manželi mezi lety 2008 až 2023. Dcera Kordula se jim narodila už tři roky před vstupem do manželství. V roce 2007 přišel na svět i syn Melichar, který však měl vážné zdravotní potíže a dožil se jen několika měsíců.
Žilková se v interview k období, kdy vypukla pandemie nemoci covid-19, vrátila i jinak. "Už jsme to asi i zapomněli, ale bylo to hrozné," poznamenala.
Herečka připomněla, že se tehdy vrátila do Česka z Izraele. "Nastoupila jsem zpět na hereckou konzervatoř, kde jsem vedla herecké oddělení, a přišel lockdown. Takže jsem online učila herectví. Naštěstí, na maturitním představení nám dovolili se setkat v divadle," zavzpomínala.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa o případném nařízení náletů na Írán bude zásadně záviset na úsudku jeho zvláštních vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Právě tito dva muži mají posoudit, zda Teherán úmyslně nezdržuje vyjednávání o dohodě, která by zemi zbavila schopnosti vyrábět jaderné zbraně. Prezident prozatím definitivně o útocích nerozhodl a čeká na poslední návrh, který má Írán zaslat tento týden před rozhodujícím kolem jednání v Ženevě.
Čtyři ruští vojáci odhalili brutalitu a hororové podmínky, které panují na jejich straně frontové linie na Ukrajině. Dva z těchto mužů v rozhovoru pro BBC uvedli, že byli přímými svědky poprav spolubojovníků přímo na místě za to, že odmítli splnit rozkaz. Jeden z vojáků popsal, jak viděl popravu vojáka na příkaz velitele, který byl v roce 2024 prohlášen za „Hrdinu Ruska“.
Většina dospělých obyvatel Spojených států se domnívá, že Donald Trump vede zemi během svého druhého funkčního období špatným směrem. Vyplývá to z nového průzkumu společností NPR, PBS News a Marist, který byl zveřejněn pouhý den před prezidentovým projevem o stavu Unie. Podle šetření provedeného na konci ledna pociťuje 55 % dotázaných, že Trump mění zemi k horšímu.
Rekonstrukce Ukrajiny po zničující ruské invazi si vyžádá astronomických 588 miliard dolarů. Tato částka, kterou v pondělí zveřejnila Světová banka ve své nejnovější zprávě, představuje téměř trojnásobek ročního hospodářského výkonu celé země. Odhad nákladů na obnovu v horizontu příštích deseti let neustále roste spolu s pokračujícími boji a ničením infrastruktury.
V předvečer čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se prezident Volodymyr Zelenskyj obrátil s osobní a emotivní výzvou na amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Švýcarsko se připravuje na zásadní lidové hlasování, které může dramaticky změnit jeho budoucí vztahy s okolním světem. Vláda stanovila na 10. června termín referenda o iniciativě s názvem „Ne desetimilionovému Švýcarsku“. Tento návrh, za nímž stojí pravicově konzervativní Švýcarská lidová strana (SVP), usiluje o zavedení pevného populačního stropu. Pokud by počet obyvatel dosáhl kritické hranice, země by byla nucena radikálně omezit přistěhovalectví.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová se na Mnichovské bezpečnostní konferenci zapojila do debaty, která jasně ukázala, že dosavadní globální uspořádání prochází hlubokou krizí. V diskusi s americkým velvyslancem při OSN Mikem Waltzem a dalšími diplomaty Kallasová potvrdila slova německého kancléře Friedricha Merze, podle něhož je starý světový řád u konce. Upozornila, že systém, který měl bránit konfliktům, v dnešní době selhává, protože postrádá mechanismy skutečné odpovědnosti za porušování pravidel.
S blížícím se pátým výročím ruské invaze na Ukrajinu se pozornost analytiků upírá na stabilitu takzvaného „Putinova konsenzu“. Přestože obecná moudrost praví, že s délkou konfliktu nadšení veřejnosti opadá – zejména kvůli ekonomickým a lidským nákladům –, ruská realita zůstává nejednoznačná. Nedávné průzkumy ukazují, že zatímco polovina Rusů očekává konec války v roce 2026, většina zároveň volá po eskalaci, pokud by diplomatická jednání selhala.
Evropská komise se ostře ohradila proti snahám Maďarska zablokovat slíbenou půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Hlavní mluvčí Komise Paula Pinhová zdůraznila, že o tomto finančním balíku již rozhodla Evropská rada a toto rozhodnutí musí být respektováno všemi členskými státy. Podle Pinhové byla stanovena jediná podmínka, a to, že se tři konkrétní země nebudou na programu finančně podílet.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová varovala před rizikem vypuknutí dalšího ozbrojeného konfliktu na Blízkém východě. Při svém příchodu na pondělní setkání ministrů zahraničí v Bruselu zdůraznila, že svět nepotřebuje další válku, a vyzvala k diplomatickému řešení napětí mezi Spojenými státy a Íránem. Podle jejích slov je situace v regionu velmi napjatá a Evropská unie usiluje o nalezení mírového východiska.
Vzestup Vladimira Putina k moci na přelomu tisíciletí byl zpočátku doprovázen snahou o navazování přátelství na světové scéně. Tehdy nově zvolený ruský prezident se usmíval na fotografiích ze summitů G8 a byl vůbec prvním zahraničním lídrem, který po útocích z 11. září 2001 volal Georgi W. Bushovi, aby mu nabídl podporu v boji proti terorismu. James Rodgers, odborník na mezinárodní žurnalistiku z londýnské City St George's, se ve své nové knize The Return of Russia zamýšlí nad tím, co přesně způsobilo tak radikální obrat k agresi.
