V novém rozhovoru princ Harry prohlásil, že rozhodnutí britského ministerstva vnitra odebrat mu státem financovanou policejní ochranu bylo součástí „plánu“, jak donutit jeho a manželku Meghan Markle k návratu do Spojeného království.
„Moje nejhorší obavy se potvrdily,“ řekl s tím, že důkazy předložené soudu jsou podle něj natolik šokující, že by veřejnost měla právo je znát.
Princ Harry (40) nyní vede právní bitvu s britským státem – žaluje ministerstvo vnitra kvůli tomu, že mu po odchodu z královské rodiny odmítlo poskytnout policejní ochranu placenou z veřejných prostředků. Podle něj mu byla ochrana odebrána jako „trest“ za to, že chtěl chránit svou rodinu.
V rozhovoru pro The Daily Telegraph princ přiznal, že je „vyčerpaný a zahlcený“ a naznačil, že celá záležitost pro něj představuje otázku života a smrti. „Když mě žene touha odhalit nespravedlnost, nezastavím se,“ řekl. Podle něj nebyl připraven odpustit to, co vnímá jako cílené a záměrné rozhodnutí ohrozit jeho bezpečí.
Rozhodnutí o odvolání má vynést soudní senát po Velikonocích. Harryho právníci při slyšení uvedli, že byl záměrně „vyčleněn“ a podroben „méněcennému a nespravedlivému procesu“. Právnička Shaheed Fatima KC uvedla, že vévoda čelí ohrožení života a že ochrana, která mu byla nabídnuta, není rovnocenná té, kterou měl jako pracující člen královské rodiny.
Ministerstvo vnitra však tvrdí, že jeho „nesouhlas“ s rozhodnutím není důvodem k odvolání. Ochranu podle něj ztratil po svém dobrovolném odchodu z oficiálních povinností v roce 2020. Harry s Meghan tehdy odešli do Kalifornie, kde žijí dodnes. Ochranu má princ nadále jen při pobytu na královských akcích nebo v královských rezidencích.
Soud už dříve v únoru rozhodl, že vláda nejednala nezákonně a že tzv. „speciální přístup“, který pro Harryho vytvořila, je právně v pořádku.
Kromě soudní kauzy čelí princ také problémům kolem své charitativní organizace Sentebale. Harry nedávno z funkce odešel spolu s celým správním výborem včetně spoluzakladatele prince Seeisa z Lesotha. Důvodem měla být roztržka s výkonnou ředitelkou, která Harryho obvinila z šikany – případ vyšetřuje britská Charity Commission.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.
