V novém rozhovoru princ Harry prohlásil, že rozhodnutí britského ministerstva vnitra odebrat mu státem financovanou policejní ochranu bylo součástí „plánu“, jak donutit jeho a manželku Meghan Markle k návratu do Spojeného království.
„Moje nejhorší obavy se potvrdily,“ řekl s tím, že důkazy předložené soudu jsou podle něj natolik šokující, že by veřejnost měla právo je znát.
Princ Harry (40) nyní vede právní bitvu s britským státem – žaluje ministerstvo vnitra kvůli tomu, že mu po odchodu z královské rodiny odmítlo poskytnout policejní ochranu placenou z veřejných prostředků. Podle něj mu byla ochrana odebrána jako „trest“ za to, že chtěl chránit svou rodinu.
V rozhovoru pro The Daily Telegraph princ přiznal, že je „vyčerpaný a zahlcený“ a naznačil, že celá záležitost pro něj představuje otázku života a smrti. „Když mě žene touha odhalit nespravedlnost, nezastavím se,“ řekl. Podle něj nebyl připraven odpustit to, co vnímá jako cílené a záměrné rozhodnutí ohrozit jeho bezpečí.
Rozhodnutí o odvolání má vynést soudní senát po Velikonocích. Harryho právníci při slyšení uvedli, že byl záměrně „vyčleněn“ a podroben „méněcennému a nespravedlivému procesu“. Právnička Shaheed Fatima KC uvedla, že vévoda čelí ohrožení života a že ochrana, která mu byla nabídnuta, není rovnocenná té, kterou měl jako pracující člen královské rodiny.
Ministerstvo vnitra však tvrdí, že jeho „nesouhlas“ s rozhodnutím není důvodem k odvolání. Ochranu podle něj ztratil po svém dobrovolném odchodu z oficiálních povinností v roce 2020. Harry s Meghan tehdy odešli do Kalifornie, kde žijí dodnes. Ochranu má princ nadále jen při pobytu na královských akcích nebo v královských rezidencích.
Soud už dříve v únoru rozhodl, že vláda nejednala nezákonně a že tzv. „speciální přístup“, který pro Harryho vytvořila, je právně v pořádku.
Kromě soudní kauzy čelí princ také problémům kolem své charitativní organizace Sentebale. Harry nedávno z funkce odešel spolu s celým správním výborem včetně spoluzakladatele prince Seeisa z Lesotha. Důvodem měla být roztržka s výkonnou ředitelkou, která Harryho obvinila z šikany – případ vyšetřuje britská Charity Commission.
Dvě děti má Eva Burešová, ale někteří lidé v posledních dnech pojali podezření, že je na cestě třetí potomek. Oblíbenou herečku a zpěvačku to zvedlo ze židle, protože lidé by o tak citlivé věci, jakou je těhotenství, rozhodně neměli podobně spekulovat.
Čeští fanoušci čekali od Ester Ledecké další zlato v paralelním obřím slalomu na snowboardu, která nakonec doručila jiná reprezentantka Zuzana Maděrová. Dceru známého hitmakera při televizním rozhovoru po nehodě přemohly emoce. Ester se k tomu vrátila v pondělním příspěvku na sociální síti.
Prezident Petr Pavel si trvá na svém a nadále odmítá jmenovat poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. V posledních dnech se vyrojily spekulace, že by vládní strana mohla do funkce nominovat kontroverzního podnikatele Richarda Chlada. Po pondělním jednání vlády se ke spekulacím vyjádřil předseda Motoristů Petr Macinka.
Česko se s Janou Brejchovou rozloučilo již bezprostředně poté, co v pátek večer vyšlo najevo, že ve věku 86 let zemřela. Veřejnost ale očekává, že se ještě uskuteční smuteční obřad. Ve věci se dokonce chopila iniciativy vláda.
Meteorologická zima se chýlí ke svému závěru, v březnu už totiž pro meteorology začíná jaro. Teploty také mají pozvolna stoupat, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové ale nevyloučili pokles teplot pod průměr v závěru února.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
