Slavnostní zahájení 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se neslo ve znamení výjimečného okamžiku. Na plátně tu měl světovou premiéru dokument „Musíme to zarámovat!“, který přináší dosud nezveřejněnou osobní výpověď zesnulého prezidenta festivalu Jiřího Bartošky (†78). Intimní snímek, na kterém od roku 2020 pracovali režiséři Milan Kuchynka a Jakub Jurásek, vznikl jako reakce na zrušený pandemický ročník festivalu – a stal se neplánovaným, ale důstojným rozloučením s výraznou osobností české kultury.
Jak uvedl výkonný ředitel festivalu Kryštof Mucha, veřejnost tehdy vybízela Bartošku, aby sepsal paměti. „Jiří ale nikdy nechtěl psát. Místo toho jsme mu nabídli, aby své příběhy vyprávěl do kamery. Důvěřoval Milanu Kuchynkovi, a tak souhlasil,“ popsal Mucha zrod unikátního projektu.
Ve filmu vidíme Bartošku takového, jaký byl – v kraťasech, s cigaretou, ironií, nadhledem a smyslem pro humor. Ve své pracovně vzpomíná na školní léta, kdy dostal trojku z chování, i na přihlášku na JAMU, kterou za něj podaly herečky Jana Švandová a Eliška Balzerová. Otevřeně vypráví o slávě, kterou mu přinesla role doktora Skalky v Sanitce, ale i o těžkých chvílích, kdy čelil zákeřné nemoci.
Zcela novým a nečekaným odhalením se stala vzpomínka na rok 2014, kdy herec bojoval s rakovinou mízních uzlin. Tehdy mu údajně nabídl pomoc sám Mel Gibson. „Říkal mi, že má nějaký ostrov, ať tam odjedu a odpočinu si. Ale nejel jsem,“ svěřil se Bartoška. V té době natáčel seriál Já, Mattoni, ale kvůli léčbě musel hlavní roli přenechat Aloisi Švehlíkovi (†85).
Po uzdravení se Bartoška vrátil před kameru v hořké komedii Teorie tygra. I když měl zpočátku pochybnosti o kvalitě snímku, herečka Táňa Vilhelmová ho přesvědčila o opaku. „Říkala mi: Jsi v tom výborný. A měla pravdu. Nakonec jsem si ten film oblíbil,“ vzpomínal.
Dokument je zároveň hlubokým lidským portrétem – ukazuje Bartošku nejen jako slavného herce a prezidenta festivalu, ale i jako statečného člověka, který se dokázal s humorem postavit vlastnímu konci. Diváci ve Varech ocenili snímek dlouhým potleskem, mnozí se netajili dojetím.
„Musíme to zarámovat!“ tak není jen filmem, ale důstojným pomníkem muže, který formoval českou filmovou scénu i tvář jednoho z nejvýznamnějších festivalů ve střední Evropě.
Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska naráží na silný odpor i u samotné americké veřejnosti. Podle čerstvého průzkumu agentur Reuters a Ipsos schvaluje pokusy o ovládnutí tohoto strategického ostrova pouze 17 % Američanů. Téměř polovina dotázaných s tímto záměrem nesouhlasí a zbývajících 35 % si není jisto. Tyto výsledky přicházejí ve chvíli, kdy Trump přitvrzuje v rétorice a označuje kontrolu nad Grónskem za nezbytnou pro národní bezpečnost USA.
Čínská ekonomika potvrdila svou roli globální exportní velmoci. I přes rozsáhlou obchodní válku a drakonická cla uvalená administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa vykázal Peking historicky nejvyšší obchodní přebytek ve výši 1,19 bilionu dolarů. Tato rekordní suma, která vůbec poprvé překonala magickou hranici jednoho bilionu dolarů, je jasným signálem, že se čínským výrobcům podařilo úspěšně přeorientovat na nové trhy.
Podle polského prezidenta Karola Nawrockého je Donald Trump jediným světovým lídrem, který je schopen zabránit Vladimiru Putinovi v dalším ohrožování Evropy. V rozhovoru pro ranní program stanice BBC Nawrocki zdůraznil, že ruskému vůdci nelze věřit a že Evropa musí vyvinout maximální úsilí, aby podpořila Trumpovu snahu o ukončení konfliktu na Ukrajině. Polský prezident, který je znám jako dlouholetý a vytrvalý stoupenec amerického prezidenta, tato slova pronesl během své návštěvy Velké Británie, kde jednal s premiérem Keirem Starmerem.
Svět se nebezpečně rychle přibližuje kritické hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia, kterou si státy stanovily jako cíl v Pařížské dohodě. Podle nejnovějších dat evropské služby Copernicus dosáhlo globální oteplení v loňském roce úrovně přibližně 1,4 stupně nad hodnotami z předprůmyslové éry. Vědci zároveň potvrdili, že rok 2025 se stal třetím nejteplejším rokem v historii měření, hned za rekordními lety 2024 a 2023.
Záměr amerického prezidenta Donalda Trumpa získat Grónsko pod kontrolu Spojených států vyvolal ostrou reakci napříč evropskými metropolemi. Německý ministr obrany Boris Pistorius varoval, že takový krok by uvrhl Severoatlantickou alianci do zcela bezprecedentní situace. Podle jeho slov by šlo o moment, který nemá v historii NATO ani žádné jiné světové obranné aliance obdoby. Pistorius tak podpořil dřívější obavy evropského komisaře pro obranu Andriuse Kubiliuse ohledně narušení stability mezi historickými spojenci.
V Číně se v posledních týdnech stala virálním hitem mobilní aplikace s mrazivým názvem „Jsi mrtvý?“. Tento digitální nástroj, který cílí na osaměle žijící lidi, vynesl na povrch hluboké společenské problémy druhé nejlidnatější země světa, jako jsou izolace, odcizení mládeže a strach z neviditelného konce.
Prezident USA Donald Trump se podle všeho připravuje na další osudovou kapitolu v dlouholetém souboji mezi Spojenými státy a íránským teokratickým režimem. Důvody pro americký vojenský zásah na pomoc tamním demonstrantům jsou v tuto chvíli stále naléhavější. Trump opakovaně vytyčuje nové „červené linie“ a v posledním rozhovoru pro CBS News jasně varoval, že pokud Írán skutečně popraví vězněné protestující, dočká se velmi tvrdé odvety.
Írán se zmítá v největší vlně protestů za dlouhá desetiletí. Hospodářský kolaps, prudké zdražování a propad měny přerostly v otevřenou politickou vzpouru proti islámské republice a jejímu nejvyššímu vůdci. Režim reaguje osvědčenými metodami, tedy násilím, cenzurou a informační izolací země. Ekonomická krize, ztráta víry v reformy a mocenský aparát vybudovaný po roce 1979 se spojily do situace, která dnes ohrožuje samotné základy íránského státu. Přesto ale má protest minimální šanci na úspěch.
Osud šestadvacetiletého Erfana Soltáního vyvolává v mezinárodním společenství vlnu zděšení. Mladý muž, který byl zatčen teprve minulý čtvrtek v Karadži u Teheránu, má být podle zpráv lidskoprávních organizací popraven již během dnešní středy. Celý proces od jeho zadržení přes odsouzení až k plánovanému vykonání rozsudku smrti trval necelý týden. Rodina byla o trestu informována jen pár dní po jeho zmizení během nejsilnějších protestů.
Královna Camilla se desítky let poté, co k tomu došlo, rozhodla prozradit, že se stala obětí sexuálně motivovaného útoku ve vlaku. Podle svých slov se ubránila a nepříjemnou zkušenost pak na dlouhá léta vytěsnila.
Po neveřejném smutečním obřadu v Brně se kolegové a kamarádi rozloučili s náhle zesnulým hercem Pavlem Nečasem i v Praze. Silvestrovský odchod představitele bosse Matějky z Okresního přeboru zaskočil celé Česko.
Vazební stíhání Karlose Vémoly v ostře sledované kauze pokračuje, i když se zápasník nachází po operaci ve vězeňské nemocnici. Nyní se objevily informace, které naznačují zásadní zvrat v případu. Známý sportovec by se podle nich mohl dostat na svobodu.
