Bývalý kalifornský guvernér a hollywoodská hvězda Arnold Schwarzenegger vyzval ekologické aktivisty a odborníky na životní prostředí, aby se nenechali paralyzovat zklamáním ze současné environmentální politiky prezidenta Donalda Trumpa. Místo stížností by podle něj měli začít jednat a hledat řešení na lokální úrovni.
Na klimatickém summitu v rakouské metropoli, který sám spolupořádá, Schwarzenegger prohlásil: „Přestaňte fňukat a pusťte se do práce.“ Tato slova adresoval zejména těm, kteří se cítí bezmocní tváří v tvář krokům Trumpovy administrativy, která zrušila řadu ekologických opatření zavedených za éry Joea Bidena.
Prezident Trump a jeho tým během svého druhého funkčního období masivně podpořili těžbu ropy a plynu a ustoupili od projektů zaměřených na boj s klimatickou změnou. Pod praporem „americké energetické dominance“ tak došlo k výraznému ústupu od dřívějších ambicí snižování emisí a rozvoje obnovitelných zdrojů.
Schwarzenegger, sám republikán, se od ukončení svého mandátu v roce 2011 intenzivně věnuje ochraně klimatu a propagaci ekologických technologií. Podle něj ale není důvod ke kapitulaci. Tvrdí, že většina konkrétních výsledků v oblasti ochrany klimatu vzniká na místní úrovni, a nikoliv ve Washingtonu.
„Stále slyším, jak se mě lidé ptají: Jaký má smysl bojovat za čisté životní prostředí, když vláda Spojených států tvrdí, že změna klimatu je podvod a uhlí má budoucnost?“ uvedl Schwarzenegger. „Odpovídám jim: Přestaňte fňukat a začněte konat.“
Jako příklad uvádí své vlastní působení v čele Kalifornie, kde se podařilo prosadit ambiciózní ekologické cíle i bez podpory federální vlády. „Buďte tím starostou, který zavede elektrobusy, buďte tím ředitelem, který se zbaví závislosti na fosilních palivech, buďte tou školou, která nainstaluje solární panely na střechu,“ vyzval účastníky konference.
Schwarzenegger se zároveň zdržel osobní kritiky prezidenta Trumpa. „Útočit na prezidenta není můj styl. Nikdy nekritizuji žádného prezidenta, když jsem mimo území Spojených států,“ řekl.
Připustil však, že rozčarování veřejnosti je pochopitelné. „Lidé jsou unaveni věčným stěžováním a šířením pesimismu,“ dodal. Podle něj může být jedinou cestou k získání podpory veřejnosti konkrétní akce, která zlepší každodenní život občanů.
V kontrastu k těmto výzvám stojí nedávné kroky Trumpovy vlády, včetně zrušení miliardových grantů pro projekty čisté energie nebo nových plánů na těžbu ropy a plynu v Aljašce. Republikáni rovněž v Kongresu prosazují omezení daňových úlev pro obnovitelné zdroje a zmírnění emisních regulací.
Schwarzenegger však věří, že skutečný pokrok začíná zdola. Vyzývá ke konkrétní činnosti na úrovni měst, firem i škol. Svým projevem tak dal najevo, že ochrana klimatu není otázkou politického vedení ve Washingtonu, ale věcí iniciativy každého jednotlivce.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.
Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy vedou intenzivní rozhovory s „vysoce postavenou osobou“ v rámci íránského režimu. Cílem těchto vyjednávání je ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Trump zdůraznil, že obě strany mají velký zájem na dosažení dohody a že diskuse již pokročily k několika zásadním bodům shody.
Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.
