Bývalý kalifornský guvernér a hollywoodská hvězda Arnold Schwarzenegger vyzval ekologické aktivisty a odborníky na životní prostředí, aby se nenechali paralyzovat zklamáním ze současné environmentální politiky prezidenta Donalda Trumpa. Místo stížností by podle něj měli začít jednat a hledat řešení na lokální úrovni.
Na klimatickém summitu v rakouské metropoli, který sám spolupořádá, Schwarzenegger prohlásil: „Přestaňte fňukat a pusťte se do práce.“ Tato slova adresoval zejména těm, kteří se cítí bezmocní tváří v tvář krokům Trumpovy administrativy, která zrušila řadu ekologických opatření zavedených za éry Joea Bidena.
Prezident Trump a jeho tým během svého druhého funkčního období masivně podpořili těžbu ropy a plynu a ustoupili od projektů zaměřených na boj s klimatickou změnou. Pod praporem „americké energetické dominance“ tak došlo k výraznému ústupu od dřívějších ambicí snižování emisí a rozvoje obnovitelných zdrojů.
Schwarzenegger, sám republikán, se od ukončení svého mandátu v roce 2011 intenzivně věnuje ochraně klimatu a propagaci ekologických technologií. Podle něj ale není důvod ke kapitulaci. Tvrdí, že většina konkrétních výsledků v oblasti ochrany klimatu vzniká na místní úrovni, a nikoliv ve Washingtonu.
„Stále slyším, jak se mě lidé ptají: Jaký má smysl bojovat za čisté životní prostředí, když vláda Spojených států tvrdí, že změna klimatu je podvod a uhlí má budoucnost?“ uvedl Schwarzenegger. „Odpovídám jim: Přestaňte fňukat a začněte konat.“
Jako příklad uvádí své vlastní působení v čele Kalifornie, kde se podařilo prosadit ambiciózní ekologické cíle i bez podpory federální vlády. „Buďte tím starostou, který zavede elektrobusy, buďte tím ředitelem, který se zbaví závislosti na fosilních palivech, buďte tou školou, která nainstaluje solární panely na střechu,“ vyzval účastníky konference.
Schwarzenegger se zároveň zdržel osobní kritiky prezidenta Trumpa. „Útočit na prezidenta není můj styl. Nikdy nekritizuji žádného prezidenta, když jsem mimo území Spojených států,“ řekl.
Připustil však, že rozčarování veřejnosti je pochopitelné. „Lidé jsou unaveni věčným stěžováním a šířením pesimismu,“ dodal. Podle něj může být jedinou cestou k získání podpory veřejnosti konkrétní akce, která zlepší každodenní život občanů.
V kontrastu k těmto výzvám stojí nedávné kroky Trumpovy vlády, včetně zrušení miliardových grantů pro projekty čisté energie nebo nových plánů na těžbu ropy a plynu v Aljašce. Republikáni rovněž v Kongresu prosazují omezení daňových úlev pro obnovitelné zdroje a zmírnění emisních regulací.
Schwarzenegger však věří, že skutečný pokrok začíná zdola. Vyzývá ke konkrétní činnosti na úrovni měst, firem i škol. Svým projevem tak dal najevo, že ochrana klimatu není otázkou politického vedení ve Washingtonu, ale věcí iniciativy každého jednotlivce.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oficiálně vyhlásil krátkodobé příměří na Ukrajině, které má pokrýt nadcházející pravoslavné velikonoční svátky. K tomuto kroku se Kreml odhodlal poté, co s návrhem na sváteční klid zbraní přišel Kyjev. Toto dočasné zastavení bojů představuje vzácný moment shody v jinak neúprosném konfliktu, který trvá již čtyři roky.
Blížící se parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na 12. dubna, se stávají zásadním testem nového geopolitického uspořádání. Současný premiér Viktor Orbán v nich čelí dosud nejvážnější výzvě v podobě Pétera Magyara. Zatímco administrativa Donalda Trumpa vidí v Orbánovi ideální model pro Evropu složenou ze suverénních vlasteneckých států, analytici upozorňují, že právě Magyar by mohl mnohem lépe ztělesňovat vizi, kterou hnutí MAGA ve skutečnosti prosazuje.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značný optimismus ohledně nadcházejícího víkendového summitu v Pákistánu, kde by mohlo dojít k průlomové dohodě s Íránem. Podle jeho slov se rétorika íránských představitelů v soukromí výrazně liší od té, kterou prezentují v médiích, a v osobním kontaktu působí mnohem rozumněji. Trumpova administrativa tak sází na strategii, že se s oslabeným Teheránem, jenž je pod tlakem nedávných vojenských ztrát, podaří vyjednat konec války.
