Spojené státy americké patří historicky k největším znečišťovatelům klimatu, přesto se za vlády prezidenta Donalda Trumpa vzdaly klíčových klimatických závazků. Odstoupením od Pařížské dohody a podporou fosilních paliv Trump ukázal, že ochrana klimatu není jeho prioritou. Tato politika nejen brzdí globální úsilí o udržení oteplování pod 1,5 °C, ale posiluje i korunního rivala – Čínu. Ta aktivně investuje do zelených technologií a v otázkách ochrany klimatu jednoduše předstihuje USA.
David Richardson, ředitel Federální agentury pro řešení mimořádných událostí (FEMA), prohlásil, že neví, co je to hurikánová sezóna. FEMA je vládní instituce USA zodpovědná za koordinaci reakce na přírodní katastrofy, teroristické útoky a jiné krizové situace. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS), pod jehož dohled FEMA spadá, následně uvedlo, že šlo o žert. O celé situaci informoval americký deník The New York Times.
Hurikánová sezóna ve Spojených státech trvá oficiálně od 1. června do 30. listopadu a vyznačuje se zvýšeným výskytem tropických bouří a hurikánů, které mohou mít ničivé následky. Nejvíce ohrožené oblasti jsou pobřežní státy Mexického zálivu a východního pobřeží Atlantiku. Během této sezóny meteorologové pečlivě sledují a vyhodnocují vznikající bouře, aby včas varovali veřejnost a omezili škody.
Bez ohledu na to, zda své vyjádření Richardson mínil vážně, nebo v žertu, nevědomky tím upozornil na skutečnost, že jeho nadřízený, americký prezident Donald Trump, přistupuje ke klimatické krizi s naprostým nezájmem. Podle nejnovějších informací americké stanice NPR Trumpova administrativa dokonce usiluje o zdvojnásobení kapacity ropovodů na Aljašce a plánuje projekt zaměřený na těžbu zemního plynu.
Od počátku svého prezidentského mandátu dává Donald Trump jednoznačně najevo, že nehodlá čelit klimatické změně. Již v lednu tohoto roku podepsal exekutivní příkaz, kterým Spojené státy vystoupily z Pařížské klimatické dohody. Tato dohoda vyžaduje, aby signatářské státy stanovily národní příspěvky k omezení emisí skleníkových plynů, které ohřívají planetu.
Federální vláda však v důsledku tohoto rozhodnutí nebude usilovat o dosažení těchto cílů, ani plnit žádné finanční závazky vyplývající z Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Informovala o tom mimo jiné agentura AP.
Další exekutivní příkaz prezidenta Trumpa se zaměřil na vyhlášení stavu energetické nouze, který vybízí k rozšíření těžby ropy a zemního plynu, a to včetně využití federálních pravomocí k vyvlastnění a zákona o obranné výrobě. Trump stručně prohlásil, že „budeme vrtat, vrtat, vrtat“.
Největší problém spočívá v tom, že Spojené státy americké patří již od počátků průmyslové revoluce k největšíím znečišťovatelům globálního klimatu. Společně s Čínou, Velkou Británií a Indií vedou žebříček zemí, které se významně podílely na devastaci životního prostředí. USA i nadále zůstávají jedním z největších producentů emisí skleníkových plynů, přestože s výjimkou období prvního prezidentského mandátu Trumpa usilovaly o jejich omezení.
Klimatická krize se mezitím nadále prohlubuje a již nyní je zřejmé, že cíl udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 stupně Celsia nebude dosažen. Místo toho, aby Spojené státy převzaly odpovědnost za zmírnění této situace, volí konfrontační přístup, který se obrací i proti samotné planetě, což bohužel příliš nepřekvapuje.
Trump už během své třetí prezidentské kampaně vědomě tlačil na city dělníků, pro které je udržení těžařského průmyslu záležitostí jejich živobytí. Respektive v Trumpově světě to tak je a i podpora ze strany tohoto voličského segmentu mu nesmírně pomohla. Prezident se zjevně rozhodl vrátit zpět důvěru, kterou do něj dělníci vložili.
Dělá to ovšem na úkor planety a budoucích generací. Spojené státy americké, bez ohledu na to, zda v jejich čele stojí Trump, Joe Biden či Barack Obama, měly morální povinnost zaujmout vedoucí úlohu v globálním úsilí o záchranu klimatu. Místo toho však opakovaně selhávaly ve své odpovědnosti a svou politiku často řídily primárně podle krátkodobých ekonomických zájmů a politického populismu.
Arogantní postoj šéfa Bílého domu situaci jen zhoršuje. USA tak v ochraně klimatu zaostávají dokonce i za Čínou, která, ačkoli své environmentální kroky vnímá především jako příležitost pro ekonomický růst a technologický rozvoj, přesto v mnoha ohledech prokazuje větší míru odpovědnosti než Spojené státy.
Je sice pravda, že přístup záchrany planety jako prostředku k dosažení hospodářských výhod je morálně přinejmenším problematický. Přesto však nelze ignorovat skutečnost, že Čína v oblasti zelených technologií a investic do obnovitelných zdrojů výrazně předstihla Spojené státy. Tento fakt by měl Trumpa, který jinak vůči Číně vystupuje nesmlouvavě téměř ve všech oblastech, vážně znepokojit.
Namísto toho se však rozhodl pokračovat v destruktivní environmentální politice, která poškozuje nejen životní prostředí, ale i strategické zájmy USA. Tímto přístupem nejen podkopává důvěryhodnost Spojených států na mezinárodní scéně, ale fakticky tím podporuje svého největšího rivala.
Zatímco globální průměrná teplota za posledních 30 let rostla přibližně o 0,26 °C za dekádu, Evropa a Arktida zažívají dvojnásobné tempo oteplování. Podle dat ERA5 programu Copernicus Climate Change Service se Evropa oteplila od poloviny 90. let přibližně o 0,53 °C za dekádu, Arktida dokonce o 0,69 °C.
Ve válkou zmítaném Pásmu Gazy se každou noc odehrává drama, které nepřestává znepokojovat světovou veřejnost. Matky se probouzejí opakovaně ze spánku, aby si ověřily, že jejich děti ještě dýchají — ne proto, že by hrozilo bombardování, ale kvůli hladu. Nedostatek potravy, způsobený dlouhotrvající blokádou, která následovala po útoku Hamasu ze 7. října, uvrhl více než milion dětí do přímého ohrožení života.
Podle informací agentury Reuters nařídil Elon Musk během ukrajinské protiofenzivy na podzim roku 2022 vypnutí satelitního pokrytí Starlink nad částí Chersonské oblasti. Tři zdroje obeznámené se situací uvedly, že Musk požádal jednoho z hlavních inženýrů společnosti SpaceX o deaktivaci služby v okolí města Beryslav, kde se ukrajinské jednotky pokoušely obklíčit ruské síly.
Kreml dal jasně najevo, že válka na Ukrajině nebude ukončena v časovém rámci 50denního ultimáta, které nedávno představil americký prezident Donald Trump. Během třetího kola jednání navrhl Kyjev schůzku nejvyšších představitelů obou států do konce srpna, podle mluvčího prezidenta RF Dmitrije Peskova je však nepravděpodobné, že se taková schůzka uskuteční.
Vysoké teploty nejenže způsobují nepohodlí, ale zároveň mohou mít závažné dopady na lidské zdraví. Vlny extrémního vedra, které letos zasáhly rozsáhlé oblasti severní polokoule, přinášejí vedle známých projevů jako nevolnost, závratě nebo dehydratace také méně známý, avšak významný efekt: urychlení biologického stárnutí. Podle nových studií může dlouhodobé vystavení vysokým teplotám poškodit buňky a tkáně a způsobit rychlejší biologické stárnutí, které se může lišit od kalendářního věku člověka.
Společnost Paramount zažívá několik perných týdnů. Důvodem je rozhodnutí vyplatit Donaldu Trumpovi 16 milionů dolarů, namísto toho, aby se s ním soudila. Mnozí předpovídali, že by spor pravděpodobně vyhrála. K tomuto kroku došlo zrovna ve chvíli, kdy firma potřebovala schválení fúze za 8 miliard dolarů od federálních úřadů, což vyvolalo obrovský poprask.
Vztah mezi Evropskou unií a Čínou připomíná manželství z rozumu, které je plné napětí, neshod i výčitek, ale zároveň natolik propojené, že rozchod není možný. Čína zásobuje Evropu levnou výrobou a klíčovými technologiemi, EU jí na oplátku dodává stroje, luxus a know-how. Přes politické spory a vzájemné výtky obě velmoci dobře vědí, že bez sebe zatím nemohou fungovat, pokud chtějí zůstat globálními hráči.
Podle průzkumů rostoucí počet extrémních klimatických jevů, jako jsou povodně, lesní požáry a hurikány, nezvýšil povědomí o hrozbách spojených se změnou klimatu. Místo toho lidé mění svou představu o tom, co považují za „normální“. Tento jev, označovaný jako „efekt vařící žáby“, způsobuje, že si postupné změny těžko všímáme.
Uznání palestinské státnosti znovu rozděluje světovou diplomacii. Zatímco Francie jako první velká evropská mocnost oznámila, že Palestinu oficiálně uzná, USA a Izrael takový krok tvrdě odmítají. Tvrdí, že legitimizuje násilí a ohrožuje mír. Přesto se počet států podporujících dvoustátní řešení dál rozrůstá – uznání Palestiny nyní podporují tři čtvrtiny celého světa.
V reakci na rostoucí napětí mezi Ruskem a západními zeměmi přinesl ruský deník Komsomolskaja Pravda, označovaný novináři jako „oblíbené Putinovy noviny“, bizarní prognózu. Podle ní by Evropská unie mohla zaútočit na Rusko již v roce 2027, uvedl server Meduza.
Po intenzivních bouřkách, které ve čtvrtek zasáhly Moravu, vydal dnes Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) naléhavou výstrahu před silnými bouřkami pro oblast Čech. Očekává se, že nepříznivé počasí zasáhne region v odpoledních a večerních hodinách během pátku i soboty.
Humanitární organizace tvrdě kritizují Evropskou unii za její nedostatečnou reakci na humanitární katastrofu v Gaze. Podle nich jsou výzvy k umožnění dodávek pomoci nedostatečné bez uplatnění tvrdších opatření vůči Izraeli, zejména sankcí.