Spojené státy americké patří historicky k největším znečišťovatelům klimatu, přesto se za vlády prezidenta Donalda Trumpa vzdaly klíčových klimatických závazků. Odstoupením od Pařížské dohody a podporou fosilních paliv Trump ukázal, že ochrana klimatu není jeho prioritou. Tato politika nejen brzdí globální úsilí o udržení oteplování pod 1,5 °C, ale posiluje i korunního rivala – Čínu. Ta aktivně investuje do zelených technologií a v otázkách ochrany klimatu jednoduše předstihuje USA.
David Richardson, ředitel Federální agentury pro řešení mimořádných událostí (FEMA), prohlásil, že neví, co je to hurikánová sezóna. FEMA je vládní instituce USA zodpovědná za koordinaci reakce na přírodní katastrofy, teroristické útoky a jiné krizové situace. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS), pod jehož dohled FEMA spadá, následně uvedlo, že šlo o žert. O celé situaci informoval americký deník The New York Times.
Hurikánová sezóna ve Spojených státech trvá oficiálně od 1. června do 30. listopadu a vyznačuje se zvýšeným výskytem tropických bouří a hurikánů, které mohou mít ničivé následky. Nejvíce ohrožené oblasti jsou pobřežní státy Mexického zálivu a východního pobřeží Atlantiku. Během této sezóny meteorologové pečlivě sledují a vyhodnocují vznikající bouře, aby včas varovali veřejnost a omezili škody.
Bez ohledu na to, zda své vyjádření Richardson mínil vážně, nebo v žertu, nevědomky tím upozornil na skutečnost, že jeho nadřízený, americký prezident Donald Trump, přistupuje ke klimatické krizi s naprostým nezájmem. Podle nejnovějších informací americké stanice NPR Trumpova administrativa dokonce usiluje o zdvojnásobení kapacity ropovodů na Aljašce a plánuje projekt zaměřený na těžbu zemního plynu.
Od počátku svého prezidentského mandátu dává Donald Trump jednoznačně najevo, že nehodlá čelit klimatické změně. Již v lednu tohoto roku podepsal exekutivní příkaz, kterým Spojené státy vystoupily z Pařížské klimatické dohody. Tato dohoda vyžaduje, aby signatářské státy stanovily národní příspěvky k omezení emisí skleníkových plynů, které ohřívají planetu.
Federální vláda však v důsledku tohoto rozhodnutí nebude usilovat o dosažení těchto cílů, ani plnit žádné finanční závazky vyplývající z Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Informovala o tom mimo jiné agentura AP.
Další exekutivní příkaz prezidenta Trumpa se zaměřil na vyhlášení stavu energetické nouze, který vybízí k rozšíření těžby ropy a zemního plynu, a to včetně využití federálních pravomocí k vyvlastnění a zákona o obranné výrobě. Trump stručně prohlásil, že „budeme vrtat, vrtat, vrtat“.
Největší problém spočívá v tom, že Spojené státy americké patří již od počátků průmyslové revoluce k největšíím znečišťovatelům globálního klimatu. Společně s Čínou, Velkou Británií a Indií vedou žebříček zemí, které se významně podílely na devastaci životního prostředí. USA i nadále zůstávají jedním z největších producentů emisí skleníkových plynů, přestože s výjimkou období prvního prezidentského mandátu Trumpa usilovaly o jejich omezení.
Klimatická krize se mezitím nadále prohlubuje a již nyní je zřejmé, že cíl udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 stupně Celsia nebude dosažen. Místo toho, aby Spojené státy převzaly odpovědnost za zmírnění této situace, volí konfrontační přístup, který se obrací i proti samotné planetě, což bohužel příliš nepřekvapuje.
Trump už během své třetí prezidentské kampaně vědomě tlačil na city dělníků, pro které je udržení těžařského průmyslu záležitostí jejich živobytí. Respektive v Trumpově světě to tak je a i podpora ze strany tohoto voličského segmentu mu nesmírně pomohla. Prezident se zjevně rozhodl vrátit zpět důvěru, kterou do něj dělníci vložili.
Dělá to ovšem na úkor planety a budoucích generací. Spojené státy americké, bez ohledu na to, zda v jejich čele stojí Trump, Joe Biden či Barack Obama, měly morální povinnost zaujmout vedoucí úlohu v globálním úsilí o záchranu klimatu. Místo toho však opakovaně selhávaly ve své odpovědnosti a svou politiku často řídily primárně podle krátkodobých ekonomických zájmů a politického populismu.
Arogantní postoj šéfa Bílého domu situaci jen zhoršuje. USA tak v ochraně klimatu zaostávají dokonce i za Čínou, která, ačkoli své environmentální kroky vnímá především jako příležitost pro ekonomický růst a technologický rozvoj, přesto v mnoha ohledech prokazuje větší míru odpovědnosti než Spojené státy.
Je sice pravda, že přístup záchrany planety jako prostředku k dosažení hospodářských výhod je morálně přinejmenším problematický. Přesto však nelze ignorovat skutečnost, že Čína v oblasti zelených technologií a investic do obnovitelných zdrojů výrazně předstihla Spojené státy. Tento fakt by měl Trumpa, který jinak vůči Číně vystupuje nesmlouvavě téměř ve všech oblastech, vážně znepokojit.
Namísto toho se však rozhodl pokračovat v destruktivní environmentální politice, která poškozuje nejen životní prostředí, ale i strategické zájmy USA. Tímto přístupem nejen podkopává důvěryhodnost Spojených států na mezinárodní scéně, ale fakticky tím podporuje svého největšího rivala.
Princ Andrew přijde i o poslední čestnou armádní hodnost. Britské ministerstvo obrany na tom pracuje podle pokynů krále Karla III., prozradil ministr John Healey. Labouristický politik uvedl, že se řídí přáním panovníka a staršího bratra zdiskreditovaného Andrewa.
Írán hodlá obnovit zničená jaderná zařízení, řekl prezident Masúd Pezeškján v neděli státním médiím. Nová zařízení mají demonstrovat ještě větší sílu. Pezeškján přesto tvrdí, že Teherán nechce mít jaderné zbraně. Na jeho slova upozornil web Times of Israel.
Agáta Hanychová umí překvapit, což se nyní opět potvrdilo. Letos totiž oslavila kulaté čtyřicáté narozeniny, ale už loni udělala něco, co by jste od osoby jejího věku nečekali. Popravdě byste to možná nečekali ani od její maminky Veroniky Žilkové.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš v nedělním videu potvrdil, že zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů v pondělí podepíší koaliční smlouvu. Babiš zároveň reagoval na kritiku toho, že koaliční smlouvu budou podepisovat všichni poslanci trojice uskupení. Vyjádřil se i k odeslání programového prohlášení do datové schránky Pražského hradu.
Od čtvrtka vyšetřují kriminalisté vraždu ve věznici v Plzni, kde měl jeden z vězňů připravit o život jiného odsouzeného. Podle nejnovějších informací ho uškrtil a k činu se přiznal. Pobyt za mřížemi si tak nejspíš výrazně prodlouží.
Lenka Filipová se v letošním roce už na pódia nevrátí, vyplývá z nejnovějších vyjádření její dcery a jejích spolupracovníků. Listopadové a prosincové koncerty se odkládají, nové termíny budou zveřejněny.
Někdy to vypadá, že americký prezident Donald Trump trpí schizofrenií. Po úspěšném jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem sice slibuje trvalý mír, ale vzápětí připouští další vojenský zásah. Pentagon se podle jeho slov má připravit na případnou akci v Nigérii. Vadí mu vraždění tamních křesťanů.
Štefan Margita se v příštím roce na svém velkém koncertě chystá "oživit" zesnulou manželku Hanu Zagorovou, která zazpívá přítomným lidem sama i s ním. Nebude to levná záležitost. Operní pěvec musí vytáhnout z kapsy pořádný balík.
Devět lidí má být v ohrožení života po útoku nožem ve vlaku na východě Anglie. Policie v případu zadržela dva muže, o příčinách události ale zatím nechce spekulovat. Kvůli incidentu se dnes očekávají potíže v britské železniční dopravě.
Českou státní správou otřásla před víkendem smutná zpráva. Ve věku pouhých 46 let zemřel úřadující generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof. Úřad vedl v posledních dvou letech. Podle dostupných informací podlehl těžké nemoci.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.