Spojené státy americké patří historicky k největším znečišťovatelům klimatu, přesto se za vlády prezidenta Donalda Trumpa vzdaly klíčových klimatických závazků. Odstoupením od Pařížské dohody a podporou fosilních paliv Trump ukázal, že ochrana klimatu není jeho prioritou. Tato politika nejen brzdí globální úsilí o udržení oteplování pod 1,5 °C, ale posiluje i korunního rivala – Čínu. Ta aktivně investuje do zelených technologií a v otázkách ochrany klimatu jednoduše předstihuje USA.
David Richardson, ředitel Federální agentury pro řešení mimořádných událostí (FEMA), prohlásil, že neví, co je to hurikánová sezóna. FEMA je vládní instituce USA zodpovědná za koordinaci reakce na přírodní katastrofy, teroristické útoky a jiné krizové situace. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS), pod jehož dohled FEMA spadá, následně uvedlo, že šlo o žert. O celé situaci informoval americký deník The New York Times.
Hurikánová sezóna ve Spojených státech trvá oficiálně od 1. června do 30. listopadu a vyznačuje se zvýšeným výskytem tropických bouří a hurikánů, které mohou mít ničivé následky. Nejvíce ohrožené oblasti jsou pobřežní státy Mexického zálivu a východního pobřeží Atlantiku. Během této sezóny meteorologové pečlivě sledují a vyhodnocují vznikající bouře, aby včas varovali veřejnost a omezili škody.
Bez ohledu na to, zda své vyjádření Richardson mínil vážně, nebo v žertu, nevědomky tím upozornil na skutečnost, že jeho nadřízený, americký prezident Donald Trump, přistupuje ke klimatické krizi s naprostým nezájmem. Podle nejnovějších informací americké stanice NPR Trumpova administrativa dokonce usiluje o zdvojnásobení kapacity ropovodů na Aljašce a plánuje projekt zaměřený na těžbu zemního plynu.
Od počátku svého prezidentského mandátu dává Donald Trump jednoznačně najevo, že nehodlá čelit klimatické změně. Již v lednu tohoto roku podepsal exekutivní příkaz, kterým Spojené státy vystoupily z Pařížské klimatické dohody. Tato dohoda vyžaduje, aby signatářské státy stanovily národní příspěvky k omezení emisí skleníkových plynů, které ohřívají planetu.
Federální vláda však v důsledku tohoto rozhodnutí nebude usilovat o dosažení těchto cílů, ani plnit žádné finanční závazky vyplývající z Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Informovala o tom mimo jiné agentura AP.
Další exekutivní příkaz prezidenta Trumpa se zaměřil na vyhlášení stavu energetické nouze, který vybízí k rozšíření těžby ropy a zemního plynu, a to včetně využití federálních pravomocí k vyvlastnění a zákona o obranné výrobě. Trump stručně prohlásil, že „budeme vrtat, vrtat, vrtat“.
Největší problém spočívá v tom, že Spojené státy americké patří již od počátků průmyslové revoluce k největšíím znečišťovatelům globálního klimatu. Společně s Čínou, Velkou Británií a Indií vedou žebříček zemí, které se významně podílely na devastaci životního prostředí. USA i nadále zůstávají jedním z největších producentů emisí skleníkových plynů, přestože s výjimkou období prvního prezidentského mandátu Trumpa usilovaly o jejich omezení.
Klimatická krize se mezitím nadále prohlubuje a již nyní je zřejmé, že cíl udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 stupně Celsia nebude dosažen. Místo toho, aby Spojené státy převzaly odpovědnost za zmírnění této situace, volí konfrontační přístup, který se obrací i proti samotné planetě, což bohužel příliš nepřekvapuje.
Trump už během své třetí prezidentské kampaně vědomě tlačil na city dělníků, pro které je udržení těžařského průmyslu záležitostí jejich živobytí. Respektive v Trumpově světě to tak je a i podpora ze strany tohoto voličského segmentu mu nesmírně pomohla. Prezident se zjevně rozhodl vrátit zpět důvěru, kterou do něj dělníci vložili.
Dělá to ovšem na úkor planety a budoucích generací. Spojené státy americké, bez ohledu na to, zda v jejich čele stojí Trump, Joe Biden či Barack Obama, měly morální povinnost zaujmout vedoucí úlohu v globálním úsilí o záchranu klimatu. Místo toho však opakovaně selhávaly ve své odpovědnosti a svou politiku často řídily primárně podle krátkodobých ekonomických zájmů a politického populismu.
Arogantní postoj šéfa Bílého domu situaci jen zhoršuje. USA tak v ochraně klimatu zaostávají dokonce i za Čínou, která, ačkoli své environmentální kroky vnímá především jako příležitost pro ekonomický růst a technologický rozvoj, přesto v mnoha ohledech prokazuje větší míru odpovědnosti než Spojené státy.
Je sice pravda, že přístup záchrany planety jako prostředku k dosažení hospodářských výhod je morálně přinejmenším problematický. Přesto však nelze ignorovat skutečnost, že Čína v oblasti zelených technologií a investic do obnovitelných zdrojů výrazně předstihla Spojené státy. Tento fakt by měl Trumpa, který jinak vůči Číně vystupuje nesmlouvavě téměř ve všech oblastech, vážně znepokojit.
Namísto toho se však rozhodl pokračovat v destruktivní environmentální politice, která poškozuje nejen životní prostředí, ale i strategické zájmy USA. Tímto přístupem nejen podkopává důvěryhodnost Spojených států na mezinárodní scéně, ale fakticky tím podporuje svého největšího rivala.
Umělá inteligence a obří datová centra se staly jedním z hlavních témat amerických kongresových voleb v roce 2026, přičemž odpor místních obyvatel sjednocuje voliče napříč politickým speklem proti ekologickým hrozbám, rostoucím účtům za energie a upřednostňování zájmů velkých firem před občany. Americký stát Georgie, který je největším trhem pro výstavbu datových center v zemi, se v této souvislosti ocitl v samém ohnisku ostrých lokálních střetů, píše France24.
Tlak na omezení konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin, za nímž stojí americké hnutí za zdravější životní styl a ministr zdravotnictví USA Robert F. Kennedy mladší, se šíří z Washingtonu také do Evropy. Záměr bojovat proti masově vyráběným baleným potravinám a obezitě totiž v Bruselu našel nečekaného zastánce v Evropské komisi, což naznačuje, že globální debata o regulaci potravinářského průmyslu nabírá na síle i na starém kontinentu.
Izraelské parlamentní volby skončily dalším patovým výsledkem a rozděleným Knesetem, přičemž odborníci webu National Interest upozorňují, že bez ohledu na to, zda sestaví novou vládu dosavadní premiér Benjamin Netanjahu, nebo jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot, postoj země vůči palestinské otázce a suverenitě se zásadně nezmění.
Evropští spojenci v rámci Severoatlantické aliance se obávají nejhoršího scénáře v souvislosti s nadcházejícími americkými kongresovými volbami. Podle diplomatických zdrojů webu Politico by případná porážka Republikánské strany mohla vést k tomu, že americký prezident Donald Trump vystupňuje své útoky a tlak na samotnou alianci. Obavy diplomatů vycházejí z předpokladu, že omezení v domácí politice by mohla Trumpa přimět k radikálnějším krokům v zahraniční politice.
Papež Lev XIV. se zapsal do historie, když odevzdal korespondenční hlas v nadcházejících amerických kongresových volbách. Podle prohlášení Vatikánu tímto krokem vyjádřil své hluboké přesvědčení o právu a občanské povinnosti občanů aktivně se účastnit demokratických procesů, přičemž se jedná o vůbec prvního papeže v historii, který kdy volil v amerických volbách, a pravděpodobně i v jakýchkoliv moderních sekulárních demokratických volbách.
Palestinští občané Izraele dorazili v dosud nevídaném počtu k volebním urnám v řádných parlamentních volbách, čímž dosáhli téměř osmdesátiprocentní volební účasti a zajistili arabským stranám devatenáct křesel ve stodvacetičlenném parlamentu. Tento mimořádný nárůst zájmu o politické dění odráží hlubokou nespokojenost po čtyřech letech vlády dosavadního kabinetu.
Ruský prezident Vladimir Putin hostil v Moskvě třetí rusko-africký summit, na němž se snažil prezentovat Rusko jako spolehlivějšího partnera pro africký kontinent ve srovnání se Západem. Setkání se zúčastnily delegace ze 48 afrických zemí, přičemž 22 států vyslalo své hlavy států.
Kanadský premiér Mark Carney a americký prezident Donald Trump spolu o víkendu vedli telefonický rozhovor, jehož hlavním tématem byla vzájemná obchodní spolupráce a snaha o ukončení probíhající celní války. Podle vyjádření obou státníků se týmy obou zemí chystají v nejbližších týdnech intenzivně pracovat na dosažení a finalizaci nové bilaterální dohody.
Itálie vynakládá miliony eur z peněz daňových poplatníků na údržbu a zabezpečení luxusních jachet ruských oligarchů, které byly zabaveny v rámci mezinárodních sankcí po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Tyto plovoucí majetky zůstávají zablokované v italských přístavech, kde generují obrovské provozní náklady spojené s placením posádek, pojištění a technického provozu. Místní představitelé a starostové na tuto finanční zátěž opakovaně upozorňují a označují situaci za neudržitelnou.
Britský parlamentní výbor zveřejnil ostrou zprávu, podle níž současná vláda postrádá ucelenou strategii vůči Číně a politiku v této oblasti vytváří za pochodu. Zjištění výboru pro podnikání, inovace, vědu a obchod varují, že nedostatek jasného směřování ohrožuje britské podnikatelské prostředí a ponechává národní bezpečnost bez řádné ochrany. Dokument rovněž upozorňuje na riziko, že britsko-čínské vztahy nakonec diktují velmoci jako Washington nebo Peking.
Demokratická strana vstupuje do nadcházejících amerických doplňkových voleb s velkými nadějemi, které opírá o příznivé průzkumy veřejného mínění, nepopulárnost republikánského prezidenta a nespokojenost voličů s rostoucími životními náklady. Průzkumy naznačují, že demokraté by mohli získat většinu ve Sněmovně reprezentantů a bojují o vyrovnané pozice v klíčových senátních soubojích. Zvláště těsné výsledky se objevují v tradičně konzervativních státech, jako je Jižní Karolína, Texas či Kansas.
Zpráva podpořená Organizací spojených národů varuje, že zemské zaledněné oblasti čelí hrozbě trvalých a rozsáhlých škod v případě, že globální oteplení překročí hranici půldruhého stupně Celsia stanovenou v pařížské dohodě. Vědci podle The Guardian upozorňují, že i dočasné překročení tohoto limitu by mohlo způsobit nenapravitelné tání ledovců a polárních příkrovů. Podle odborníků je proto nezbytné globální teploty co nejrychleji vrátit na nižší hodnoty.