Spojené státy americké patří historicky k největším znečišťovatelům klimatu, přesto se za vlády prezidenta Donalda Trumpa vzdaly klíčových klimatických závazků. Odstoupením od Pařížské dohody a podporou fosilních paliv Trump ukázal, že ochrana klimatu není jeho prioritou. Tato politika nejen brzdí globální úsilí o udržení oteplování pod 1,5 °C, ale posiluje i korunního rivala – Čínu. Ta aktivně investuje do zelených technologií a v otázkách ochrany klimatu jednoduše předstihuje USA.
David Richardson, ředitel Federální agentury pro řešení mimořádných událostí (FEMA), prohlásil, že neví, co je to hurikánová sezóna. FEMA je vládní instituce USA zodpovědná za koordinaci reakce na přírodní katastrofy, teroristické útoky a jiné krizové situace. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS), pod jehož dohled FEMA spadá, následně uvedlo, že šlo o žert. O celé situaci informoval americký deník The New York Times.
Hurikánová sezóna ve Spojených státech trvá oficiálně od 1. června do 30. listopadu a vyznačuje se zvýšeným výskytem tropických bouří a hurikánů, které mohou mít ničivé následky. Nejvíce ohrožené oblasti jsou pobřežní státy Mexického zálivu a východního pobřeží Atlantiku. Během této sezóny meteorologové pečlivě sledují a vyhodnocují vznikající bouře, aby včas varovali veřejnost a omezili škody.
Bez ohledu na to, zda své vyjádření Richardson mínil vážně, nebo v žertu, nevědomky tím upozornil na skutečnost, že jeho nadřízený, americký prezident Donald Trump, přistupuje ke klimatické krizi s naprostým nezájmem. Podle nejnovějších informací americké stanice NPR Trumpova administrativa dokonce usiluje o zdvojnásobení kapacity ropovodů na Aljašce a plánuje projekt zaměřený na těžbu zemního plynu.
Od počátku svého prezidentského mandátu dává Donald Trump jednoznačně najevo, že nehodlá čelit klimatické změně. Již v lednu tohoto roku podepsal exekutivní příkaz, kterým Spojené státy vystoupily z Pařížské klimatické dohody. Tato dohoda vyžaduje, aby signatářské státy stanovily národní příspěvky k omezení emisí skleníkových plynů, které ohřívají planetu.
Federální vláda však v důsledku tohoto rozhodnutí nebude usilovat o dosažení těchto cílů, ani plnit žádné finanční závazky vyplývající z Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Informovala o tom mimo jiné agentura AP.
Další exekutivní příkaz prezidenta Trumpa se zaměřil na vyhlášení stavu energetické nouze, který vybízí k rozšíření těžby ropy a zemního plynu, a to včetně využití federálních pravomocí k vyvlastnění a zákona o obranné výrobě. Trump stručně prohlásil, že „budeme vrtat, vrtat, vrtat“.
Největší problém spočívá v tom, že Spojené státy americké patří již od počátků průmyslové revoluce k největšíím znečišťovatelům globálního klimatu. Společně s Čínou, Velkou Británií a Indií vedou žebříček zemí, které se významně podílely na devastaci životního prostředí. USA i nadále zůstávají jedním z největších producentů emisí skleníkových plynů, přestože s výjimkou období prvního prezidentského mandátu Trumpa usilovaly o jejich omezení.
Klimatická krize se mezitím nadále prohlubuje a již nyní je zřejmé, že cíl udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 stupně Celsia nebude dosažen. Místo toho, aby Spojené státy převzaly odpovědnost za zmírnění této situace, volí konfrontační přístup, který se obrací i proti samotné planetě, což bohužel příliš nepřekvapuje.
Trump už během své třetí prezidentské kampaně vědomě tlačil na city dělníků, pro které je udržení těžařského průmyslu záležitostí jejich živobytí. Respektive v Trumpově světě to tak je a i podpora ze strany tohoto voličského segmentu mu nesmírně pomohla. Prezident se zjevně rozhodl vrátit zpět důvěru, kterou do něj dělníci vložili.
Dělá to ovšem na úkor planety a budoucích generací. Spojené státy americké, bez ohledu na to, zda v jejich čele stojí Trump, Joe Biden či Barack Obama, měly morální povinnost zaujmout vedoucí úlohu v globálním úsilí o záchranu klimatu. Místo toho však opakovaně selhávaly ve své odpovědnosti a svou politiku často řídily primárně podle krátkodobých ekonomických zájmů a politického populismu.
Arogantní postoj šéfa Bílého domu situaci jen zhoršuje. USA tak v ochraně klimatu zaostávají dokonce i za Čínou, která, ačkoli své environmentální kroky vnímá především jako příležitost pro ekonomický růst a technologický rozvoj, přesto v mnoha ohledech prokazuje větší míru odpovědnosti než Spojené státy.
Je sice pravda, že přístup záchrany planety jako prostředku k dosažení hospodářských výhod je morálně přinejmenším problematický. Přesto však nelze ignorovat skutečnost, že Čína v oblasti zelených technologií a investic do obnovitelných zdrojů výrazně předstihla Spojené státy. Tento fakt by měl Trumpa, který jinak vůči Číně vystupuje nesmlouvavě téměř ve všech oblastech, vážně znepokojit.
Namísto toho se však rozhodl pokračovat v destruktivní environmentální politice, která poškozuje nejen životní prostředí, ale i strategické zájmy USA. Tímto přístupem nejen podkopává důvěryhodnost Spojených států na mezinárodní scéně, ale fakticky tím podporuje svého největšího rivala.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu důrazně vyzvala evropské lídry, aby na nadcházejícím summitu v Bruselu bezodkladně rozhodli o financování Ukrajiny. Ve svém projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila, že zajištění prostředků pro Kyjev na další dva roky je naprostou prioritou. Podle jejích slov má Unie na stole dvě cesty – buď využije výnosy ze zmrazených aktiv, nebo se jako celek zadluží.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.