Spojené státy americké patří historicky k největším znečišťovatelům klimatu, přesto se za vlády prezidenta Donalda Trumpa vzdaly klíčových klimatických závazků. Odstoupením od Pařížské dohody a podporou fosilních paliv Trump ukázal, že ochrana klimatu není jeho prioritou. Tato politika nejen brzdí globální úsilí o udržení oteplování pod 1,5 °C, ale posiluje i korunního rivala – Čínu. Ta aktivně investuje do zelených technologií a v otázkách ochrany klimatu jednoduše předstihuje USA.
David Richardson, ředitel Federální agentury pro řešení mimořádných událostí (FEMA), prohlásil, že neví, co je to hurikánová sezóna. FEMA je vládní instituce USA zodpovědná za koordinaci reakce na přírodní katastrofy, teroristické útoky a jiné krizové situace. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS), pod jehož dohled FEMA spadá, následně uvedlo, že šlo o žert. O celé situaci informoval americký deník The New York Times.
Hurikánová sezóna ve Spojených státech trvá oficiálně od 1. června do 30. listopadu a vyznačuje se zvýšeným výskytem tropických bouří a hurikánů, které mohou mít ničivé následky. Nejvíce ohrožené oblasti jsou pobřežní státy Mexického zálivu a východního pobřeží Atlantiku. Během této sezóny meteorologové pečlivě sledují a vyhodnocují vznikající bouře, aby včas varovali veřejnost a omezili škody.
Bez ohledu na to, zda své vyjádření Richardson mínil vážně, nebo v žertu, nevědomky tím upozornil na skutečnost, že jeho nadřízený, americký prezident Donald Trump, přistupuje ke klimatické krizi s naprostým nezájmem. Podle nejnovějších informací americké stanice NPR Trumpova administrativa dokonce usiluje o zdvojnásobení kapacity ropovodů na Aljašce a plánuje projekt zaměřený na těžbu zemního plynu.
Od počátku svého prezidentského mandátu dává Donald Trump jednoznačně najevo, že nehodlá čelit klimatické změně. Již v lednu tohoto roku podepsal exekutivní příkaz, kterým Spojené státy vystoupily z Pařížské klimatické dohody. Tato dohoda vyžaduje, aby signatářské státy stanovily národní příspěvky k omezení emisí skleníkových plynů, které ohřívají planetu.
Federální vláda však v důsledku tohoto rozhodnutí nebude usilovat o dosažení těchto cílů, ani plnit žádné finanční závazky vyplývající z Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Informovala o tom mimo jiné agentura AP.
Další exekutivní příkaz prezidenta Trumpa se zaměřil na vyhlášení stavu energetické nouze, který vybízí k rozšíření těžby ropy a zemního plynu, a to včetně využití federálních pravomocí k vyvlastnění a zákona o obranné výrobě. Trump stručně prohlásil, že „budeme vrtat, vrtat, vrtat“.
Největší problém spočívá v tom, že Spojené státy americké patří již od počátků průmyslové revoluce k největšíím znečišťovatelům globálního klimatu. Společně s Čínou, Velkou Británií a Indií vedou žebříček zemí, které se významně podílely na devastaci životního prostředí. USA i nadále zůstávají jedním z největších producentů emisí skleníkových plynů, přestože s výjimkou období prvního prezidentského mandátu Trumpa usilovaly o jejich omezení.
Klimatická krize se mezitím nadále prohlubuje a již nyní je zřejmé, že cíl udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 stupně Celsia nebude dosažen. Místo toho, aby Spojené státy převzaly odpovědnost za zmírnění této situace, volí konfrontační přístup, který se obrací i proti samotné planetě, což bohužel příliš nepřekvapuje.
Trump už během své třetí prezidentské kampaně vědomě tlačil na city dělníků, pro které je udržení těžařského průmyslu záležitostí jejich živobytí. Respektive v Trumpově světě to tak je a i podpora ze strany tohoto voličského segmentu mu nesmírně pomohla. Prezident se zjevně rozhodl vrátit zpět důvěru, kterou do něj dělníci vložili.
Dělá to ovšem na úkor planety a budoucích generací. Spojené státy americké, bez ohledu na to, zda v jejich čele stojí Trump, Joe Biden či Barack Obama, měly morální povinnost zaujmout vedoucí úlohu v globálním úsilí o záchranu klimatu. Místo toho však opakovaně selhávaly ve své odpovědnosti a svou politiku často řídily primárně podle krátkodobých ekonomických zájmů a politického populismu.
Arogantní postoj šéfa Bílého domu situaci jen zhoršuje. USA tak v ochraně klimatu zaostávají dokonce i za Čínou, která, ačkoli své environmentální kroky vnímá především jako příležitost pro ekonomický růst a technologický rozvoj, přesto v mnoha ohledech prokazuje větší míru odpovědnosti než Spojené státy.
Je sice pravda, že přístup záchrany planety jako prostředku k dosažení hospodářských výhod je morálně přinejmenším problematický. Přesto však nelze ignorovat skutečnost, že Čína v oblasti zelených technologií a investic do obnovitelných zdrojů výrazně předstihla Spojené státy. Tento fakt by měl Trumpa, který jinak vůči Číně vystupuje nesmlouvavě téměř ve všech oblastech, vážně znepokojit.
Namísto toho se však rozhodl pokračovat v destruktivní environmentální politice, která poškozuje nejen životní prostředí, ale i strategické zájmy USA. Tímto přístupem nejen podkopává důvěryhodnost Spojených států na mezinárodní scéně, ale fakticky tím podporuje svého největšího rivala.
Na tenhle červnový let z Prahy do Abú Dhabí se jen tak nezapomene. Na palubě se totiž strhl konflikt, jehož aktérem byl i Jakub Prachař. Někteří lidé dokonce tvrdili, že jej z letounu vyváděli v poutech. Čím dál víc to ale vypadá, že to až tak dramatické nebylo.
Z případu násilné smrti ženy na Pardubicku se vyklubala nájemná vražda. Kriminalisté zjistili, že jeden z obviněných si najal toho druhého, aby usmrtil blízkou osobu. Dvojice mužů byla obviněna z vraždy.
Prezident USA Donald Trump dnes v rozhovoru pro CNN prohlásil, že nemá v úmyslu se v nejbližší době bavit s miliardářem Elonem Muskem a že o něm momentálně ani nepřemýšlí. „Nepřemýšlím o Elonovi. Chudák má problém,“ řekl prezident v krátkém telefonátu s novináři. Na dotaz, zda s Muskem hovořil, odpověděl: „Ne. Asi s ním nějakou dobu mluvit nebudu, ale přeju mu vše nejlepší.“
Válka na Ukrajině dál eskaluje a situace se v mnoha ohledech dramaticky zhoršuje. Intenzivní boje, ničivé útoky a vysoké ztráty na obou stranách přinášejí civilistům utrpení a destabilizují celý region. Diplomacie zatím selhává, protože ruské podmínky míru připomínají kapitulaci. Ukrajinská odveta mezitím zasáhla i strategická místa jaderné triády Ruské federace. Nyní hrozí ještě nebezpečnější eskalace konfliktu – jaderná.
Evropská komise plánuje v červnu představit svou dlouho očekávanou Strategii odolnosti vůči vodním hrozbám, jejímž cílem je chránit vodní zdroje Evropské unie před důsledky klimatických změn, znečištěním a neudržitelným hospodařením. Už nyní je ale zřejmé, že náprava situace bude mimořádně obtížná.
Vztah Elona Muska a prezidenta Donalda Trumpa se v posledních dnech změnil z pevného spojenectví na veřejný konflikt, který má čím dál větší dopad nejen na politickou scénu, ale především na Muskovo podnikání. Ztráta federální podpory a zákaznické základny na obou stranách amerického politického spektra může mít pro jeho firmy, zejména Teslu a SpaceX, dalekosáhlé následky.
Zajímá vás, jak víme, že loňské léto bylo nejteplejší v historii? Nebo že se srážkové poměry mění? Odpověď se skrývá v nenápadné, ale důležité databázi, kterou meteorologové buduje už téměř dvě století.
Významný úder ukrajinských dronů na ruské vojenské cíle o víkendu způsobil nejen šok v Moskvě, ale i nečekaně ostrou reakci ve Washingtonu. Zatímco Ukrajina slavila taktický úspěch hluboko na území nepřítele, prezident Spojených států Donald Trump zuřil. Podle informací z Bílého domu má za to, že útok může ohrozit mírová jednání a zbytečně prodloužit válku, kterou chce co nejrychleji ukončit.
Přestože si to možná nepřipouštíme, většina z nás má v kuchyni zlozvyky, které mohou zvyšovat riziko kontaminace potravin. Ať už jde o používání jedné houbičky celý týden, nebo o ponechání zbytků jídla na lince přes noc, podle mikrobiologů si těmito zdánlivě nevinnými chybami koledujeme o přítomnost nebezpečných bakterií a toxinů. Vědci proto sestavili přehled základních zásad, které nám pomohou udržet kuchyni bezpečnou.
Volební preference v Česku se po vypuknutí bitcoinové aféry začínají hýbat. Podle čerstvého průzkumu agentury NMS Market Research si sice nejsilnější opoziční hnutí ANO udrželo svou stabilní podporu přes 30 procent, avšak vládní koalice SPOLU oslabila a prudce roste podpora SPD. Analytici varují, že další dopady skandálu na politické rozložení sil mohou teprve přijít.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes ráno vyzval světové mocnosti, zejména Spojené státy a evropské státy, aby zvýšily tlak na Moskvu poté, co Rusko během noci podniklo jeden z nejmasivnějších útoků od začátku války. Podle Zelenského Rusko použilo více než 400 dronů a 40 raket včetně balistických, které zasáhly prakticky celé území Ukrajiny.
Rozhodnutí vlády Roberta Fica zrušit 17. listopad jako den pracovního klidu není jen technická úprava kalendáře, ale varovný signál, že se Slovensko nebezpečně přibližuje autoritářským praktikám. Fico svým stylem vládnutí i rétorikou připomíná ruského vůdce Vladimira Putina. Oba využívají nacionalismus, démonizaci Západu a útoky na demokratické instituce k upevnění své moci. Srovnání Fica s Putinem je proto nejen oprávněné, ale i nezbytné.