Na Česko-slovenském plese na Tenerife došlo k nečekanému incidentu. Miliardář Richard Chlad (62) se údajně pokusil napadnout svého soupeře Vlastu Hájka (51), ale místo něj zasáhl zpěváka Michala Davida (64), který utrpěl bolestivá zranění.
Na Česko-slovenském plese na Tenerife se odehrál pořádný skandál, který už dnes patří k oblíbeným bulvárním tématům. K incidentu došlo mezi českým miliardářem Richardem Chladem, bývalým boxerem Vlastou Hájkem a zpěvákem Michalem Davidem. Jak uvedl deník Aha!
Podle svědka, který celou scénu popsal pro Blesk.cz, začal Hájek po chvíli loučení s Michalem Davidem provokovat. „Chlad se rozmáchl a měl v úmyslu udeřit Hájka, ale ten se jako zkušený boxer vyhnul ráně, a bohužel to schytal Michal David,“ popsal zdroj. Tato verze události je však odlišná od té, kterou prezentoval sám Chlad.
„Hájek se začal opět nevybíravě vyjadřovat k mé manželce a ženám našich přátel, kteří s námi seděli u stolu. Museli jsme zasáhnout,“ bránil se Chlad pro eXtra.cz. Podle něj byl Michal David jen obětí, která se ocitla v nesprávný čas na nesprávném místě. „David se do konfliktu zapletl, protože se Hájek za něj schovával,“ dodal. Ačkoli verze o rvačce mezi pány se liší, vypadá to, že hádky mezi nimi neustávají.
Michal David, který podle svědectví schytal ránu do zátylku, se vyjádřil velmi zdrženlivě a držel se dál od médií. Ale jeho manželka Marcela to nenechala jen tak a rozhodla se zasáhnout. Na svém Facebooku napsala: „Nikdy se většinou nevyjadřuji k událostem veřejně, ale tentokrát musím udělat výjimku. Byla jsem přítomna u celé situace a vím, jak se věci skutečně odehrály.“ Její prohlášení ale zůstává neúplné – neupřesnila, jak vlastně situace vypadala v jejích očích.
Přestože Marcela Davidová neodhalila podrobnosti, její reakce na celý incident naznačuje, že by mohla mít jinou verzi události, než jak ji prezentují média. Zatímco Chlad tvrdí, že byl jeho zásah reakcí na vulgární chování, zmiňuje se, že všechno vyústilo v nešťastnou situaci, kdy ránu dostal právě Michal David. Jak to tedy skutečně bylo, se stále neví, ale jedno je jisté – na plese to rozhodně nebyla idylka.
Celý skandál v sobě nese nejenom zápletku plnou hádek a konfliktů, ale i otázky o vztazích mezi jednotlivými protagonisty. Zatímco se Chlad hájí, že jednání Hájka muselo být zastaveno, Davidová se staví na stranu svého manžela. Zajímavé je, že zůstává v pozadí – což pro mnohé novináře znamená, že nějaké tajemství pořád ještě zůstává neodhaleno. Ať už se k celé situaci dostaneme, nebo ne, tahle hádka na Tenerife bude ještě dlouho hýbat titulky.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.
Školáci dnes mají důvod k radosti. Před blížícími se velikonočními prázdninami se totiž dozvěděli, že se jim prodlouží nadcházející letní prázdniny. Potvrdilo to ministerstvo školství.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.
