Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Bartoška podle informací deníku Blesk naposledy vydechl doma v Maiselově ulici v historickém centru Prahy, jak si to přál. V posledních chvílích života byl obklopen rodinou, konkrétně manželkou Andreou a dětmi. Právě nejbližší splnili jeho poslední přání.
Smutná zpráva se rozšířila po Česku ve čtvrtek odpoledne. "Potvrzuji skon pana Jiřího Bartošky," řekla mluvčí festivalu Uljana Donátová webu novinky.cz. Charismatickému umělci byla předloni znovu diagnostikována rakovina, kterou v minulosti jednou porazil. Tehdy se nemoc týkala mízních uzlin.
Bartoška vystudoval činoherní herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, kde také v Divadle na provázku začínal. V divadelní kariéře pokračoval v ústeckém Činoherním studiu, následně zakotvil v Divadle Na zábradlí v Praze. Po sametové revoluci se přesunul do Divadla Bez zábradlí.
Byl také úspěšným filmovým a televizním hercem, u diváků se proslavil například rolí v seriálu Sanitka. V roce 1999 získal Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli ve snímku Všichni moji blízcí.
Bartoška je také neodmyslitelně spjatý se zmrtvýchvstáním Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. V roce 1994 se stal jeho prezidentem, kterým byl až do smrti. Zásadní byla pro festival jeho spolupráce s kritičkou Evou Zaoralovou.
Bartoška se také angažoval v politických záležitostech. Za minulého režimu podepsal petici za propuštění Václava Havla či prohlášení Několik vět. V listopadu a prosinci 1989 během revolučních dní spoluzakládal Občanské fórum a oznamoval Havlovu kandidaturu na prezidenta během manifestace na Václavském náměstí.
V roce 2025 se vědcům, historikům a archeologům podařilo s využitím nejmodernějších technologií rozluštit několik záhad, které lidstvo trápily po celá desetiletí i staletí. Od analýzy DNA z dob napoleonských válek až po CT skeny barokních mumií – věda letos opět přepsala naše chápání historie.
V Rusku dochází k výraznému stárnutí vozového parku, což je podle webu Meduza přímý důsledek západních sankcí a odchodu světových automobilek. Majitelé zahraničních vozů se místo nákupu nových modelů, které jsou extrémně drahé, soustředí na náročné opravy svých stávajících aut.
Vánoce bývají romantizovány jako období klidu, sounáležitosti a radosti. Tato představa je však v ostrém rozporu s realitou, kterou mnozí z nás každoročně zažívají. Právě vánoční svátky patří k psychicky nejnáročnějším obdobím roku – a není to náhoda. Tyto konflikty jsou předvídatelným důsledkem kombinace tlaku, nevyřčených očekávání a dlouhodobě neřešených vztahových vzorců.
Vědci z University of California v Santa Barbaře přišli s varováním před dosud podceňovaným dopadem klimatických změn na lidské zdraví. Podle nové studie publikované v časopise Science Advances může vystavení extrémnímu horku a vlhkosti během těhotenství vést k výraznému zpomalení růstu dětí.
Napětí v Karibiku dosáhlo nového vrcholu. Zatímco americký prezident Donald Trump stupňuje námořní blokádu Venezuely, Rusko a Čína se otevřeně postavily na stranu režimu Nicoláse Madura. Peking označil nedávné zabavení čínského ropného tankeru za závažné porušení mezinárodního práva, zatímco Moskva varovala před „vážnými následky“, které by americké operace v Karibském moři mohly mít pro mezinárodní plavbu.
Britská policie zatkla v centru Londýna známou klimatickou aktivistku Gretu Thunbergovou. Dvaadvacetiletá Švédka se účastnila demonstrace před kancelářemi pojišťovny Aspen Insurance na podporu vězněných členů skupiny Palestine Action, kteří drží hladovku. Thunbergová byla natočena s transparentem, na němž stálo: „Podporuji vězně z Palestine Action. Jsem proti genocidě.“
Rusko v úterý podniklo masivní útok drony a raketami na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Podle místních představitelů bylo na cíle po celé zemi vysláno více než 650 bezpilotních letounů a přes 30 raket. Údery si vyžádaly nejméně tři oběti, mezi nimiž je i teprve čtyřleté dítě v Žytomyrské oblasti. Další žena zahynula při náletu dronu nedaleko Kyjeva.
Příští rok odstartuje mise Artemis II, která vyšle posádku k obletu Měsíce, a o rok později mají lidé opět stanout na jeho povrchu. Tyto ambiciózní plány, směřující k budoucí výpravě na Mars v průběhu 30. let, však narážejí na neviditelnou, ale smrtící překážku v podobě kosmického záření. Zahida Sultanova z University of East Anglia upozorňuje, že bez zásadního pokroku v biologické i fyzikální ochraně zůstává cesta k rudé planetě pro lidský organismus příliš riskantní.
Český hydrometeorologický ústav vydal na letošní Štědrý den řadu varování, která po letech slibují návrat bílých Vánoc. Hlavní rizika představuje čerstvá sněhová nadílka, prudký nárazový vítr a nebezpečné sněhové jazyky. Podle meteorologů se situace zhorší zejména v horských polohách a v moravských regionech, což může citelně zasáhnout sváteční cestování za příbuznými.
Vztahy mezi Spojenými státy a jejich nejbližšími spojenci procházejí v závěru roku 2025 hlubokou krizí důvěry. Podle nového průzkumu veřejného mínění společností Politico a Public First vnímají občané Německa, Francie i Kanady roli USA na světové scéně stále skeptičtěji. Většina dotázaných v těchto zemích se shoduje na tom, že Washington pod vedením Donalda Trumpa problémy spíše vytváří, než aby je pomáhal řešit.
Kromě vojenské a diplomatické roviny se v souvislosti s Čínou stále častěji skloňuje i hrozba „farmaceutické zbraně“. Čína v posledních letech dosáhla dominance, která v mnoha ohledech překonává i její vliv v oblasti polovodičů nebo vzácných zemin. Podle údajů z konce roku 2025 pochází téměř polovina generických léků v Evropě právě z Číny. Ještě alarmující je situace u základních antibiotik, jako jsou penicilin a streptomycin, kde čínský dovoz pokrývá neuvěřitelných 90 % americké spotřeby.
Oznámení prezidenta Donalda Trumpa o nové třídě bitevních lodí nesoucích jeho jméno vrhá čerstvé světlo na americký lodní program. Ten se v posledních letech potýká s neschopností dodávat nová plavidla včas a v rámci rozpočtu, na což ostatně upozornil i sám Trump během svého pondělního projevu v Mar-a-Lago. Prezident prohlásil, že USA sice vyrábějí nejlepší vybavení na světě, ale nedokážou ho produkovat dostatečně rychle, a proto se hodlá brzy sejít s největšími armádními dodavateli.
