Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Bartoška podle informací deníku Blesk naposledy vydechl doma v Maiselově ulici v historickém centru Prahy, jak si to přál. V posledních chvílích života byl obklopen rodinou, konkrétně manželkou Andreou a dětmi. Právě nejbližší splnili jeho poslední přání.
Smutná zpráva se rozšířila po Česku ve čtvrtek odpoledne. "Potvrzuji skon pana Jiřího Bartošky," řekla mluvčí festivalu Uljana Donátová webu novinky.cz. Charismatickému umělci byla předloni znovu diagnostikována rakovina, kterou v minulosti jednou porazil. Tehdy se nemoc týkala mízních uzlin.
Bartoška vystudoval činoherní herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, kde také v Divadle na provázku začínal. V divadelní kariéře pokračoval v ústeckém Činoherním studiu, následně zakotvil v Divadle Na zábradlí v Praze. Po sametové revoluci se přesunul do Divadla Bez zábradlí.
Byl také úspěšným filmovým a televizním hercem, u diváků se proslavil například rolí v seriálu Sanitka. V roce 1999 získal Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli ve snímku Všichni moji blízcí.
Bartoška je také neodmyslitelně spjatý se zmrtvýchvstáním Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. V roce 1994 se stal jeho prezidentem, kterým byl až do smrti. Zásadní byla pro festival jeho spolupráce s kritičkou Evou Zaoralovou.
Bartoška se také angažoval v politických záležitostech. Za minulého režimu podepsal petici za propuštění Václava Havla či prohlášení Několik vět. V listopadu a prosinci 1989 během revolučních dní spoluzakládal Občanské fórum a oznamoval Havlovu kandidaturu na prezidenta během manifestace na Václavském náměstí.
Od pondělí pokračuje Miloš Zeman po operaci tlustého střeva v rekonvalescenci doma. O víkendu by se však měl objevit na veřejnosti na pohřbu kardinála Dominika Duky. Lidem mezitím vysvětlil, v čem přesně spočíval zákrok, jemuž se podrobil.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že cítí „povinnost“ žalovat britskou mediální společnost BBC kvůli způsobu, jakým byla v dokumentárním pořadu Panorama upravena část jeho projevu ze 6. ledna 2021. V rozhovoru pro Fox News uvedl, že jeho projev byl „zmasakrován“ a způsob jeho prezentace „podvedl“ diváky. Jde o první veřejné vyjádření Trumpa od chvíle, kdy jeho právníci zaslali BBC dopis, ve kterém požadují odškodné ve výši jedné miliardy dolarů (přibližně 759 milionů liber), stažení dokumentu a omluvu.
Nová zpráva od organizace Amnesty International, zveřejněná deníkem The Guardian, přináší znepokojivé údaje. Podle ní žije čtvrtina světové populace, tedy potenciálně více než 2 miliardy lidí, v okruhu do pěti kilometrů od funkčních projektů na fosilní paliva. Tato blízkost k ropným, plynovým a uhelným zařízením představuje riziko pro zdraví lidí a kritické ekosystémy. Zpráva, která je první svého druhu, mapuje více než 18 300 aktivních těžebních, zpracovatelských a přepravních míst ve 170 zemích.
V posledních letech se na trhu objevilo několik webových stránek prodávajících ultra-levné zboží, jako jsou Shein, Temu a AliExpress, které zásadně mění online maloobchod. Tento trend je sice částečně vysvětlitelný vysokou inflací, ale hlavním motorem je umělá inteligence (AI), která je jádrem obchodního modelu těchto platforem a pomáhá budovat loajalitu zákazníků. Podle studie BPCE Digital & Payments vzrostl počet platebních karet zaznamenávajících alespoň jednu měsíční transakci na slevových webech mezi prvním čtvrtletím roku 2022 a 2023 o 20 %.
Dvě z nejpopulárnějších čínských seznamovacích aplikací určených pro gaye, Blued a Finka, zmizely z tamních obchodů s aplikacemi. Tento krok vyvolává obavy z dalšího potlačování práv komunity LGBT, která v zemi čelí rostoucím omezením. K úterý byly obě aplikace nedostupné v obchodech Apple a na několika platformách Android.
Každoroční „cirkus“ klimatických jednání OSN, známý jako COP (Konference smluvních stran), je často terčem kritiky. Vzhledem k tomu, že se delegáti scházejí na COP30 v brazilském Belému, se objevují obvyklé stížnosti: summity jsou příliš byrokratické a nedosahují dostatečného pokroku. Po třech desetiletích ročních konferencí globální emise stále rostou, a kritici tvrdí, že proces selhává.
Itálie učinila historický a v Evropě bezprecedentní krok, když zákonem uznala obezitu za chronické, progresivní a recidivující onemocnění. Zákon byl schválen 9. října 2025 a vstoupil v platnost 25. října. Dosud žádná jiná evropská země nepřijala národní legislativu, která by obezitu uznávala v takovém rozsahu: jako chronický stav se specifickými zárukami prevence, léčby a následné péče v rámci veřejného zdravotnictví.
Mořský biolog Mauricio Hoyos, který se studiu žraloků věnuje přes třicet let, přežil v září v kostarických vodách útok galapážského žraloka , který ho kousl do hlavy. Přestože má Hoyos na tváři a hlavě jizvy, popisuje své uzdravení jako „neuvěřitelné“ a doufá, že se s více než třímetrovou samicí setká znovu. Útok, který se odehrál u Kokosového ostrova, biolog vnímá jako projev normálního chování zvířete, které se cítilo být ohroženo.
V Mali došlo k veřejné popravě influencerky Mariam Cissé, kterou unesli a zabili pravděpodobně džihádisté. Tato brutální událost podtrhuje rozklad státní kontroly v západoafrické zemi a ukazuje na prudké zhoršování bezpečnostní situace.
Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové připravuje v Bruselu půdu pro zřízení nové koordinační zpravodajské buňky. Tento plán je součástí širšího úsilí o posílení bezpečnostních a zpravodajských funkcí evropské exekutivy.
Klimatičtí aktivisté se v Belému ostře postavili proti lobbistům z průmyslového zemědělství. K protestu došlo v takzvané AgriZone, což je prostor mimo hlavní jednání summitu COP30, který sponzorují korporátní giganti jako Nestlé a Bayer a který je věnovaný zájmům agribusinessu. Aktivisté kritizují rozhodnutí Brazílie umožnit těmto společnostem zřídit si na summitu vlastní prostor.
Tsunami jsou na otevřeném oceánu notoricky obtížně zjistitelné, protože se k pobřeží řítí obrovskou rychlostí. V létě 2025 ale vědci sledovali jednu vlnu téměř v reálném čase. Umožnil jim to nový systém, který funguje na základě detekce vlnění ve vysokých vrstvách atmosféry.
