Od osudné nehody, při které legendární jezdec Formule 1 Michael Schumacher utrpěl vážné poranění hlavy, uplynulo již více než deset let. Informací o jeho zdravotním stavu je stále minimum, jelikož jeho rodina přísně chrání soukromí. Sem tam se ale objeví nějaká informace, většina z nich však naznačuje, že se Schumacherův stav výrazně nezlepšil. Přestože dokáže vnímat okolní svět, jeho manželka Corinna uvedla, že duševně „není přítomen“.
Corinna o svých pocitech otevřeně mluvila v dokumentu pro Netflix. „Michael mi každý den chybí. A nejen mně, ale i dětem, jeho otci, celé rodině a přátelům. Ale je tady, jen jiným způsobem, a to nám dodává sílu,“ uvedla se slzami v očích. Podobná slova zopakovala i v dalších vyjádřeních, což naznačuje, že se jeho stav nijak dramaticky nemění.
Schumacherova rodina umožňuje přístup jen úzkému okruhu lidí. Mezi ně patří i bývalý šéf Ferrari Jean Todt, který nedávno prozradil, že s Michaelem sleduje závody Formule 1. „Michael mi nechybí, protože ho vídám. Ale chybí mi to, co jsme spolu prožívali,“ řekl v rozhovoru.
Ne každý však takové štěstí má. Například jeho někdejší manažer Willi Weber se již roky marně snaží získat informace o Schumacherově stavu. Tvrdí, že rodina ho odřízla a odmítá s ním komunikovat.
Od nehody 29. prosince 2013 se oficiálních informací objevilo jen velmi málo. Po druhé operaci hlavy lékaři zahájili proces probouzení z kómatu, ale od té doby se objevují hlavně spekulace. Není jasné, v jakém je Schumacher stavu, kde se nachází ani kdo přesně o něj pečuje.
Některé zprávy tvrdí, že již nepotřebuje dýchací podporu a není trvale upoután na lůžko. Jiné naopak uvádějí, že není schopen komunikace ani pohybu a pouze vizuálně vnímá svět kolem sebe. Jisté je jen to, že vyžaduje neustálou lékařskou péči, která rodinu stojí obrovské finanční částky.
Rodina Schumachera se tak stala terčem rozporuplných reakcí. Někteří fanoušci si myslí, že veřejnost má právo vědět pravdu o svém hrdinovi, jiní respektují přání rodiny chránit jeho soukromí. Podle Corinny by si sám Michael nepřál, aby o něm kdokoliv cokoliv věděl.
Podle odborníků už Schumacher nikdy nebude jako dřív. Italský neurochirurg Nicola Acciari uvedl, že poškození mozku způsobilo nezvratné změny. Schumacher podle něj trpí svalovou atrofií a osteoporózou, což výrazně ovlivňuje jeho fyzický stav.
Navzdory nejasnostem existují náznaky, že Schumacher stále projevuje emoce. Jeden z jeho blízkých uvedl, že když ho posadí před krásný výhled na hory, občas se rozpláče. Arcibiskup Georg Gänswein, který ho v roce 2016 navštívil, potvrdil, že jeho vzhled se příliš nezměnil.
Bývalý šéf F1 Bernie Ecclestone věří, že Schumacher jednou odpoví na všechny otázky. Mnoho lidí ale pochybuje, že k tomu někdy dojde.
Obchodní spor a uvalení vysokých amerických cel vyvolaly mezi kanadskými obyvateli rozsáhlý bojkot zboží a služeb pocházejících ze Spojených států. Reakce veřejnosti přišla poté, co americká administrativa zavedla padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů a kanadský premiér Mark Carney přikročil k odpovídajícím protiopatřením. Napětí dál vyostřily politické výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky v pohraničních otázkách.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal Velké Británii zastřenou hrozbu během tiskové konference v kyrgyzském Biškeku. Na dotaz novinářů, zda by Moskva mohla v reakci na dodávky zbraní Ukrajině zasáhnout vojenské objekty na britském území, odpověděl pouze stručnou větou. Prohlásil, že tato informace představuje vojenské tajemství. Ruský vůdce tak záměrně neposkytl jednoznačné potvrzení ani vyvrácení možných úderů. Tímto výrokem ponechal britskou veřejnost i tamní představitele v nejistotě ohledně dalších kroků Moskvy.
Americký prezident Donald Trump představil dohodu s Venezuelou, jejímž prostřednictvím získávají Spojené státy přístup k rozsáhlým zásobám ropy. Součástí tohoto plánu je využití získané suroviny k doplnění amerických nouzových zásob ropy, které se po uvolnění miliónů barelů dostaly na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Washington získal v nově vytvořeném společném podniku většinový podíl s přístupem k desítkám miliard barelů prověřených zásob. Podle analytiků CNN však využití venezuelské ropy k doplnění strategických rezerv naráží na řadu zásadních překážek.
Od vyhlášení příměří zahynulo v Pásmu Gazy při izraelských útocích podle nejnovějších údajů tamního ministerstva zdravotnictví více než devět set lidí. Celkový počet palestinských obětí v tomto území tak od vyhlášení klidu zbraní přesáhl tisíc tři sta, přičemž mezi mrtvými je i více než tři sta dětí.
Evropské vlády plánují v boji proti klimatickým změnám masivní rozvoj jaderné energetiky. Tyto plány však narážejí na samotné dopady globálního oteplování. Vlny veder a dlouhotrvající sucha způsobily v letních měsících pokles hladin evropských řek na rekordní minima. Závody tak přicházejí o vodu potřebnou k chlazení reaktorů.
Americká armáda provedla nové letecké údery na cíle v Íránu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu v podobě raketových a dronových útoků na Jordánsko, Bahrajn a Kuvajt. K eskalaci došlo navzdory výslovnému varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv odvetný krok narazí na ještě tvrdší vojenskou reakci. Poslední kolo vzájemných úderů následovalo po nočních útocích, které narušily několikatýdenní období relativního klidu. Napětí v regionu Blízkého východu tak opět prudce vzrostlo a hrozí dalším rozšířením konfliktu.
Evropská komise čelí vnitřnímu tlaku kvůli své odmítavé politice vůči čínské sociální síti TikTok. Část úředníků v bruselském sídle Berlaymont považuje nepřítomnost komise na této platformě za strategickou chybu. Poukazují přitom na skutečnost, že aplikaci v současnosti pravidelně využívá přibližně dvě stě milionů Evropanů. Otázka možného vstupu na tuto síť se tak znovu stala tématem diskusí na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump čelí výrazné nevoli veřejnosti v souvislosti se svými nejnovějšími kroky na mezinárodní i domácí scéně. Jeho rozhodnutí rozpoutat novou obchodní válku s Kanadou a oficiálně přejmenovat Ontarijské jezero na Americké jezero vyvolalo široký odpor. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění webu CNN odmítá tato opatření nadpoloviční většina obyvatel Spojených států. Tento vývoj navíc přichází v citlivém období před nadcházejícími doplňovacími volbami do amerického Kongresu.
Íránské ozbrojené síly zahájily rozsáhlé raketové a dronové útoky na americké vojenské cíle v Jordánsku, Kuvajtu, Iráku a Bahrajnu. Tento vojenský úder následoval poté, co americká armáda v úterý obnovila své letecké operace proti íránskému území. K opětovnému vyostření konfliktu došlo v důsledku zpráv o zásahu civilního domu na jihu Íránu během svatební oslavy. Teherán reagoval sérií odvetných akcí namířených na americké základny napříč celým Blízkým východem.
V kanadské provincii Britská Kolumbie byl opět lokalizován malý plovoucí ostrov, jehož stopy úřady na čas ztratily. Zalesněný útvar poprvé zaznamenaly posádky lodí uprostřed nádrže Williston, která je největším sladkovodním jezerem v této oblasti. Satelitní snímky následně potvrdily existenci ostrova o rozloze odpovídající zhruba jednomu a půl amerického fotbalového hřiště. O několik týdnů později však z původního místa zcela zmizel a vyvolal značný rozruch. Zástupci úřadů nyní potvrdili, že se ostrov podařilo znovu najít poblíž břehu.
Pobřežní silnice v jižním Libanonu v blízkosti izraelských hranic zůstává pustá a lemovaná zničenými budovami i opuštěnou zemědělskou půdou. Posledním viditelným symbolem libanonské státní moci je stanoviště národní armády u města Nakúra, kde vojáci hlídkují za betonovými zátarasami. Jen o několik minut jízdy dále na jih však již vlají izraelské vlajky, které označují počátek okupovaného území. Vstup do této zóny je možný pouze s výslovným povolením izraelské armády.
