Od osudné nehody, při které legendární jezdec Formule 1 Michael Schumacher utrpěl vážné poranění hlavy, uplynulo již více než deset let. Informací o jeho zdravotním stavu je stále minimum, jelikož jeho rodina přísně chrání soukromí. Sem tam se ale objeví nějaká informace, většina z nich však naznačuje, že se Schumacherův stav výrazně nezlepšil. Přestože dokáže vnímat okolní svět, jeho manželka Corinna uvedla, že duševně „není přítomen“.
Corinna o svých pocitech otevřeně mluvila v dokumentu pro Netflix. „Michael mi každý den chybí. A nejen mně, ale i dětem, jeho otci, celé rodině a přátelům. Ale je tady, jen jiným způsobem, a to nám dodává sílu,“ uvedla se slzami v očích. Podobná slova zopakovala i v dalších vyjádřeních, což naznačuje, že se jeho stav nijak dramaticky nemění.
Schumacherova rodina umožňuje přístup jen úzkému okruhu lidí. Mezi ně patří i bývalý šéf Ferrari Jean Todt, který nedávno prozradil, že s Michaelem sleduje závody Formule 1. „Michael mi nechybí, protože ho vídám. Ale chybí mi to, co jsme spolu prožívali,“ řekl v rozhovoru.
Ne každý však takové štěstí má. Například jeho někdejší manažer Willi Weber se již roky marně snaží získat informace o Schumacherově stavu. Tvrdí, že rodina ho odřízla a odmítá s ním komunikovat.
Od nehody 29. prosince 2013 se oficiálních informací objevilo jen velmi málo. Po druhé operaci hlavy lékaři zahájili proces probouzení z kómatu, ale od té doby se objevují hlavně spekulace. Není jasné, v jakém je Schumacher stavu, kde se nachází ani kdo přesně o něj pečuje.
Některé zprávy tvrdí, že již nepotřebuje dýchací podporu a není trvale upoután na lůžko. Jiné naopak uvádějí, že není schopen komunikace ani pohybu a pouze vizuálně vnímá svět kolem sebe. Jisté je jen to, že vyžaduje neustálou lékařskou péči, která rodinu stojí obrovské finanční částky.
Rodina Schumachera se tak stala terčem rozporuplných reakcí. Někteří fanoušci si myslí, že veřejnost má právo vědět pravdu o svém hrdinovi, jiní respektují přání rodiny chránit jeho soukromí. Podle Corinny by si sám Michael nepřál, aby o něm kdokoliv cokoliv věděl.
Podle odborníků už Schumacher nikdy nebude jako dřív. Italský neurochirurg Nicola Acciari uvedl, že poškození mozku způsobilo nezvratné změny. Schumacher podle něj trpí svalovou atrofií a osteoporózou, což výrazně ovlivňuje jeho fyzický stav.
Navzdory nejasnostem existují náznaky, že Schumacher stále projevuje emoce. Jeden z jeho blízkých uvedl, že když ho posadí před krásný výhled na hory, občas se rozpláče. Arcibiskup Georg Gänswein, který ho v roce 2016 navštívil, potvrdil, že jeho vzhled se příliš nezměnil.
Bývalý šéf F1 Bernie Ecclestone věří, že Schumacher jednou odpoví na všechny otázky. Mnoho lidí ale pochybuje, že k tomu někdy dojde.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).
Kremel v pondělí oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin obdržel pozvání do nově vznikající Rady pro mír (Board of Peace), kterou minulý týden založil Donald Trump. Tento mezinárodní orgán má v první fázi dohlížet na příměří v Pásmu Gazy a jeho následnou obnovu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva nabídku aktuálně studuje a plánuje s Washingtonem vyjasnit veškeré „technické detaily“.
Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění.
