Herečka Veronika Arichteva se v těchto dnech vyrovnává s bolestivou ztrátou – zemřel její milovaný otec, významný a respektovaný muž, který byl nejen nedílnou součástí jejího života, ale i pevnou oporou celé rodiny a osobností českého filmového prostředí. Veřejnosti se herečka svěřila s hlubokým zármutkem prostřednictvím emotivního příspěvku. „Náš rodinný strom přišel o jednu silnou větev,“ napsala.
Ve svém vyznání Arichteva popsala otce jako výjimečného muže, který zanechal nesmazatelnou stopu nejen v rodině, ale i v srdcích těch, kteří ho znali a spolupracovali s ním. „Byl to úžasný syn, bratranec, švagr, tchán, partner, hodně let i manžel. Taky to byl nejhodnější děda, který svoje vnoučata miloval tak, že je nechal dělat bugr na chalupě, až omítka padala,“ sdílela dojemně herečka.
Zvláštní místo v jejích vzpomínkách patří vztahu dědečka s jejím čtyřletým synem Lukou, kterého má s režisérem Biserem Arichtevem. Otec Veroniky Arichtevy podle ní byl pro chlapce milujícím, trpělivým a veselým dědou, jehož přítomnost rodině přinášela radost a jistotu.
„Pro nás se ségrou to byl hlavně nejlepší táta na světě, který nám toho předal do života fakt moc,“ dodala Arichteva s úctou a láskou. Její slova okamžitě vyvolala silnou odezvu a vlnu soustrasti od fanoušků, přátel i kolegů z umělecké branže.
Na zesnulého vzpomínají i významné osobnosti českého filmu a divadla. „Odešel slušný člověk,“ uvedla pro Blesk dlouholetá spolupracovnice režiséra Jiřího Menzela, Míla Řádová. Připomněla, že se podílel například na snímcích Vesničko má středisková nebo Donšajni. „Těch dalších filmů byly desítky. Věřím, že všichni, kteří s ním mohli pracovat, si na něj v dobrém vzpomenou,“ dodala.
Smutek neskrýval ani herec a režisér Milan Šteindler, který napsal: „S Pavlem jsem pracoval. Je mi to moc líto.“ K němu se přidal principál Divadla Na Jezerce Jan Hrušínský, jenž zesnulého označil za „skvělého producenta“.
Přestože se otec Veroniky Arichtevy pohyboval mimo světla reflektorů, jeho vliv byl nepřehlédnutelný. Svým přístupem a profesionalitou zanechal výraznou stopu v české kinematografii a stal se vzorem pokory, lidskosti a opravdových hodnot, které si nesl po celý život.
Jméno Jaromíra Soukupa se v poslední době skloňuje především v souvislosti s jeho bývalou partnerkou Agátou Hanychovou. Tentokrát se ale řeší něco jiného. Tématem se stal pobyt jeho firem v budovách, které už měly sloužit něčemu docela jinému.
Při pohledu z okna to tak nevypadá, ale blíží se návrat zimního počasí. Meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v pátek vydali varování před víkendovým sněžením a tvorbou sněhových jazyků.
Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.
Psychicky náročným dnem byl čtvrtek pro pozůstalé po moderátorovi Patriku Hezuckém, který na konci loňského roku podlehl vážnému onemocnění. Na nedožité 56. narozeniny samozřejmě nezapomněla ani vdova Nikola.
Česko slaví další medaili ze zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Sbírku cenných kovů z olympiády završila Eva Adamczyková, která se vrátila pod pět kruhů po vážném zranění a následné mateřské pauze. Adamczyková skončila druhá ve finále snowboardcrossového závodu.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby vyzval v Bruselu k vytvoření nové verze Severoatlantické aliance, kterou označil jako „NATO 3.0“. Podle jeho vize by evropští spojenci měli převzít mnohem větší finanční i praktickou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Colbyho projev, přednesený za zavřenými dveřmi na setkání ministrů obrany, byl vnímán jako překvapivě smířlivý, přestože jasně definoval nutnost hluboké transformace celého bloku.
Americká armáda posiluje svou přítomnost na Blízkém východě vysláním druhé letadlové lodi, USS Gerald Ford. Ta se v regionu připojí k plavidlu USS Abraham Lincoln, což podle stanice CNN znamená citelné zvýšení vojenského tlaku na Teherán.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila náborové video v mandarínštině, které je přímo zacíleno na čínské vojáky. Tato iniciativa se zjevně snaží využít nestability v Lidové osvobozenecké armádě, kterou v poslední době zasáhla série čistek na nejvyšších místech. Video s názvem „Důvod, proč vykročit vpřed: Zachránit budoucnost“ se objevilo na kanálu YouTube ve čtvrtek.
Otázka prezidentských voleb na Ukrajině se v diplomatických kuloárech stala horkým tématem, přestože země stále čelí plnohodnotné ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj musel v těchto dnech rázně utnout spekulace, podle nichž se chystal u příležitosti čtvrtého výročí invaze vyhlásit termín voleb nebo referendum o míru. Podle prezidentské kanceláře zůstává jakékoli hlasování v současné situaci nereálné, protože absolutní prioritou je bezpečnost občanů.
Americký prezident Donald Trump, který v minulosti prohlásil, že jako hlava státu má právo dělat si absolutně cokoli, začíná narážet na první vážné překážky. Ačkoliv se nijak nevzdal svého úsilí o totální moc, v posledních týdnech se objevují sice drobné, ale velmi významné projevy odporu. Ukazuje se, že strach z prezidenta postupně vyprchává a do řad rebelů se začínají přidávat i někteří republikáni, zatímco jeho klíčové politické cíle čelí zásahům ze strany soudů i občanské společnosti.
Generální tajemník NATO Mark Rutte při svém příjezdu na bezpečnostní konferenci v Mnichově ocenil výraznou proměnu v přístupu evropských lídrů k obraně. V návaznosti na čtvrteční ministerské jednání v Bruselu prohlásil, že mezi spojenci cítí zásadní „změnu myšlení“. Podle něj skončila éra desetiletí trvajících stížností Spojených států na to, že Evropa nevynakládá na svou bezpečnost dostatečné prostředky.
Evropa se nachází v situaci, kdy sice disponuje rozsáhlým arzenálem zbraní, ale bez úzké spolupráce se Spojenými státy by byla v případném rozsáhlém konfliktu fakticky ochromena. Ačkoliv evropské zbrojovky vyrábějí špičkové stíhačky, tanky i střely, kontinentu chybí klíčová „páteř“ moderního válčení, kterou tvoří zpravodajství, logistika a komunikační systémy ovládané Pentagonem. Bez těchto amerických strategických prvků, které propojují palebnou sílu do funkčního celku, má Evropa jen malou naději na účinné odstrašení ruské agrese.
