Jedny z nejtěžších chvil ve svém životě prožívá osmatřicetilá Veronika Arichteva. Přišla totiž o milovaného tatínka Pavla Nového, respektovaného producenta. A jak prozradila, již proběhlo poslední rozloučení.
Arichteva se v květnu 1986 narodila do rodiny producenta Pavla Nového, jehož příjmení hrdě nosila až do roku 2013, kdy se provdala za známého režiséra. Ve středu večer oznámila na instagramovém profilu smutnou zprávu, která se otce týkala.
"Naš rodinnej strom, přišel o jednu silnou větev. My s Katkou přišly před pár dny o tátu," uvedla na sociální síti. "Měli jsme toho společně zažít ještě strašně moc," pokračovala herečka, která prozradila, že ve středu proběhlo poslední rozloučení s jejím otcem. Toho prý každý znal trochu jinak.
"Pro někoho to byl opravdovej a dlouholetej kamarád, o kterýho se člověk mohl vždycky opřít.
Nikdy prej nezkazil žádnou srandu. Pro někoho byl Pavel Nový spolehlivej kolega, férovej šéf, uznávanej producent," podotkla.
Podle Arichtevy byl úžasným synem, bratrancem, švagrem, tchánem, partnerem i manželem. "Taky to byl nejhodnější děda, kterej svoje vnoučata miloval tak, že je nechal dělat bugr na chalupě, až omítka padala. A chodit na lyže klidně až před polednem," poznamenala.
Pro herečku a její sestru šlo o nejlepšího tátu na světě, který dal dcerám hodně do života. "Hlavně to, že rodina je to nejvíc, co člověk může mít. Že je důležitý se o ní starat, bejt k ní upřímnej a nikdy nic nenechávat na pozdějc. Že vždycky máme stát nohama na zemi, ideálně s čistejma botama, protože ty jsou naše vizitka. Taky to, že se chodí všude včas," přiznala.
"Naučil nás milovat hory a chorvatský pláže, i když jsme měly otlačený kamínky na zádech a ježky v nohách až do podzimu. Naučil nás lásku k pejskům i ke smaženejm řízkům. A i to, že s poctivostí, pokorou a láskou nejdál dojdeš," sdělila.
"Tatínku náš, měl jsi krásnej a naplněnej život plnej smíchu, radosti, úspěchů a lidí, co si tě vždycky vážili. A taky jsi ho krásnějším udělal nám. Nám všem, co jsme tě mohli poznat. Pozdravuj tam nahoře od nás všechny. Milujeme tě a děkujeme ti za všechno, tatínku," dodala Arichteva.
Páteční verdikt Nejvyššího soudu USA, který smetl ze stolu plošná cla prezidenta Donalda Trumpa, vyvolal vlnu opatrného optimismu i v evropských metropolích a v Londýně. Ačkoliv se světoví lídři z rozhodnutí radují, v kuloárech už se připravují na odvetný úder. Obecně se totiž předpokládá, že Trump, jenž verdikt označil za „ostudu“, najde jiné právní cesty, jak svá cla do oběhu vrátit.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu sice uštědřilo Donaldu Trumpovi citelnou ránu, ale analýzy naznačují, že „celní sága“ zdaleka nekončí. Prezident už krátce po vynesení rozsudku signalizoval, že má připravený záložní plán. Ačkoliv soud zablokoval využívání zákona o mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA), v americkém právním řádu existuje několik dalších cest, kterými může Bílý dům cla na dovoz prosazovat.
Americká justice v pátek zasadila tvrdý políček hospodářské strategii Donalda Trumpa. Nejvyšší soud poměrem hlasů 6:3 konstatoval, že hlava státu překročila své zákonné kompetence, když bez souhlasu zákonodárců zavedla plošná cla na dovoz z celého světa. Rozsudek tak otřásl samotnými základy agresivního obchodního kurzu, který prezident prosazuje od svého opětovného nástupu do úřadu.
Správce pozůstalosti po zdiskreditovaném finančníkovi Jeffreym Epsteinovi souhlasil se zaplacením odškodného ve výši až 35 milionů dolarů (přibližně 830 milionů korun). Tato částka má urovnat hromadnou žalobu, podle níž Epsteinovi nejbližší poradci napomáhali jeho rozsáhlé síti obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování mladých žen a nezletilých dívek.
Americký prezident Donald Trump zahájil činnost své nové iniciativy s názvem „Rada míru“ (Board of Peace). První setkání, kterému Trump předsedal se zlatým kladívkem v ruce, přineslo miliardové finanční přísliby na obnovu Pásma Gazy, ale zároveň odhalilo hlubokou skepsi tradičních evropských spojenců. Zatímco menší státy a země Perského zálivu projekt podpořily, velcí globální hráči se drží stranou kvůli kontroverzní struktuře organizace.
V reakci na prudce rostoucí napětí s Íránem vyslal Pentagon na Blízký východ nejmodernější a nejvýkonnější válečnou loď Spojených států, USS Gerald R. Ford. Tato jaderná superloď se v regionu připojí k letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Přítomnost dvou úderných skupin letadlových lodí současně je vzácným jevem, který dramaticky navyšuje americkou vzdušnou převahu a operační flexibilitu v této neklidné části světa.
Zatčení Andrewa Mountbatten-Windsora, k němuž došlo pouhých 20 dní po zveřejnění tří milionů dokumentů z archivu ministerstva spravedlnosti USA týkajících se Jeffreyho Epsteina, značí podle britských médií začátek rozsáhlého policejního vyšetřování. Ačkoli byl králův bratr po výslechu propuštěn a jakékoli pochybení dlouhodobě popírá, nově odtajněné spisy vrhají stín na jeho desetileté působení ve funkci britského obchodního zmocněnce. Právě tato role je nyní středobodem vyšetřování podezření ze zneužití pravomoci veřejného činitele.
Možný vojenský úder Spojených států proti Íránu představuje pro administrativu Donalda Trumpa značné riziko. Prezident v současnosti zvažuje útok na zemi, která disponuje třetími největšími zásobami ropy na světě a kontroluje klíčovou námořní trasu. Jakékoli narušení stability v této oblasti by mohlo vést k okamžitému a prudkému zdražení pohonných hmot, což by přímo zasáhlo peněženky amerických domácností.
Administrativa Donalda Trumpa představila ambiciózní „Námořní akční plán“ (Maritime Action Plan), který má za cíl vzkřísit upadající americké loďařství a obnovit status Spojených států jako námořní velmoci. Podle Jamese Holmese, experta na námořní strategii z Naval War College, jde o zásadní obrat v politice, který poprvé po desetiletích přináší ucelenou strategii pro celou námořní sféru, nikoliv jen pro vojenské námořnictvo.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že nařídí ministerstvu obrany a dalším vládním agenturám zveřejnit veškeré složky, které mají k dispozici ohledně pátrání po mimozemském životě. Ve svém příspěvku na sociálních sítích uvedl, že požádá ministra obrany o zahájení procesu identifikace a odtajnění dokumentů týkajících se mimozemského života, neidentifikovaných anomálních jevů (UAP) a neidentifikovaných létajících objektů (UFO).
V rybářské vesnici Sedanka na ruském Dálném východě je život drsný i bez válečného konfliktu. Většina domů zde postrádá tekoucí vodu, splachovací toalety i ústřední topení, přestože teploty v zimě běžně klesají k -10 °C. Osada, obklopená tundrou a bažinami, je po většinu roku dostupná pouze říčním člunem nebo pásovými vozidly, v zimě pak jen sněžnými skútry či helikoptérou. Místních pracovních příležitostí je minimum a lidé přežívají díky rybolovu a pěstování vlastních potravin.
Evropská unie čelí na globální scéně ostré kritice za svůj přístup k regulaci umělé inteligence. Na světovém summitu o AI, který se konal v Novém Dillí, zazněla na adresu Bruselu tvrdá slova od vládních představitelů, lobbistů i technologických expertů. Podle mnoha účastníků si Evropa svým ambiciózním zákonem o AI (AI Act) z roku 2024 obrazně řečeno „prostřelila vlastní nohu“.
