Jedny z nejtěžších chvil ve svém životě prožívá osmatřicetilá Veronika Arichteva. Přišla totiž o milovaného tatínka Pavla Nového, respektovaného producenta. A jak prozradila, již proběhlo poslední rozloučení.
Arichteva se v květnu 1986 narodila do rodiny producenta Pavla Nového, jehož příjmení hrdě nosila až do roku 2013, kdy se provdala za známého režiséra. Ve středu večer oznámila na instagramovém profilu smutnou zprávu, která se otce týkala.
"Naš rodinnej strom, přišel o jednu silnou větev. My s Katkou přišly před pár dny o tátu," uvedla na sociální síti. "Měli jsme toho společně zažít ještě strašně moc," pokračovala herečka, která prozradila, že ve středu proběhlo poslední rozloučení s jejím otcem. Toho prý každý znal trochu jinak.
"Pro někoho to byl opravdovej a dlouholetej kamarád, o kterýho se člověk mohl vždycky opřít.
Nikdy prej nezkazil žádnou srandu. Pro někoho byl Pavel Nový spolehlivej kolega, férovej šéf, uznávanej producent," podotkla.
Podle Arichtevy byl úžasným synem, bratrancem, švagrem, tchánem, partnerem i manželem. "Taky to byl nejhodnější děda, kterej svoje vnoučata miloval tak, že je nechal dělat bugr na chalupě, až omítka padala. A chodit na lyže klidně až před polednem," poznamenala.
Pro herečku a její sestru šlo o nejlepšího tátu na světě, který dal dcerám hodně do života. "Hlavně to, že rodina je to nejvíc, co člověk může mít. Že je důležitý se o ní starat, bejt k ní upřímnej a nikdy nic nenechávat na pozdějc. Že vždycky máme stát nohama na zemi, ideálně s čistejma botama, protože ty jsou naše vizitka. Taky to, že se chodí všude včas," přiznala.
"Naučil nás milovat hory a chorvatský pláže, i když jsme měly otlačený kamínky na zádech a ježky v nohách až do podzimu. Naučil nás lásku k pejskům i ke smaženejm řízkům. A i to, že s poctivostí, pokorou a láskou nejdál dojdeš," sdělila.
"Tatínku náš, měl jsi krásnej a naplněnej život plnej smíchu, radosti, úspěchů a lidí, co si tě vždycky vážili. A taky jsi ho krásnějším udělal nám. Nám všem, co jsme tě mohli poznat. Pozdravuj tam nahoře od nás všechny. Milujeme tě a děkujeme ti za všechno, tatínku," dodala Arichteva.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně vyzval Írán, aby udělal „chytrou věc“ a přistoupil na dohodu. Prohlásil, že navzdory křehkému příměří na Blízkém východě nechce pokračovat v zabíjení Íránců. „Nechceme tam jít a zabíjet lidi. Opravdu ne. Je to příliš tvrdé,“ uvedl Trump v reakci na aktuální vývoj konfliktu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v úterý prohlásil, že operace zaměřená na znovuootevření Hormuzského průlivu je „samostatným a odlišným“ projektem, který nespadá pod širší válečný konflikt s Íránem. Toto vyjádření je zatím nejvýraznějším veřejným připuštěním faktu, že se konflikt vyvinul daleko za svůj původní rámec.
Svět zůstává i nadále nechráněn před budoucími hrozbami rozsáhlých nákaz. Vyjednavačům se totiž nepodařilo včas dokončit klíčovou dohodu o sdílení informací o patogenech, testech a vakcínách, což vyvolává vážné obavy mezi předními zdravotnickými experty.
Moskva se v úterý probudila do atmosféry připomínající spíše stav obležení než přípravy na největší národní oslavy. Ruské úřady v rámci zpřísněných bezpečnostních opatření před čtvrteční přehlídkou ke Dni vítězství dočasně uzavřely všechna čtyři hlavní letiště a v metropoli plošně vypnuly mobilní internet. Kroky Kremlu reagují na vzrůstající obavy z ukrajinských dronů, které v poslední době opakovaně pronikly i přes hustou protivzdušnou obranu hlavního města.
Americký prezident Donald Trump vyostřil svůj spor s papežem Lvem XIV., když ho obvinil z „ohrožování mnoha katolíků“. Důvodem je papežův postoj k íránskému konfliktu. Trump v rozhovoru pro konzervativní rozhlasovou síť Salem News prohlásil, že pontifikovi zřejmě nevadí představa Íránu disponujícího jadernými zbraněmi, což považuje za nepřijatelné.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v úterý zveřejnil výroční zprávu, která poukazuje na rostoucí počet případů překročení povolených limitů pesticidů u vybraných plodin. Ačkoliv 99 % vzorků z evropské produkce stále splňuje zákonné normy, u dovážených potravin je míra pochybení až třikrát vyšší. Tento trend pravděpodobně znovu rozvíří debatu o nespravedlivé konkurenci, se kterou se potýkají evropští zemědělci.
Představitelé amerického Pentagonu i přes pokračující střety v Hormuzském průlivu ujišťují, že dohoda o příměří z 8. dubna nadále platí. Ministr obrany Pete Hegseth a generál Dan Caine na společném brífinku uvedli, že íránské provokace zatím nedosáhly intenzity, která by vyžadovala návrat k plnohodnotné válce. Hegseth označil chování Teheránu za „mezinárodní vydírání“, ovšem zdůraznil, že nová americká iniciativa Projekt Svoboda úspěšně zajišťuje průjezd obchodních lodí a dokazuje neschopnost Íránu oblast zcela ovládnout.
Křehké příměří v Perském zálivu, které trvá teprve čtyři týdny, začíná pod náporem obnoveného napětí mezi Spojenými státy a Íránem vykazovat vážné trhliny. Podle webu BBC se region ocitá v nebezpečném bodě, kdy hrozí, že jediný chybný výpočet nebo špatně pochopený záměr spustí návrat k totální válce. Strategický Hormuzský průliv se stal ústředním bodem této krize a diplomatická jednání v Pákistánu zatím nepřinesla žádný hmatatelný výsledek.
Když byl 8. května 2025 zvolen Robert Prevost novou hlavou katolické církve, přijal jméno Lev XIV. a zástupy na Svatopetrském náměstí pozdravil Kristovými slovy: „Pokoj vám.“ Právě mír a lidská důstojnost se staly ústředními pilíři pontifikátu historicky prvního amerického papeže, který nyní završuje svůj první rok v úřadu.
Současná geopolitická situace a opakující se střety mezi Donaldem Trumpem a evropskými lídry nutí Evropu k dříve nepředstavitelné úvaze: jak zajistit vlastní bezpečnost s výrazně menším přispěním Spojených států. Ačkoliv USA zůstávají členem NATO, jejich nynější postoj, zahrnující snižování počtu vojáků a oslabování politických závazků, vyžaduje od evropských spojenců zásadní přehodnocení obranné architektury kontinentu.
Německo čelí vážnému problému ve své obranné strategii poté, co americký prezident Donald Trump rozhodl o stažení tisíců vojáků ze země. Tento krok fakticky pohřbil dřívější plány na rozmístění amerických raket dlouhého doletu na německém území. Berlín se spoléhal na to, že tyto zbraně budou klíčovým prvkem odstrašování Ruska, nyní se však zdá, že slibované posily nedorazí.
Prezident Donald Trump představil ve svém návrhu rozpočtu na rok 2027 ambiciózní plán na obnovu americké námořní dominance, který označuje jako „Zlatou flotilu“. Tato iniciativa zahrnuje rekordní investici ve výši 65,7 miliardy dolarů určenou výhradně na stavbu lodí, což představuje největší nárůst od dob druhé světové války a studené války. Cílem je vybudovat celkem 34 nových plavidel, včetně 18 bojových a 16 podpůrných lodí, mezi nimiž figurují ponorky tříd Virginia a Columbia či torpédoborce.
