Situace mezi princem Harrym a zbytkem britské královské rodiny zůstává napjatá. Podle královského životopisce Toma Bowera čelí vévoda ze Sussexu vážnému riziku – pokud nenapraví vztahy se svou rodinou ještě předtím, než se jeho bratr princ William stane králem, může být zcela odříznut.
Harry, který nyní žije v USA, přerušil oficiální vazby s monarchií v roce 2020 a následně otevřeně kritizoval královskou instituci i vlastní příbuzné. Největší roztržka údajně panuje právě mezi ním a jeho starším bratrem Williamem, který je prvním v pořadí na britský trůn. Podle britských médií spolu bratři nejsou již delší dobu v kontaktu.
„Harry se vážně obává, že až jeho otec jednou zemře, William ho zcela vyloučí a on ztratí jakýkoli status ve Velké Británii. Stane se pro něho persona non grata,“ řekl Bower pro deník The Mirror. „Harry potřebuje schůzku s Karlem III., aby ukázal, že je stále součástí královské rodiny a obnovil si důvěryhodnost ve Spojeném království.“
Vévoda ze Sussexu, který v minulosti prohlásil, že si přeje usmíření s rodinou, zatím veřejně nereagoval. Jeho vztah s otcem králem Karlem III. je rovněž poznamenán napětím, ačkoliv se v posledních měsících objevily náznaky snahy o opětovné sblížení.
Zdroje blízké britské královské rodině totiž tvrdí, že princ Harry a jeho manželka Meghan Markle usilují o smíření s nemocným králem Karlem III., než bude pozdě. Spekulace posílila tajná schůzka vysoce postavených pracovníků páru s hlavním komunikačním poradcem krále, která se odehrála minulý týden v Londýně.
Podle informací listu Mail on Sunday se ve středu uskutečnilo neveřejné setkání mezi Meredith Mainesovou, šéfkou komunikace Harryho a Meghan, a Tobynem Andreaem, vedoucím komunikace krále Karla. Setkání se konalo v soukromém londýnském klubu Royal Over-Seas League a přítomen byl i Liam Maguire, který zastupuje Sussexovy ve Velké Británii.
Setkání okamžitě vzbudilo pozornost, když se na veřejnost dostaly fotografie ze schůzky. Zdroje z okolí prince Harryho uvedly, že obě strany byly „frustrované“ z toho, že se o setkání dozvěděla média. Autor a blízký přítel královské rodiny Hugo Vickers označil setkání za „podivné“ vzhledem k tomu, že se odehrávalo v plném zorném poli veřejnosti.
„Možná jen probírali rutinní záležitosti, ale je jasné, že ke smíření musí dříve či později dojít,“ uvedl Vickers pro deník Page Six. „Nemyslím si, že se Harry vrátí k oficiálním královským povinnostem, ale na osobní úrovni by bylo dobré, kdyby si urovnal vztah s otcem.“
Harry naposledy viděl Karla v únoru 2024, kdy přijel do Londýna krátce po zveřejnění zprávy o otcově rakovině. Setkání tehdy trvalo pouhých třicet minut. Král, kterému je 76 let, stále podstupuje léčbu a podle zdrojů není vyléčen, ačkoliv dostává tu nejlepší možnou péči. Tento měsíc bylo také oznámeno, že v září přivítá prezidenta Donalda Trumpa při jeho druhé státní návštěvě Velké Británie.
V květnu princ Harry v emotivním rozhovoru pro BBC přiznal, že ho zamrzelo, že kvůli prohranému soudnímu sporu o bezpečnost nemůže s rodinou trávit více času v Británii. Dodal, že jeho otec s ním kvůli tomuto problému nechce mluvit. „Nevím, kolik času mu ještě zbývá,“ řekl Harry. „Ale nechci už bojovat. Chci usmíření.“
Hugo Vickers se rovněž domnívá, že klíčovou osobou pro narovnání vztahů by mohla být princezna Eugenie, dcera prince Andrewa, která zůstává s Harrym ve velmi dobrém vztahu. „Eugenie je stále v kontaktu s Harrym a mohla by sehrát roli prostředníka nejen mezi bratry, ale i ve vztahu k dětem,“ řekl Vickers. „Jednou si stejně uvědomí, že jejich bratranec George bude králem.“
Spekuluje se také o možné pozvánce na tradiční letní pobyt na skotském sídle Balmoral, kde král Karel tráví srpen. Právě zde by mohla vzniknout příležitost k osobnímu setkání mezi ním a vnoučaty – princem Archiem (6) a princeznou Lilibet (4), kteří svého dědečka téměř neznají.
Navzdory pokusům o usmíření zůstává vztah mezi Harrym a jeho bratrem Williamem silně napjatý. Podle zdrojů z okolí prince Williama mezi bratry neprobíhá žádná komunikace a William „neplánuje obnovit vztahy“. V kontrastu s tím se William, jeho manželka Kate Middleton a jejich dvě nejstarší děti, princ George a princezna Charlotte, v neděli objevili ve Wimbledonu, kde je přivítal nadšený aplaus.
Mainesová přiletěla do Londýna z Los Angeles kvůli jednáním s britským týmem Sussexových, s médii a s partnery prince Harryho, včetně těch, kteří spravují jeho patronáty. Zatímco formálně šlo o pracovní cestu, podle pozorovatelů v sobě nesla i snahu přiblížit se královskému dvoru a obnovit alespoň základní vztahy.
Blížící se Vánoce umí být i tíhou. Vyprávět o tom může Veronika Arichteva, která si krátce před svátky opět uvědomila, o co letos přišla. Sympatické herečce v letošním roce zemřel tatínek, následně s manželem Biserem přišli o miminko.
Vánoční či novoroční projevy k politice patří. Výjimkou nebude ani letošní rok, ačkoliv nový premiér Andrej Babiš (ANO) neplánuje televizní vystoupení v následujících dnech. Z obrazovky ale promluví k národu exprezident Miloš Zeman.
Lucie Vondráčková po rozchodu se zápasníkem Zdeňkem Polívkou realizuje další důležitou změnu v osobním životě. Jak vyšlo najevo, herečka a zpěvačka jde doslova o dům dál. A nijak se tím netají.
Očekávání spojená s kauzou Jeffreyho Epsteina se dnes přiblížila k zásadnímu rozuzlení. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa je po měsících odkladů a politických bitev právně zavázána zveřejnit rozsáhlý archiv dokumentů týkajících se tohoto zemřelého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa. Spisy, které mohou vrhnout nové světlo na Epsteinovy zločiny i jeho kontakty s vlivnými osobnostmi, musí ministerstvo spravedlnosti zpřístupnit do půlnoci washingtonského času.
Ruský prezident Vladimir Putin využil svou výroční tiskovou konferenci k tomu, aby Kyjevu adresoval nabídku, která na první pohled působí konstruktivně, ale podle analytiků v sobě skrývá diplomatickou past. Prohlásil, že Rusko je ochotno dočasně zastavit raketové údery na ukrajinské území, pokud tamní vláda uspořádá volby. Moskva by se prý v den hlasování zdržela útoků hluboko do vnitrozemí, aby umožnila bezpečný průběh voleb.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
