Spory Agáty Hanychové a Jaromíra Soukupa pokračují i na jaře letošního roku. Expartneři se v úterý opět potkali před soudem a atmosféra byla napjatá. Řešil se návrh Hanychové, která chce mít jejich společnou dceru ve výhradní péči.
Jsou to už téměř dva roky, co se Hanychová rozešla se Soukupem. Sbohem si dali jen několik měsíců poté, co se jim narodila dcera Rozárka. Péče o holčičku je dodnes předmětem sporů, ačkoliv se dvojice před rokem dohodla na střídavé péči. Influencerka se snaží získat dceru do plné péče.
V úterý se konalo další soudní stání, jehož výsledek je neznámý, protože z jednání je vyloučena veřejnost. Na chodbě bylo podle informací webu super.cz patrné napětí mezi bývalými partnery. Pozdravili se jen jejich právní zástupci.
Hanychová nedávno pokoušela trpělivost Soukupa, když zdánlivě zapomněla na pravidla ohledně zveřejňování tváří obou dcer, na nichž lpějí její bývalí partneři.
"Beztrestně" totiž může trojnásobná maminka ukázat jen nejstaršího potomka, syna Kryšpína. S jeho otcem Mirkem Dopitou totiž po letech odloučení od předloňského roku opět tvoří pár. Dokonce se vzali. Vztahy trojnásobné maminky s otci obou dcer jsou ale komplikovanější.
Jakub Prachař i Jaromír Soukup si nepřejí, aby influencerka ukazovala tváře holčiček na sítích. U příležitosti 40. narozenin si to však Agáta dovolila. Konkrétně se nechala vyfotit se všemi dětmi, přičemž její jediný syn držel číslici 40 z nafukovacích balonků.
Evropská unie v době rostoucího globálního neklidu intenzivně vyhledává spolehlivé mezinárodní partnery, přičemž Jižní Korea do této strategie ideálně zapadá. Obě strany plánují posílit své technologické, obranné a průmyslové vazby na nadcházejícím setkání na nejvyšší úrovni v Bruselu. Jihokorejský prezident I Če-mjong se sejde s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Podle analytiků představuje tento summit, který se koná po tříleté odmlce, zásadní příležitost pro prohloubení spolupráce v oblasti ekonomické bezpečnosti, kde Jižní Korea funguje jako klíčový spojenec pro snižování rizik.
Írán varoval, že v případě pokračujících úderů ze strany americké armády přistoupí k ještě tvrdším a rozsáhlejším útokům. Teherán takto reagoval na odvetné kroky Washingtonu, které následovaly po údajném sestřelení amerického vrtulníku. Íránská armáda ve svém prohlášení uvedla, že pokud se bude agrese vůči islámské republice opakovat, zasáhne další určené cíle v regionu. Varování přišlo ve chvíli, kdy teheránské síly vypálily nejméně čtyři balistické rakety a několik bezpilotních letounů na americké základny v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
Miliardář a spoluzakladatel společnosti Microsoft Bill Gates má ve středu předstoupit před sněmovní výbor pro dohled a reformu. Zákonodárci ho budou vyslýchat v rámci vyšetřování, které se týká odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Výslech se uskuteční za zavřenými dveřemi a jeho hlavním tématem budou dřívější vazby mezi oběma muži. Přepis z tohoto jednání plánuje výbor zveřejnit později.
V rozhovoru pro pořad Meet the Press na stanici NBC se americký prezident Donald Trump ohradil proti tvrzení, že by v minulosti garantoval úplné vyhýbání se novým vojenským střetům. Svůj postoj obhajoval tím, že se zaměřil na vytvoření extrémně silné armády.
Ukrajinské ministerstvo obrany potvrdilo, že pozemní robotické systémy se staly běžnou součástí tamní první linie, kde plní logistické úkoly, poskytují bojovou podporu a pomáhají s evakuací raněných.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ho armáda informovala o sestřelení amerického vrtulníku Apache íránskými silami u pobřeží Ománu. Podle šéfa Bílého domu Spojené státy na tento incident musí bezpodmínečně reagovat. Trump zároveň potvrdil, že oba piloti, kteří se v té době nacházeli na palubě stroje, byli úspěšně zachráněni a vyvázli z incidentu bez jakýchkoli zranění.
Čínský prezident Si Ťin-pching ukončil dvoudenní oficiální návštěvu Pchjongjangu, která byla jeho první cestou do Severní Koreje od roku 2019. Severokorejský vůdce Kim Čong-un připravil pro čínského hosta velkolepé uvítání zahrnující červený koberec i akrobatická vystoupení.
Silný, neboli „super“ El Niño, charakterizovaný vzestupem teploty mořské hladiny o dva stupně Celsia nebo více, je pro letošní rok vysoce pravděpodobný a jeho vliv potrvá až do roku 2027. Tento klimatický jev způsobený oslabením pasátů umožňuje teplým povrchovým vodám šířit se napříč středním a východním Pacifikem, což narušuje oceánskou cirkulaci a mění vzorce počasí po celém světě. El Niño tak zintenzivňuje již existující nerovnosti v globální ekonomice, přičemž klimatické šoky jasně ukazují, jak dodavatelské řetězce přenášejí rizika na nejchudší populace světa, a potenciální nejhorší scénáře dopadnou nepřiměřeně právě na chudé zemědělce a dělníky.
Jednou z největších záhad současné globální ekonomiky zůstává skutečnost, proč ropný trh reaguje relativně klidně na jeden z největších nabídkových šoků v historii. Hormuzský průliv je kvůli tři měsíce trvající válce s Íránem paralyzován, což je scénář, který před vypuknutím konfliktu málokdo považoval za reálný. Viditelná lodní doprava v této oblasti je podle odhadů banky JPMorgan na pouhých patnácti procentech předválečné úrovně, přesto ceny ropy zatím nestouply na kritické hodnoty, kterých se analytici obávali.
Britský lékař Simon Mardel, který má za sebou třicet let zkušeností s bojem proti nejzávažnějším epidemiím eboly, varuje, že nynější vývoj v Demokratické republice Kongo může vyústit v katastrofu obřích rozměrů. Devětašedesátiletý specialista přirovnal situaci ke sledování vlakové havárie a upozornil, že přesný rozsah ani rychlost přenosu nikdo nezná. Hrozí podle něj, že se nákaza vymkne kontrole a zasáhne nepřipravené státy na jiných kontinentech. V Demokratické republice Kongo jde přitom o třetí nejrozsáhlejší epidemii v dějinách, která si vyžádala přes 230 životů z více než tisíce nakažených, včetně zdravotníků a dobrovolníků, což vedlo Světovou zdravotnickou organizaci k vyhlášení stavu veřejného ohrožení mezinárodního významu.
Bulharsko již nebude posílat žádné zbraně na Ukrajinu, což oficiálně oznámil tamní ministr obrany Dimitar Stojanov. Tento krok definitivně potvrzuje odmítavý postoj nové bulharské vlády vůči evropské vojenské podpoře Kyjeva.
Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin prohlásil, že Rusko a Bělorusko jsou neustále připraveny použít všechny dostupné prostředky, včetně jaderných zbraní, k zajištění bezpečnosti svazového státu.
