Náhradou za nekompromisního porotce v populární kuchařské reality show Hell's Kitchen se stane jiný renomovaný kuchař, Kašpárek už nebude dál součástí pořadu.
Michelinský šéfkuchař Radek Kašpárek, spolumajitel renomované restaurace Field, se nachází v těžkém období svého osobního života. Po tom, co jeho manželka prodělala mozkový infarkt a on jí v poslední chvíli zachránil život, následovaly další operace a složitá hospitalizace. Ačkoliv jejich vztah prošel těžkými zkouškami, pár tvrdí, že si od sebe potřebují dát pauzu, přičemž se spekuluje i o možném rozvodu.
Tato osobní krize se bohužel odráží i na jeho profesním životě. Kašpárek, který byl známý svou tvrdou prací a nasazením, se rozhodl ukončit svou účast v populární kuchařské show Hell's Kitchen, kde dosud působil jako jeden z hlavních porotců. „Momentálně chci svůj čas věnovat především svým dětem. Ty jsou, a vždy byly, pro mě absolutní prioritou,“ uvedl Kašpárek na svém Instagramu.
„Cítím v tomhle ohledu určitý dluh, který vznikl hlavně mým extrémním pracovním vytížením. Potřebuju si také vyčistit hlavu, než se pustím do dalšího velkého projektu, a proto jsem požádal TV Nova o uvolnění z připravované sezony Hell’s Kitchen. Věřím, že kolega Honza Punčochář se své nové role ujme s energií sobě vlastní, a přeji jemu i celému skvělému týmu Hell’s Kitchen mnoho úspěchů,“ dodal Kašpárek.
Jeho odchod z pořadu však není tak jednoznačný, jak se na první pohled zdá. Podle informací deníku Expres se totiž na Nově spekuluje, že Kašpárkovi byl odchod „doporučen shora“. Oficiálně se tvrdí, že šéfkuchař o odchodu rozhodl sám, ale podle informátorů měl být tento krok výsledkem konfliktů během natáčení a přetíženého pracovního tempa. „Odchod mu byl důrazně doporučen. Na Nově se k němu ale zachovali fér a udělali to, jakože na vlastní žádost,“ cituje Expres svůj zdroj.
Jan Punčochář, který má nyní převzít Kašpárkovo místo, se na tuto novou výzvu dívá s respektem. „Bude výzvou skočit do rozjetého a dobře fungujícího vlaku, kterému se má ovšem změnit strojvůdce. Když mě TV Nova oslovila s tím, že Radek potřebuje na chvíli uvolnit, cítil jsem velký respekt, jelikož loňská série Hell’s Kitchen byla za mě skvělá a nenapadal mě nikdo, kdo by show vedl lépe než on,“ řekl Punčochář.
Tato změna, i když byla oficiálně podána jako dobrovolný krok Kašpárka, vyvolala v médiích a u fanoušků velkou diskuzi. Mnozí se totiž domnívají, že skutečnou příčinou jeho odchodu byly nejen osobní problémy, ale i napjatá atmosféra na natáčení, kde se vyskytovaly konflikty a neshody.
Kašpárek přitom nikdy nepatřil k těm, kdo by si stěžoval na pracovní zátěž, a jeho profesionalita byla vždy oceňována. Teď se ale ukazuje, že ani silný charakter nemůže vydržet bez odpočinku, když život přináší tak silné osobní zátěže.
„Jsou rádi, že je pryč. Nakonec se dohodli, ale první impuls šel od Novy. Byly tam konflikty i během natáčení. Radek asi také bude rád, že si odpočine. Nejde jen o to, že se mu hroutí osobní život, ale také si toho nabral strašně moc a potřebuje ubrat,“ řekl zdroj blízký televizi.
Ačkoliv Kašpárek tvrdí, že si potřebuje odpočinout a soustředit se na rodinu, jeho odchod z Hell’s Kitchen naznačuje, že pro šéfkuchaře je momentálně důležitější než cokoli jiného klid a stabilita ve svém osobním životě.
V Íránu začal historicky druhý přenos moci od revoluce v roce 1979. Proces výběru nového nejvyššího vůdce, který je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil, je sice jasně definován ústavou, ale v praxi zůstává značně neprůhledným. Aktuálně zemi vede tříčlenná prozatímní rada, v níž zasedá reformistický prezident Masúd Pezeškiján, konzervativní šéf soudní moci Mohsení Edžeí a vlivný duchovní ájatolláh Alí Rezá Aráfí.
Britské královské letectvo (RAF) zaznamenalo svůj první úspěšný zásah od začátku současné vojenské operace Spojených států a Izraele proti Íránu. Stíhačka typu Typhoon, operující ze základny v Kataru, sestřelila íránský bezpilotní letoun. K nasazení letky Typhoonů do této oblasti došlo již začátkem letošního roku v reakci na rostoucí napětí v regionu.
Americký prezident Donald Trump v neděli dopoledne prohlásil, že noví představitelé íránského režimu projevili zájem o vyjednávání. V rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že s rozhovory souhlasil a v nejbližší době s nimi bude mluvit. Trump zároveň kritizoval Írán za to, že k tomuto kroku nepřistoupil dříve, čímž se mohl vyhnout současné drtivé vojenské kampani.
Dubaj se v neděli proměnila v město duchů. V období vrcholu turistické sezóny, kdy bývají zdejší pláže, nákupní centra i restaurace obvykle přeplněné, osiřely dálnice a obloha zůstala bez obvyklého provozu letadel. Oblast Dubai Marina, která je běžně centrem jachtařských večírků, utichla a pro mnohé rezidenty situace připomínala lockdowny z dob pandemie před šesti lety.
Vedení Íránu reaguje na smrt ajatolláha Alího Chameneího vytvořením provizorní tříčlenné rady, která má zemi provést současnou krizí. Do tohoto orgánu byl v neděli delegován významný duchovní Alíréza Aráfí, který v radě zasedne spolu s prezidentem Masúdem Pezeškijánem a nejvyšším představitelem justice Gholám-Hosejnem Mohsení-Edžeím. Jmenování Aráfího, který má silné postavení v ústavních institucích, schválila vlivná Rada pro určování zájmů režimu s cílem udržet stabilitu státu.
Bezprecedentní útok Spojených států a Izraele na íránské vedení byl výsledkem měsíců pečlivého sledování a úzké spolupráce mezi zpravodajskými službami obou zemí. Podle informací deníku The New York Times sehrála klíčovou roli americká CIA, které se podařilo přesně lokalizovat nejvyššího představitele země, ajatolláha Alího Chameneího. CIA sledovala jeho zvyky a pohyb dlouhodobě, ale zlom nastal ve chvíli, kdy agentura zjistila termín a místo konání mimořádné schůzky nejvyšších vládních špiček.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala po celém světě vážné obavy z drastického nárůstu cen ropy. Eskalující vojenská agrese na Blízkém východě by mohla vést nejen k dražším pohonným hmotám na čerpacích stanicích, ale v konečném důsledku i ke globálnímu hospodářskému poklesu. Klíčovým bodem celého sporu je strategický Hormuzský průliv, jehož případné uzavření by otřáslo základy mnoha rozvinutých ekonomik.
Letecké společnosti napříč Blízkým východem hromadně ruší nebo odklánějí své spoje v důsledku útoků Spojených států a Izraele na Írán a následných odvetných úderů Teheránu. Kvůli uzavírkám vzdušného prostoru jsou až do odvolání pozastaveny veškeré lety z mezinárodního letiště v Dubaji i z letiště Al-Maktúm. Při nočním incidentu na dubajském letišti byli navíc zraněni čtyři zaměstnanci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že termín a místo konání příštího kola mírových rozhovorů mezi USA, Ruskem a Ukrajinou budou záviset na aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a na míře reálných diplomatických možností.
Írán oficiálně varoval před „zdrcující“ odvetou v reakci na údery Spojených států a Izraele, při kterých zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Zatímco část Íránců zprávu o jeho smrti oslavuje, v ulicích jsou k vidění i skupiny truchlících. Islámské revoluční gardy (IRGC) již v sobotu podnikly údery napříč Blízkým východem a pohrozily, že zahájí ničivou ofenzivní operaci zaměřenou na Izrael a americké vojenské základny.
Írán prochází určujícím okamžikem své historie. O osudu nejvyššího duchovního vůdce se spekulovalo od sobotního rána, kdy se jeho sídlo stalo terčem první vlny útoků. Satelitní snímky následně potvrdily, že jeho rezidence utrpěla značné škody. Prvotní reakce z Teheránu sice uváděly, že byl převezen do bezpečí, a státní televize avizovala jeho projev, k žádnému vystoupení však nedošlo.
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer na své platformě Truth Social oznámil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl zabit při masivním společném úderu Spojených států a Izraele. Trump ve svém prohlášení označil Chameneího za jednu z nejvíce zločinných postav historie a uvedl, že jeho smrt přináší spravedlnost nejen Íráncům, ale i Američanům a lidem po celém světě. Operace byla podle něj vedena s využitím špičkových sledovacích systémů, kterým vůdce nedokázal uniknout.