Náhradou za nekompromisního porotce v populární kuchařské reality show Hell's Kitchen se stane jiný renomovaný kuchař, Kašpárek už nebude dál součástí pořadu.
Michelinský šéfkuchař Radek Kašpárek, spolumajitel renomované restaurace Field, se nachází v těžkém období svého osobního života. Po tom, co jeho manželka prodělala mozkový infarkt a on jí v poslední chvíli zachránil život, následovaly další operace a složitá hospitalizace. Ačkoliv jejich vztah prošel těžkými zkouškami, pár tvrdí, že si od sebe potřebují dát pauzu, přičemž se spekuluje i o možném rozvodu.
Tato osobní krize se bohužel odráží i na jeho profesním životě. Kašpárek, který byl známý svou tvrdou prací a nasazením, se rozhodl ukončit svou účast v populární kuchařské show Hell's Kitchen, kde dosud působil jako jeden z hlavních porotců. „Momentálně chci svůj čas věnovat především svým dětem. Ty jsou, a vždy byly, pro mě absolutní prioritou,“ uvedl Kašpárek na svém Instagramu.
„Cítím v tomhle ohledu určitý dluh, který vznikl hlavně mým extrémním pracovním vytížením. Potřebuju si také vyčistit hlavu, než se pustím do dalšího velkého projektu, a proto jsem požádal TV Nova o uvolnění z připravované sezony Hell’s Kitchen. Věřím, že kolega Honza Punčochář se své nové role ujme s energií sobě vlastní, a přeji jemu i celému skvělému týmu Hell’s Kitchen mnoho úspěchů,“ dodal Kašpárek.
Jeho odchod z pořadu však není tak jednoznačný, jak se na první pohled zdá. Podle informací deníku Expres se totiž na Nově spekuluje, že Kašpárkovi byl odchod „doporučen shora“. Oficiálně se tvrdí, že šéfkuchař o odchodu rozhodl sám, ale podle informátorů měl být tento krok výsledkem konfliktů během natáčení a přetíženého pracovního tempa. „Odchod mu byl důrazně doporučen. Na Nově se k němu ale zachovali fér a udělali to, jakože na vlastní žádost,“ cituje Expres svůj zdroj.
Jan Punčochář, který má nyní převzít Kašpárkovo místo, se na tuto novou výzvu dívá s respektem. „Bude výzvou skočit do rozjetého a dobře fungujícího vlaku, kterému se má ovšem změnit strojvůdce. Když mě TV Nova oslovila s tím, že Radek potřebuje na chvíli uvolnit, cítil jsem velký respekt, jelikož loňská série Hell’s Kitchen byla za mě skvělá a nenapadal mě nikdo, kdo by show vedl lépe než on,“ řekl Punčochář.
Tato změna, i když byla oficiálně podána jako dobrovolný krok Kašpárka, vyvolala v médiích a u fanoušků velkou diskuzi. Mnozí se totiž domnívají, že skutečnou příčinou jeho odchodu byly nejen osobní problémy, ale i napjatá atmosféra na natáčení, kde se vyskytovaly konflikty a neshody.
Kašpárek přitom nikdy nepatřil k těm, kdo by si stěžoval na pracovní zátěž, a jeho profesionalita byla vždy oceňována. Teď se ale ukazuje, že ani silný charakter nemůže vydržet bez odpočinku, když život přináší tak silné osobní zátěže.
„Jsou rádi, že je pryč. Nakonec se dohodli, ale první impuls šel od Novy. Byly tam konflikty i během natáčení. Radek asi také bude rád, že si odpočine. Nejde jen o to, že se mu hroutí osobní život, ale také si toho nabral strašně moc a potřebuje ubrat,“ řekl zdroj blízký televizi.
Ačkoliv Kašpárek tvrdí, že si potřebuje odpočinout a soustředit se na rodinu, jeho odchod z Hell’s Kitchen naznačuje, že pro šéfkuchaře je momentálně důležitější než cokoli jiného klid a stabilita ve svém osobním životě.
Nevyzpytatelné je počasí v Česku během posledních dní. Po sněhové nadílce následovala epizoda, kdy opakovaně hrozil výskyt nebezpečné ledovky. Další změnu přinese druhá polovina tohoto týdne. Meteorologové očekávají inverzi.
Nejtěžší moderátorskou disciplínou jsou samozřejmě přímé televizní přenosy. Vyzkoušel si je i Karel Šíp, jenž v živém vysílání zažil asi nejtěžší okamžiky ve své desítky let trvající kariéře. Jak na to dnes vzpomíná?
Íránská justice oficiálně popřela zprávy o tom, že by plánovala popravu šestadvacetiletého Erfana Soltáního, který byl zadržen během nedávných masových nepokojů. Organizace pro lidská práva Hengaw přitom začátkem týdne varovala, že rodina mladého muže byla informována o jeho popravě naplánované na tuto středu. Soltání, majitel obchodu s oblečením, se stal symbolem pro tisíce zadržených Íránců, u nichž panují obavy z nespravedlivých a bleskových procesů.
Dánský ministr zahraničí a jeho grónská kolegyně odletěli do Washingtonu s nadějí, že najdou pochopení u ministra zahraničí Marca Rubia. Místo klidného dialogu je však v Bílém domě čekal tvrdý střet s JD Vancem. Viceprezident USA si za poslední rok vybudoval pověst politika s otevřeně nepřátelským postojem k evropským vládám, což v Bruselu i Kodani vyvolává čiré zděšení.
Spojené státy se ocitají na hraně dalšího zásadního vojenského rozhodnutí. Zatímco se svět ještě nestihl vzpamatovat ze svržení režimu Nicoláse Madura ve Venezuele, pozornost administrativy Donalda Trumpa se nyní naplno přesunula k Íránu. Situace v Teheránu je nejnapjatější za poslední roky a tamní režim čelí nebývalému tlaku z ulice i ze zahraničí. Pro globální trhy však Írán nepředstavuje jen další „padající domino“, ale strategický nervový uzel, jehož destabilizace může mít drtivé dopady na světovou ekonomiku.
Situace v Minneapolisu se v noci na čtvrtek dramaticky vyhrotila poté, co federální agent postřelil a zranil muže, který na něj měl podle oficiálních zpráv zaútočit. Incident okamžitě zažehl nové kolo násilných nepokojů v ulicích, kde se policie a federální složky střetly se stovkami demonstrantů.
Administrativa Donalda Trumpa se loni v létě prezentovala nálety na íránská jaderná zařízení jako jeden ze svých největších vojenských triumfů. Tehdy americké stealth bombardéry B-2 shodily čtrnáct obřích bomb na dva klíčové objekty bez jediné vlastní ztráty. Nyní však prezident Trump hrozí Teheránu novou odvetou v reakci na brutální potlačování protivládních protestů, které si podle aktivistů vyžádalo tisíce životů. Analytici se však shodují, že případný nový útok by vypadal zcela jinak než loňská operace, protože podpora demonstrantů vyžaduje jiný přístup.
Americký prezident Donald Trump opět potvrdil svou pověst nepředvídatelného lídra, který si užívá roli dirigenta globálního chaosu. Zatímco celý svět se zatajeným dechem čekal, zda Spojené státy zahájí ničivý úder na Írán, Trump o této otázce války a míru hovořil v Oválné pracovně během akce na podporu plnotučného mléka ve školách. Mezi vzpomínkami na dětství a nabízením pět dní staré lahve mléka novinářům jen tak mimochodem prohodil, že útok na Teherán možná odloží, protože mu jakési zdroje slíbily zastavení poprav demonstrantů.
Americká veřejnost se staví velmi odmítavě k plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Podle čerstvého průzkumu stanice CNN, který realizovala agentura SSRS, se proti snaze získat toto dánské autonomní území vyjádřilo hned 75 % Američanů. Pro Trumpův záměr rozšířit území Spojených států hlasovala pouhá čtvrtina dotázaných, což naznačuje, že prezidentovy ambice narážejí na domácí scéně na silný odpor.
Oznámení amerického vyslance Steva Witkoffa o zahájení druhé fáze mírového plánu pro Gazu může na první pohled působit jako pevně daný harmonogram, ve skutečnosti jde však spíše o směs ambiciózních vizí, vyjednávacích pozic a nápadů, jejichž prosazení bude nesmírně komplikované. Washington se snaží udržet diplomatickou dynamiku i přesto, že první fáze technicky vzato ještě neskončila. Stále totiž nebyli vráceni všichni rukojmí, respektive jejich ostatky, což byla původně nepřekročitelná podmínka pro jakýkoli další pokrok.
Poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně pohrozil násilnou anexí Grónska, zareagovaly evropské mocnosti nevídaným krokem. Německo, Francie, Norsko a Švédsko začaly na největší ostrov světa vysílat své vojenské jednotky. Tato operace, probíhající pod dánským vedením a názvem Arctic Endurance (Arktická odolnost), má za cíl podpořit suverenitu Dánska a vyslat Washingtonu jasný vzkaz, že Grónsko není na prodej.
Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil.
