Ivana Gottová udělala letos velké rozhodnutí, když ukončila projekt muzea v manželově vile na pražské Bertramce. Komentovala to pouze jednou, pak se stáhla do ústraní. Dala tak prostor mnoha spekulacím. Nyní promluvil rodinný přítel Gottových a nabídl pohled do duše vdovy.
Gottová se od léta stáhla do ústraní, protože v polovině srpna oznámila, že ve vile na Bertramce pro tuto chvíli žádné muzeum nevznikne. Fanoušci už se přitom pomalu těšili na zpřístupnění domu.
"Píše se mi to velmi těžce, protože možná mnohé z vás tímto zklamu, ale třeba mě mnozí z vás naopak pochopí. Každý projekt má přinášet především radost. Nejen těm, pro které je určen, ale i těm, kteří jej tvoří. A jestliže zasahuje do zdraví, je na místě říct stop. Upřímně mě to mrzí. Není v mé povaze se vzdávat, ale bohužel musím projekt Villa Gott, tak jak jsem si jej původně plánovala a pro vás vysnila, ze zdravotních i osobních důvodů zastavit," uvedla vdova v létě.
Fanoušky tehdy poprosila o odpuštění za to, že se po mnoha letech náročné a intenzivní práce na projektech spojených s odkazem Karla Gotta chce věnovat sobě a svému zdraví. "Děkuji vám a věřím, že pochopíte, proč jsem se tak rozhodla. Moc mě těší, že máte Karla stále rádi a jeho odkaz žije dál," dodala.
Nyní poskytl pohled do její hlavy rodinný známý Leon Tsoukernik. Boháč nejprve ozřejmil, že nikdy nebyla pravda, že by se na projektu Gottova muzea měl podílet. "Já jsem se s Ivankou hodněkrát o nějakých věcech radil, ale nikdy jsem muzeum nepřipravoval. Všechno dělala Ivanka sama a za svoje peníze," řekl podle webu iDnes.cz.
Podle Tsoukernika asi zdravotně nezvládla vdova po zpěvákovi tíhu projektu. Naznačil také, že už se asi nic obnovovat nebude. "Proto nakonec z toho nic nebude. Ona by to byla strašná oběť, kdyby do toho šla," vysvětlil.
"To by se k tomu muzeu připoutala nadosmrti a nikdy už neměla žádný svůj život. Musela by tam sedět, dohlížet na provoz domu, prostě starat se o to. Tak se nakonec rozhodla jinak a já si myslím, že je to dobré rozhodnutí," dodal podnikatel.
Svět se nebezpečně rychle přibližuje kritické hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia, kterou si státy stanovily jako cíl v Pařížské dohodě. Podle nejnovějších dat evropské služby Copernicus dosáhlo globální oteplení v loňském roce úrovně přibližně 1,4 stupně nad hodnotami z předprůmyslové éry. Vědci zároveň potvrdili, že rok 2025 se stal třetím nejteplejším rokem v historii měření, hned za rekordními lety 2024 a 2023.
Záměr amerického prezidenta Donalda Trumpa získat Grónsko pod kontrolu Spojených států vyvolal ostrou reakci napříč evropskými metropolemi. Německý ministr obrany Boris Pistorius varoval, že takový krok by uvrhl Severoatlantickou alianci do zcela bezprecedentní situace. Podle jeho slov by šlo o moment, který nemá v historii NATO ani žádné jiné světové obranné aliance obdoby. Pistorius tak podpořil dřívější obavy evropského komisaře pro obranu Andriuse Kubiliuse ohledně narušení stability mezi historickými spojenci.
V Číně se v posledních týdnech stala virálním hitem mobilní aplikace s mrazivým názvem „Jsi mrtvý?“. Tento digitální nástroj, který cílí na osaměle žijící lidi, vynesl na povrch hluboké společenské problémy druhé nejlidnatější země světa, jako jsou izolace, odcizení mládeže a strach z neviditelného konce.
Prezident USA Donald Trump se podle všeho připravuje na další osudovou kapitolu v dlouholetém souboji mezi Spojenými státy a íránským teokratickým režimem. Důvody pro americký vojenský zásah na pomoc tamním demonstrantům jsou v tuto chvíli stále naléhavější. Trump opakovaně vytyčuje nové „červené linie“ a v posledním rozhovoru pro CBS News jasně varoval, že pokud Írán skutečně popraví vězněné protestující, dočká se velmi tvrdé odvety.
Írán se zmítá v největší vlně protestů za dlouhá desetiletí. Hospodářský kolaps, prudké zdražování a propad měny přerostly v otevřenou politickou vzpouru proti islámské republice a jejímu nejvyššímu vůdci. Režim reaguje osvědčenými metodami, tedy násilím, cenzurou a informační izolací země. Ekonomická krize, ztráta víry v reformy a mocenský aparát vybudovaný po roce 1979 se spojily do situace, která dnes ohrožuje samotné základy íránského státu. Přesto ale má protest minimální šanci na úspěch.
Osud šestadvacetiletého Erfana Soltáního vyvolává v mezinárodním společenství vlnu zděšení. Mladý muž, který byl zatčen teprve minulý čtvrtek v Karadži u Teheránu, má být podle zpráv lidskoprávních organizací popraven již během dnešní středy. Celý proces od jeho zadržení přes odsouzení až k plánovanému vykonání rozsudku smrti trval necelý týden. Rodina byla o trestu informována jen pár dní po jeho zmizení během nejsilnějších protestů.
Královna Camilla se desítky let poté, co k tomu došlo, rozhodla prozradit, že se stala obětí sexuálně motivovaného útoku ve vlaku. Podle svých slov se ubránila a nepříjemnou zkušenost pak na dlouhá léta vytěsnila.
Po neveřejném smutečním obřadu v Brně se kolegové a kamarádi rozloučili s náhle zesnulým hercem Pavlem Nečasem i v Praze. Silvestrovský odchod představitele bosse Matějky z Okresního přeboru zaskočil celé Česko.
Vazební stíhání Karlose Vémoly v ostře sledované kauze pokračuje, i když se zápasník nachází po operaci ve vězeňské nemocnici. Nyní se objevily informace, které naznačují zásadní zvrat v případu. Známý sportovec by se podle nich mohl dostat na svobodu.
Americký prezident Donald Trump vyzval protestující íránské občany, aby pokračovali v demonstracích proti režimu ve své zemi. Podle jeho vlastních slov je na cestě pomoc, kterou ale blíže nespecifikoval. Ve Washingtonu však dnes mají proběhnout důležitá jednání.
Nebezpečí ledovky se přesouvá Českem. Meteorologové nově varují před výskytem nebezpečného jevu v severních a východních Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Tentokrát by mělo jít o slabou ledovku s tloušťkou do dvou milimetrů.
Evropští političtí lídři v úterý razantně vystoupili proti íránskému režimu v reakci na brutální potlačování masových protestů, které se rozšířily do více než stovky měst po celé zemi. Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová v rozhovoru pro Politico zdůraznila, že Evropa musí jednat rychle a nesmí dopustit, aby stateční lidé pochodující za spravedlnost zůstali osamoceni. Metsolová již v rámci prvních kroků zakázala všem íránským diplomatům a úředníkům vstup do budov a kanceláří Evropského parlamentu.
