Princ Harry a Meghan Markleová údajně zvažují Portugalsko nebo Kanadu jako možné destinace pro svůj nový domov, pokud se rozhodnou opustit Spojené státy, a to místo návratu do Spojeného království, jak naznačuje královský komentátor.
Napětí mezi princem Harrym, Meghan Markleovou a britskou královskou rodinou dosáhlo nového vrcholu, když se vízové záznamy vévody ze Sussexu staly předmětem právní bitvy v USA. V otázce, zda princ přiznal užívání drog na svých imigračních formulářích, se rozhořela silná debata. Právníci a odborníci, včetně královského komentátora Richarda Fitzwilliama, spekulují, co by se stalo, kdyby princ Harry čelil deportaci. Podle Fitzwilliamsova rozhovoru pro GB News by Harry nemusel nutně vrátit do Spojeného království. Mohl by se uchýlit do Kanady nebo Portugalska, kde má rodina prázdninový dům.
Tento scénář je součástí širšího obrazu neochoty mezi vévodou a vévodkyní ze Sussexu a zbytkem britské královské rodiny, který trvá již od jejich rozhodnutí vzdát se královských povinností v roce 2020. Fitzwilliams dodává, že tato vzájemná nechuť k návratu do Británie jen prohlubuje napětí, které mezi nimi a monarchií přetrvává, zejména po vysoce sledovaných rozhovorech a Harryho memoárech "Spare", které byly vydány v lednu 2023.
Záznamy o amerických vízech prince Harryho byly již předmětem právní bitvy mezi organizací The Heritage Foundation a americkým Ministerstvem vnitřní bezpečnosti. Soudní rozhodnutí umožnilo zveřejnění tří záznamů, zatímco čtvrtý zůstává utajen. I přesto, že případ pokračuje, bývalý americký prezident Donald Trump již vyloučil možnost deportace vévody ze Sussexu. Podle Fitzwilliamsova komentáře Trumpovo rozhodnutí souvisí s jeho respektem k monarchii a s tím, že by souzení členů královské rodiny přitahovalo neuvěřitelnou pozornost.
Trump, který má za sebou třídenní státní návštěvu s královnou Alžbětou II. v roce 2019, také projevil úctu k vztahům s britskou královskou rodinou, což může vysvětlovat jeho zdrženlivost vůči právním potížím s Harrym. Fitzwilliams dodal, že Trump si váží svých cest v letech 2018 a 2019 a že stále vnímá Harryho jako pátého v řadě na trůn. To vše by podle něj mohlo vést k tomu, že Trump nechce být zapojen do právního sporu, který by měl obrovskou publicitu.
Ačkoli bývalý prezident vylučuje deportaci, právní bitva o vízové záznamy pokračuje, což vyvolává další spekulace o tom, jak by situace mohla ovlivnit budoucnost vévody a vévodkyně ze Sussexu. Jejich vztah s britskou monarchií se i nadále zhoršuje, ať už v souvislosti s osobními útoky, nebo s neochotou vrátit se do Británie.
S ohledem na vysoce sledovaný spor o víza a pokračující královské napětí mezi Harrym a jeho rodinou se i nadále objevují otázky o tom, co bude s princem a jeho rodinou dál. Zatímco spekulace o možném návratu do Británie se stále více vzdávají reality, otázky ohledně právního postavení vévody v USA a jeho vztahů s monarchií budou i nadále dominovat mediálnímu prostoru.
Dvě děti má Eva Burešová, ale někteří lidé v posledních dnech pojali podezření, že je na cestě třetí potomek. Oblíbenou herečku a zpěvačku to zvedlo ze židle, protože lidé by o tak citlivé věci, jakou je těhotenství, rozhodně neměli podobně spekulovat.
Čeští fanoušci čekali od Ester Ledecké další zlato v paralelním obřím slalomu na snowboardu, která nakonec doručila jiná reprezentantka Zuzana Maděrová. Dceru známého hitmakera při televizním rozhovoru po nehodě přemohly emoce. Ester se k tomu vrátila v pondělním příspěvku na sociální síti.
Prezident Petr Pavel si trvá na svém a nadále odmítá jmenovat poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. V posledních dnech se vyrojily spekulace, že by vládní strana mohla do funkce nominovat kontroverzního podnikatele Richarda Chlada. Po pondělním jednání vlády se ke spekulacím vyjádřil předseda Motoristů Petr Macinka.
Česko se s Janou Brejchovou rozloučilo již bezprostředně poté, co v pátek večer vyšlo najevo, že ve věku 86 let zemřela. Veřejnost ale očekává, že se ještě uskuteční smuteční obřad. Ve věci se dokonce chopila iniciativy vláda.
Meteorologická zima se chýlí ke svému závěru, v březnu už totiž pro meteorology začíná jaro. Teploty také mají pozvolna stoupat, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové ale nevyloučili pokles teplot pod průměr v závěru února.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
