Princ Harry a Meghan Markleová údajně zvažují Portugalsko nebo Kanadu jako možné destinace pro svůj nový domov, pokud se rozhodnou opustit Spojené státy, a to místo návratu do Spojeného království, jak naznačuje královský komentátor.
Napětí mezi princem Harrym, Meghan Markleovou a britskou královskou rodinou dosáhlo nového vrcholu, když se vízové záznamy vévody ze Sussexu staly předmětem právní bitvy v USA. V otázce, zda princ přiznal užívání drog na svých imigračních formulářích, se rozhořela silná debata. Právníci a odborníci, včetně královského komentátora Richarda Fitzwilliama, spekulují, co by se stalo, kdyby princ Harry čelil deportaci. Podle Fitzwilliamsova rozhovoru pro GB News by Harry nemusel nutně vrátit do Spojeného království. Mohl by se uchýlit do Kanady nebo Portugalska, kde má rodina prázdninový dům.
Tento scénář je součástí širšího obrazu neochoty mezi vévodou a vévodkyní ze Sussexu a zbytkem britské královské rodiny, který trvá již od jejich rozhodnutí vzdát se královských povinností v roce 2020. Fitzwilliams dodává, že tato vzájemná nechuť k návratu do Británie jen prohlubuje napětí, které mezi nimi a monarchií přetrvává, zejména po vysoce sledovaných rozhovorech a Harryho memoárech "Spare", které byly vydány v lednu 2023.
Záznamy o amerických vízech prince Harryho byly již předmětem právní bitvy mezi organizací The Heritage Foundation a americkým Ministerstvem vnitřní bezpečnosti. Soudní rozhodnutí umožnilo zveřejnění tří záznamů, zatímco čtvrtý zůstává utajen. I přesto, že případ pokračuje, bývalý americký prezident Donald Trump již vyloučil možnost deportace vévody ze Sussexu. Podle Fitzwilliamsova komentáře Trumpovo rozhodnutí souvisí s jeho respektem k monarchii a s tím, že by souzení členů královské rodiny přitahovalo neuvěřitelnou pozornost.
Trump, který má za sebou třídenní státní návštěvu s královnou Alžbětou II. v roce 2019, také projevil úctu k vztahům s britskou královskou rodinou, což může vysvětlovat jeho zdrženlivost vůči právním potížím s Harrym. Fitzwilliams dodal, že Trump si váží svých cest v letech 2018 a 2019 a že stále vnímá Harryho jako pátého v řadě na trůn. To vše by podle něj mohlo vést k tomu, že Trump nechce být zapojen do právního sporu, který by měl obrovskou publicitu.
Ačkoli bývalý prezident vylučuje deportaci, právní bitva o vízové záznamy pokračuje, což vyvolává další spekulace o tom, jak by situace mohla ovlivnit budoucnost vévody a vévodkyně ze Sussexu. Jejich vztah s britskou monarchií se i nadále zhoršuje, ať už v souvislosti s osobními útoky, nebo s neochotou vrátit se do Británie.
S ohledem na vysoce sledovaný spor o víza a pokračující královské napětí mezi Harrym a jeho rodinou se i nadále objevují otázky o tom, co bude s princem a jeho rodinou dál. Zatímco spekulace o možném návratu do Británie se stále více vzdávají reality, otázky ohledně právního postavení vévody v USA a jeho vztahů s monarchií budou i nadále dominovat mediálnímu prostoru.
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.
Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.
Mnoho vegetariánů řeší otázku, jak zajistit tělu dostatek železa, aniž by museli konzumovat maso. Podle odborníků však často nejde ani tak o samotné množství přijatého minerálu, jako spíše o schopnost organismu jej efektivně vstřebat. Nedávné studie naznačují, že například v ženské populaci trpí nedostatkem železa až každá třetí žena, což činí z tohoto tématu zásadní zdravotní otázku.
Náklady na americké vojenské operace v Íránu dosáhly za přibližně dva měsíce bojů výše 29 miliard dolarů. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnil Pentagon. Původní odhad z konce dubna přitom počítal s částkou o čtyři miliardy nižší, tedy s 25 miliardami dolarů.
Americký prezident Donald Trump vyjadřuje rostoucí frustraci nad přístupem Íránu k vyjednávání o ukončení válečného konfliktu. Podle zdrojů webu CNN z blízkého okolí Bílého domu začíná Trump v posledních týdnech stále vážněji zvažovat obnovení rozsáhlých bojových operací. Dosavadní příměří označil sám prezident za stav, který vyžaduje „masivní podporu životních funkcí“, aby se zcela nezhroutilo.
Po čtrnácti letech mezinárodních konzultací a spolupráce odborníků ze šesti kontinentů dochází k historickému přejmenování jedné z nejčastějších ženských diagnóz. Syndrom polycystických ovárií (PCOS), který postihuje zhruba každou osmou ženu, se nově bude jmenovat syndrom polyendokrinního metabolického ovaria (PMOS). Změna byla oficiálně oznámena tento úterý na Evropském endokrinologickém kongresu v Praze a publikována v prestižním vědeckém časopise Lancet.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v současné době neeviduje žádné známky toho, že by v souvislosti s nákazou na výletní lodi MV Hondius hrozilo vypuknutí rozsáhlé epidemie hantaviru. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus však během tiskové konference v Madridu varoval, že situace se může změnit. Vzhledem k dlouhé inkubační době viru je podle něj pravděpodobné, že se v nadcházejících týdnech objeví další potvrzené případy.
Blížící se summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga má být podle Bílého domu historickým okamžikem, který potvrdí Trumpův nezaměnitelný vliv na světové dění. Navzdory velkolepým přípravám se však nad setkáním vznáší stín vleklé války s Íránem, která podle řady analytiků webu CNN prezidentovu autoritu spíše oslabuje. Místo triumfálního gesta silného muže může návštěva Pekingu ukázat limity americké moci v době, kdy Washington sám přispívá ke globální nestabilitě.
Britský premiér Keir Starmer se ocitl v hluboké krizi a čelí reálné hrozbě, že po necelých dvou letech ve funkci přijde o svůj úřad. Po drtivé porážce Labouristické strany v nedávných místních volbách v Anglii, Skotsku a Walesu se uvnitř strany zvedla vlna odporu, která nyní zasahuje i nejvyšší vládní patra. Pondělní projev, který měl jeho pozici stabilizovat, situaci spíše zhoršil a počet poslanců veřejně volajících po jeho rezignaci přesáhl sedmdesátku.
