Princ Harry a Meghan Markleová údajně zvažují Portugalsko nebo Kanadu jako možné destinace pro svůj nový domov, pokud se rozhodnou opustit Spojené státy, a to místo návratu do Spojeného království, jak naznačuje královský komentátor.
Napětí mezi princem Harrym, Meghan Markleovou a britskou královskou rodinou dosáhlo nového vrcholu, když se vízové záznamy vévody ze Sussexu staly předmětem právní bitvy v USA. V otázce, zda princ přiznal užívání drog na svých imigračních formulářích, se rozhořela silná debata. Právníci a odborníci, včetně královského komentátora Richarda Fitzwilliama, spekulují, co by se stalo, kdyby princ Harry čelil deportaci. Podle Fitzwilliamsova rozhovoru pro GB News by Harry nemusel nutně vrátit do Spojeného království. Mohl by se uchýlit do Kanady nebo Portugalska, kde má rodina prázdninový dům.
Tento scénář je součástí širšího obrazu neochoty mezi vévodou a vévodkyní ze Sussexu a zbytkem britské královské rodiny, který trvá již od jejich rozhodnutí vzdát se královských povinností v roce 2020. Fitzwilliams dodává, že tato vzájemná nechuť k návratu do Británie jen prohlubuje napětí, které mezi nimi a monarchií přetrvává, zejména po vysoce sledovaných rozhovorech a Harryho memoárech "Spare", které byly vydány v lednu 2023.
Záznamy o amerických vízech prince Harryho byly již předmětem právní bitvy mezi organizací The Heritage Foundation a americkým Ministerstvem vnitřní bezpečnosti. Soudní rozhodnutí umožnilo zveřejnění tří záznamů, zatímco čtvrtý zůstává utajen. I přesto, že případ pokračuje, bývalý americký prezident Donald Trump již vyloučil možnost deportace vévody ze Sussexu. Podle Fitzwilliamsova komentáře Trumpovo rozhodnutí souvisí s jeho respektem k monarchii a s tím, že by souzení členů královské rodiny přitahovalo neuvěřitelnou pozornost.
Trump, který má za sebou třídenní státní návštěvu s královnou Alžbětou II. v roce 2019, také projevil úctu k vztahům s britskou královskou rodinou, což může vysvětlovat jeho zdrženlivost vůči právním potížím s Harrym. Fitzwilliams dodal, že Trump si váží svých cest v letech 2018 a 2019 a že stále vnímá Harryho jako pátého v řadě na trůn. To vše by podle něj mohlo vést k tomu, že Trump nechce být zapojen do právního sporu, který by měl obrovskou publicitu.
Ačkoli bývalý prezident vylučuje deportaci, právní bitva o vízové záznamy pokračuje, což vyvolává další spekulace o tom, jak by situace mohla ovlivnit budoucnost vévody a vévodkyně ze Sussexu. Jejich vztah s britskou monarchií se i nadále zhoršuje, ať už v souvislosti s osobními útoky, nebo s neochotou vrátit se do Británie.
S ohledem na vysoce sledovaný spor o víza a pokračující královské napětí mezi Harrym a jeho rodinou se i nadále objevují otázky o tom, co bude s princem a jeho rodinou dál. Zatímco spekulace o možném návratu do Británie se stále více vzdávají reality, otázky ohledně právního postavení vévody v USA a jeho vztahů s monarchií budou i nadále dominovat mediálnímu prostoru.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.
