Princ Harry a Meghan Markleová údajně zvažují Portugalsko nebo Kanadu jako možné destinace pro svůj nový domov, pokud se rozhodnou opustit Spojené státy, a to místo návratu do Spojeného království, jak naznačuje královský komentátor.
Napětí mezi princem Harrym, Meghan Markleovou a britskou královskou rodinou dosáhlo nového vrcholu, když se vízové záznamy vévody ze Sussexu staly předmětem právní bitvy v USA. V otázce, zda princ přiznal užívání drog na svých imigračních formulářích, se rozhořela silná debata. Právníci a odborníci, včetně královského komentátora Richarda Fitzwilliama, spekulují, co by se stalo, kdyby princ Harry čelil deportaci. Podle Fitzwilliamsova rozhovoru pro GB News by Harry nemusel nutně vrátit do Spojeného království. Mohl by se uchýlit do Kanady nebo Portugalska, kde má rodina prázdninový dům.
Tento scénář je součástí širšího obrazu neochoty mezi vévodou a vévodkyní ze Sussexu a zbytkem britské královské rodiny, který trvá již od jejich rozhodnutí vzdát se královských povinností v roce 2020. Fitzwilliams dodává, že tato vzájemná nechuť k návratu do Británie jen prohlubuje napětí, které mezi nimi a monarchií přetrvává, zejména po vysoce sledovaných rozhovorech a Harryho memoárech "Spare", které byly vydány v lednu 2023.
Záznamy o amerických vízech prince Harryho byly již předmětem právní bitvy mezi organizací The Heritage Foundation a americkým Ministerstvem vnitřní bezpečnosti. Soudní rozhodnutí umožnilo zveřejnění tří záznamů, zatímco čtvrtý zůstává utajen. I přesto, že případ pokračuje, bývalý americký prezident Donald Trump již vyloučil možnost deportace vévody ze Sussexu. Podle Fitzwilliamsova komentáře Trumpovo rozhodnutí souvisí s jeho respektem k monarchii a s tím, že by souzení členů královské rodiny přitahovalo neuvěřitelnou pozornost.
Trump, který má za sebou třídenní státní návštěvu s královnou Alžbětou II. v roce 2019, také projevil úctu k vztahům s britskou královskou rodinou, což může vysvětlovat jeho zdrženlivost vůči právním potížím s Harrym. Fitzwilliams dodal, že Trump si váží svých cest v letech 2018 a 2019 a že stále vnímá Harryho jako pátého v řadě na trůn. To vše by podle něj mohlo vést k tomu, že Trump nechce být zapojen do právního sporu, který by měl obrovskou publicitu.
Ačkoli bývalý prezident vylučuje deportaci, právní bitva o vízové záznamy pokračuje, což vyvolává další spekulace o tom, jak by situace mohla ovlivnit budoucnost vévody a vévodkyně ze Sussexu. Jejich vztah s britskou monarchií se i nadále zhoršuje, ať už v souvislosti s osobními útoky, nebo s neochotou vrátit se do Británie.
S ohledem na vysoce sledovaný spor o víza a pokračující královské napětí mezi Harrym a jeho rodinou se i nadále objevují otázky o tom, co bude s princem a jeho rodinou dál. Zatímco spekulace o možném návratu do Británie se stále více vzdávají reality, otázky ohledně právního postavení vévody v USA a jeho vztahů s monarchií budou i nadále dominovat mediálnímu prostoru.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.
