Napětí mezi princem Harrym a zbytkem královské rodiny eskalovalo na novou úroveň. Po prohraném soudním sporu o obnovení své státem hrazené bezpečnostní ochrany vystoupil vévoda ze Sussexu v ostrém televizním rozhovoru, kde veřejně obvinil krále Karla III. z ignorace a nepřímé odpovědnosti za jeho bezpečnostní situaci. Buckinghamský palác poprvé prolomil mlčení – a odpověď byla chladná a jednoznačná.
„Všechny tyto otázky byly opakovaně a důkladně přezkoumány soudy, které pokaždé dospěly ke stejnému závěru,“ uvedl palác v krátkém prohlášení, které přišlo bezprostředně po odvysílání Harryho rozhovoru na stanici BBC. Jde o jasný signál, že monarchie už nehodlá dále ustupovat či reagovat na vévodovy výpady a snahy o veřejný nátlak.
Harry přitom v interview nešetřil silnými výroky. Přiznal, že jeho otec s ním odmítá komunikovat kvůli probíhajícímu sporu o ochranu. „On se mnou nemluví kvůli téhle bezpečnostní záležitosti. Přitom by to mohl celé vyřešit jediným krokem – tím, že by ustoupil z rozhodovacího tělesa a nechal jednat odborníky. Ale já ho nežádal, aby zasahoval,“ řekl.
Vévodovo odvolání proti rozhodnutí britského ministerstva vnitra, které mu v roce 2020 po odchodu z královských povinností odebralo státem hrazenou ochranu, bylo tento týden zamítnuto. Harry tak nejenže přišel o šanci na obnovení ochrany, ale navíc čelí právním nákladům přesahujícím 1,5 milionu liber. Tvrdí, že to znamená, že nemůže bezpečně přivést svou rodinu zpět do Británie. „Můj život byl devalvován z nejvyšší hodnoty na nejnižší přes noc,“ prohlásil.
Výroky o bezpečí šly však ještě dál. „Jestli se něco stane mně, mé ženě nebo mým dětem – podívejte se, kde leží odpovědnost,“ varoval s odkazem na britské úřady a členy rodiny. V rozhovoru také připustil, že si není jistý, kolik času jeho otec ještě má. „Nevím, jak dlouho tu ještě bude,“ řekl s odkazem na zdravotní stav krále Karla III., který se léčí s rakovinou.
Přestože Harry mluví o odpuštění a naději na smíření, zároveň otevřeně tvrdí, že jeho vztahy s rodinou jsou vážně poškozené. „Někteří členové rodiny mi možná nikdy neodpustí, že jsem napsal knihu,“ řekl s odkazem na svou autobiografii Spare, v níž nevybíravě popisuje zákulisí monarchie. Podle jeho slov existuje příliš mnoho rozporů a bolestivých momentů, aby se vše vrátilo do starých kolejí.
Zároveň si ale posteskl, že se mu stýská po rodné zemi a že ho bolí, že ji nemůže ukázat svým dětem. „Je smutné, že je nemohu vzít do místa, kde jsem vyrostl. Ale nemohu je vystavit nebezpečí.“
Harry rovněž uvedl, že se obrátil i na britského premiéra s prosbou o pomoc – neúspěšně. Celou právní záležitost pak popsal jako „klasickou ukázku intrik establishmentu“. Soudní verdikt podle něj pouze potvrdil, že člen královské rodiny, který se pokusí vystoupit z kruhu kontroly, ztrácí právo na základní bezpečí.
Napětí mezi vévodou ze Sussexu a monarchií tak nadále sílí. Přestože Harry deklaruje, že chce usmíření, styl a obsah jeho výpovědí signalizují, že k tomu povede ještě dlouhá a trnitá cesta – pokud k tomu vůbec někdy dojde.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.
