Napětí mezi princem Harrym a zbytkem královské rodiny eskalovalo na novou úroveň. Po prohraném soudním sporu o obnovení své státem hrazené bezpečnostní ochrany vystoupil vévoda ze Sussexu v ostrém televizním rozhovoru, kde veřejně obvinil krále Karla III. z ignorace a nepřímé odpovědnosti za jeho bezpečnostní situaci. Buckinghamský palác poprvé prolomil mlčení – a odpověď byla chladná a jednoznačná.
„Všechny tyto otázky byly opakovaně a důkladně přezkoumány soudy, které pokaždé dospěly ke stejnému závěru,“ uvedl palác v krátkém prohlášení, které přišlo bezprostředně po odvysílání Harryho rozhovoru na stanici BBC. Jde o jasný signál, že monarchie už nehodlá dále ustupovat či reagovat na vévodovy výpady a snahy o veřejný nátlak.
Harry přitom v interview nešetřil silnými výroky. Přiznal, že jeho otec s ním odmítá komunikovat kvůli probíhajícímu sporu o ochranu. „On se mnou nemluví kvůli téhle bezpečnostní záležitosti. Přitom by to mohl celé vyřešit jediným krokem – tím, že by ustoupil z rozhodovacího tělesa a nechal jednat odborníky. Ale já ho nežádal, aby zasahoval,“ řekl.
Vévodovo odvolání proti rozhodnutí britského ministerstva vnitra, které mu v roce 2020 po odchodu z královských povinností odebralo státem hrazenou ochranu, bylo tento týden zamítnuto. Harry tak nejenže přišel o šanci na obnovení ochrany, ale navíc čelí právním nákladům přesahujícím 1,5 milionu liber. Tvrdí, že to znamená, že nemůže bezpečně přivést svou rodinu zpět do Británie. „Můj život byl devalvován z nejvyšší hodnoty na nejnižší přes noc,“ prohlásil.
Výroky o bezpečí šly však ještě dál. „Jestli se něco stane mně, mé ženě nebo mým dětem – podívejte se, kde leží odpovědnost,“ varoval s odkazem na britské úřady a členy rodiny. V rozhovoru také připustil, že si není jistý, kolik času jeho otec ještě má. „Nevím, jak dlouho tu ještě bude,“ řekl s odkazem na zdravotní stav krále Karla III., který se léčí s rakovinou.
Přestože Harry mluví o odpuštění a naději na smíření, zároveň otevřeně tvrdí, že jeho vztahy s rodinou jsou vážně poškozené. „Někteří členové rodiny mi možná nikdy neodpustí, že jsem napsal knihu,“ řekl s odkazem na svou autobiografii Spare, v níž nevybíravě popisuje zákulisí monarchie. Podle jeho slov existuje příliš mnoho rozporů a bolestivých momentů, aby se vše vrátilo do starých kolejí.
Zároveň si ale posteskl, že se mu stýská po rodné zemi a že ho bolí, že ji nemůže ukázat svým dětem. „Je smutné, že je nemohu vzít do místa, kde jsem vyrostl. Ale nemohu je vystavit nebezpečí.“
Harry rovněž uvedl, že se obrátil i na britského premiéra s prosbou o pomoc – neúspěšně. Celou právní záležitost pak popsal jako „klasickou ukázku intrik establishmentu“. Soudní verdikt podle něj pouze potvrdil, že člen královské rodiny, který se pokusí vystoupit z kruhu kontroly, ztrácí právo na základní bezpečí.
Napětí mezi vévodou ze Sussexu a monarchií tak nadále sílí. Přestože Harry deklaruje, že chce usmíření, styl a obsah jeho výpovědí signalizují, že k tomu povede ještě dlouhá a trnitá cesta – pokud k tomu vůbec někdy dojde.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.
Čínský prezident Si Ťin-pching během vrcholného setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu vyzval k rozsáhlé spolupráci zabraňující vojenskému střetu obou mocností. Předložil návrhy na vzájemné porozumění, které by měly odvrátit případný konflikt v období rostoucího soupeření v oblasti obchodu či umělé inteligence. Podle jeho slov mohou cíle obou zemí existovat vedle sebe a přinášet oboustranný užitek. Zdůraznil přitom nutnost upřímného dialogu a zachování pravidelné komunikace mezi armádami obou států.
Z Rusů měli dosud obavy především na východním křídle NATO, tedy například v Polsku a Pobaltí. Podle nejnovějších informací ale mají ohroženy i země ve Středomoří, které se od hranic s Ruskem nacházejí daleko. Přesto by na jejich území mohly zaútočit ruské bezpilotní stroje.
Britská monarchie má problém s novou knihou o zesnulé princezně Dianě, kterou napsal její bratr Charles Spencer. Ten má figurovat i v plánech prince Harryho. Mladší ze synů nynějšího krále si chce maminku náležitě připomenout v příštím roce, kdy uplyne třicet let od její tragické smrti. Může mu to ale přinést problémy.
