Napětí mezi princem Harrym a zbytkem královské rodiny eskalovalo na novou úroveň. Po prohraném soudním sporu o obnovení své státem hrazené bezpečnostní ochrany vystoupil vévoda ze Sussexu v ostrém televizním rozhovoru, kde veřejně obvinil krále Karla III. z ignorace a nepřímé odpovědnosti za jeho bezpečnostní situaci. Buckinghamský palác poprvé prolomil mlčení – a odpověď byla chladná a jednoznačná.
„Všechny tyto otázky byly opakovaně a důkladně přezkoumány soudy, které pokaždé dospěly ke stejnému závěru,“ uvedl palác v krátkém prohlášení, které přišlo bezprostředně po odvysílání Harryho rozhovoru na stanici BBC. Jde o jasný signál, že monarchie už nehodlá dále ustupovat či reagovat na vévodovy výpady a snahy o veřejný nátlak.
Harry přitom v interview nešetřil silnými výroky. Přiznal, že jeho otec s ním odmítá komunikovat kvůli probíhajícímu sporu o ochranu. „On se mnou nemluví kvůli téhle bezpečnostní záležitosti. Přitom by to mohl celé vyřešit jediným krokem – tím, že by ustoupil z rozhodovacího tělesa a nechal jednat odborníky. Ale já ho nežádal, aby zasahoval,“ řekl.
Vévodovo odvolání proti rozhodnutí britského ministerstva vnitra, které mu v roce 2020 po odchodu z královských povinností odebralo státem hrazenou ochranu, bylo tento týden zamítnuto. Harry tak nejenže přišel o šanci na obnovení ochrany, ale navíc čelí právním nákladům přesahujícím 1,5 milionu liber. Tvrdí, že to znamená, že nemůže bezpečně přivést svou rodinu zpět do Británie. „Můj život byl devalvován z nejvyšší hodnoty na nejnižší přes noc,“ prohlásil.
Výroky o bezpečí šly však ještě dál. „Jestli se něco stane mně, mé ženě nebo mým dětem – podívejte se, kde leží odpovědnost,“ varoval s odkazem na britské úřady a členy rodiny. V rozhovoru také připustil, že si není jistý, kolik času jeho otec ještě má. „Nevím, jak dlouho tu ještě bude,“ řekl s odkazem na zdravotní stav krále Karla III., který se léčí s rakovinou.
Přestože Harry mluví o odpuštění a naději na smíření, zároveň otevřeně tvrdí, že jeho vztahy s rodinou jsou vážně poškozené. „Někteří členové rodiny mi možná nikdy neodpustí, že jsem napsal knihu,“ řekl s odkazem na svou autobiografii Spare, v níž nevybíravě popisuje zákulisí monarchie. Podle jeho slov existuje příliš mnoho rozporů a bolestivých momentů, aby se vše vrátilo do starých kolejí.
Zároveň si ale posteskl, že se mu stýská po rodné zemi a že ho bolí, že ji nemůže ukázat svým dětem. „Je smutné, že je nemohu vzít do místa, kde jsem vyrostl. Ale nemohu je vystavit nebezpečí.“
Harry rovněž uvedl, že se obrátil i na britského premiéra s prosbou o pomoc – neúspěšně. Celou právní záležitost pak popsal jako „klasickou ukázku intrik establishmentu“. Soudní verdikt podle něj pouze potvrdil, že člen královské rodiny, který se pokusí vystoupit z kruhu kontroly, ztrácí právo na základní bezpečí.
Napětí mezi vévodou ze Sussexu a monarchií tak nadále sílí. Přestože Harry deklaruje, že chce usmíření, styl a obsah jeho výpovědí signalizují, že k tomu povede ještě dlouhá a trnitá cesta – pokud k tomu vůbec někdy dojde.
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.
Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.
Mnoho vegetariánů řeší otázku, jak zajistit tělu dostatek železa, aniž by museli konzumovat maso. Podle odborníků však často nejde ani tak o samotné množství přijatého minerálu, jako spíše o schopnost organismu jej efektivně vstřebat. Nedávné studie naznačují, že například v ženské populaci trpí nedostatkem železa až každá třetí žena, což činí z tohoto tématu zásadní zdravotní otázku.
Náklady na americké vojenské operace v Íránu dosáhly za přibližně dva měsíce bojů výše 29 miliard dolarů. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnil Pentagon. Původní odhad z konce dubna přitom počítal s částkou o čtyři miliardy nižší, tedy s 25 miliardami dolarů.
Americký prezident Donald Trump vyjadřuje rostoucí frustraci nad přístupem Íránu k vyjednávání o ukončení válečného konfliktu. Podle zdrojů webu CNN z blízkého okolí Bílého domu začíná Trump v posledních týdnech stále vážněji zvažovat obnovení rozsáhlých bojových operací. Dosavadní příměří označil sám prezident za stav, který vyžaduje „masivní podporu životních funkcí“, aby se zcela nezhroutilo.
Po čtrnácti letech mezinárodních konzultací a spolupráce odborníků ze šesti kontinentů dochází k historickému přejmenování jedné z nejčastějších ženských diagnóz. Syndrom polycystických ovárií (PCOS), který postihuje zhruba každou osmou ženu, se nově bude jmenovat syndrom polyendokrinního metabolického ovaria (PMOS). Změna byla oficiálně oznámena tento úterý na Evropském endokrinologickém kongresu v Praze a publikována v prestižním vědeckém časopise Lancet.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v současné době neeviduje žádné známky toho, že by v souvislosti s nákazou na výletní lodi MV Hondius hrozilo vypuknutí rozsáhlé epidemie hantaviru. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus však během tiskové konference v Madridu varoval, že situace se může změnit. Vzhledem k dlouhé inkubační době viru je podle něj pravděpodobné, že se v nadcházejících týdnech objeví další potvrzené případy.
Blížící se summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga má být podle Bílého domu historickým okamžikem, který potvrdí Trumpův nezaměnitelný vliv na světové dění. Navzdory velkolepým přípravám se však nad setkáním vznáší stín vleklé války s Íránem, která podle řady analytiků webu CNN prezidentovu autoritu spíše oslabuje. Místo triumfálního gesta silného muže může návštěva Pekingu ukázat limity americké moci v době, kdy Washington sám přispívá ke globální nestabilitě.
Britský premiér Keir Starmer se ocitl v hluboké krizi a čelí reálné hrozbě, že po necelých dvou letech ve funkci přijde o svůj úřad. Po drtivé porážce Labouristické strany v nedávných místních volbách v Anglii, Skotsku a Walesu se uvnitř strany zvedla vlna odporu, která nyní zasahuje i nejvyšší vládní patra. Pondělní projev, který měl jeho pozici stabilizovat, situaci spíše zhoršil a počet poslanců veřejně volajících po jeho rezignaci přesáhl sedmdesátku.
