Napětí mezi princem Harrym a zbytkem královské rodiny eskalovalo na novou úroveň. Po prohraném soudním sporu o obnovení své státem hrazené bezpečnostní ochrany vystoupil vévoda ze Sussexu v ostrém televizním rozhovoru, kde veřejně obvinil krále Karla III. z ignorace a nepřímé odpovědnosti za jeho bezpečnostní situaci. Buckinghamský palác poprvé prolomil mlčení – a odpověď byla chladná a jednoznačná.
„Všechny tyto otázky byly opakovaně a důkladně přezkoumány soudy, které pokaždé dospěly ke stejnému závěru,“ uvedl palác v krátkém prohlášení, které přišlo bezprostředně po odvysílání Harryho rozhovoru na stanici BBC. Jde o jasný signál, že monarchie už nehodlá dále ustupovat či reagovat na vévodovy výpady a snahy o veřejný nátlak.
Harry přitom v interview nešetřil silnými výroky. Přiznal, že jeho otec s ním odmítá komunikovat kvůli probíhajícímu sporu o ochranu. „On se mnou nemluví kvůli téhle bezpečnostní záležitosti. Přitom by to mohl celé vyřešit jediným krokem – tím, že by ustoupil z rozhodovacího tělesa a nechal jednat odborníky. Ale já ho nežádal, aby zasahoval,“ řekl.
Vévodovo odvolání proti rozhodnutí britského ministerstva vnitra, které mu v roce 2020 po odchodu z královských povinností odebralo státem hrazenou ochranu, bylo tento týden zamítnuto. Harry tak nejenže přišel o šanci na obnovení ochrany, ale navíc čelí právním nákladům přesahujícím 1,5 milionu liber. Tvrdí, že to znamená, že nemůže bezpečně přivést svou rodinu zpět do Británie. „Můj život byl devalvován z nejvyšší hodnoty na nejnižší přes noc,“ prohlásil.
Výroky o bezpečí šly však ještě dál. „Jestli se něco stane mně, mé ženě nebo mým dětem – podívejte se, kde leží odpovědnost,“ varoval s odkazem na britské úřady a členy rodiny. V rozhovoru také připustil, že si není jistý, kolik času jeho otec ještě má. „Nevím, jak dlouho tu ještě bude,“ řekl s odkazem na zdravotní stav krále Karla III., který se léčí s rakovinou.
Přestože Harry mluví o odpuštění a naději na smíření, zároveň otevřeně tvrdí, že jeho vztahy s rodinou jsou vážně poškozené. „Někteří členové rodiny mi možná nikdy neodpustí, že jsem napsal knihu,“ řekl s odkazem na svou autobiografii Spare, v níž nevybíravě popisuje zákulisí monarchie. Podle jeho slov existuje příliš mnoho rozporů a bolestivých momentů, aby se vše vrátilo do starých kolejí.
Zároveň si ale posteskl, že se mu stýská po rodné zemi a že ho bolí, že ji nemůže ukázat svým dětem. „Je smutné, že je nemohu vzít do místa, kde jsem vyrostl. Ale nemohu je vystavit nebezpečí.“
Harry rovněž uvedl, že se obrátil i na britského premiéra s prosbou o pomoc – neúspěšně. Celou právní záležitost pak popsal jako „klasickou ukázku intrik establishmentu“. Soudní verdikt podle něj pouze potvrdil, že člen královské rodiny, který se pokusí vystoupit z kruhu kontroly, ztrácí právo na základní bezpečí.
Napětí mezi vévodou ze Sussexu a monarchií tak nadále sílí. Přestože Harry deklaruje, že chce usmíření, styl a obsah jeho výpovědí signalizují, že k tomu povede ještě dlouhá a trnitá cesta – pokud k tomu vůbec někdy dojde.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.
