Kanada se chystá na velkou slávu. Král Karel III. a královna Camilla dnes dorazí na dvoudenní návštěvu zámořské země. Upozornila na to BBC. Kanaďané očekávají, že se panovník postaví na jejich stranu ve sporu se sousedními Spojenými státy americkými, jejichž prezident Donald Trump opakovaně navrhl Kanadě, aby se stala 51. státem federace.
Král v úterý vystoupí před kanadským parlamentem jako první britský panovník po téměř 50 letech. Podle BBC se očekává, že bude bránit suverenitu Kanady a odmítne výroky, že by se měla podrobit USA. Monarcha přijede na pozvání premiéra Marka Carneyho, který vyhrál nedávné parlamentní volby díky vlně protitrumpovského sentimentu.
Karla III. přivítají během ceremoniálu na letišti v Ottawě. Zásadním bodem programu je řeč před parlamentem, kterou napodobí svou matku Alžbětu II. a její vystoupení v letech 1957 a 1977. Hlavní představitel britské monarchie navštíví Kanadu poprvé během své vlády. Původně měl přijet už loni, ale cesta se zrušila poté, co mu byla diagnostikována rakovina.
Král bude muset během návštěvy diplomaticky balancovat, protože je hlavou státu v případě Kanady i Velké Británie. Zatímco Londýn se snaží o udržení dobrých vztahů s Washingtonem, jehož součástí je další pozvánka pro Donalda Trumpa, Ottawa od monarchy čeká jiný vzkaz směrem k Američanům.
"Král má spoustu zkušeností, skvělé dovednosti a umí v tom chodit," řekl zdroj BBC z královské rodiny. "Těší se značné úctě po celém světě a napříč politickým spektrem a má dobré vztahy se světovými vůdci, kteří chápou jeho jedinečné postavení," dodal.
Někdejší kanadský vysoký komisař Jeremy Kinsman se domnívá, že král s potěšením přednese projev. "Bude potvrzovat kanadskou suverenitu. A můžu osobně říct, že je to něco, co král Karel III. rád řekne. Nemám o tom pochyby," konstatoval Kinsman.
Modžtaba Chameneí, který nedávno stanul v čele Íránu, přerušil mlčení svým premiérovým oficiálním projevem. K veřejnosti však nepromluvil osobně; jeho slova přednesl hlasatel státní televize za doprovodu statických snímků. Tento neobvyklý formát jen přiživil dohady o tom, že nový vůdce mohl utrpět vážná zranění během úvodních fází současného válečného konfliktu.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který trvá již dva týdny, vystavuje íránské obyvatelstvo extrémnímu tlaku. Poté, co americké nálety stály život nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, vyzval prezident Donald Trump Íránce k převzetí moci do vlastních rukou. Podle jeho slov jde o jedinečnou příležitost pro celé generace, jak změnit směřování země. Reakce režimu v Teheránu na sebe však nenechala dlouho čekat a v ulicích měst se množí ozbrojené hlídky i přímé hrozby likvidací.
Írán v posledních dnech výrazně stupňuje napětí na Blízkém východě cílenými útoky na námořní dopravu v oblasti Perského zálivu. Přestože Spojené státy a Izrael mají nad Teheránem vojenskou i finanční převahu, Islámská republika využívá svou největší strategickou výhodu – kontrolu nad Hormuzským průlivem. Touto úzkou vodní cestou přitom protéká přibližně pětina veškerých světových dodávek ropy.
Evropská unie se chystá k ráznému kroku proti zneužívání umělé inteligence. Podle návrhů, které získal server Politico, hodlá Brusel zakázat aplikace a systémy schopné generovat sexuálně explicitní deepfaky reálných osob. Tato legislativní iniciativa reaguje na nedávný skandál kolem nástroje Grok na sociální síti X, který uživatelům umožnil vytvářet miliony kompromitujících snímků bez souhlasu dotčených lidí.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třináctého dne a intenzita bojů napříč celým regionem nadále narůstá. Izraelská armáda oficiálně oznámila zahájení rozsáhlé vlny útoků přímo na území Íránu. Podle prohlášení izraelských ozbrojených sil se tyto údery zaměřují na infrastrukturu tamního režimu po celé zemi.
Situace na Blízkém východě se v dopoledních hodinách íránského času prudce vyostřila a konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem nabývá na intenzitě. Poslední zprávy potvrzují, že Írán v iráckých vodách zapálil dva ropné tankery, přičemž o život přišel jeden člen posádky. Útoky na dopravní a energetickou infrastrukturu v celém regionu se tak stávají čím dál častějšími.
Vědci potvrdili, že obavy z možné srážky obřího asteroidu s Měsícem byly liché. Podle nových pozorování se těleso s označením 2024 YR4, které bylo dříve považováno za hrozbu, neocitne na kolizním kurzu. Tým planetární obrany Evropské vesmírné agentury (ESA) tak rozptýlil obavy, že by náraz mohl ohrozit satelity obíhající kolem Země.
Globální ceny ropy sice v posledních dnech zaznamenaly pokles ze svých maxim, ale řidiči u čerpacích stanic by neměli v nejbližší době očekávat výraznou úlevu. Válka v Íránu prakticky uzavřela Hormuzský průliv, kterým protéká přibližně pětina světové produkce ropy, což vyvolalo značnou nejistotu. Přestože ceny ropy klesly poté, co prezident Donald Trump předpověděl brzký konec konfliktu, středeční obchodování přineslo opět mírný nárůst.
Britové dali opět jasně najevo, že chtějí odpovědi nejen od bývalého prince Andrewa. Mnozí lidé se totiž domnívají, že členové královské rodiny o jeho chování zkrátka museli vědět. Kauzu dokonce využívají občané, kteří orodují za ukončení činnosti monarchie.
Dvě nejdiskutovanější politické persony v Česku se příští týden sejdou z očí do očí. Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) budou jednat o státním rozpočtu, aktuální bezpečnostní situaci či zahraničních cestách.
Skoro až za měsíc přijdou na řadu Velikonoce, ale tuzemští meteorologové už začínají tušit, jak během nich bude. A spoustu lidí to zajímá. V Česku mají do začátku dubna nadále panovat průměrné či dokonce nadprůměrné teploty. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Členské státy Mezinárodní energetické agentury (IEA) ve středu jednomyslně schválily krok, který nemá v historii obdoby. Aby zmírnily dopady eskalujícího konfliktu na Blízkém východě a zastavily prudký růst cen energií, uvolní na globální trh rekordních 400 milionů barelů ropy ze svých nouzových rezerv. Výkonný ředitel IEA Fatih Birol potvrdil, že jde o největší akci v dějinách agentury, která má kompenzovat výpadek způsobený faktickým uzavřením strategického Hormuzského průlivu. 400 milionů barelů ropy je zhruba tolik, kolik svět spotřebuje během čtyř dnů, nebo kolik za normálních okolností proteče Hormuzským průlivem za 20 dní.
