Kanada se chystá na velkou slávu. Král Karel III. a královna Camilla dnes dorazí na dvoudenní návštěvu zámořské země. Upozornila na to BBC. Kanaďané očekávají, že se panovník postaví na jejich stranu ve sporu se sousedními Spojenými státy americkými, jejichž prezident Donald Trump opakovaně navrhl Kanadě, aby se stala 51. státem federace.
Král v úterý vystoupí před kanadským parlamentem jako první britský panovník po téměř 50 letech. Podle BBC se očekává, že bude bránit suverenitu Kanady a odmítne výroky, že by se měla podrobit USA. Monarcha přijede na pozvání premiéra Marka Carneyho, který vyhrál nedávné parlamentní volby díky vlně protitrumpovského sentimentu.
Karla III. přivítají během ceremoniálu na letišti v Ottawě. Zásadním bodem programu je řeč před parlamentem, kterou napodobí svou matku Alžbětu II. a její vystoupení v letech 1957 a 1977. Hlavní představitel britské monarchie navštíví Kanadu poprvé během své vlády. Původně měl přijet už loni, ale cesta se zrušila poté, co mu byla diagnostikována rakovina.
Král bude muset během návštěvy diplomaticky balancovat, protože je hlavou státu v případě Kanady i Velké Británie. Zatímco Londýn se snaží o udržení dobrých vztahů s Washingtonem, jehož součástí je další pozvánka pro Donalda Trumpa, Ottawa od monarchy čeká jiný vzkaz směrem k Američanům.
"Král má spoustu zkušeností, skvělé dovednosti a umí v tom chodit," řekl zdroj BBC z královské rodiny. "Těší se značné úctě po celém světě a napříč politickým spektrem a má dobré vztahy se světovými vůdci, kteří chápou jeho jedinečné postavení," dodal.
Někdejší kanadský vysoký komisař Jeremy Kinsman se domnívá, že král s potěšením přednese projev. "Bude potvrzovat kanadskou suverenitu. A můžu osobně říct, že je to něco, co král Karel III. rád řekne. Nemám o tom pochyby," konstatoval Kinsman.
Americká armáda je v současnosti příliš lehce vyzbrojena a má nedostatek palebné síly na to, aby obstála v konfrontaci s protivníky, jakými jsou Rusko nebo Čína. Tvrdí to R.D. Hooker, Jr., seniorní spolupracovník Belferova centra Harvardovy Kennedyho školy a bývalý velitel výsadkové brigády v Iráku, v komentáři zveřejněném 29. května 2025.
Už před nedávnou návštěvou krále Karla III. v Kanadském parlamentu, kde přednesl trůnní řeč, bylo zřejmé, že nový kanadský premiér Mark Carney dobře chápe význam symbolických gest v době rostoucího geopolitického napětí. Jak sám uvedl, „tato historická pocta odpovídá vážnosti naší doby“.
Podle šéfa humanitárních operací OSN Toma Fletchera je palestinská Gaza cíleně vystavena hladomoru ze strany Izraele. V rozhovoru pro BBC uvedl, že jde o vážné porušení mezinárodního práva, které by mohlo být kvalifikováno jako válečný zločin.
Evropská unie bude muset s americkým prezidentem Donaldem Trumpem uzavřít nové dohody o clech, o NATO i o přítomnosti amerických vojsk v Evropě. Obchodní válka s USA by mohla ještě více zpomalit už tak slabý hospodářský růst evropských států. A navíc: Evropa stále nemá jasný plán, jak by se bránila, pokud by se USA stáhly ze zajišťování její bezpečnosti. Přeměna NATO na více „evropské“ uskupení by vyžadovala rozvoj vlastního zbrojního průmyslu – a to je běh na dlouhou trať.
Změny klimatu přinášejí Evropě extrémní vlny veder, sucho i přívalové deště, ale velká část evropské vodní infrastruktury je na tyto výzvy žalostně nepřipravená. Příkladem je jižní Itálie, konkrétně region Basilicata, kde se až 70 % pitné vody ztrácí ještě dříve, než dorazí ke kohoutkům obyvatel. Důsledky tohoto selhání infrastruktury se naplno ukázaly v loňském létě, kdy oblast zasáhlo neobvykle tvrdé sucho, vyschla přehrada Camastra a téměř třicítka obcí přišla o pravidelný přísun vody.
I ve čtvrtém roce plnohodnotné invaze na Ukrajinu vydělává Rusko obrovské sumy na vývozu fosilních paliv. Podle analýzy BBC tak Moskva získává více peněz od západních států než kolik jich tyto země poskytly Ukrajině ve formě pomoci.
Federální odvolací soud dočasně pozastavil středeční verdikt Obchodního soudu Spojených států, který zrušil cla prezidenta Donalda Trumpa. Tím prezident znovu získal pravomoc zavádět cla, jak oznámil začátkem roku na základě mimořádných pravomocí. Obě strany nyní musí předložit soudu písemné vyjádření – termíny jsou stanoveny na začátek června.
Ve čtvrtek došlo v ruském městě Stavropol k explozi, při níž zahynul místní místostarosta Zaur Alexandrovich Gurtsijev, veterán ruské války na Ukrajině. Podle médií mu bylo 34 let. Spolu s ním přišel o život i další muž, jehož totožnost zatím nebyla zveřejněna. Vyšetřovatelé potvrdili, že šlo o výbuch podomácku vyrobené výbušniny, a na místě nadále probíhá ohledání a expertízy s cílem zjistit podrobnosti.
„Kdo by chtěl slyšet, co se děje, když umíráte?“ ptá se s klidem a zvláštní vřelostí hospicová sestra v závěrečné epizodě seriálu Dying for Sex. Vysvětluje pacientce, co může očekávat v posledních chvílích života. Smrt, tvrdí, není tragédie ani medicínská pohroma, ale přirozený tělesný proces – podobně jako porod nebo kašel. „Vaše tělo ví, co má dělat.“
Podle nové studie už je téměř 40 % dnešních ledovců předurčeno k roztátí v důsledku emisí skleníkových plynů způsobených spalováním fosilních paliv. A pokud planeta bude nadále směřovat ke zvýšení globální teploty o 2,7 °C – což odpovídá současnému trendu – ztráty ledovců by mohly dosáhnout až 75 %.
Autoritářské režimy v Rusku a Bělorusku mohou brzy čelit nepříjemnému poznání, že se neodvratně blíží konec jejich politické dominance. Naznačují to narůstající problémy se zajištěním základních potravin a jejich prudce rostoucí ceny – symbolicky nejvýrazněji v případě brambor. Právě zdražení této klíčové komodity může v konečném důsledku sehrát roli katalyzátoru, jenž připraví vládnoucí elity o poslední a nejcennější kapitál, který jim ještě zbývá – loajalitu vlastního obyvatelstva.
Ruský rozpočtový schodek pro rok 2025 se podle ukrajinského zmocněnce pro sankční politiku Vladyslava Vlasiuka ztrojnásobil, a to kvůli propadu příjmů z ropy, který je způsoben západními sankcemi a prudkým poklesem cen surové ropy. Kreml nedávno upravil svůj federální rozpočet a zvýšil plánovaný schodek z původních 1,17 bilionu rublů (asi 14,8 miliardy dolarů) na 3,8 bilionu rublů (zhruba 48,3 miliardy dolarů), tedy z 0,5 % na 1,7 % HDP.
