Kanada se chystá na velkou slávu. Král Karel III. a královna Camilla dnes dorazí na dvoudenní návštěvu zámořské země. Upozornila na to BBC. Kanaďané očekávají, že se panovník postaví na jejich stranu ve sporu se sousedními Spojenými státy americkými, jejichž prezident Donald Trump opakovaně navrhl Kanadě, aby se stala 51. státem federace.
Král v úterý vystoupí před kanadským parlamentem jako první britský panovník po téměř 50 letech. Podle BBC se očekává, že bude bránit suverenitu Kanady a odmítne výroky, že by se měla podrobit USA. Monarcha přijede na pozvání premiéra Marka Carneyho, který vyhrál nedávné parlamentní volby díky vlně protitrumpovského sentimentu.
Karla III. přivítají během ceremoniálu na letišti v Ottawě. Zásadním bodem programu je řeč před parlamentem, kterou napodobí svou matku Alžbětu II. a její vystoupení v letech 1957 a 1977. Hlavní představitel britské monarchie navštíví Kanadu poprvé během své vlády. Původně měl přijet už loni, ale cesta se zrušila poté, co mu byla diagnostikována rakovina.
Král bude muset během návštěvy diplomaticky balancovat, protože je hlavou státu v případě Kanady i Velké Británie. Zatímco Londýn se snaží o udržení dobrých vztahů s Washingtonem, jehož součástí je další pozvánka pro Donalda Trumpa, Ottawa od monarchy čeká jiný vzkaz směrem k Američanům.
"Král má spoustu zkušeností, skvělé dovednosti a umí v tom chodit," řekl zdroj BBC z královské rodiny. "Těší se značné úctě po celém světě a napříč politickým spektrem a má dobré vztahy se světovými vůdci, kteří chápou jeho jedinečné postavení," dodal.
Někdejší kanadský vysoký komisař Jeremy Kinsman se domnívá, že král s potěšením přednese projev. "Bude potvrzovat kanadskou suverenitu. A můžu osobně říct, že je to něco, co král Karel III. rád řekne. Nemám o tom pochyby," konstatoval Kinsman.
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.
