Herec Jean-Claude Van Damme (64) se ocitl v centru vážného skandálu poté, co bylo proti němu v Rumunsku podáno trestní oznámení kvůli podezření z účasti na obchodování s ženami.
Podle zpráv rumunské televize Antena 3 CNN měl slavný herec údajně vědět o tom, že pět žen, se kterými se údajně dostal do kontaktu během akce v Cannes, bylo oběťmi obchodníků s lidmi. Ženy měly být „darovány“ Van Dammovi skupinou vedenou Morelem Boleou.
Podle právníka Adriana Cuculise, který zastupuje jednu z údajných obětí, byly ženy „ve stavu zranitelnosti“ a podezření ze sexuálního vykořisťování spadá pod článek 182 rumunského trestního zákoníku. Vyšetřování incidentu spadá do širšího rámce případu, který rumunská prokuratura sleduje od roku 2020 a který se týká obchodování s lidmi a nezletilými.
Agent Van Damma Patrick Goavec nařčení okamžitě odmítl a v prohlášení pro magazín People uvedl: „Byli jsme informováni o článcích zmiňujících domnělý incident v Cannes, týkající se pana Jeana-Clauda Van Damma. Uváděná fakta jsou groteskní a neexistující. Pan Van Damme se k celé věci nechce vyjadřovat ani přilévat olej do ohně. Tato fáma je stejně absurdní jako neopodstatněná.“
Vyšetřování nyní vede rumunská protimafiánská jednotka DIICOT, která uvedla, že svědkyně, jež měla incident vidět na vlastní oči, podala výpověď a popsala okolnosti, které podnítily zahájení oficiálního vyšetřování. Následným krokem by podle rumunských médií mělo být povolení trestního řízení ze strany francouzského kasačního soudu, který by otevřel cestu k výslechu podezřelých ve Francii a jejich případnému předvolání do Rumunska.
Jean-Claude Van Damme, belgický herec známý především z akčních filmů jako Krvavý sport, Kickboxer, Double Impact nebo The Expendables 2, se v posledních letech věnoval především hlasovému herectví – naposledy v animovaném filmu Mimoni: Padouch přichází (2022) nebo letošním The Gardener (2025).
Přestože Van Damme veřejně zatím žádné stanovisko neposkytl, celý případ již vyvolává značnou pozornost médií a veřejnosti. Pokud by se obvinění potvrdila, šlo by o jeden z nejvážnějších skandálů, kterému herec ve své kariéře čelil.
Křehké čtrnáctidenní příměří na Blízkém východě, sjednané v hodině dvanácté, čelí hned v první den vážnému ohrožení. Hlavním jablkem sváru se stala interpretace toho, na koho se klid zbraní vlastně vztahuje. Zatímco Írán a zprostředkovatelský Pákistán tvrdí, že dohoda zahrnuje i Libanon, Izrael to rezolutně odmítá.
Stále naléhavější otázka, zda konflikt mezi Izraelem a Libanonem definitivně zhatí čerstvě uzavřené příměří, hýbe celým Blízkým východem. Situace v terénu je totiž v ostrém kontrastu s diplomatickými proklamacemi.
Válka, ve které není vítězů, má podle mnoha analytiků jednoho jasného poraženého. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vstupuje do křehkého a nejasného příměří s Íránem v situaci, kterou jeho političtí odpůrci i zahraniční korespondenti označují za totální strategické selhání a politickou katastrofu.
Zpráva o příměří mezi Spojenými státy a Íránem přinesla světové ekonomice vlnu úlevy, ale podle ekonomických expertů budou jizvy po tomto konfliktu patrné ještě dlouho. Posledních šest týdnů sledoval svět největší dopravní zácpu v historii námořní dopravy v Hormuzském průlivu, kde uvízlo přibližně 800 lodí. Tento blokáda měla přímý dopad na peněženky lidí po celém světě – od dražšího benzinu a letenek až po rostoucí splátky hypoték.
Přetrvávající napětí na Blízkém východě by mohlo vážně destabilizovat vztahy mezi USA a Čínou a vyústit v otevřenou konfrontaci v Tchajwanském průlivu, varují experti. Právě proto se summit mezi Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem stává naprostou nutností, ačkoliv byl kvůli chaosu v regionu již několikrát odložen a jeho termín se posunul z konce března na polovinu května.
Izraelská armáda dnes podnikla dosud nejrozsáhlejší koordinovaný útok na Libanon od začátku války, která vypukla 2. března. Vlna náletů zasáhla bez varování centrum Bejrútu i další části země, přičemž cílem se stalo více než 100 objektů. Izrael tvrdí, že zasáhl velitelská centra a vojenská stanoviště hnutí Hizballáh, která se podle něj nacházejí v samotném srdci civilní zástavby.
Podle informací německého hospodářského deníku Handelsblatt začíná Severoatlantická aliance (NATO) zvažovat spuštění námořní mise v Hormuzském průlivu. Tento krok je v Bruselu vnímán především jako snaha „uklidnit“ amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v posledních dnech stupňuje svou kritiku vůči spojencům a otevřeně hrozí odchodem USA z Aliance.
Prezident USA Donald Trump oznámil, že se podařilo ujednat příměří, v němž Írán souhlasil se zásadním ústupkem: úplným koncem obohacování uranu. Na své platformě Truth Social Trump uvedl, že Spojené státy pomohou z trosek zničených íránských základen vyzvednout a zneškodnit veškeré zásoby jaderného materiálu. Podle něj je celý tamní program pod přísným dohledem satelitů Vesmírných sil, které potvrzují, že s materiálem od náletů nikdo nemanipuloval.
Evropská komise se rozhodla oficiálně reagovat na kontroverzní výroky amerického viceprezidenta JD Vance, které pronesl během své návštěvy Maďarska jen několik dní před parlamentními volbami. Vance v Budapešti obvinil Evropskou unii z bezprecedentního zasahování do maďarského volebního procesu, což v Bruselu vyvolalo vlnu nevole. Mluvčí Komise, kteří zpočátku odmítali situaci komentovat, nakonec potvrdili, že k vyjádření obav využijí zavedené diplomatické kanály.
Evropští lídři s neskrývanou úlevou přivítali zprávu o uzavření čtrnáctidenního podmíněného příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Tato dohoda, vyjednaná za pomoci pákistánské diplomacie v posledních hodinách před vypršením amerického ultimáta, odvrátila hrozbu totální války. Představitelé evropských států nyní shodně volají po tom, aby se tento křehký klid zbraní stal základem pro trvalý mír a definitivní ukončení nepřátelství v celém regionu.
Dosavadní snahy o dosažení komplexní dohody mezi Spojenými státy a Íránem narážejí na neúprosné a maximalistické požadavky obou stran. Diplomatická jednání mezi oběma stranami sice pokračují, v očekáváních se ale objevují propastné rozdíly.
Otevření nových ložisek ropy a plynu v Severním moři by mohlo vyslat „šokovou vlnu“ do celého světa a vážně ohrozit mezinárodní klimatické cíle. Přední odborníci a diplomaté varují, že takový krok by podkopal dosavadní vedoucí roli Británie v ochraně klimatu a motivoval by rozvojové země k masivnější těžbě vlastních fosilních paliv.
