Herec Jean-Claude Van Damme (64) se ocitl v centru vážného skandálu poté, co bylo proti němu v Rumunsku podáno trestní oznámení kvůli podezření z účasti na obchodování s ženami.
Podle zpráv rumunské televize Antena 3 CNN měl slavný herec údajně vědět o tom, že pět žen, se kterými se údajně dostal do kontaktu během akce v Cannes, bylo oběťmi obchodníků s lidmi. Ženy měly být „darovány“ Van Dammovi skupinou vedenou Morelem Boleou.
Podle právníka Adriana Cuculise, který zastupuje jednu z údajných obětí, byly ženy „ve stavu zranitelnosti“ a podezření ze sexuálního vykořisťování spadá pod článek 182 rumunského trestního zákoníku. Vyšetřování incidentu spadá do širšího rámce případu, který rumunská prokuratura sleduje od roku 2020 a který se týká obchodování s lidmi a nezletilými.
Agent Van Damma Patrick Goavec nařčení okamžitě odmítl a v prohlášení pro magazín People uvedl: „Byli jsme informováni o článcích zmiňujících domnělý incident v Cannes, týkající se pana Jeana-Clauda Van Damma. Uváděná fakta jsou groteskní a neexistující. Pan Van Damme se k celé věci nechce vyjadřovat ani přilévat olej do ohně. Tato fáma je stejně absurdní jako neopodstatněná.“
Vyšetřování nyní vede rumunská protimafiánská jednotka DIICOT, která uvedla, že svědkyně, jež měla incident vidět na vlastní oči, podala výpověď a popsala okolnosti, které podnítily zahájení oficiálního vyšetřování. Následným krokem by podle rumunských médií mělo být povolení trestního řízení ze strany francouzského kasačního soudu, který by otevřel cestu k výslechu podezřelých ve Francii a jejich případnému předvolání do Rumunska.
Jean-Claude Van Damme, belgický herec známý především z akčních filmů jako Krvavý sport, Kickboxer, Double Impact nebo The Expendables 2, se v posledních letech věnoval především hlasovému herectví – naposledy v animovaném filmu Mimoni: Padouch přichází (2022) nebo letošním The Gardener (2025).
Přestože Van Damme veřejně zatím žádné stanovisko neposkytl, celý případ již vyvolává značnou pozornost médií a veřejnosti. Pokud by se obvinění potvrdila, šlo by o jeden z nejvážnějších skandálů, kterému herec ve své kariéře čelil.
Pojem „cloud“ v nás dlouho vyvolával představu nehmotné digitální mlhy, která se vznáší kdesi v nedohlednu a uchovává naše data v bezpečí před pozemskými konflikty. Realita roku 2026 nás však vyvádí z omylu. Cloud nikdy nebyl nehmotný; vždy šlo o fyzický systém postavený z betonu, mědi, transformátorů, chladicích systémů a tisíců kilometrů kabelů. Tato infrastruktura je nyní v rámci probíhající války v Íránu čelním terčem vojenských úderů.
Nizozemské tajné služby v pondělí vydaly varování před rozsáhlou kybernetickou kampaní, za kterou stojí hackeři napojení na Kreml. Útoky se zaměřují na státní úředníky, vojenský personál, ale i novináře a další vlivné osobnosti. Hlavním nástrojem útočníků jsou populární komunikační aplikace WhatsApp a Signal, které jsou často považovány za bezpečné kanály pro soukromou komunikaci.
Dosazení Modžtaby Chameneího do čela Íránu vyvolalo v zemi silné a protichůdné emoce. Zatímco v ulicích probíhají režimem organizované oslavy, v soukromí mnoha domovů panuje mrazivý odpor a strach. Pro zastánce současného systému znamená tento krok stabilitu, ale pro velkou část veřejnosti představuje začátek éry, která by mohla být ještě tvrdší než ta předchozí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron během své návštěvy Kypru oznámil, že Francie a její spojenci připravují speciální misi, jejímž cílem je znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Tato operace je plánována jako čistě obranná a podpůrná. V současné době v této klíčové námořní cestě uvázly desítky lodí, což ochromilo mezinárodní obchod i energetické toky.
Prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici CBS News prohlásil, že válka s Íránem je již téměř u konce. Podle jeho slov je konflikt v tuto chvíli v podstatě hotovou věcí, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením. Na otázku, zda má nějaký vzkaz pro nového íránského nejvyššího vůdce Modžtabu Chameneího, Trump odpověděl, že pro něj nemá vůbec žádnou zprávu.
Ruský prezident Vladimir Putin se nečekaně vložil do aktuální energetické krize vyvolané válkou mezi USA, Izraelem a Íránem. V televizním projevu před vládními činiteli a špičkami energetického průmyslu prohlásil, že Rusko je připraveno pomoci Evropě i světu se stabilitou dodávek ropy a zemního plynu. Podle Putina je nynější krize přímým důsledkem konfliktu na Blízkém východě, který ohrožuje klíčové námořní trasy.
Světové trhy s energiemi prožívají dramatické okamžiky. Poté, co se ceny ropy během pondělního rána nekontrolovaně vyšplhaly až na hranici 115 dolarů za barel, se objevily zprávy o narychlo svolaném nouzovém jednání ministrů financí skupiny G7. Hlavním tématem diskuse je koordinovaný zásah, který by mohl dočasně zbrzdit cenovou spirálu ohrožující globální stabilitu.
Zástupci zemí G7 oznámili, že jsou připraveni přijmout veškerá nezbytná opatření k podpoře globálních dodávek energií poté, co válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem způsobil prudký nárůst cen ropy. Pondělní krizové jednání ministrů financí G7 a Mezinárodní energetické agentury (IEA) se sice zabývalo možností uvolnění strategických rezerv, k finální dohodě o jejich vypuštění na trh však zatím nedošlo.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí oznámil, že Francie usiluje o co nejrychlejší zavedení vojenských doprovodů pro kontejnery a tankery v Hormuzském průlivu.
Evropská unie je připravena rozšířit své námořní operace na Blízkém východě s cílem zajistit ochranu mezinárodní lodní dopravy. Po pondělním jednání s regionálními lídry to oznámili předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa.
Možná jste si toho už někdy všimli: když se zhluboka nadechnete, zdá se, že vzduch proudí hlavně jednou nosní dírkou, zatímco ta druhá působí mírně ucpaně. Pokud zrovna nejste nachlazení, nemusíte panikařit. Jde o zcela přirozený a fascinující proces zvaný nosní cyklus, který hraje klíčovou roli v ochraně našeho zdraví.
Evropská komise v pátek nečekaně ostře pokárala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za jeho výroky na adresu maďarského premiéra Viktora Orbána. Brusel tak reagoval na vyostřený spor mezi Kyjevem a Budapeští, který se v posledních dnech začal vymykat kontrole.
