Herec Jean-Claude Van Damme (64) se ocitl v centru vážného skandálu poté, co bylo proti němu v Rumunsku podáno trestní oznámení kvůli podezření z účasti na obchodování s ženami.
Podle zpráv rumunské televize Antena 3 CNN měl slavný herec údajně vědět o tom, že pět žen, se kterými se údajně dostal do kontaktu během akce v Cannes, bylo oběťmi obchodníků s lidmi. Ženy měly být „darovány“ Van Dammovi skupinou vedenou Morelem Boleou.
Podle právníka Adriana Cuculise, který zastupuje jednu z údajných obětí, byly ženy „ve stavu zranitelnosti“ a podezření ze sexuálního vykořisťování spadá pod článek 182 rumunského trestního zákoníku. Vyšetřování incidentu spadá do širšího rámce případu, který rumunská prokuratura sleduje od roku 2020 a který se týká obchodování s lidmi a nezletilými.
Agent Van Damma Patrick Goavec nařčení okamžitě odmítl a v prohlášení pro magazín People uvedl: „Byli jsme informováni o článcích zmiňujících domnělý incident v Cannes, týkající se pana Jeana-Clauda Van Damma. Uváděná fakta jsou groteskní a neexistující. Pan Van Damme se k celé věci nechce vyjadřovat ani přilévat olej do ohně. Tato fáma je stejně absurdní jako neopodstatněná.“
Vyšetřování nyní vede rumunská protimafiánská jednotka DIICOT, která uvedla, že svědkyně, jež měla incident vidět na vlastní oči, podala výpověď a popsala okolnosti, které podnítily zahájení oficiálního vyšetřování. Následným krokem by podle rumunských médií mělo být povolení trestního řízení ze strany francouzského kasačního soudu, který by otevřel cestu k výslechu podezřelých ve Francii a jejich případnému předvolání do Rumunska.
Jean-Claude Van Damme, belgický herec známý především z akčních filmů jako Krvavý sport, Kickboxer, Double Impact nebo The Expendables 2, se v posledních letech věnoval především hlasovému herectví – naposledy v animovaném filmu Mimoni: Padouch přichází (2022) nebo letošním The Gardener (2025).
Přestože Van Damme veřejně zatím žádné stanovisko neposkytl, celý případ již vyvolává značnou pozornost médií a veřejnosti. Pokud by se obvinění potvrdila, šlo by o jeden z nejvážnějších skandálů, kterému herec ve své kariéře čelil.
Nejvyšší soud Spojených států souhlasil, že rozhodne o ústavnosti snahy prezidenta Donalda Trumpa ukončit občanství získané narozením na území USA. Tím se soudci ujmou příležitosti přezkoumat otázku, která je od konce 19. století široce považována za ustálené právo. Přijetím odvolání se soud přímo zabývá podstatou kontroverze, které se letos již z velké části vyhnul. Tehdy se přiklonil na Trumpovu stranu, ale pouze z technických důvodů týkajících se způsobu, jakým nižší soudy řešily námitky proti tomuto nařízení.
Do ulic dnes vyrazí Mikulášové, andělé a čerti, ale Veroniku Žilkovou v Česku nepotkají. Známá herečka totiž prozradila, že s jednou ze svých dcer vyrazila do jedné z evropských metropolí. Agáta Hanychová ale podle všeho zůstala doma.
Nepříjemná atmosféra v posledních dnech zavládla kolem porodnice v Litoměřicích, kde došlo k úmrtí dvou novorozenců. Další dvě děti se podařilo resuscitovat. Případem se začala zabývat policie.
Internet zaplavily v pátek večer reakce na nejsmutnější možnou zprávu. Ve věku 55 let nás totiž opustil moderátor Patrik Hezucký, který v posledních dnech bojoval s vážnou nemocí. Zdrceným blízkým i kamarádům zesnulého kondolují slavné osobnosti i politici.
Tak se Jiřina Bohdalová dočkala. Legendární herečka se stala prababičkou, zatímco její dcera Simona Stašová se dočkala prvního vnoučete. Simonin syn Vojta a jeho manželka totiž přivítali na svět prvorozeného potomka.
Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí.
Generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), odmítl obavy z narušení evropské obrany v případě snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. Generálova slova zazněla v belgickém Monsu, operačním velitelství Aliance, uprostřed obav evropských zemí o spolehlivost spojenectví se Spojenými státy. Generál Grynkewich vyjádřil důvěru v kapacity Evropy a Kanady a uvedl, že Aliance je „připravena čelit jakékoli krizi nebo nepředvídané události“ již dnes.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala novou, 33stránkovou Národní bezpečnostní strategii, která se zaměřuje na Evropu a varuje, že kontinent čelí hrozbě „civilizačního vymazání“. Prezident Trump popsal dokument jako „cestovní mapu“ pro zajištění toho, že Amerika zůstane „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“. Strategie nastiňuje jeho vizi světa a způsob, jakým hodlá použít americkou vojenskou a ekonomickou sílu k jejímu dosažení.
Švédsko, jako stát ležící v bezprostřední blízkosti Ruska, uznává Moskvu jako reálnou hrozbu, před kterou je nutné se bránit. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard komentovala nejnovější prohlášení kremelského vůdce Vladimira Putina o jeho připravenosti na válku s Evropou během ministerské schůzky NATO.
Pětihodinové rozhovory Vladimira Putina s americkými diplomatickými akrobaty nepřinesly nic, co by stálo za řeč, spíše jen odkryly míru, s jakou se americká diplomacie nechává vést ruským rámováním. Washington zcela vědomě přenechává iniciativu Kremlu a dobrovolně oslabuje vlastní autoritu v otázce Ukrajiny. Pokud Spojené státy nezačnou prosazovat jasné principy a realistickou strategii, jejich vliv bude dál erodovat.
Široká většina Američanů si přeje vítězství Ukrajiny nad Ruskem a podporuje posílání amerických zbraní Kyjevu pro dosažení tohoto cíle. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Reagan National Defense Survey, jehož výsledky byly zveřejněny ve čtvrtek. Tato zjištění přichází v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa tlačí na Ukrajinu, aby učinila závažné územní ústupky výměnou za mír.
Mírová jednání ohledně Ukrajiny podle expertů naznačují, že mezinárodní vztahy sklouzávají zpět k pouhé surové státní síle, kde principy mezinárodního práva ztrácejí na významu. Autor článku upozorňuje, že ať už se Ukrajina dohodne, nebo ne, nevyhnutelný kompromis pravděpodobně potvrdí možnost překreslování evropských hranic vojenskou silou i ve 21. století. Jakákoli mírová dohoda, kterou by Rusko přijalo, by téměř jistě vyžadovala vzdání se části ukrajinského území.
