Herec Jean-Claude Van Damme (64) se ocitl v centru vážného skandálu poté, co bylo proti němu v Rumunsku podáno trestní oznámení kvůli podezření z účasti na obchodování s ženami.
Podle zpráv rumunské televize Antena 3 CNN měl slavný herec údajně vědět o tom, že pět žen, se kterými se údajně dostal do kontaktu během akce v Cannes, bylo oběťmi obchodníků s lidmi. Ženy měly být „darovány“ Van Dammovi skupinou vedenou Morelem Boleou.
Podle právníka Adriana Cuculise, který zastupuje jednu z údajných obětí, byly ženy „ve stavu zranitelnosti“ a podezření ze sexuálního vykořisťování spadá pod článek 182 rumunského trestního zákoníku. Vyšetřování incidentu spadá do širšího rámce případu, který rumunská prokuratura sleduje od roku 2020 a který se týká obchodování s lidmi a nezletilými.
Agent Van Damma Patrick Goavec nařčení okamžitě odmítl a v prohlášení pro magazín People uvedl: „Byli jsme informováni o článcích zmiňujících domnělý incident v Cannes, týkající se pana Jeana-Clauda Van Damma. Uváděná fakta jsou groteskní a neexistující. Pan Van Damme se k celé věci nechce vyjadřovat ani přilévat olej do ohně. Tato fáma je stejně absurdní jako neopodstatněná.“
Vyšetřování nyní vede rumunská protimafiánská jednotka DIICOT, která uvedla, že svědkyně, jež měla incident vidět na vlastní oči, podala výpověď a popsala okolnosti, které podnítily zahájení oficiálního vyšetřování. Následným krokem by podle rumunských médií mělo být povolení trestního řízení ze strany francouzského kasačního soudu, který by otevřel cestu k výslechu podezřelých ve Francii a jejich případnému předvolání do Rumunska.
Jean-Claude Van Damme, belgický herec známý především z akčních filmů jako Krvavý sport, Kickboxer, Double Impact nebo The Expendables 2, se v posledních letech věnoval především hlasovému herectví – naposledy v animovaném filmu Mimoni: Padouch přichází (2022) nebo letošním The Gardener (2025).
Přestože Van Damme veřejně zatím žádné stanovisko neposkytl, celý případ již vyvolává značnou pozornost médií a veřejnosti. Pokud by se obvinění potvrdila, šlo by o jeden z nejvážnějších skandálů, kterému herec ve své kariéře čelil.
Očekávání spojená s kauzou Jeffreyho Epsteina se dnes přiblížila k zásadnímu rozuzlení. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa je po měsících odkladů a politických bitev právně zavázána zveřejnit rozsáhlý archiv dokumentů týkajících se tohoto zemřelého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa. Spisy, které mohou vrhnout nové světlo na Epsteinovy zločiny i jeho kontakty s vlivnými osobnostmi, musí ministerstvo spravedlnosti zpřístupnit do půlnoci washingtonského času.
Ruský prezident Vladimir Putin využil svou výroční tiskovou konferenci k tomu, aby Kyjevu adresoval nabídku, která na první pohled působí konstruktivně, ale podle analytiků v sobě skrývá diplomatickou past. Prohlásil, že Rusko je ochotno dočasně zastavit raketové údery na ukrajinské území, pokud tamní vláda uspořádá volby. Moskva by se prý v den hlasování zdržela útoků hluboko do vnitrozemí, aby umožnila bezpečný průběh voleb.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
