Jaromír Soukup (55) hned v premiérovém díle svého nového pořadu „Pozor Soukup!“ spustil nečekaně ostrou kanonádu na svou expartnerku Agátu Hanychovou (39). V emotivní zpovědi odkryl zákulisí rozpadu vztahu, naznačil zákulisní intriky s Miroslavem Dopitou a bez servítek přiznal: „Mrzí mě, že jsem ji kdy poznal!“
Diváci čekali politické glosy a společenské komentáře, místo toho dostali výbušné osobní drama. Jaromír Soukup v novém pořadu Pozor Soukup! odhodil veškeré zábrany a pustil se do drsného zúčtování s Agátou Hanychovou. Už úvodní epizoda naznačila, že v téhle show se půjde na dřeň – a Soukup svá slova bezezbytku naplnil.
Bez obalu se vrátil do září 2023, kdy s Hanychovou trávil dovolenou ve Španělsku. Právě tam ho podle jeho slov kontaktovala tehdejší manželka Miroslava Dopity s informací, že Dopita má údajně známosti přes seznamky. Mělo jít o další hřebík do rakve jejich křehkého vztahu. „Říkala, že je to lůzr, že nemá žádný prachy,“ citoval podle Aha! Soukup výpověď Dopitovy ženy.
Soukupa ale zarazila jiná věc – jak moc Agáta celou situaci prožívala. Prý byla až přehnaně emotivní. A právě to v něm vyvolalo pochybnosti, jestli už tehdy nebyla s Dopitou znovu v kontaktu. „Říkal jsem jí – co ti na tom vadí? A ona – kvůli tomu klukovi to nejde,“ popsal Soukup s odkazem na jejich společného syna.
Podle Soukupa právě tehdy začala vznikat spojená fronta, která později vystupovala proti němu pod profilem Team RBE. Naznačil, že se v pozadí odehrávaly připravené kroky vůči jeho osobě, a že vše gradovalo po návratu ze Španělska. „Když jsme se vrátili, tak už to bylo s tou policií připravený,“ uvedl bez dalších podrobností.
Vrchol přišel na úplný závěr. Soukup se obrátil přímo k Hanychové a bez okolků vmetl do kamery: „A jestli mě mrzí, že jsem ji někdy potkal? Tak to mě teda mrzí! A hodně!“ Zároveň ale vyzdvihl jejich společnou dceru, kterou označil za „božskou“ a zdůraznil, že se jí nikdy nevzdá.
Show Pozor Soukup! tak hned na začátku ukázala, že její autor nebude brát ohledy ani na vlastní minulost. Jestli byl tento výstup jen začátkem osobních zpovědí, nebo si Soukup připravil ještě tvrdší kalibr, ukáží další díly. Jedno je ale jisté: v tomhle pořadu si servítky brát nebude.
Japonsko se podle nejnovější zprávy svého ministerstva obrany nachází v nejvážnějším a nejkomplexnějším bezpečnostním prostředí od konce druhé světové války. Tři klíčoví aktéři – Čína, Rusko a Severní Korea – podle Tokia zintenzivňují své vojenské aktivity v regionu a představují bezprecedentní hrozbu pro mír a stabilitu v Asii i mimo ni.
Evropská unie vítá snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa poskytnout Ukrajině pokročilé zbraňové systémy včetně protivzdušné obrany Patriot, ale požaduje, aby Spojené státy nesly svůj díl finanční zátěže. Na tiskové konferenci po úterním jednání Rady pro zahraniční věci EU v Bruselu to prohlásila šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová.
Americký prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že ministryně spravedlnosti Pam Bondiová by měla zveřejnit „vše, co považuje za věrohodné“ v případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tato slova přicházejí v době, kdy prezident čelí neobvyklému odporu i ze své vlastní politické základny.
Britští zdravotníci vydali varování ohledně konzumace rajčat poté, co došlo k prudkému nárůstu případů onemocnění způsobených vzácnými a potenciálně nebezpečnými kmeny bakterie salmonela. Jen v loňském roce onemocnělo přes sto lidí, přičemž nejméně čtrnáct z nich muselo být hospitalizováno kvůli závažným příznakům.
Inflace ve Spojených státech se v červnu výrazně zvýšila a dosáhla nejvyšší úrovně od letošního února. Růst cen byl tažen především vyššími cenami pohonných hmot a dopady nových cel, které prezident Donald Trump v posledních měsících zavedl na většinu dovozového zboží.
Izraelský plán na vybudování „humanitárního města“ v Rafahu znovu otevřel otázku etnických čistek na Blízkém východě. Region za poslední století zažil systematické vysidlování Palestinců, vyhnání Židů z arabských zemí, perzekuci Kurdů i genocidy křesťanských menšin v Osmanské říši. Ukazuje se, že etnické čistky nejsou minulostí, ale trvalou součástí regionální politiky a opakují se v nových formách a často bez odpovědnosti či mezinárodní intervence.
Slovenský premiér Robert Fico staví svou politiku na krátkodobé kalkulaci a strategickém odkládání odpovědnosti. Zatímco energetickou krizi, kterou sám pomohl vytvořit, prezentuje jako výzvu dneška, bezpečnostní hrozby spojené s oslabováním vazeb na NATO a EU ponechává budoucím vládám. Tato kombinace populismu, selektivního pragmatismu a narativu o „národních zájmech“ může vést ke ztrátě spojenecké důvěry i vnitřní stability Slovenska.
Evropa čelí zlomovému okamžiku. Válka na Ukrajině, která v posledních měsících ustoupila ze středu pozornosti kvůli krizím v Íránu či na Blízkém východě, zůstává podle bývalých i současných evropských lídrů tou největší hrozbou pro evropskou bezpečnost. V komentáři serveru European Pravda podepsaném Carlem Bildtem, Aleksanderem Kwasniewským, Sannou Marinovou a Kajsou Ollongrenovou autoři varují: pokud Evropa nezakročí rozhodně a hned, zaplatí za to vysokou cenu.
Prezident Donald Trump opět vyvolal vlnu kritiky – tentokrát ne od svých tradičních politických odpůrců, ale přímo z nitra vlastního „Make America Great Again“ (MAGA) hnutí. Rozhodnutí dodat zbraně Ukrajině prostřednictvím NATO a zároveň pohrozit Rusku novými cly vyvolalo ostrou odezvu mezi klíčovými osobnostmi Trumpovy politické základny.
Od lednového nástupu Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta se Bílý dům musel vyrovnávat s řadou krizí – od války Ruska na Ukrajině po ozbrojené konflikty Izraele v Gaze a Íránu. V tomto kontextu však působí překvapivě, že americká administrativa zatím věnuje jen minimální pozornost sílícímu režimu Kim Čong-una v Severní Koreji. Mnozí experti proto varují, že Spojené státy ignorují jednu z nejvýznamnějších bezpečnostních hrozeb v Asii.
Na první pohled nepostřehnutelná změna, přesto měřitelná – v posledních dnech se Země otáčí o zlomek milisekundy rychleji než obvykle. Vědci pozorují tento jev s překvapením i určitou dávkou nejistoty, protože zatím přesně nevědí, co za tímto zrychlením stojí.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal oficiálně oznámil svou rezignaci, čímž završil dlouho očekávanou politickou změnu ve vedení země, která čelí více než tři roky trvající ruské invazi. Ukrajinský parlament má o jeho odchodu a rozpuštění současné vlády hlasovat již 16. července.
