Opravdu otevřený se rozhodl být Jaromír Soukup v novém mediálním projektu, kde tentokrát nepředstavuje jen své pohledy na politiku a další témata, ale otevírá i kapitoly z osobního života. Jednou takovou je nevydařený vztah s Agátou Hanychovou, matkou jeho dcery Rozárky.
Soukup v jednom z pořadů na své nové platformě překvapil obsáhlou zpovědí o vztahu s expartnerkou Agátou Hanychovou. Kontroverzní dvojice tvořila pár do předloňského léta, kdy influencerka oznámila rozchod. Například prozradil, co se mělo naposledy dít u soudu.
"Vyslýchali mě, jakej jsem alkoholik a feťák. Jako nechutný, strašný," řekl podle webu expres.cz a naznačil, že dalším jednáním na konci května spor zřejmě neskončí. "Ony ty soudy jsou většinou nastavený tak, že dítě patří matce a otec ať jde do pr**le," posteskl si.
Zavzpomínal také na události před rozchodem, kdy prý Hanychové volal její současný manžel Mirek Dopita a jeho tehdejší manželka. "Že našla v počítači nějaký seznamky a když chodil cvičit, tak že chodil za nějakou jinou ženskou. A že až se vrátí z toho Bali, tak že ho jako vyhodí, že nemá žádný prachy a že je to lůzr. A Dopita zas volal Hanychový, že to není pravda," popsal.
Boháč tvrdí, že to bral s nadhledem, ačkoliv mu přišlo divné, že dceru herečky Veroniky Žilkové tak rozčiluje, že se otec jejího syna Kryšpína s někým spustil. "Mě nenapadlo, že ženská s tříměsíčním dítětem může být nevěrná," přiznal.
Po návratu ze Španělska se to podle Soukupa rozjelo. "A jestli mě mrzí, že jsem ji někdy potkal? Tak to mě teda mrzí. A hodně," konstatoval. "Mám s ní naprosto božskou dceru, kterou miluju a který se nikdy nevzdám, ale že ji mám zrovna s Hanychovou, tak to jsem teda zrovna nedomyslel," dodal.
V domácnosti Hanychové se Soukupův výstup dočkal pozornosti, ale nikoliv přímo od jeho bývalé partnerky. Pořad si podle všeho pustil její manžel. Dopita to naznačil na instagramu.
"Dneska jsem udělal dobrý skutek. Přispěl jsem jednomu starému, zbědovanému a psychicky nemocnému pánovi nějaký finanční obnos. Tak snad mu to pomůže, najde si odbornou pomoc, začne se sebou něco dělat a celé to skončí happy endem. Snad se z toho jednou dostane," napsal v tzv. stories.
Ukrajina zatím marně čeká na podrobnější informace o „miliardách dolarů“ ve vojenské pomoci, kterou v pondělí přislíbil americký prezident Donald Trump. I když zazněla slova o poskytnutí 17 baterií protiraketového systému Patriot, zůstává nejasné, zda půjde o celé systémy, jednotlivé odpalovací zařízení či jen záchytné střely.
Japonsko se podle nejnovější zprávy svého ministerstva obrany nachází v nejvážnějším a nejkomplexnějším bezpečnostním prostředí od konce druhé světové války. Tři klíčoví aktéři – Čína, Rusko a Severní Korea – podle Tokia zintenzivňují své vojenské aktivity v regionu a představují bezprecedentní hrozbu pro mír a stabilitu v Asii i mimo ni.
Evropská unie vítá snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa poskytnout Ukrajině pokročilé zbraňové systémy včetně protivzdušné obrany Patriot, ale požaduje, aby Spojené státy nesly svůj díl finanční zátěže. Na tiskové konferenci po úterním jednání Rady pro zahraniční věci EU v Bruselu to prohlásila šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová.
Americký prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že ministryně spravedlnosti Pam Bondiová by měla zveřejnit „vše, co považuje za věrohodné“ v případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tato slova přicházejí v době, kdy prezident čelí neobvyklému odporu i ze své vlastní politické základny.
Britští zdravotníci vydali varování ohledně konzumace rajčat poté, co došlo k prudkému nárůstu případů onemocnění způsobených vzácnými a potenciálně nebezpečnými kmeny bakterie salmonela. Jen v loňském roce onemocnělo přes sto lidí, přičemž nejméně čtrnáct z nich muselo být hospitalizováno kvůli závažným příznakům.
Inflace ve Spojených státech se v červnu výrazně zvýšila a dosáhla nejvyšší úrovně od letošního února. Růst cen byl tažen především vyššími cenami pohonných hmot a dopady nových cel, které prezident Donald Trump v posledních měsících zavedl na většinu dovozového zboží.
Izraelský plán na vybudování „humanitárního města“ v Rafahu znovu otevřel otázku etnických čistek na Blízkém východě. Region za poslední století zažil systematické vysidlování Palestinců, vyhnání Židů z arabských zemí, perzekuci Kurdů i genocidy křesťanských menšin v Osmanské říši. Ukazuje se, že etnické čistky nejsou minulostí, ale trvalou součástí regionální politiky a opakují se v nových formách a často bez odpovědnosti či mezinárodní intervence.
Slovenský premiér Robert Fico staví svou politiku na krátkodobé kalkulaci a strategickém odkládání odpovědnosti. Zatímco energetickou krizi, kterou sám pomohl vytvořit, prezentuje jako výzvu dneška, bezpečnostní hrozby spojené s oslabováním vazeb na NATO a EU ponechává budoucím vládám. Tato kombinace populismu, selektivního pragmatismu a narativu o „národních zájmech“ může vést ke ztrátě spojenecké důvěry i vnitřní stability Slovenska.
Evropa čelí zlomovému okamžiku. Válka na Ukrajině, která v posledních měsících ustoupila ze středu pozornosti kvůli krizím v Íránu či na Blízkém východě, zůstává podle bývalých i současných evropských lídrů tou největší hrozbou pro evropskou bezpečnost. V komentáři serveru European Pravda podepsaném Carlem Bildtem, Aleksanderem Kwasniewským, Sannou Marinovou a Kajsou Ollongrenovou autoři varují: pokud Evropa nezakročí rozhodně a hned, zaplatí za to vysokou cenu.
Prezident Donald Trump opět vyvolal vlnu kritiky – tentokrát ne od svých tradičních politických odpůrců, ale přímo z nitra vlastního „Make America Great Again“ (MAGA) hnutí. Rozhodnutí dodat zbraně Ukrajině prostřednictvím NATO a zároveň pohrozit Rusku novými cly vyvolalo ostrou odezvu mezi klíčovými osobnostmi Trumpovy politické základny.
Od lednového nástupu Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta se Bílý dům musel vyrovnávat s řadou krizí – od války Ruska na Ukrajině po ozbrojené konflikty Izraele v Gaze a Íránu. V tomto kontextu však působí překvapivě, že americká administrativa zatím věnuje jen minimální pozornost sílícímu režimu Kim Čong-una v Severní Koreji. Mnozí experti proto varují, že Spojené státy ignorují jednu z nejvýznamnějších bezpečnostních hrozeb v Asii.
Na první pohled nepostřehnutelná změna, přesto měřitelná – v posledních dnech se Země otáčí o zlomek milisekundy rychleji než obvykle. Vědci pozorují tento jev s překvapením i určitou dávkou nejistoty, protože zatím přesně nevědí, co za tímto zrychlením stojí.
