Pražské Kongresové centrum se v sobotu večer stalo dějištěm 33. ročníku udílení prestižních cen Český lev. Slavnostní galavečer, který poprvé ve své historii moderuje stand-up komička Bianca Cristovao, odstartoval krátce po osmé hodině futuristickou scénkou z Prahy roku 2050. Hlavním tématem letošního předávání je budoucnost české kinematografie a nastupující generace tvůrců, což se promítlo i do úvodního humoru moderátorky, která nešetřila vtipy na adresu své rodiny i české politické scény.
Hned úvod večera přinesl historický okamžik. Cenu za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli si odnesl Dũng Nguyễn za svůj výkon ve snímku Letní škola, 2001. Ve své dojemné řeči v lámané češtině poznamenal, že je zřejmě prvním Vietnamcem, který kdy tuto sošku získal. Sál ho odměnil bouřlivým potleskem, který neustal ani ve chvíli, kdy jeho projev přerušil zvukový signál hlídající vymezený čas pro děkovné řeči.
Mezi prvními oceněnými ženami zazářila Juliána Brutovská, která získala lva za vedlejší roli v road movie Karavan. Herečka neskrývala dojetí a poděkovala především režisérce Zuzaně Kirchnerové za důvěru a svým hereckým kolegům Anně Geislerové a Davidu Vodstrčilovi za společně strávený čas během natáčení.
Favorizovaný životopisný snímek Franz o životě Franze Kafky začal sbírat ocenění v technických kategoriích hned zkraje přenosu. Sošku za nejlepší kostýmy převzala Michaela Horáčková Hořejší, kterou následovala Gabriela Poláková v kategorii nejlepších masek. Úspěšnou sérii pro film režisérky Agnieszky Holland završil Henrich Boráros, jenž byl oceněn za nejlepší scénografii.
V kategorii televizní tvorby se zatím nejvíce daří druhé řadě série Král Šumavy 2 - Agent chodec. Sošku pro nejlepší herečku ve vedlejší roli v seriálu si odnesla Kristýna Ryška, která ve svém projevu zdůraznila nezbytnost kultury pro společnost. Krátce po ní uspěl i její kolega Jan Nedbal, který ztvárnil Bohumila Hasila. Ten svou řeč zpestřil anglickým pozdravem pro kamaráda do Austrálie a připomněl své začátky, kdy ještě pracoval za barem.
Velký rozruch a smích v sále vyvolalo vyhlášení kategorie nejlepšího animovaného filmu, kterým se staly Pohádky po babičce. Zatímco režisér David Súkup děkoval autorovi předlohy Arnoštu Goldflamovi, samotný spisovatel a dramatik si přímo na pódiu začal zavazovat tkaničky u bot, čímž naprosto ovládl pozornost kamer i publika.
Večer se neobešel ani bez silných politických apelů. Skladatelé hudby k filmu Sbormistr, Jonatan Pastirčák a Ondřej Mikula, využili pódium k obraně nezávislých institucí a veřejnoprávních médií. Ve svých projevech ostře kritizovali současné politické směřování a vyzvali k mobilizaci na obranu kultury, přičemž jejich řeč skončila provoláním slávy Ukrajině a svobody Palestině.
Důstojnou tečkou za úvodní částí ceremoniálu byla vzpomínka na filmové osobnosti, které nás v uplynulém roce opustily. Za živého doprovodu zpěváka Adonxse, který zazpíval emotivní coververzi písně od Billie Eilish, se na plátně objevila jména jako Zdena Salivarová, Jana Brejchová, Jiří Krampol či dlouholetý prezident karlovarského festivalu Jiří Bartoška.
V loňském roce ceremoniálu naprosto dominoval snímek Vlny režiséra Jiřího Mádla, který ovládl hlavní kategorie včetně režie a scénáře. Tehdy uspěli i představitelé hlavních rolí Tatiana Pauhofová a Stanislav Majer. Ceny si odnesli také Pavla Beretová za drama Rok vdovy a Oldřich Kaiser za výkon ve filmu Zahradníkův rok.
Minulý ročník přinesl úspěch i animovanému filmu Život k sežrání režisérky Kristiny Dufkové. Velmi emotivním momentem pak bylo předání ceny za mimořádný přínos české kinematografii, kterou získal režisér Karel Smyczek. Ten i přes nedávné zdravotní potíže dorazil na pódium a sošku si převzal osobně.
V hlavní kategorii o titul nejlepšího celovečerního hraného filmu soupeří pětice děl. Mezi nimi nechybí favorizovaný snímek Franz, road movie Karavan nebo autentická Letní škola, 2001. Pětici doplňuje drama Nahoře nebe, v dolině já a psychologicky laděný Sbormistr.
Režisérská kategorie kopíruje úspěch těchto titulů a proti sobě staví zkušenou Agnieszku Hollandovou a Ondřeje Provazníka. Nominaci za režii získali také Zuzana Kirchnerová, Dužan Duong a Katarína Gramatová. V oblasti dokumentární tvorby o sošku usilují snímky jako Co s Péťou?, Raději zešílet v divočině nebo časosběrný projekt Ta druhá.
Herecké kategorie v hlavní roli letos nabízejí pestrou paletu výkonů. Mezi ženami se o cenu uchází Anna Geislerová, Quỳnh Lan Lê či Kateřina Falbrová. Mužskou hlavní roli zastupují Idan Weiss, David Vodstrčil, Michal Záchenský, Hynek Čermák a Juraj Loj. V kategorii vedlejších rolí pak zaujala rodinná konkurence ve filmu Franz, kde jsou nominováni Ivan Trojan i Josef Trojan.
Výraznou stopu v nominacích zanechala také televizní produkce. V kategorii seriálů a minisérií bojují o vítězství kriminální OKTOPUS II, historický Král Šumavy 2 - Agent chodec nebo atmosférická Studna. Herecké výkony v seriálové tvorbě vyzdvihly například Judit Pecháček, Annu Geislerovou, Oskara Hese či Davida Švehlíka.
Vedlejší seriálové role přinesly nominace pro Kristýnu Ryšku, Tatianu Dykovou Vilhelmovou nebo Miroslava Donutila. Mezi nominovanými herečkami ve vedlejší filmové roli se objevila jména Jenovéfy Bokové, Jany Plodkové či mladé Mayi Kintery. V mužské vedlejší roli si druhou nominaci za film Neporazitelní připsal Ivan Trojan.
V kategorii animované tvorby se o Českého lva uchází pětice různorodých projektů. Nominován byl snímek I Died in Irpin, Kámen Osudu nebo Vlček. Výčet doplňují Pohádky po babičce a Malý film o znásilnění. Každý z těchto počinů reprezentuje jiný výtvarný styl i tematické zaměření současné české animace.
Pražské Kongresové centrum se v sobotu večer stalo dějištěm 33. ročníku udílení prestižních cen Český lev. Slavnostní galavečer, který poprvé ve své historii moderuje stand-up komička Bianca Cristovao, odstartoval krátce po osmé hodině futuristickou scénkou z Prahy roku 2050. Hlavním tématem letošního předávání je budoucnost české kinematografie a nastupující generace tvůrců, což se promítlo i do úvodního humoru moderátorky, která nešetřila vtipy na adresu své rodiny i české politické scény.
Zatímco se pozornost světové veřejnosti upírá k válečnému konfliktu na Blízkém východě, ukrajinská armáda využívá taktické situace k postupu ve své protiofenzivě. Od konce ledna 2026 se ukrajinským silám podařilo osvobodit více než 400 kilometrů čtverečních území na jihu a východě země. Tento vývoj výrazně narušuje plány Ruska na jeho očekávanou jarní ofenzivu ještě předtím, než mohla naplno začít.
V průmyslovém přístavu Rás al-Chajma ve Spojených arabských emirátech se rozhostilo tísnivé ticho. Tam, kde obvykle vládne čilý námořní ruch, nyní nehybně kotví lodě. Na obzoru se v oparu rýsují stovky tankerů, které v posledních dnech vytvořily nekonečnou frontu podél vodní cesty, jež se stala nejnebezpečnějším místem pro světovou plavbu – Hormuzského průlivu.
Americký prezident Donald Trump ohlásil začátek boje za uvolnění strategického Hormuzského průlivu, který je momentálně ochromen probíhajícím konfliktem s Íránem. Na své sociální síti Truth Social Trump zdůraznil, že Spojené státy zajistí bezpečný a volný průjezd touto klíčovou obchodní tepnou „tak či onak“. Podle jeho slov je nepřijatelné, aby byla světová ekonomika rukojmím teheránského režimu.
Americké letectvo provedlo v noci na sobotu rozsáhlý úder na íránský ostrov Charg, který tvoří pilíř tamního hospodářství. Právě z tohoto strategického místa v Perském zálivu totiž proudí do světa přes 90 % íránské ropy.
Zatímco se pozornost světa od konce února 2026 upírá k americkým a izraelským úderům v Íránu, v jeho stínu se rozhořel další zásadní konflikt. Vztahy mezi Pákistánem a afghánským hnutím Tálibán dosáhly bodu mrazu, což vyvrcholilo 27. února vyhlášením „otevřené války“ ze strany Islámábádu. Tato situace vyvolává zásadní otázku: Co vlastně Pákistán v Afghánistánu sleduje?
Historie se opakuje a Spojené státy kráčejí v Íránu do stejné pasti, jakou si před dvěma dekádami připravily v Iráku, varují experti. Ačkoliv americká armáda tehdy dosáhla všech svých taktických cílů – Saddám Husajn byl dopaden a režim se zhroutil během tří týdnů – politický výsledek byl katastrofální. Irák je dnes autoritářským státem s hlubokými vazbami na Teherán. Tato propast mezi vojenským úspěchem a politickou realitou je přesně tím místem, kde americké strategie v uplynulých letech selhaly.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy nebezpečně houstne atmosféra a hrozba návratu k otevřené obchodní válce je čím dál reálnější. Washingtonu dochází trpělivost s Bruselem, který podle amerických představitelů neplní dohodu uzavřenou loni v červenci v Turnberry. Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer si podle webu Politico postěžoval, že zatímco USA své závazky splnily, EU neimplementovala prakticky nic a příslušná legislativa o clech zůstává měsíce zablokovaná.
Německý kancléř Friedrich Merz v posledních dnech výrazně přehodnotil svůj postoj k válce v Íránu a začal se otevřeně vymezovat proti strategii amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zatímco ještě minulý týden během návštěvy v Bílém domě Merz ujišťoval Trumpa o své plné podpoře a shodě na cíli svrhnout režim v Teheránu, jeho nadšení nyní vystřídala ostrá kritika. Tento obrat přichází ve chvíli, kdy se naplno projevují ničivé dopady konfliktu na německou ekonomiku a bezpečnost.
Hamas v sobotním prohlášení nečekaně vyzval Teherán, aby se při svých vojenských operacích vyvaroval útoků na sousední země. Ačkoliv hnutí plně uznává právo Íránské islámské republiky reagovat na agresi všemi dostupnými prostředky v souladu s mezinárodním právem, apeluje na své „íránské bratry“, aby do konfliktu nezatahovali okolní státy. Tento diplomatický apel přichází v době extrémního napětí, které zachvátilo celý region Perského zálivu.
Americké námořnictvo a námořní pěchota se připravují na posílení své přítomnosti na Blízkém východě, což pro CBS News potvrdili dva vládní představitelé. Očekává se, že do regionu dorazí obojživelná pohotovostní skupina a její expediční jednotka, kterou by měla vést výsadková loď USS Tripoli se základnou v Japonsku. Tato formace obvykle zahrnuje přibližně 5 000 námořníků a příslušníků námořní pěchoty rozmístěných na několika plavidlech.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
