Mnoho lidí bude chtít dorazit na poslední rozloučení se všemi milovanou Annou Slováčkovou, jejíž život v neděli po boji s vážnou nemocí vyhasl. Bylo jí 29 let. Jeden z rodičů zesnulé herečky a zpěvačky v úterý prozradil novinky ohledně smutečního obřadu.
Už v úterý by mohlo být jasno, naznačil stále zdrcený otec Felix Slováček. "Dneska odpoledne to budeme řešit, jak to bude. Nevím ještě přesně, ale budeme to dnes řešit," sdělil známý hudebník webu expres.cz.
Podle dřívějších informací webu extra.cz připravila scénář posledního rozloučení sama Slováčková. Spekuluje se o tom, že nahrála i speciální vzkaz pro tyto účely. "Angažovala se prakticky ve všech detailech posledního rozloučení," sdělil zdroj serveru. Má jít o blízkou kamarádku zesnulé.
Populární herečka a zpěvačka upřímně mluvila o smrti i o vlastní představě posledního rozloučení. "Svým způsobem ji to uklidňovalo. Rozebírala také způsob pohřbení," podotkla informátorka.
Zdrcený otec Felix Slováček, který v neděli přinesl smutnou zprávu, prozradil, že si bude volat s jednou z dceřiných nejbližších kamarádek. Má to své opodstatnění. "Té Anička všechny tyhle detaily a přání k pohřbu předávala," vysvětlil hudebník.
Anička Slováčková pocházela z umělecké rodiny Felixe Slováčka a Dagmar Patrasové. Od dětství se věnovala hudbě a zpěvu, účinkovala v muzikálech, hrála v seriálu Ordinace v růžové zahradě a zúčastnila se televizní show Tvoje tvář má známý hlas.
Veřejnost v České republice v posledních letech sledovala její opakované zdravotní problémy s rakovinou. Poprvé jí byl zhoubný nádor prsu diagnostikován před šesti lety. Před dvěma lety se nemoc vrátila v silnější podobě a tentokrát už rakovinu plic Anička bohužel nepřemohla.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
